Aleš Opekar: Poznámky k teorii a dějinám populární hudby. Periodizace.

FFMU Brno 2010/2011


různá kritéria periodizace vývoje hudby, každá má výhody i nevýhody

žádná nemá globální platnost vzhledem k nerovnoměrnosti vývoje

prolínají se různá označení


členění do období dle obecných kulturních epoch

(platné zejména pro výtvarné umění, architekturu ap.):

Nejstarší historie   pravěk - 800


Období románské 800 – 1200

Potulní jokulátoři, žakéři

Rytířský zpěv:

Bernard de Ventadorn

Adam de la Halle

Frauenlob


Období gotiky  1200 – 1400

Lidové tance (saltarelo, czaldy waldy, estampida)

Pijácké písně


Období renesance 1400 – 1600

Palestrina

Lasso (Serenada – „Má milá krásná támo, já píseň chtít vám pět“)


Období baroka 1600 - 1750

Barokní suita tanců:

Ouvertura

Branle

Sarabanda

Gavota

Boureé

Menuet


Období klasicismu 1750 – zač. 19. st.

Vaudeville (voix de ville)

Ballad – opera

Singspiel


Období romantismu – 19. st.

Josef Lanner

Johann Strauss otec (+ 1849) ------ Josef (+ 1870)

                                              ……..Johann ml. (+ 1899)

                                              …….. Eduard (+ 1916), Johann (+ 1939)


Období moderních uměleckých směrů – konec 19. st. a 20. st. (symbolismus, impresionismus,
expresionismus...)


Období postmoderního prolínání – od pol. 60. let 20. st.

periodizace vývoje evropské hudby Vladimíra Helferta (1938)

dle logiky hud. vývoje (proměny jednotících slohových principů):

1) monodiální sloh řecký a orientální (v Ev. cca do 6.stol.)

2) monodiální sloh chorální (7.-2.pol.10.stol.)

3) monodiální sloh světský - truvéři a trubadůři (konec 10.- 2.pol.13.stol.)


4) polymelodický sloh (konec 13.st.-2.pol.16.st.)

5) melodicko-hmonický sloh (konec 16.-zač.20.stol.)


periodizace dle výrobních způsobů, které lze přibližně situovat všude na světě, byť v jiných
časových relacích  (Jaromír Černý):

1) počátky a vývoj hu v prvobytně pospolné spol.

2) hu v třídních společnostech starověku [-4.tisíciletí do + 4.stol.n.l.]

3) období feud. spol. a výrob. vztahů do konce 18.st.

4) období kapitalismu - působení i na mimoev. kultury

5) koexistence  kapitalismu a socialismu od 1917


obecné historické členění, pro kulturu jen pomocné:

      starověk          středověk       novověk

        konec.                1492

 Říma          objevení Ameriky


slohy románský x gotický x renesanční x barokní, klasicistní x romantický x moderní směry

--- nepřesná aplikace na světovou hudbu

ale označení období gotiky (a ne přímo gotická hudba) může být užitečnou pomůckou


(stratifikace na artificiální hudbu (AH) a nonartificiální hudbu (NaH)

 – zjevná až od 19. st. a hlavně od 20 st.

NaH je historicky primární, a je-li historicky primární, pak musíme zaměřit pozornost i před 19. st

v zásadě vzato, v průběhu celého vývoje hudby (a ta je tu zřejmě tak dlouho as člověk)

je AH kvantitativně jednoznačně v menšině

můžeme sledovat různé linie hudebního vývoje, které směřují k lehké zábavě, tanci, ať jsou původu
lidového nebo umělého



pro naše účely stanovme stručnou periodizace vývoj populární hudby

dle hlediska převládajících prvků hudebního jazyka:


tradiční populární hudba – stejný hudební jazyk jako AH od počátků hudby do nástupu jazzu

(celosvětově převládá cca do 20. let 20. st., ale pokračuje do současnosti)

moderní populární hudba – hudební jazyk ovlivněn afroamerickou hudebností a estetikou (jazz,
taneční pop, rock...), patří sem i mnoho projevů hraničních (např. folk s hodně lidovými bělošskými
východisky)

celosvětově jde zejména od přelomu 19. a 20. st., vrcholí v 60. letech 20. st.

postmoderní populární hudba (resp. populární hudba v postmoderní éře) – konec vertikálního
návazného vývoje stylů a žánrů, čerpání ze zdrojů napříč časem a místem, zárodky od 60. let 20.
století, hlavní éra pak od 90. let 20. století