Vkus a umělecká kritika
Úvod do uměnovědných studií
Vkus
} anglicky taste
} francouzsky goût
} německy Geschmack
} zvláštní (ne technická) schopnost souzení
} Ve všech těchto jazycích znamená současně „chuť“ v
běžném smyslu slova
} Běžné užití pojmu vkus
} Schopnost vytříbeného estetického hodnocení
} Osobní preference
Pojem vkusu
} Subjektivní schopnost posuzovat a hodnotit objektivní kvality
uměleckého díla nebo estetických jevů
} Vztah: jedince k uměleckému jevu/předmětu: porovnání
vlastních estetických norem s kvalitami předmětu
} Schopnost à pedagogické konotace
} Norma vnímání
} Normy tvorby
Vývoj pojmu
} počátky diskuse Baltasar Gracián v 17. století – zralý muž
prokazuje dobrý vkus tím, že věci posuzuje nezávisle na
subjektivních klamech
} vrchol v 18. století – senzualismus a morální filozofie v Anglii a
Skotsku
} Anthony Ashley-Cooper, Earl of Shaftesbury (1671-1713) – současná
diskuse „moral taste“ a „good taste“ v oblasti krásy, vrozené
předpoklady vyžadují kultivaci.
} Francis Hutcheson (1694-1746), Inquiry concerning Beauty, Order, Harmony
and Design (1725) – člověk je nadán vnitřním smyslem pro krásu,
harmonii a proporci
} postupná emancipace od vazeb na racionální poznání i
opouštění analogie s morálními soudy vzhledem k
bezprostřednosti a smyslovým základům.
David Hume (1711 – 1776)
5
} Of the Standard ofTaste (1757)
http://web.csulb.edu/~jvancamp/361r15.html
} Vkus – soubor preferencí
} z části je to vrozená schopnost = CIT
} lze ho ale kultivovat = ROZUM
} Utváření vkusu
} Cit – Rozum (soud ) /Vnímatel – Dílo
} Test času – co bylo shledáno vždy a všude libým
} Norma – co mají díla, která prošla testem času,
společného
Immanuel Kant (1724 – 1804)
} Kritika soudnosti 1790
} „vkus je schopnost posuzovat krásno“
} formulace teze o „estetické autonomii“
} vkusový soud emancipován od vazeb na pojmy pravdy a dobra
} „soud vkusu tedy není poznávacím soudem, není tedy logický, nýbrž
estetický, a tím rozumíme takový soud, jehož motiv nemůže být jiný než
subjektivní.“
} „Zalíbení, které určuje soud vkusu, je zcela bez zájmu.“ Nezainteresované
zalíbení estetického soudu stojí proti zalíbení, jež je spojeno se zájmem,
což je zalíbení v příjemném nebo zalíbení v dobrém.
} role uměleckého genia – pro Kanta je umělecký genius zjednodušeně ten,
kdo překračuje stávající normy vkusového soudu a utváří nové
Další vývoj užívání pojmu
} v 19. století ztrácí pojem vkusu na významu v estetickém
diskursu
} v Hegelově estetice nehraje pojem vkus žádnou významnou
roli, problematika umění je diskutována primárně ve vztahu k
poznání
} v dobových definicích se během 19. století posilují konotace
související s věděním, především historickým
} „vkusový“ soud vzdělaného gentlemana-amatéra je tak modelově
nahrazován soudem historika umění.
Hodnocení umění
} Antika, středověk
} poznámka: zde pojem vkusu a vkusového soudu vůbec neexistoval – estetické
hodnocení bylo založeno na předpokladu jeho objektivity, která se řídila vnějšími
normami
vs.
} novodobé umění (až zde se pojem vkusu objevuje!)
