Vklpodzim 2019_příprava na test č. 2
8. 10. / 10. 10.
Slabiky končící na „N"
AN - bán (stůl)
ÄN - án (jíst), bán án (jídelní stůl) AN - cán (váha)
ON - con gá (slepice), con gá con (kuře) ON - ôn tap (opakovat - např. učivo) ON - con lpn (prase)
EN - hoa sen (lotus - národní květina Vietnamu), len (vlna. NIKOLI len/lněný (!) = vái lanh) EN - ten (jméno) IN - tin túc (zpráva) UN - chú lůn (trpaslík)
Slabiky končící na „I/Y"
AI - ai (kdo), tai (ucho) AY - tay (ruka) A Y - cáy (strom) Ol - nói (mluvit) ÔI - tôi (já)
Ol - bô oi! me oi! (zvolání - tatínku! maminko!)
UI - túi (taška)
Ut - gůi (poslat)
UY - yéu quý (milý/á)
Slabiky končící na „M"
AM - quá cam (pomeranč)
ÄM - nuóc mám (rybí omáčka)
AM - ám (teplý), tam lý hoc (psychologie)
OM - om sôm (velmi hlučný)
OM - ôm (objímat), tôm (kreveta)
OM - com (rýže), án com (doslova Jíst rýži"; ale „Ban än com chira?" = „Už jsi jedl/a?" - ne nutně rýži) EM - em (mladší sourozenec, oslovení trochu mladší osoby než my - viz příprava na test 1) EM - ém (pohodlný), dém (počítat) IM - im (být zticha), tim (srdce) UM - tôm húm (humr)
Videa - poslech výslovnosti slabik
Poznámka:
V následujících videích se setkáte s tzv. dánh ván. Jedná se o způsob, jakým se děti učí ve škole tvořit slabiky a následně slova. Dánh ván vám může významně pomoci, pokud si někdy poté, co budete mít naučené všechny vietnamské slabiky, nebudete jistí výslovností některých slov - doporučujeme si tedy z videí vypozorovat, jak proces dánh ván funguje.
• Příklad dánh ván u slova „lám" (= dělat):
o   A + M -> AM
o   L + AM -> LAM
o   LAM + huyěn (jeden z tónů) -> LAM
• Příklad dánh ván u slova „bô" (= tatínek):
o   B + Ô -> BÔ o   BÔ + säc -> BÓ
• Příklad dánh ván u slova „nhai" (= kousat):
o   A +1 -> AI
o   NH + AI -> NHAI
Videa:
AN, ÄN, ÄN
https://www.youtube.com/watch ?v=4Pbx95i3rBM EN, ÉN, IN
https://www.youtube.com/watch ?v=gOAdrCZtcIO AM, ÄM, ÄM
https://www.youtube.com/watch ?v=QanF05q-vak EM, ÉM, IM
https://www.youtube.com/watch ?v=ltOhq8CZ03g OM, ÔM, OM
https://www.youtube.com/watch ?v=ldRmW8NYY5w
UM, U*M (slabika „um" se ve vietnamštině vyskytuje jen velmi zřídka) https://www.youtube.com/watch ?v=9FsSVbx_roU
AI, AY
https://www.youtube.com/watch ?v=DSjzLxtnpZg
ÄY (1:38-3:04)
https://www.youtube.com/watch ?v=qrRFqQvR_Dc
01, ÔI, 01
https://www.youtube.com/watch ?v=x9IcdYC6ApY UI (2:56-4:23)
https://www.youtube.com/watch ?v=7cH3J0AM6wM Ut (1:38-2:17)
https://www.youtube.com/watch ?v=ETuHa79qe_o UY (0:15-1:30)
https://www.youtube.com/watch ?v=QydhX2ntjvE
Další zdvořilostní a seznamovací fráze
Côn ban? = A ty?
• David: Ban ten lá gi?
• Lenka: Tôi ten lá Lenka. Côn ban?
• David: Tôi ten lá David.
Tôi cúng thé. = Já také.
• Anežka: Ban có khoé không?
• Filip: Tôi khoé. Côn ban?
• Anežka: Tôi cúng thé. (= Také se mám dobře.)
• Petr: Ban bao nhiéu tuôi?
• Eva: Tôi hai muoi tuôi. Côn ban?
• Petr: Tôi cúng thé. (= Mně také.)
Xin lôi [+ osobní zájmeno dle oslovení]. = Omlouvám se. Tôi xin lôi. = Omlouvám se. Không sao. = To nie.
Cám on [+ osobní zájmeno dle oslovení, nepovinné]. = Děkuji. Không có gi. = Není zač.
Klasifikátory
Jedná se o slovo, které stojí před podstatnými jmény. Rozděluje tato podstatná jména do významových skupin na základě určitých atributů.
Příklady klasifikátorů:
• „con" - převážně u podstatných jmen označující zvířata
• „cái" - u podstatných jmen označující věc
Fráze - otázky na věci
věc, která je mluvčímu na dosah:
• Däy lá cái gi? / Cái náy lá cái gi? = Co je toto?
• Dáy lá cái _. / Cái náy lá cái _. = Toto je _.
věc, která je od mluvčího vzdálenější:
• Dáy lá cái gi? / Cái dáy lá cái gi? / Cái kia lá cái gi? = Co je tamto?
• Dáy lá cái _. / Cái dáy lá cái _. / Cái kia lá cái _. = Tamto je _.
Slovní zásoba - věci ve školní učebně
bán = stůl, lavice ghé = židle báng = tabule
cůa (ra váo) = dveře (pozn.: ra = ven; váo = dovnitř) (dóng cůa = zavřít dveře; mó cůa = otevřít dveře) cůa sô = okno děn = lampa, světlo máy tính = počítač
quyén šách = kniha, učebnice
quyén vó = sešit
to giáy = list papíru
bút = psací potřeba
bút chi = tužka
bút bi = propiska
bút muc = inkoustové pero (muc = inkoust) cuc táy = mazací guma
chai nuóc = láhev vody
• neříká se „cái chai nuóc", ale jen „chai nuóc"
• „chai" = láhev (chai bia = láhev piva; chai ruou vang = láhev vína; chai ruou = láhev alkoholu)
„Můžu si půjčit...?"
Tôi có thé mugn cái _ dirox không? = Můžu si půjčit _? (doslova Je možné, abych si půjčil/a _?) Tôi có thé mugn cái _ cůa ban dugc không? = Můžu si půjčit tvoje _?
Dugc. = Ano. (doslova Je to možné.) Không duoc. = Ne. (doslovaNení to možné.) Tôi xin lôi, tôi không có. = Omlouvám se, nemám.
Příklady:
• Tôi có thé mugn chai nuóc cůa ban dugc không? = Můžu si půjčit tvoji láhev vody?
• Không dugc. = Ne, nemůžeš.
Tôi có thé mugn cái bút chi dugc không?
Dugc. = Ano.
Cám on ban. = Děkuji.
= Můžu si půjčit tužku?