Lekce 4 Text: Biret-Iŋggá váhnemat Šilljui vuodjá alit biila. Dat leat Biret-Iŋggá áhčči, eadni ja viellja. Vieljas lea vel bus'sá fárus. Uksabiel'lu čuodjá ja sii bohtet sisa. Máhtte lea vuot Biret-Iŋggá luhtte. Biret-Iŋggá váhnemat eaba dovdda Máhte ja sii dearvvahallet. – Buorre beaivi! Bures, bures! – Dá lea Máhtte. Dá leaba mu váhnemat Sire ja Ovllá. Ja dá lea mu viellja Biera ja su bus'sá Bibi. Biera bus'sá njávgu. Dat lea čáhppes bus'sá. Biera viehká bussáin stoahkat. Máhtte hállá Biret-Iŋggáin, su áhčiin ja etniin. – Mun lean ollu áhčiin meahcis ealu luhtte. Mu eanu ja guokte čeazi leat maiddái seamma siiddas. Mus eai leat vieljat, muhto mus leat golbma oappá. Mun lean áidna bárdni. – Goarrugo du eadni? Sire jearrá. – De goarru. Eadni goarru dálge unna oabbái El'lii ođđa gávtti. Son lea čeahppi goarrunmášiinnain goarrut earáge go sámeduoji. Biret-Iŋggá áhčči fas jearrá meahcceságaid. – Mus lea ođđa mohtorgielká, ii goittotge Lynx. “Lynx”, dadjá boazoolmmoš go vázzila, diihan diehtibehtet. Áhčči čaibmá. Eadni maiddái mojohallá. Biret-Iŋggás lea somá. Soai etniin vuoš'šaba lasi gáfe. Soai eaba astta gal láibut, muhto Biret-Iŋggás leat vel nisoláibbit. Sii borret daid. Biera ii leat šat siste. Go bussáin stoahká, ii astta eará. – Manin Liissá ja Máret eaba leat dáppe? jearrá Biret-Iŋgá. – Soai leaba gávppis. Liissá áigu oastit ođđa vilges busira ja fiskes jáhka. Máret fas ođđa ruškes gápmagiid ja liikebiktasiid. Soaihan mannaba skuvlii. Eadni ja áhčči eaba astta leat guhká. Soai čuorvuba Bierage fárrui ja dalle sii vulget. Biera seavvá vel go manná. Slovíčka šillju – šilju /šil^jl^juu – šiil^jl^juu/ dvorek alit, #alit /ââliih(t)/ modrý bus'sá – bussá /pussää – puussää/ kočka sisa /siisa/ dovnitř vuot /vue'h(t)/ opět, zas luhtte /luhte/ u, od váhnemat /vääNemat/ rodiče (PlNom) dovdat – dovddat /tovtah(t) – toovttaan/ znát dearvvahallat – dearvvahalan /tiärvvahtâllah(t) – tiärvvahtâlan/ pozdravit se njávgut – *njávggun /n^javkuuh(t) – n^jaavkkuun/ mňoukat čáhppat, #čáhppes /čahpah(t) – čähpes/ černý viehkat – viegan /viehkaah(t) – vie.aan/ běžet stoahkat – stoagan /stuahkaah(t) – stua.aan/ hrát si eallu – ealu /iälluu – iäluu/ (sobí) stádo, dobytek seamma /sea'mma/ stejný siida – siidda /sijta – siijtta/ sámská obec áidna /ajna/ jediný dál /tääl/ teď, nyní -ge /-ke/ ~ (po vokálu) /-je/ také, též (sufixální partikule) ođas, #ođđa /ooδaas – ooδδa/ nový gákti – gávtti /käktii – käävhtii/ kabát čeahppi, #čeahpes /čĕăhpii – čeä'hpes/ šikovný mašiidna – mašiinna /mašijna – mašiijnna/ stroj goarrunmašiidna /kuarruunmašijna/ šicí stroj eará /iärää/ jiný go /ko/ jako sápmi – sámi /sääpmii – säämii/ sámština, sámský Sápmi – Sámi Laponsko duodji – duoji /tuot^jt^jii – tuojii/ řemeslný výrobek sáhka – sága /saahka – saa.a/ téma, záležitost, řeč mohtor – mohtora /moohtor – moohtora/ motor gielká – gielkká /kĭĕl^hkää – kielhkää/ saně ii goittotge /koo'jhtohke/ ovšem ne olmmoš – olbmo /oolmmoš – olmo/ člověk (neprav. skloňování!) boazoolmmoš /poa'co.oolmmoš/ chovatel sobů vázzit – váccán /väzciih(t) – vääccään/ jít vázzilit – vázzilit /väzciilih(t) – väzciilan/ vyrazit, vyjít, vydat se; začínat chodit vázzila /väzciila/ Sg3p slovesa vázzilit -han /-han/ zdůrazňovací