Populární kulturaPopulární kultura 1 2 Ideální typ folklóru Kultura jednotlivých lokálních komunit v tradiční společnosti Vazba na každodenní život Nejsou striktně odděleny role umělce a publikaNejsou striktně odděleny role umělce a publika Výrazně lokální charakter Není mediálně zprostředkována – orální tradice (není masová) Obřady a rituály Bobby Alexander – 2 stránky rituálu: představení proměna Catherine Bellová 4 rituál jako pragmatický kompromis mezi úplností a jednoduchostí 3 teoretické přístupy ke zkoumání rituálu: jako výraz paradigmatických hodnot smrti a znovuzrození jako mechanismus přivedení jedince do společenství a založení entity jako proces za účelem společenské přeměny, katarze, ztělesnění symbolických hodnot, vymezení povahy toho, co je skutečné Na cestě k (moderní) populární kultuře Karneval v kultuře středověkého světa Proces transformace společnosti v moderní době Znaky „moderní“ populární kultury 5 Znaky „moderní“ populární kultury Procesu modernizace Urbanizace Nelokální charakter Konfrontace s „vyšší“ kulturou Technický rozvoj Postupné zprostředkování médii ZmasověníZmasovění Proměna světa práce Volný čas Proměna času Rodina, tradice Charakteristiky populární kultury Určená k masové spotřebě Disponuje vlastními „novými medií“ Snadná poživatelnost Deformace původních kulturních rysů (spotřeba, trh) 7 B. Pascal (1623 – 1622) Nudu považuje za specifikum lidské existence. Lidé vnitřní puzení ke klidu. Když ale dojdou klidu, jsou konfrontování v mysli svou vlastní smrtelností, což je jim nepříjemné. Proto nás to také stále nutí k rozptýlení, a dlouhou chvíli neseme velmi špatně. Vyšší a nižší kultura (?) V čem je vlastně rozdíl? Forma, Žánr, Obsah… (?) Charakteristika nízké kultury (U. Eco) Cena Emoce Test času Teorie populární kultury - hlaví školy Frankfurtská škola T.W Adorno, M. Horkheimer Politická ekonomie A. Gramsci, S. Hall Hegemonie, Ideologie Strukturalismus a sémiologie U. Eco, R. Barthes Kulturní průmysl Walter Benjamin (1892 – 1940) Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti Aura (uměleckého díla) Technická reprodukovatelnost Demokratizace umění (?) T.W.Adorno (1903 – 1969) O fetišovém charakteru v hudbě a regresi sluchu Degenerace vkusu Fetišový – zbožní charakter Kulturní průmysl Zdání: demokratičnosti, individuality a diverzity X Realita: autoritářství, konformita a standardizace “Zábava je pokračováním práce v pozdním kapitalismu. Je“Zábava je pokračováním práce v pozdním kapitalismu. Je vyhledávána tím, kdo se chce vyhnout mechanizovanému pracovnímu procesu, aby se na něj znovu připravil.“ Adorno-Horkheimer (1989: 156) Masová komunikace velký rozsah jednosměrný tok asymetrie neosobní a anonymní propočítaný vztahpropočítaný vztah standardizovaný obsah Masová kultura není tradiční není elitní je produkována masově je populární (pop x folk)je populární (pop x folk) je komercionalizovaná je homogenizovaná Tradice kritiky masové kultury diskuse o technice a umění ve 20. letech vesměs optimistická, ve 30. letech střízlivění (viz takéW. Benjamin) kritika zprava – konzervativní kulturní kritika předchůdcem Matthew Arnold (1822-1888), Culture and Anarchy (1869) – culture – „the best which has been thought and said in the world“world“ Frank Raymond Leavis (1895-1978) – 30.-50. léta v Británii – literární kritika, Mass Civilisation and Minority Culture (1930) kritika zleva – varianty marxismu 30. léta – frankfurtská škola Dwight Macdonald Tradiční kultura Highbraw Culture Lowbraw Culture Vysoká a lidová paralelní, nikoliv konkurenční Jevy v moderní kultuře Mass Culture – kopíruje a míchá vysokou a lidovou kulturu Middlebraw Culture – korupce vysoké kultury „Masscult and Midcult.“ Against the American Grain. (1962) Populární kultura jako témaPopulární kultura jako téma kulturálních studií 16 Populární kultura a kulturální studia Teorie populární kultury je jiným pohledem na principiálně stejný okruh fenoménů, jako je teorie masové kultury: teorie masové kultury zpravidla vidí masy jako pasivní příjemce sdělení produkovaných kulturním průmyslem, teorie populární kultury zdůrazňuje aktivní, kreativní roli společenských „aktérů“, kteří produkují kulturní významy masově distribuovaných textů. Ideologické předpoklady pojmu populární kultura v kulturálních studiích „Populární kultura je vytvářena podrobenými lidmi v jejich vlastním zájmu ze zdrojů, které také kontradiktorně slouží ekonomickým zájmům těch, kteří vládnou. Populární kultura je vytvářena zevnitř a zespodu, nikoliv vnucována zvenku či shora, jak se domnívali teoretikové masové kultury.“ (John Fiske: Reading the Popular, London 1989, s. 2) Pojem populární kultura je v kulturálních studiích obvykle vázán na marxistická či výrazně levicová politická a ideologická východiska. Bývá líčena jako „kultura resistence“. Pojem subkultura Označuje specifickou kulturu skupiny lidí, kteří sdílejí zvláštní hodnoty a normy, v nichž se rozcházejí s majoritní či dominantní kulturou či společností. Antropologický pojem kultura je východiskem – vztahuje se k celku způsobu života. V pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy, opozice.V pohledu kulturálních studií často subverzivní rysy, opozice. Sféra tvorby autentických významů a hodnot, jež jsou pak korumpovány masovou kulturou. 20 Postmoderní kultura 21 Postmoderna a umění Hodnota uměleckého díla – historicky a společensky podmíněné preference Sbližování (vysokého) umění a popkultury Styl a obsah Reference, odkazování, koláž Interpretace – nehledá pravdu Nahrazení sémantiky syntaxí (Koukolík). Zkouška Semestrální práce – max. 30 bodů Test (35 otázek) – max. 70 bodů Celkem max. 100 bodů 25 Absolvování Odevzdat práci Test na min. 36 bodů V součtu min. 51 bodů