Božan, Jan Josef, řimskokatolický kněz, basnik, pořadatel kancionálu, farář, narozen v 1644, KDE,
zemřel 1. 6. 1716, v Chroustovicích u Chrudimě.


Pramenů, tykající života Jana Josefa Božana je poměrně málo. O studentských letech z dostupných
pramenů nic nevíme, ale více dozvídáme o jeho duchovní službě. Český bohovědný slovník uvádí, že se
narodil 1656 ve Frýdku. Nejdříve působil ve vratislavické diecézi u Nové Kdyně a odtud se dostal do
diecéze pražské, kde v letech 1679–1681 obdržel postupně nižší kněžská svěcení a 1. dubna roku 1681
byl definitivně vysvěcen na kněze. Kněžskou službu nastoupil ve farnosti Úboč u Domažlic, odkud po
dvou letech odešel do Chroustovic na Chrudimsku, kde působil farářem až do své smrti a byl v tomto
kostele pohřben. S jménem Jan Josef Božan spojen jen kancionál Slavíček rajský na stromě života
slávu tvorci svému prozpěvující. Celý život shromažďoval písně pro svůj kancionál, který byl určen
pro používání odborníky v kostele, k modlitbě prostému lidu, rozjímání a duchovnímu potěšení. Kvůli
tomu, že Božan neměl velké peníze pro vydání svého kancionálu, žádal pražskou konzistoř o jeho
schválení kvůli uveřejnění (1714). Text byl předložen pardubickému vikáři, který ani po urgenci
vyjádření nevypracoval. Z tohoto důvodu v lednu 1716 zvolila konzistoř jiného posuzovatele Jana
Ficka, faráře v Dolním Újezdě u Litomyšle. Pak 2. 4. 1716 bylo vydáno svolení k tisku, doprovázené
však žádostí o předložení smlouvy s tiskařem a dokladů o krytí nákladů na tisk. V této situaci se
obrátil s prosbou o pomoc na hraběte Františka Antonína Šporka. Špork věnoval značnou sumu Božanu
na vytištění a vydání kancionálu. Vyšel kancionál až po smrti Božana v Hradci Králové u Václava
Tybelly v 1719 roce s podporou Františka Antonína Šporka. Úhrnem bylo vytištěno 12000 exemplářů.
Tisk foliového formátu byl v 18. století poměrně hojně rozšířen zejmena na kůrech kostelu
východních Čech, severní Moravy a Slezska. Špork mnoho exemplářů rozdal kostelům zcela zdarma.
Kancionál byl rozdán na kostelní kůry, ale existují doklady o jeho využití na severní Moravě a ve
Slezsku.

V kancionálu kromě dedikace, předmluvy a rejstříku jsou dva druhy textu. Jednotlivé oddily
kancionálu obsahují čtyřicet prozaických rozjímání, která napsal Božan na základě různých pramenů a
předloh.  Kancionál obsahuje 900 písní jedno až pětihlasých, z nichž přes 60 je latinských
(antifony, hymny, sekvence) a 823 českých. Skoro všechny s doprovodem varhan. Kancionál začína
oddílem písní adventních, následují vánoční, písně o umučení Krista Pána (včetně pašiji), písně o
vzkříšení Krista Pána, velikonoční, písně na křížové dni a poutnické, písně modlitebné v čase sucha
za déšť, písně o seslání ducha svatého, svatoroční, o Svaté trojici, o velebné svátosti oltářní, na
den božího těla, ranní, při pospolečném k službám božím shromáždění, obecní, po kázání, písně o
Panně Marii, o svatých, před stolem, po stole, písně večerní atd.


Dílo:

Slavíček rajský na stromě života slávu tvorci svému prozpěvující.


Literatura:

ČSHS.

Forst, Vladimír: Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce.

Vošahlíková, Pavla: Biografický slovník českých zemí. 6. sešit: Boh-Bož.

Tröstl, Michael: Jan Josef Božan: Slavíček rájský (1719), písňový repertoár barokního kancionálu.
České Budějovice 2009. Diplomová práce. Pedagogická fakulta jihočeské univerzity.


Evgeniia Tokmakova


V ČSHS mnoho další literatury i lexik, Dlabač atd. Co Český bohovědný slovník? Literaturu členit.
Pravopis. Asi není potřeba popisovat ten kancionál tak podrobně, stejně jako peripetie kolem
vydávání. Jedno dílo není potřeba takto uvádět samostatně.