Umění Úvod do uměnovědných studií Umění – variabilita pojmu τεχνη [techné] (řec.) Ars (lat.) – arte – the art – l’arte Die Kunst, sztuka (pol.) 1. zručnost, dovednost, řemeslo 2. krásné umění, „Umění“ Pojem umění (a kýče) Deskriptivní pojem – definice typu „umění je to, co lidé (určitá skupina v určitém čase) za umění považují“ Hodnotový pojem – působí apelativně či dokonce imperativně, normativní charakter – výraz ideálů pro mnohé znamená „špatné umění“ nepodařené umění a tedy žádné uměnížádné umění protějškem kýč, podvod Kýč (T. Kulka, Umění a kýč, 1994) 1. Zobrazení objektů a témat, které se obecně považují za krásné 2. Snadná identifikovatelnost 3. Substantivně neobohacují subjektivní asociace Přechody v umění J.Volek rozlišuje přechody extenzivní a intenzivní: Extenzivní – postupné tzv. přechod do mimo-umění postupná ztráta estetické či umělecké funkce vyvážena nárůstem funkce jinéfunkce jiné Intenzivní – skokové tzv. přechod do ne-umění ztráta estetické funkce není vyvážena nárůstem funkce jiné (přechod do ne-umění) 5 Hodnota umění Esteticismus Hodnota díla je dána (nezaujatou) libostí, které dílo přináší. Expresivismus Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je.Hodnota díla spočívá v tom, že vyjadřuje emoce a vyvolává je. Kognitivismus Hodnota díla je v tom, že je zdrojem poznání. Pojem díla v umění Pojem umění je širší než množina uměleckých děl Existují umělecké „objekty“, jež nemají charakter „díla“ Umění improvizovaný hudební koncert performance výtvarné „objekty“ Umělecká díla Pojem díla v hudbě 1537 vydal Nicolaus Listenius traktát Musica opus perfectum et absolutum (dokonalé, uzavřené dílo) písemná fixace skladatelem (notové písmo) přetrvává po smrti skladatele UZAVŘENOST – FIXACE -TRVÁNÍ Artefakt a estetický objekt Umělecké dílo Artefakt – hmotné dílo a /  Estetický objekt – vzniká ve vědomí vnímatele (nehmotný) Nedourčenost uměleckého díla (R. Ingarden) během aktu recepce dochází ke konkretizaci díla recipientem struktura díla je „nedourčená“, obsahuje „bílá místa“ „Estetický objekt“ Kant Mukařovský Ingarden Estetický soud, estetická funkceEstetický soud, estetická funkce 10 Estetický postoj – I. Kant Kritika soudnosti (1790) Nezainteresovaná (nezaujatá) libost: Účelnost (bez účelu) – forma Vnímání (a svobodná hraVnímání (a svobodná hra představivosti a rozvažování) Pocity (nezaujaté) libosti (Estetický) soud – krásno Estetický soud – I. Kant ES je nezávislý na rozumu ES je jedinečný, nelze jej dále zobecnit ES nehodnotí „věc samu“ ale její formu Estetická funkce (Mukařovský) 3 základní rysy estetické funkce: - Maximální upoutání pozornosti na daný předmět (jeho vydělení, izolace z okolí) Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává- Libost (bezúčelná, samoúčelná), kterou vyvolává - Schopnost (autonomně, nezávisle) suplovat funkce jiné, kterých předmět vývojem pozbyl „izolace“ – „samoúčel“ – „autonomie“ Estetická funkce (Mukařovský) EF není reálná vlastnost předmětu, ale projevuje se pouze v jistém společenském kontextu EF se mění v čase, prostoru i podle sociálního útvaru EF není úplně v moci individua Stabilizace EF je záležitostí kolektivní a je výsledkem vztahu mezi lidským kolektivem a světem Estetická autonomie 15 Pravěké „jeskynní umění“ Fragment skalních maleb z jeskyně Lescaux (Francie) Estetická autonomie Kant (Kritika soudnosti,1790) – autonomie soudnosti (k čistému a praktickému rozumu) F. Schiller (Dopisy o estetické výchově lidstva,1795) – umění jako svobodná hra, která je prostorem společenské svobody Gombrich (Příběh umění) – Zlom v tradici: emancipace estetické funkce umění – vyvázání ze sociálních kontextů Ready-mades (Duchamp) Ready-made Marcel Duchamp, Fontána, 1917 Marcel Duchamp, Kolo z bicyklu, 1913 Otevření dílo 19 Problematika otevřenosti uměleckého díla Umberto Eco: Opera aperta (1962) uzavřené dílo – středověké alegorie symbolika fixována institucionálně autorita pravidel čtení proměna – až symbolismus 2. pol. 19. století moderní umění Otevřenost díla Otevřenost jako neurčitost komunikace „Estetická“ otevřenost Explicitní otevřenost Neomezená, ale ne libovolná interpretaceNeomezená, ale ne libovolná interpretace Empirický x modelový autor Empirický x modelový čtenář Raymond Queneau: Sto tisíc milionu básní 22