Co je součástí uměleckého díla?Co je součástí uměleckého díla? 1 Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Přítomnost autora v díle 2. pol. 19. století HypoliteTaine Teorie 3 faktorů Rasa, prostředí a doba 3 Rasa, prostředí a doba Biografismus Studium pramenů Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Dílocentrická interpretace od 20. – 30. let 20. století Ruský formalismus, 1915 – cca 1930 (Roman Osipovič Jakobson, Peter Bogatyrev, GregorVinokurov) Francouzský strukturalismus Pražský lingvistický kroužek Nový kriticismus (New Criticism) 5 Lingvistický přístup Důraz na formu Opomíjení: biografie dějiny literatury dějiny kultury recepce díla Morfologie pohádky (Propp) 6 Vrstvy uměleckého díla Květoslav Chvatík: Strukturální estetika (1994, 2001) 3 vrstvy díla: předmětná (materiální/znaky) významovávýznamová vrstva smyslu – odkazuje mimo dílo ke kulturnímu a ideologickému kontextu Recepční školyRecepční školy 8 Přístupy k problému DÍLO RECIPIENTAUTOR Recepční školy od 60. let 20. století Proměnlivost estetických objektů spjatých s tímtéž hmotným dílem (artefaktem) Intersubjektivita je identita garantována: Artefaktem Sociálním charakterem struktury umění Historičnost díla – dějiny recepce Proces čtení Produktivní recepce, Dialogické čtení Implicitní čtenář Umělecké dílo jako znakUmělecké dílo jako znak 11 Co to je? 12 Co je to znak? (sv.Augustin): „něco,“ co kromě svého působení na (naše) smysly působí i na (naši) mysl [ukazujíce na něco mimo sebe] Scholastika: „něco,“ co zastupuje něco jiného 13 (J. Mukařovský): Znak je smyslovou realitou, jež se vztahuje k jiné realitě, kterou má vyvolávat Mukařovský: Umělecké dílo jako znak, 2008. Znak je uspořádaná dvojice Znak = (I,Y) označujícího (I) a označovaného (Y) Typologie znaků (Ch. Peirce) Ikon 14 Haf haf! <štěkot> Typologie znaků (Ch. Peirce) Index Kouř Zvýšená teplota 15 Zvýšená teplota Haf haf! Typologie znaků (Ch. Peirce) Symbol 16 Triadické pojetí znaku Richards-Ogdenův trojúhelník 17 Pojetí znaku - PEIRCE interpret 18 označující referent význam se konstituuje v hlavě interpreta …vzhledem k interpretovi „subjektivita“ Pojetí znaku - FREGE smysl (pojem) 19 označující označované smysl – objektivní význam realismus „platónské ideje“ Umělecké dílo jako znak (JM): Podobně jako jazyk má i umělecké dílo povahu znaku; tím se liší zejména od „výrazu“ (exprese)… umělecké dílo nelze identifikovat s duševním stavem jeho původce ani s žádným s duševních stavů, které vyvolává u subjektů, které je vnímají… (JM): Znakem se jeví umělecké dílo: 20 ve svém vnitřním složení ve svém vztahu ke skutečnosti ve vztahu ke společnosti ve vztahu ke svému původci ve vztahu ke svému vnímateli Problém identity (JM): Dílo existuje plně pouze v procesu interpretace Otázka identity díla TYPE /TOKEN 21 TYPE /TOKEN TOKEN 22 TOKEN / …TYPE (?) 23 Několik poznámek k pojmuNěkolik poznámek k pojmu kultura 24 Moderní pojem kultury Osvícenství – hodnotový (axiologický) pojem kultury jako zdokonalování, zušlechtění a zjemnění duševních a tělesných vlastností člověka Johann Gottfried Herder (1744-1803) dějinný proces jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musí rozum adějinný proces – jako postupný a zákonitý vývoj, v němž musí rozum a spravedlnost vést k upevnění lidskosti Zdokonalování národů –> zdokonalování lidstva Nástup moderních věd Historiografie Postupně se prosazuje pojem kultury jako celku vztaženého ke kolektivnímu nositeli a určité době Antropologie (sociální a kulturní a.) E. B Tylor: hodnotově neutrální pojem kultury deskriptivní pojem kultury viz další 2 obrázky Antropologický pojem kultury Přirozené vs. umělé (člověkem vytvořené) prostředí Základní model: Kultura 27 Přírodní prostředí Společnost Kultura Kultura – civilizace – pokrok? Orientalismus (Edward Said, 1935-2003) Kulturní pesimismus Postupný úpadek kultury (M. Heidegger) Zvrat „ve směřování“ kultury (T.W.Adorno, M. Horkheimer) 28 Proces civilizace N. Elias, O procesu civilizace, 1939 Proměny lidského chování od středověku do doby moderní doby Rostoucí diferenciace a komplexnost Mění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale i samiMění se nejen formy vzájemné provázanosti lidí, ale i sami lidé: psychogeneze civilizace – rozvoj osobnostních struktur a způsobů chování sociogeneze civilizace – jak se mění nerovnost, moc a řád Konstruktivismus Sapir-Whorfova hypotéza 30. léta 20. stol. Pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech dané komunity Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem 30 Kritika: myšlení nelze ztotožnit s jazykem (Psycholingvistika, Lingvistická antropologie)