Muzeologie pro archeology Mgr. Petr Vachůt, Muzeum města Brna Výsledek obrázku pro archaeology museum joke Muzeologie pro archeology - program 3 x přednáška X - návštěva brněnských muzeí ? Podmínky k úspěšnému ukončení předmětu: - Sledování přednášek - Odevzdání písemné recenze archeologického výstavního projektu (rozsah minimálně 2 A4, max. 3 A4) Muzeologie - definice Muzeologie je věda, která zkoumá specifický vztah člověka k realitě, kterou tvoří sběratelství, ochrana a dokumentace předmětů, které tuto realitu vystihují. Lidštěji řečeno: Muzeologie je nauka/věda, která se zabývá bytostnou lidskou potřebou sbírat, restaurovat, vystavovat předměty Ještě jinak řečeno: Muzeologie studuje a eviduje významy, které ostatní vědy nacházejí , a to tak, aby se nevytratily z paměti lidí a společnosti. Výsledek obrázku pro muzeologie Muzeologie - věda či ne? Pro většinu pracovníků v muzejnictví jsou teoretické a koncepční otázky oboru muzeologie záležitostí soukromého zájmu a náhodně získaných poznatků. Muzeologie jako nejčastěji přijímána jako servis jednotlivým muzejním oborům Proč? Na vině je částečná neuchopitelnost muzejní problematiky - důvodem je hlavně působení emocí prostřednictví muzeálií - heterogennost vědních oborů, které se prezentují prostřednictví muzeí (humanitní, biologické, technické…) Dělení muzeologie •Historická muzeologie - rozebírá historii českých a světových sbírek, historii sběratelství, teorii sbírek, vazby mezi sbírkami, podmínky sbírání • •Teoretická muzeologie - věnuje se teoretickým východiskům oboru, je založena na třech principech 1. teorie selekce, 2. teorie tezaurace, 3. teorie prezentace • •Aplikovaná muzeologie (taktéž Muzeografie) – aplikuje muzeologii do ostatních vědních disciplín a aktivit týkajících se fungování muzea (ochrana a bezpečnost, konzervace, management, pedagogika, apod.) • • Speciální muzeologie – zabývá se muzejními podmínkami jednotlivých vědních disciplín (např. archeologie, etnografie, botanika, zoologie apod.) • •Společenská muzeologie – hodnotí obraz muzea ve společnosti a roli muzea v rámci společnosti Muzeologie - terminologie Termín muzealita. Značí paměťovou kulturní hodnotu skutečnosti u objektu, artefaktu či naturfaktu. Možné aspekty muzeality: -aspekt autenticity - autentický svědek určité skutečnosti - -aspekt representativity – kvalita výběru sbírkového předmětu – nakolik odráží charakteristiku skutečnosti - -aspekt kreativity - informační a emocionální působení - -aspekt evolucionality – doklad evoluce - rozvoje a diverzifikace lidstva - aspekt spirituality - působící na vědomí, podvědomí, nevědomí Muzeologie - terminologie Muzeálie je selektovaný autentický objekt reprezentující muzeální kulturní hodnotu, běžně označovaný jako muzejní předmět či objekt. Muzeálií může být: Artefakt - objekt, který byl vytvořen člověkem (například zrcadlo, kniha, kresba, lokomotiva atd.), Mentefakt - prokazatelný, myšlený poznatek (například lidový tanec, jazyk indiánského kmene atd.), Naturfakt - prokazatelně existující přírodní objekt (například lastura, kostra velryby, rostlina atd.). Synonymum termínu muzeálie je „muzejní sbírkový předmět“ Muzeum - definice Stálá instituce nevýdělečného charakteru, která slouží společnosti a jejímu rozvoji, je přístupná veřejnosti a provádí výzkum materiálních dokladů o člověkovi a jeho prostředí, získává je, konzervuje, komunikuje a především je vystavuje s cílem studia, výchovy a potěšení (definice ICOM) Výsledek obrázku pro museum Muzeologie - terminologie Muzejní sbírka - obecná definice: Sbírkou muzejní povahy označujeme množinu předmětů, která je ve své celistvosti významná pro humanitní nebo přírodní vědy. Tvoří ji soubor sbírkových předmětů shromážděných lidskou činností. Sbírka je soubor předmětů, které jsou vzájemně propojeny určitými vazbami a které nám pomáhají dokumentovat určitou skutečnost. Jde o soubor předmětů vyjmutých z reality a přenesených do nových uměle vytvořených prostor v muzeu Výsledek obrázku pro muzejní sbírka Výsledek obrázku pro muzejní sbírka Výsledek obrázku pro muzejní sbírka Muzeologie - terminologie Muzeologie - terminologie dělení muzejní sbírky: sbírka → podsbírka → fond → muzejní sbírkový předmět Kurátor je pracovník zodpovědný za správu, ochranu a vědecký výzkum muzejní sbírky, resp. její části (tj. podsbírky nebo fondu) Depozitář Muzea a galerie v Hranicích Muzeologie - terminologie Výstava a expozice jsou muzejně prezentační formy, během kterých je prezentována činnost muzea či jiné kulturní instituce nebo jejich sbírkový fond. Nejsou to synonyma! Výstava je krátkodobá – max. do doby trvání 2 let, má definované téma. Je taktéž doprovázena doprovodnými akcemi. Expozice je dlouhodobá, trvá déle než 2 roky, optimálně na dobu 10 let s obměnami. Vychází striktně ze zaměření muzea – prezentovány jsou hlavně sbírkové předměty muzea. Historická muzeologie Jako u všech kulturních věd je důležité poznat jejich minulost a pomocí ní se tak vymezit k přítomnosti a blízké budoucnosti oboru Dějiny muzejnictví, muzeí a jejich měnící se role ve společnosti nám pomohou pochopit současnou funkci muzea (stejně tak oboru archeologie). Karel Sklenář Hromové klíny a hrnce trpaslíků. Z pokladnice české folklórní archeologie. Praha 1999 Počátky muzeí – soukromé sbírky -faraon Thutmosis III. měl sbírku rostlin i živočichů - - babylonský král Nabukadnesar měl v 7. stol. př. Kristem obsáhlou sbírku drahocenností. -sbírka císaře Hadriana ve ville v Tivoli obsahovala nejen původní umělecká díla a jejich kopie, ale taky rekonstrukce a kopie výjimečných staveb ze vzdálených krajů císařství. - - Kunstkomory a kabinety kuriozit – u nás asi nejznámější sbírka Rudolfa II. - - - Výsledek obrázku pro kabinet kuriozit Výsledek obrázku pro wunderkammer Rudolf II uprostřed svých sbírek obklopen umělci a astrology té doby Sbírky náhodné Sbírky 18. století Rozvoj osvícenského filozofického myšlení a přírodních věd od 18. století dal vznik tematickým sbírkám dokladové ( informační) hodnoty. V ČR např. Johan Wolfgang von Goethe (1749-1832) věnuje část své sbírky minerálů s lístkovým katalogem klášteru premonstrátů v Teplé, část Vlasteneckému muzeu v Praze. Výsledek obrázku pro goethe mineral Výsledek obrázku pro goethe mineral Princip veřejných muzeí 18. (ČR 19.) století Výsledek obrázku pro museum Idea veřejného muzea - otevření privátních sbírek veřejnosti v průběhu 18. století (např. Britské muzeum 1759, Louvre 1793) 1802 – Těšín (dnes Polský) 1814 – Opava 1816 – Brno 1818 – Národní muzeum Praha v ČR Národnostní muzea 19. století Vlna národnostního a státního (či zemského) sebe uvědomování evropské společnosti na počátku 19. století. Základem národnostního, či státního uvědomění je vždy odkaz na „slavnou“ minulost, kterou je potřeba doložit – proto vznikají muzea, archivy a národní knihovny. Výsledek obrázku pro národní obrození http://files.kouzelnyatlas.webnode.cz/200000286-efed3f1e0b/ADOLF_%7E1.JPG Muzea 20. století v ČR Přetrvávají vlastivědné (regionálně popisné) a národní tendence Po roce 1948 – pozitivistický přístup s více či méně aplikovanou marxistickou-leninskou metodikou – ideologický přístup k muzejním prezentacím Výsledek obrázku pro socialistické výstavy Muzeum dneška Pozitiva: - decentralizace muzejního systému a muzejních témat - opětovný vznik privátního či spolkového muzejního „sektoru“ Negativa: -Manažerský přístup, pohříchu dehumanizující muzejní práci (orientace na výkon, počty návštěvníku, produkci peněz) -nárůst byrokracie - původní kulturní činnost muzeí se často mění na volnočasovou zábavu http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihocesky-kraj/okres-cesky-krumlov/cesky-krumlov/muzeum-tortury/gal erie/ir/files/gallery/1530/106698--c302x302.JPG Výsledek obrázku pro muzeum voskových figurín Muzea v ČR v současnosti V České republice můžeme najít kolem 800 objektů označených jako "muzeum" nebo "galerie", přesněji 283 muzeí a galerií, které mají více než 500 poboček a detašovaných pracovišť. České muzejnictví dnes představuje kolem 65 mil. sbírkových předmětů. Každoročně muzea a galerie připravují více než 2000 krátkodobých výstav, jež spolu se stálými expozicemi navštíví přes 8 milionu návštěvníků V muzeích a galeriích je