Aleš Opekar: Poznámky k teorii a dějinám populární hudby. Periodizace. FFMU Brno 2010/2011 různá kritéria periodizace vývoje hudby, každá má výhody i nevýhody žádná nemá globální platnost vzhledem k nerovnoměrnosti vývoje prolínají se různá označení členění do období dle obecných kulturních epoch (platné zejména pro výtvarné umění, architekturu ap.): Nejstarší historie pravěk - 800 Období románské 800 – 1200 Potulní jokulátoři, žakéři Rytířský zpěv: Bernard de Ventadorn Adam de la Halle Frauenlob Období gotiky 1200 – 1400 Lidové tance (saltarelo, czaldy waldy, estampida) Pijácké písně Období renesance 1400 – 1600 Palestrina Lasso (Serenada – „Má milá krásná támo, já píseň chtít vám pět“) Období baroka 1600 - 1750 Barokní suita tanců: Ouvertura Branle Sarabanda Gavota Boureé Menuet Období klasicismu 1750 – zač. 19. st. Vaudeville (voix de ville) Ballad – opera Singspiel Období romantismu – 19. st. Josef Lanner Johann Strauss otec (+ 1849) ------ Josef (+ 1870) ……..Johann ml. (+ 1899) …….. Eduard (+ 1916), Johann (+ 1939) Období moderních uměleckých směrů – konec 19. st. a 20. st. (symbolismus, impresionismus, expresionismus...) Období postmoderního prolínání – od pol. 60. let 20. st. periodizace vývoje evropské hudby Vladimíra Helferta (1938) dle logiky hud. vývoje (proměny jednotících slohových principů): 1) monodiální sloh řecký a orientální (v Ev. cca do 6.stol.) 2) monodiální sloh chorální (7.-2.pol.10.stol.) 3) monodiální sloh světský - truvéři a trubadůři (konec 10.- 2.pol.13.stol.) 4) polymelodický sloh (konec 13.st.-2.pol.16.st.) 5) melodicko-hmonický sloh (konec 16.-zač.20.stol.) periodizace dle výrobních způsobů, které lze přibližně situovat všude na světě, byť v jiných časových relacích (Jaromír Černý): 1) počátky a vývoj hu v prvobytně pospolné spol. 2) hu v třídních společnostech starověku [-4.tisíciletí do + 4.stol.n.l.] 3) období feud. spol. a výrob. vztahů do konce 18.st. 4) období kapitalismu - působení i na mimoev. kultury 5) koexistence kapitalismu a socialismu od 1917 obecné historické členění, pro kulturu jen pomocné: starověk středověk novověk konec. 1492 Říma objevení Ameriky slohy románský x gotický x renesanční x barokní, klasicistní x romantický x moderní směry --- nepřesná aplikace na světovou hudbu ale označení období gotiky (a ne přímo gotická hudba) může být užitečnou pomůckou (stratifikace na artificiální hudbu (AH) a nonartificiální hudbu (NaH) – zjevná až od 19. st. a hlavně od 20 st. NaH je historicky primární, a je-li historicky primární, pak musíme zaměřit pozornost i před 19. st v zásadě vzato, v průběhu celého vývoje hudby (a ta je tu zřejmě tak dlouho as člověk) je AH kvantitativně jednoznačně v menšině můžeme sledovat různé linie hudebního vývoje, které směřují k lehké zábavě, tanci, ať jsou původu lidového nebo umělého pro naše účely stanovme stručnou periodizace vývoj populární hudby dle hlediska převládajících prvků hudebního jazyka: tradiční populární hudba – stejný hudební jazyk jako AH od počátků hudby do nástupu jazzu (celosvětově převládá cca do 20. let 20. st., ale pokračuje do současnosti) moderní populární hudba – hudební jazyk ovlivněn afroamerickou hudebností a estetikou (jazz, taneční pop, rock...), patří sem i mnoho projevů hraničních (např. folk s hodně lidovými bělošskými východisky) celosvětově jde zejména od přelomu 19. a 20. st., vrcholí v 60. letech 20. st. postmoderní populární hudba (resp. populární hudba v postmoderní éře) – konec vertikálního návazného vývoje stylů a žánrů, čerpání ze zdrojů napříč časem a místem, zárodky od 60. let 20. století, hlavní éra pak od 90. let 20. století