} Proměna norem vkusu (tzn. co tvořilo „obecnou normu
vkusu v dané době)
} Klasicismus: vznešeno, uměřenost, konvence
} Romantismus: přirozenost, ale také velké lidské ideje (věrnost,
svoboda, hrdinství)
} 20. století: moderní, aktuální, nové – „vkus“ je stále prekérnější
kategorií
20. století
} Člověk mající vkus…
} …jako člověk mající vysokou múzickou/estetickou senzibilitu
} …nebo jako znalec umění
} neposuzuje podle neměnných norem
} schopnost rozpoznat krásu a kvalitu UD (v rámci určité
umělecké kategorie a estetické normy)
} Otázka autority ve věcech vkusu – problém elit
Pojetí vkusu
} normativní – vkus dobrý a špatný, převládá v estetice
} relativistické – sociologické pojetí, vkus jako preference
určovaná vztahy a sociálním kontextem – operacionální
definice
Relativistické pojetí vkusu - Voltaire
11
} François-Marie ArouetVoltaire (1694-1778)
} Dictionnaire philosophique portatif (1764)
} Heslo Krásno, krása
12
Sociologické pojetí vkusu
} Pierre Bourdieu (1930-2002)
} La distinction. Critique sociale du jugement (1979)
} Vkus je získaná schopnost (tedy ne vrozená, jak byl přesvědčen Hume, Kant…)
} „Ten, kdo neovládá specifický kód (pozn. normy vkusu), se cítí ztracen v chaosu
zvuků a rytmů, barev a čar bez pocitu harmonie a smyslu celku.“ (Distinction)
} Vzdělání a kulturní kapitál
} Elity, lidovost – P. Bourdieu upozornil na to, že vkus slouží společenským
elitám k tomu, aby se odlišily a udržovaly odstup od mas – lidových vrstev
Móda
14
} Běžný, rozšířený vkus
} Módním se může stát i jen určitý styl, žánr, námět
} Pro přijetí určité módy konkrétním člověkem je důležitá:
} Skupinová identifikace (do jaké skupiny chce „zapadnout“)
} Obdiv a obliba idolů a vzorů, kteří jsou napodobování
} Klíčový pojem je zde: napodobování
} Móda zahrnuje estetické a mimoestetické prvky
Umělecká kritika
Úvod do uměnovědných studií
Kritika - etymologie a významy
} κρινω : rozlišuji, posuzuji, také zvolit, zkoumat, třídit,
vysvětlit, soudem rozhodnout
} Různé významy
} Kantovy kritiky – „zkoumání principů a předpokladů“
} kritika pramenů – „zkoumání pravosti“
} kritika textová – „potvrzení autorství“
} kritika umělecká – posuzování uměleckých jevů z hlediska
jejich hodnoty či „uměleckosti“
Co je umělecká kritika?
} Umění rozlišovat a posuzovat
} Intelektuální aktivita…
} …spočívající v usuzování
} …a formulaci hodnotících soudů
} Tyto soudy jsou…
} …motivované a zdůvodněné!!!
} Předmět hodnocení
} Konkrétní umělecký počin, umělecké dílo (GER, CZE)
} Kromě uměleckého díla i samotná teorie umění, programové
záměry umělce… (UK, IT, FR)
Kritický soud
Potenciální
hodnota
Aktuální
hodnota Interpretace
Vztah estetické a umělecké hodnoty
umělecká
hodnota
estetická
hodnota
estetická
hodnota
umělecká hodnota
estetická
hodnota
umělecká hodnota
umělecká = estetická hodnota
Tradiční a konceptuální umění
20
} Tradiční umění
} Umělecké dílo – vyjádření krásy pomocí žánrových prostředků
} Krása vnímána smysly a rozumem
} Reprezentace (něčeho) krásným způsobem
} Konceptuální umění
} Rezignace na smyslovou stránku díla
} Pro hodnotu díla je relevantní pouze myšlenka - koncept
Orientace kritiky
} Obrací se k publiku
} Stojí mezí uměním a společností
} Hodnotí se minulé i současné umělecké projevy
(umělecká díla)
} Otázky:
} Společenská funkce kritiky
} Možnosti vědeckého zakotvení kritiky
Umělecká kritika v sociálním poli
kritik veřejnost
autor
dílo
kritik „vychovatelem“
publika
kritik „mluvčím“
publika
Kritika jako aktivita v rámci uměleckého světa
} Kritikové aplikují estetické systémy na specifická umělecká díla
a dospívají k soudům o jejich hodnotě a vysvětlením toho,
co jim tuto hodnotu dává.
