Thu Hä Hemelíková, Diém My Trán
Vki_podzim 20i9_příprava na test č. i
24.9. / 26.9. /1.10. / 3.10.
Vietnamská abeceda (báiig chCr cái tiéng Vi$t)
A	a	"am" - dlouze	nam = muž
Ä	á	"äm" - krátce	nám = rok/pět
Ä	á		nau = hnědý
B	ba		ba = tři
C	ca		con = dítě
D	da	[z]	dich = přeložit
D	äa		di=jít
E	e	otevřené	em = mladší sourozenec
É	é	zavřené	dé = koza
G	ga		ga = stanice (např. železniční)
H	ha		hoc = studovat
I	i ngln		im = mlčet
K	ca		keo = bonbon
L	e-la		lam = dělat
M	e-ma		me = matka
N	e-na		ngon = chutný
0	0	otevřené	ong = včela X ông = dědeček
Ô	ô	zavřené	ô = deštník
a	a		quá ót = paprika
p	pô		pin = baterie
Q	quy		quen = poznat X quén = zapomenout
R	e-rd	[z]	rau = zelenina
S	ét-xi		song = žít
T	ta		tay = ruce X tai = ucho
U	u		uóng = pít
U	íľ		wát = mokrý
V	va		vě = kreslit
x	ích-xi		xem = dívat se
Y	ydäi		yéu = milovat X yéu = slabý
abeceda:
https://www.youtubexom/watch?v=EBa3cxSFJ-MMeature=youtu.be8rfbclid=IwARiRTCV4h 4B7xfUltUrpjenOJ4UqSPIoXtsF5LQKOQGwro-oCgMjJ6U-3nc
https://www.youtubexom/watch?v=74ZC8cimlcYMeature=youtu.be&fbclid=IwÄR3z-zAMp7 V_AyBOsKQyvBuFflYfv2RfmjnEUKORrbHvzNSoq5lHGBBgXW4
Tóny (thanh/dáu)
	Á	Ä		Ä	
A			Ä		A
thanh ngang	thanh sác	thanh huyén	thanh hôi	thanh ngä	thanh näng
thanh không dáu)	(dáu sác)	(dáu huyén)	(dáu hôi)	(dáu ngä)	(dáu näng)
tóny:
https://www.youtubexom/watch?v=2HRkeo-LcEE&feature=youtu.be&fbclid=IwÄR2LxZGYs S_sCTzBoreiBlprbMOHwYo-DYvp87SiiFVW_3iIHgUoIL337oc
Sprežky
CH	chô1 nhe [č]	neplést si při psaní s "TR"	chanh (citron) X tranh (obraz)
GH	gokép	neplést si s "G" - GH pouze s E, É, I	ghi (zapisovat), gá (slepice)
GI	gi [zi]	neplést si s "D" a "R"	gián (šváb) X dán (lepit) X rán (smažit)
KH	khô1 [ch]	-	-
NG	ngô" [nosové n]	neplést si s "NGH"	Nga (Rusko), ngů (spát)
NGH	ngô kép [nosové n]	neplést si s "NG" - NGH pouze s E, É, I	nghe (poslouchat)
NH	nhô1 [ň]	-	-
PH	phô[f]	-	-
QU	qua	"Q" nikdy nestojí samo bez "U"	qua (krkavec), quán (kalhoty)
TH	thô	-	-
TR	trô" näng [č]	neplést si při psaní s "CH"	viz pozn. u "CH"
Poznámka:
Písmeno "K" se používá před E, É, I - písmeno "C" v ostatních případech; obě se vyslovují [k].
Fráze
1. Xin cháo./Cháo bqn.
o   Dobrý den./Ahoj. (neformální - kamarád/ka, spolužák, spolužačka)
2. B^n ten lá gi? - Tói ten lá _.
o   Jak se jmenuješ ? - Jmenuji se _.
3. B$m dén tu- dau? - Toi dén tů- Séc/Xló-va-ki-a (Slovakia)/Viét Nam.
o   Odkud j si? - Jsem z ČR/SR/Vietnamu.
4. B^n có khoě khóng? - Toi khoě./Tói binh thuang.
o   Jak se máš? - Mám se dobře./Normálně.