zaměstnáno více než 5 tisíc osob. Výsledek obrázku pro národní muzeum Organizace muzejní práce, mezinárodní a národní muzejní instituce Asociace muzeí a galerií České republiky (AMG ČR) Rada galerií České republiky Mezinárodní rada muzeí ICOM/ Český výbor ICOM Výsledek obrázku pro Asociace muzeí a galerií České republiky Výsledek obrázku pro muzeum icom průkaz Hájí zájmy muzeí vůči zřizovatelům, vůči práci legislativců a obhajují a popularizují obor obecně – v podstatě muzejní lobbisté. Rozdělení muzeí podle typu sbírek - obecná muzea (v českém prostředí je užíván spíše termín „vlastivědná muzea“) - archeologická muzea - umělecká muzea - historická muzea - etnografická muzea - přírodovědná muzea - geologická muzea - muzea vědy - vojenská muzea - průmyslová muzea - atd. Výsledek obrázku pro vojenské muzeum Rozdělení muzeí podle zřizovatele - státní muzea – zřizovatel ministerstvo, většinou MK - krajská muzea - městská/obecní muzea - církevní muzea - univerzitní muzea - nezávislá nebo soukromá muzea - muzea komerčních společností Výsledek obrázku pro muzeum tatra Rozdělení muzeí podle akviziční oblasti - Národní (zemské) muzea - regionální muzea - místní muzea Výsledek obrázku pro národní muzeum zevnitř http://slapanice.muzeumbrnenska.cz/user_img/11/0_msl-uvod_1v.jpg Výsledek obrázku pro muzeum ždánice Dějiny českého muzejnictví - literatura Špét, Jiří: Přehled vývoje českého muzejnictví (do roku 1945), Brno 2004, II. vydání, Sklenář, Karel: Obraz vlasti. Příběh Národního muzea. Praha-Litomyšl 2001, Nekuda, Vladimír: 150 let Moravského musea v Brně, Brno 1969, Brodesser, Slavomír a kol.: K poznání a slávě země... Dějiny Moravského zemského muzea, Brno 2002, 150 let Slezského muzea. Ed. J. Duda. Ostrava 1964, Gabrielová, Bronislava: K dějinám Moravského uměleckoprůmyslového muzea v Brně, Brno 2002, Kolář, František-Hlavačka, Milan: Jubilejní výstava 1891, Praha 1991, Petráň, Jiří a kol.: Památky Univerzity Karlovy, Praha 1999, Špét, Jiří: Muzea ve vývoji společnosti a národní kultury. Praha 1979, Špét, Jiří: Formování a rozvoj socialistického muzejnictví v ČSR (1945-1948), Praha 1988, Kirsch, Otakar: (Po)zapomenutí nositelé paměti. Německé muzejnictví na Moravě. Brno 2014. Douša, Pavel: Organizace českého muzejnictví 1948-1989 - disertace, SU v Opavě, 2005. Teorie českého muzejnictví - literatura Beneš, J. 1997: Základy muzeologie. Opava. Kesner, L. 2005: Marketing a management muzeí a památek. Praha. Neustupný, J. 1968: Muzeum a věda. Praha. Stránský, Z. Z. 2000: Úvod do studia muzeologie. Brno. Stránský, Z. Z. 2005: Archeologie a muzeologie. Brno. Štěpánek, P. 2002: Obrysy muzeologie. Olomouc. Žalman, J. a kol. 2002, 2006: Příručka muzejníkova I., II. Praha. Žalman, J. 2016: Kapesní průvodce po muzeu a muzejnictví. Praha. Jan Dolák Muzeologie pro nemuzeology Vysokoškolská skripta Bratislava 2019 dostupné online https://fphil.uniba.sk/fileadmin/fif/katedry_pracoviska/ketn/Zamestnanci/Dolak/Muzeologie_pro_nemuz eology_J_Dolak.pdf Přehled a vyhledávání informačních zdrojů muzeí a muzeologie: http://emuzeum.cz/informacni-zdroje Kapesní průvodce po muzeu a muzejnictví - Jiří Žalman, Kateřina Perglová Archeologie jako „muzejní“ věda Největší motivaci pro kopání v zemi je naděje v „zázrak“ – nalezení pokladu. Hledání pokladů bylo spojeno v kopání na místech, kde bylo možné předpokládat nálezy starých předmětů – došlo tak k zmapování prvních archeologických lokalit Kromě víry v nalezení pokladu je lidstvu vlastní antikvarizmus, tedy lidská touha po odkrývání neznámého a posedlosti sbíráním. Antikvarizmus byl podnětem pro vznik archeologie jako vědního (a muzejního) oboru, původně definovaného jako nauku o starožitnostech. Výsledek obrázku pro archaeology collection Výsledek obrázku pro archaeology gold Archeologie jako „muzejní“ věda Již ve své „starožitnické“ fázi tvořila archeologie metodický základ veškeré muzejní činnosti ve společenskovědní oblasti, a to díky propracované typologii a vzorově provedeném formálnímu členění sbírek (nejčastěji využívané třístupňové dělení pravěku Ch. J. Thomsena /1820/ - doba kamenná/bronzová/železná) V 