2. Simultánnost a sekvenčnost 1:
Move-Hold model
OJ606 Fonetika a fonologie znakových jazyků
3.10. 2019
Opakování
Mluvené jazyky
• linearizace fonémů ( morfémů  slov …) + ovlivňování
(př.) shoda progresivní/regresivní asimilace
• 70. a 80. léta: „objev“ nelineárních jevů, revoluční
kataba on psal
kátaba on si dopisoval
kattaba on způsobil psaní
standardní arabština (McCarthy, 1979, 1981; učebnice kap. 3.4)
templáty
kataba – kátaba – kattaba: simultánní, nemění se počet segmentů
kořen
inflexe
templát podobné sémanticko gramatické výsledky
Znakové jazyky
• Stokoe: minimální páry
• Liší se od minimálních párů v mluvených jazycích:
• Rozdíl ve stejné lineární pozici: buk a puk (rozdíl je znělost na pozici prvního
fonému)
• ve znakovém jazyce: rozdílné rysy se vyskytují současně se shodnými
Znakové jazyky jsou simultánní
• startovací pozice (60. a 70. léta 20. století)
• ikoničnost (znázornění jednoho objektu/konceptu jako celku)
DÁT
Stokoe: tvar ruky, místo, pohyb - fonémy
lineární reprezentace (místo trup [], tvar ruky O, pohyb od těla )
[] O  + stipulace simultánnosti
Okamžitě protipříklady (systém nestačí): JAZYK a PLZEŇ
Důležité sekvenční struktury v ZJ
• DÁT je shodové sloveso (pohyb z jedné lokace ke druhé):
já dám tobě já dám jemu
ty dáš mně ty dáš jemu
• počáteční a koncové místo pohybu: morfém
• srov. se Stokoe: [] O 
• důležité mít reprezentaci, která zachytí simultánní i sekvenční jevy
tvar ruky,
nemanuální složky
lokace,
pohyb,
lokace
Shrnutí:
MJ ZJ
sekvenčnost evidentní „objevená“
simultánnost „objevená“ evidentní
- odráží tendence v organizaci MJ a ZJ
Modely pro ZJ
nelineární modely ve fonologii a morfologii MJ (simultánnost i
sekvence; např. separace vokálů a konsonantů v arabštině)
+ popis simultánních fonémů v ZJ (Stokoe)

posun ve fonologii ZJ
(simultánnost a sekvence; Stokoe jen simultánnost)
Příklady sekvenčních jevů
- jedno místo artikulace nestačí (PLZEŇ, JAZYK)
- změny lokací odkrývají další strukturní element (argumenty, referenty): DÁT
- metateze míst artikulace (sekvenční vliv, místo jako diskrétní jednotka):
ASL: DEAF (tvář → brada) FATHER (čelo) DEAF (tvář → brada)
MOTHER (brada) DEAF (brada → tvář)
- zkoumání přeřeků (tvary ruky z následujících znaků)
Příklady z ČZJ (méně efektní)
Kompozita
- příprava tvaru ruky na druhý znak:
OBĚD (JÍST + POLEDNE) - asimilace tvaru ruky
- posun místa artikulace:
BARVA (ČERVENÁ + BARVA)
(+ převzetí tvaru ruky… viz přednáška 3)
Move-Hold model
- ruší tříčlennou simultánní strukturu znaku Stokoeho
- kritérium je pohyb (ruka se pohybuje nebo ne)
- segmenty M (move) a H (hold) → HMHM jako CVCV
(H jsou V, M jsou V)
- inspirace autosegmentální fonologií (Goldsmith, 1976)
tvar ruky + místo tvar ruky + místo
pohyb
1. dvě různá místa artikulace (NESLYŠÍCÍ, IDEA)
2. změna tvaru ruky (DOMŮ)
3. „plnohodnotný“ pohyb vs. pohyb jen
jako přesun mezi místy:
NEMOCI vs. NESLYŠÍCÍ, IDEA
- pohyb jako přesun: zkopírování rysů z H
4. dobrá aplikace na templatickou
morfologii (např. výměna segmentu pro
pohyb při změně aspektu)
Problémy:
1. přegenerovává (predikuje
nedoložené znaky)
2. nezachycuje
predikovatelné jevy
→ zredukovat rysy, zachytit vnitřní
organizaci rysů, omezení na souvýskyt
Přegenerovávání
např. stejný tvar ruky
1. zredukovat položky
znaky se změnou tvaru ruky: predikovatelné?
2. většina údajů v H shodných
- vypadá jako náhoda
- nevypadá jako výsledek pravidel / restrikcí
3. možné a nemožné struktury na jedné úrovni
Poznámka k H
• Move-Hold model: citační podoba znaku = podpovrchová struktura
• proud řeči: mizí H
a) zavedení Hold deletion rule b) H ve struktuře není:
- vzniká jako rytmický efekt prosodického členění
výpovědi
- nebo jako morfologicky podmíněný proces geminace
- citační podoby ho mají, protože jsou obklopeny
intonační frázovou hranicí
Rekapitulace
• Stokoe: [] O 
- simultánnost, 3 základní kategorie
• Move-Hold model:
- simultánnost + sekvenčnost
- 2 různé lokace (začátek a konec pohybu)
- rytmus (střídání M a H)
• problémy: duplicita, žádné predikce, otázka H