Апостроф


                                             APOSTROF


                                               [ ’ ]



Speciální znak, používá se před souhláskami я, ю, є, ї jestli ve výslovností se rozdělují na 2
zvuky [ j a ], [ j u ], [ j e ], [ j i ] a to podle dalších ortografických pravidel.




Píše se před я, ю, є, ї



 1. Po retních souhláskách б, п ,в, м ,ф


     б’ю, п’ять, п’є, в’язи, солов’їний, м'ясо, рум’яний, м’який,          В’ячеслав, Стеф’юк,
здоров’я, солов’ї, риб’ячий




        ! Nepíše se po retních souhláskách, když před nimi je nějaká souhláska (kromě р), která
patří ke kořenu slova: дзвякнути, мавпячий, свято, тьмяний, цвях


                          Ale jsou 3 výjimky: верб’я, торф’яний, черв’як.



        ! Jestli taková souhláska patří ke předponě, píše se apostrof stejně jak i
         v těchto slovech bez předpony: зв’язок, підв’язати, розм’якшити.





 2. Po souhlásce p:

     бур’ян, міжгір’я, пір’я, матір’ю, кур’єр, на подвір’ї.



         ! Nepíše se, když ve výslovností po p není jotace: буряк, буряний, крякати,
     рябий, ряд, крюк, Рєпін





 3. V cizích slovech a  vlastních jménech po б, п, в, м, ф + г, к, х, ж, ч, ш, р + po cizích
předponách:


кар’єра, миш’як, прем’єр, торф’яний, комп’ютер, інтерв’ю; ад’юнкт, ад’ютант, ін’єкція, кон’юнктура;
П’ємонт, Рив’єра, Барб’є, Женев’єва, Монтеск’є, Руж’є, Іх’ямас,        Лук’янов;




 4. Po předponách без, від, з/с, об, під, роз aj.:


без’язикий, від’їзд, з’єднаний, з’їхати, з’явитися, об’єм, під’їхати, роз’юшити, роз’яснити



         a prvních častí složeného slova, které končí na tvrdou souhlásku:


                              дит’ясла, пан’європейський, пів’яблука



       ! v složených vlastních podstatních jménech se obě časti píší přes pomlčku:

   пів-Європи, пів-Японії.