19. století přestává původní starožitnické paradigma vyhovovat a archeologie se etabluje Jako věda studující minulé lidské společnosti prostřednictvím archeologických pramenů, uložených zpravidla v zemi. Výsledek obrázku pro old archaeologist Specifikum archeologických muzeálií Archeologie se ve velké míře dotýká společností již dávno zaniklých a časově velmi vzdálených. Pracuje tak s památkami majícími omezenou a vesměs problematickou výpovědní hodnotu. Proto si archeologie vyvinula svoji specifickou archeologickou metodiku, která ji odlišuje od jiných humanitních věd zkoumajících minulou společnost. Archeologický výzkum a celý proces analýzy a syntézy archeologických pramenů je dnes možný pouze s přesahem do jiných vědeckých oborů Výsledek obrázku pro archaeology excavation Archeologické prameny Archeologický pramen je primárně získáván prostřednictvím archeologického terénního výzkumu. Výsledkem výzkumu je: -soubor artefaktů a ekofaktů, po odborném zpracování jsou uloženy zpravidla v muzeu - - informace o původním uložení předmětů v zemi a další informace, které artefakty a ekofakty obsahují (data C14, dendrodata, symboliku výzdobu atd..) - Sbírkové předměty uložené v muzeu bez příslušných informací jsou jen souborem starožitností!!!! Výsledek obrázku pro egyptian treasury Cesta archeologického artefaktu do muzea 1.Artefakty jsou archeologizovány 2. 2.Archeologický pramen je poznán archeologickým výzkumem 3. 3.Výsledky archeologického výzkumu jsou uloženy v muzeu 4. 4.Informace a artefakty poznané archeologickou metodou jsou prezentovány veřejnosti http://www.jcms-journal.com/articles/10.5334/jcms.1021210/figures/Fig02_web.jpg Základní body na cestě od (pre)historické živé kultury k dnešní živé kultuře Cesta archeologického artefaktu do muzea 1. Movité (nádoby, šperky, zbraně atd.) a nemovité (jámy, příkopy, zahloubené suterény staveb apod.) artefakty jsou za určitých okolností vyjmuty z živé kultury a za působení početného spektra transformačních procesů archeologizovány (tzn. uloženy /zpravidla/ v zemi).Vznikne tak archeologický pramen, který je souhrnem artefaktů a ekofaktů nesoucích formální, prostorové či symbolické informace. Výsledek obrázku pro burian neolitická vesnice Cesta archeologického artefaktu do muzea 2. Archeologické prameny jsou poznány nedestruktivním či destruktivním archeologickým výzkumem a kvalifikovaně popsány jako součást (pre)historické zaniklé kultury. Kvalifikovaný popis znamená: a) v případě destruktivního výzkumu slovně popsat průběh archeologické exkavace, provést fotografickou, kresebnou a geodetickou dokumentaci. Dále je potřeba vypracovat evidenci nalezených artefaktů, typologicky je určit a spolu s dalšími náležitostmi vše včlenit do tzv. nálezové zprávy z archeologického výzkumu. Obdobná výzkumná zpráva doprovází i nedestruktivní průzkum archeologického pramene, b) vědecky vyhodnotit výsledky destruktivního či nedestruktivního archeologického výzkumu, tedy časově zařadit a funkčně i symbolicky interpretovat příslušnou lokalitu se všemi jejími komponentami. Cesta archeologického artefaktu do muzea 3. Movité artefakty a ekofakty jsou konzervovány a deponovány do druhotného uložení zpravidla v depozitáři muzea, kde spolu s nálezovou zprávou obsahující popis nemovitých artefaktů tvoří součást dokumentace archeologické lokality, tedy zaniklé (mrtvé) kultury. Výsledek obrázku pro archaeological depository indiana jones Cesta archeologického artefaktu do muzea 4. Zmiňované formální, prostorové či symbolické informace získané z archeologických pramenů jsou po příslušné interpretaci prezentovány veřejnosti. To doprovází vystavení movitých artefaktů a ekofaktů, které jsou výběrově vyjmuty ze svého druhotného uložení (sbírky). Jinými slovy jsou informace o mrtvé kultuře prezentovány pro jedince dnešní živé kultury jako doklad života člověka v minulosti. Výsledek obrázku pro archaeological exhibitions Výsledek obrázku pro archaeological exhibitions http://www.jcms-journal.com/articles/10.5334/jcms.1021210/figures/Fig03_web.jpg Muzeologie pro archeology Výsledek obrázku pro archaeology museum joke