5. B§m bao nhiéu tuói? - Toi _ tuói.
o   Kolik ti je let? - Je mi_.
o   vybraná čísla:
■ muai chín = 19
■ hai muai = 20
■ hai muai mót = 21 (neformálně též "hai mót")
■ hai muai hai = 22 (neformálně též "hai hai")
■ hai muai ba = 23 (neformálně též "hai ba")
■ hai muai bón = 24 (neformálně též "hai bón")
■ hai muai lam = 25 (neformálně též "hai lam")
■ hai muai sáu = 26 (neformálně též "hai sáu")
6. B^tti hpc (cái) gi? - Toi hpc _.
o   Co studuješ? - Studuji _.
o   vybrané obory:
■ vietnamština = tiéng Viét
■ psychologie = tam lý (hpc)
■ ekonomie = kinh té (hpc)
Oslovení
vŕk	adresát		já		pozn, k adresátovi
ítarňí	c^		chán		ve víku našich praprarodíčů
	óng		chán		ve lilku našich prarodiči
	bac		chán		trochu starsi nel naíi rodíce
	chů	cä	chán		trochu mladil wei naíi rodiče
	anh	chj	em		starší než my
vrstevník	ban		toí		neformální
mladäí	em		anh	■chq	mladší ne£ my
	cháu		chů	Clí	my mladsi nei. jejich redire
	chán		bác		my starsi než jejích rodíce
	chán		Ong	ba	my ve veku. jejich prarodičů.
	chiu		cu		mj ve lir ku jejích praprarodiců
[V případě polí rozdělených do 2 sloupců je mužské oslovení na levé straně, ženské na pravé.] Poznámka:
Tučně označená slova v sekci "Fráze", tj. "ban" (neformální oslovení vrstevníka ve smyslu "ty") a "tói" (já) lze libovolně zaměňovat se zájmeny z tabulky v sekci "Oslovení" dle okolností.
Příklad - "Óng bao nhiéu tuói?" "Óng 78 tuói." = "Kolik je Vám (muž ve věku vašeho dědečka) let?" "Je mi 78 let."
Poznámka k "ban áy":
Použijte "ban áy" ve frázích místo "ban" a "tói" pro neformální označení vrstevníka ve smyslu "on" nebo "ona".
Příklad - "B^n áy děn tď Praha." = "On/ona (např. kamarád/ka) pochází z Prahy."
POZOR!
Formální oslovování (např. mezi věkově stejně starými businessmany, mezi žákem a učitelem apod.) má lehce odlišná pravidla, která budeme probírat na příštích hodinách.
Rozdělení diakritických znamének pro hlásky
I.    znaménka pro samohlásky (dáu phg)
A. krátkost - Ä (označení krátkosti - oblouček nad A) př. NÁM (muž) X NAM (rok, pět)
AN (klid) XÄN (Jíst)
B. zavřenost - Ä, É, Ô (označení stříšky) př. AN (klid) XÄN (jíst) X AN (vděk)
LEN (vlna) X LÉN (nahoru, př.: jít nahoru = di lén), KHO (sklad) X KHÔ (suchý)
C. nezaokrouhlenost - O, U
př. TO (velký) X TO (hedvábí) THU (podzim) XTHU (dopis)
II.    znaménka pro tóny (6 tónů)
Popis hláskového systému
1) SAMOHLÁSKY (=vokály) = nguyén ám
- vietnamština má dohromady 14 samohlásek
1. 11 jednoduchých - monoftongy = nguyén am don
a. dlouhé: A, E, É, I/Y, O, Ô, O, U, U
b. krátké: Ä, Ä
2. 3 dvojhlásky - diftongy = nguyén am dôi
a. IÉ/IA/YÉ/YA [ie]
př. BIA (pivo), B|A (vymýšlet si), THIA (lžíce), KHUYA (pozdě v noci), BIĚN (moře), VIÉT (psát)
b. UÔ/UA
př. CHUQT (myš), CUA (krab)
c. UO/UA
př. D Ir ON G (cukr, cesta), LUOC (hřeben), DUA (kokos), NGUA (kůň)
*Pokuste se samohlásky naučit včetně diftongů i s příkladovými slovy, aby Vám to v budoucnu usnadnilo čtení dalších slov
2) SOUHLÁSKY
(Bude se probírat na dalších hodinách.)
Zdroje:
• Praktická fonetika vietnamštiny, Binh Slavická, 2008
• Elementary Vietnamese, Binh Nhu Ngo, 2013 (Third Edition)