Takové soudy vytvářejí reputaci děl a umělců.
} Distributoři a členové publika berou reputaci v úvahu, když se
rozhodují, co podpoří emocionálně a finančně, a to ovlivňuje
zdroje, které mají umělci k dispozici pro pokračování své
práce.
Funkce umělecké kritiky (Jan Vičar)
} sdělovací
} komunikační
} hodnotící
} formativní (inspirační)
} výchovná
} propagační
} regulační (ideologická)
} …
Umělecká kritika a věda
} Kritika:
} Tvorba hodnotících soudů o umělecké hodnotě
} Bezprostřední vazba na praxi
} Subjektivita, intuitivnost, vcítění se
} Souvislost s vědami:
} Estetika – estetická hodnota, estetické kategorie
} Obecná teorie umění – umělecká hodnota
} „Kritika“ kritiky
} Úloha poznávacích soudů v kritice (analytická estetika)
(!) Umělecká kritika samotná není „vědou“ protože v sobě
zahrnuje i významnou subjektivní složku
Problémy umělecké kritiky
} Vzory (normy) vs. svoboda umělecké invence
} Umělec jako génius
} Poznámka: kritik obvykle hodnotí dílo podle určité sady
estetických norem, ale už podle I. Kanta je umělecký genius ten,
kdo překračuje stávají umělecké normy a utváří nové; kritik pak
má složitou roli rozpoznat, zda porušení stávajících norem je
projevem umělcovy neschopnosti nebo jeho geniality
} Subjektivita
} Subjektivní podíl (vkusový soud)
} Objektivní podíl (kognitivní složka)
Problémy umělecké kritiky
} Vliv společenské autority a ideologie
} Poznámka: politické elity, zvláště v totalitních systémech, rády
využívají uměleckou kritiku k ovlivňování uměleckého provozu
a cenzuře a autocenzuře; „profesionální“ umělecká kritika totiž
vytváří, ve srovnání s přímým zákazem, zdání svobody a diskuze
} Nová umělecká díla
} Nelze uplatnit měřítka z minulosti (!)
} Často nefungují ani obecné normy (!)
Problémy… a jejich řešení
} Vědecká kritika
} Ne-hodnotící
} Interpretace (pozn. tedy spíše pochopit strukturu a kontext díla;
jeho inovativnost apod., ale nepřidávat k tomu nutně hodnocení)
} Historická a filologická/muzikologická/… analýza
} Racionální řešení
} Posuzovat umělecké dílo podle umělcova vlastních záměrů (pozn.
a tedy spíše učit publikum, jak dílo vnímat a rozumět mu podle
záměru autora)
} Pozorování a popis
+Vysoká múzická senzibilita (vkus)
Z historie umělecké kritiky
} Umění předstupuje před publikum – zrod měšťanské
veřejnosti v 18. století, salony, kavárny a časopisy
} Renesance (umělecké – odborné disputace; cca 1600
Monteverdi vs.Artusi)
} Diderot (Salón, 1759) – laická kritika
} 18. století (Wincklemann, Herder, Lessing)
} 19. století: růst vlivu kritiky – Schiller, Goethe, Baudelaire…
Z historie umělecké kritiky
} Romantismus – kritika chce být sama uměním
} Moderní umění – Eliot, Baudelaire, Kandinsky
} Česká umělecká kritika: O. Fischer,A. Novák, F.X. Šalda
Terminologie
} Umělecká kritika
} Criticism (ang.)
} Kunstkritik (ger.)
} Chudožestvennaja kritika (rus.)