sufix. partikule (však) diehtit – dieđán /tiehtiih(t) – tieδään/ vědět čaibmat – čaimman /čâjmah(t) – čââjmmaan/ smát se mojohallat – mojohalan /moojohtâllah(t) – moojohtâlan/ usmívat se lasi /lââsii/ zbytek; navíc, ještě siste /siste/ uvnitř, zevnitř oastit – oasttán /ŏąstiih(t) – uästään/ koupit busir – busira /puusiir – puusiira/ svetr fiskat, #fiskes /fiskah(t) – fiskes/ žlutý jáhkka – jáhka /jahka – jaahka/ kabát ruškat, #ruškes /ruškah(t) – ruškes/ hnědý gáma – gápmaga /kaama – kaapma.a/ boty gápmagiid /kaapma.ij/ PlGen slova gáma liiki – liikki /lij^hkii – liijhkii/ kůže bivttas – biktasa /piivhtaas – piktasa/ oblečení liikebiktasat (pl.) /lij^hkepiktasah(t)/ spodní prádlo skuvla – skuvlla /skuvla – skuuvlla/ škola čuorvut – čuorvvun /čŭĕrvuuh(t) – čuorvvuun/ volat seavvit – seaván /siäviih(t) – siävään/ mávat Mluvnice A. Plurál nominativu a genitivu Plurál nominativu se tvoří následujícím způsobem: slabý stupeň + koncovka -t Plurál genitivu obdobně: slabý stupeň + koncovka -id Ve východních nářečích se konsonant d genitivní koncovky nevyslovuje. Při tvorbě plurálového genitivu může docházet k narovnání diftongu (motivace stejná jako u sloves). V e- a o-kmenech (ty však nejsou příliš běžné) dochází k následující vokalické změně: e > i a o > u: SgNom PlNom PlGen mánná mánát mánáid dítě biila biillat biillaid auto dállu dálut dáluid dům reive reivvet reivviid dopis ruvdno ruvnnot ruvnnuid koruna (platidlo) guos'si guossit gussiid host Ve vazbě s tázacími zájmeny mii ’jaký, který’ ja gii ’který’ je závislý nominální člen v plurálu genitivu: - Mii mašiinnaid dát lea? - Co je to za stroj? - Dat lea goarrunmašiidna. - To je šicí stroj. - Mii láibbiid dát lea? - Jaký je to sendvič? - Dat lea suovasbiergoláibi. - S uzeným masem. - Iŋgá boahtá gal'lestallat eahkes. - Iŋgá přijde večer na návštěvu. - Gii Iŋggáid? - Která Iŋgá? B. Komitativ Singulár komitativu se tvoří následujícím způsobem: slabý stupeň + koncovka -in Koncové kmenové vokály e a o se mění na i a u, stejně jako v případě singuláru illativu a plurálu genitivu. Ve druhé slabice komitativního tvaru se může vyskytnout -ii-, a motivovat tak narovnání diftongu slabiky první: biila ‘auto’ > biillain mánná ‘dítě > mánáin guos'si ‘host > gussiin Máhtte > Máhtiin ruvdno ‘koruna > ruvnnuin biergu ‘maso > biergguin Komitativ má dvě základní funkce. a) Vyjadřuje nástroj či prostředek: Iŋgá goarru gávtti goarrunmašiinnain. Iŋgá šije kabát na šicím stroji. Mun doalvvun du skuvlii biillain. Odvezu tě do školy autem. Odvezu tě ze školy autem? Čálátgo reivve beannain? Napíšeš dopis perem? Máhtte vuodjá mohtorgielkkáin. Máhtte jede na sněžném skútru. Olmmoš ii eale dušše biergomáliin. Člověk není živ jen z pouhého vývaru. Oasttán bierggu čuđiin ruvnnuin. Koupím maso za sto korun. b) Vyjadřuje účastníka či společníka: El'le hállá gussiin. Elle mluví s hostem. Biera stoahká bussáin. Biera si hraje s kočkou. Mun manan bostii Máhtiin. Jdu s Máhttem na poštu. Pokud je v duálu 1. a 2. osoby potřeba určit druhý subjekt („já“ a „ty“ jsou dané), vyjádří se komitativem spolu se zájmeny moai a doai. Boahtibeahttigo doai Iŋggáin fárrui? Přijdeš ty i Iŋgá? Moai Máhtiin vulge gávpái. Půjdeme s Máhttem do obchodu. (~ Moai vulge gávpái Máhtiin.) Pokud je třeba blíže určit duálový subjekt ve 3. osobě, použije se následující konstrukce: osoba[1] (SgGen) + guovttos + osoba[2] (SgKom). (Slovo guovttos je derivát slova guokte ‘dva’.) Áhči guovttos Máhtiin vuolgiba meahccái. Otec a Máhtte jdou do divočiny („do hor“, „do lesa“). Pokud ze syntagmatu se členem guovttos vynecháme osobu[2,] bude mít taková vazba významy následující: Máhte guovttos 1. ‘Máhtte s přítelkyní či manželkou’ 2. ‘Máhtte a někdo další, kdo byl zmíněn dříve’ 3. ‘dva Máhtteové’ čál'li guovttos 1. ‘sekretář s manželkou / sekretářka s manželem’ 2. ‘sekretář a někdo další, kdo byl zmíněn dříve’ 3. ‘dva sekretáři’ Další příklady: gándda guovttos ‘chlapci (dva)’ duot guovttos ‘tamti dva’ (duot je v nominativu!) C. Pádové tvary zájmen Zde jsou doplněné tabulky pádů osobních, ukazovacích a tázacích zájmen: Nom Gen Lok Ill Kom mun mu mus munnje muinna don du dus dutnje duinna son su sus sutnje suinna moai mun'no mun'nos mun'nuide mun'nuin doai dudno dudnos dudnuide dudnuin soai sudno sudnos sudnuide sudnuin mii min mis midjiide minguin dii din dis didjiide dinguin sii sin sis sidjiide singuin Zájmena mii, dii a sii jsou plurálová osobní zájmena. Používají se tehdy, když se vypovídá o více než dvou osobách. SgNom SgGen SgLok SgIll SgKom PlNom PlGen dat dan das dasa dainna dat daid dát dán dás dása dáinna dát dáid diet dien dies diesa dieinna diet dieid duot duon duos duosa duoinna duot duoid dot don dos dosa doinna dot doid mii man mas masa mainna mat maid gii gean geas geasa geainna geat geaid D. Plurálové tvary sloves Plurálové tvary sudoslabičných sloves podléhajících gradaci se tvoří následujícím způsobem: 1Pl (mii): silný stupeň + koncovka -t (tvar homonymní infinitivu!) 2Pl (dii): silný stupeň + koncovka -behtet 3Pl (sii): narovnání diftongu + silný stupeň + změna vokálu + koncovka -t Změna koncového kmenového vokálu ve 3. osobě plurálu je stejná jako v 1. osobě duálu: a > e, i > e, u > o. -at: vuoš'šat ‘vařit’ -it: vuolgit ‘odejít’ -ut: doalvut ‘odnést’ mii vuoš'šat vuolgit doalvut dii vuoš'šabehtet vuolgibehtet doalvubehtet sii vuš'šet vulget dolvot Konjugace existenciálního a záporového slovesa je zčásti nepravidelná: mun lean in don leat it son lea ii moai letne ean doai leahppi eahppi soai leaba eaba mii leat eat dii lehpet ehpet sii leat eai Pokud je subjekt existenciální či habitativní/ posesivní věty plurálový nebo vyjádřený číslovkou vyšší než jedna, je predikát v plurálu (1). Predikát je v plurálu (a nikoli duálu) i tehdy, je-li subjektem tohoto typu vět vazba číslovky guokte se substantivem významu osoby (2). To se ovšem nevztahuje na věty s určeným subjektem s vazbou guovttos (3): (1) Mus lea okta viellja. Mám jednoho bratra. Mus leat golbma vielja. Mám tři bratry. Šiljus lea biila. Na dvoře je auto. Šiljus leat biillat. Na dvoře jsou auta. (2) Mus leat guokte vielja. Mám dva bratry. Šiljus leat guokte gándda. Na dvoře jsou dva chlapci. (nikoli: *Mus leaba guokte vielja; *Šiljus leaba guokte gándda): (3) Duoppe leaba Máhte guovttos Iŋggáin. Támhle je Máhtte a Iŋgá. Gándda guovttos leaba šiljus. Chlapci (dva) jsou na dvoře. To vše se týká i záporných vět těchto typů: Mus ii leat viellja. Nemám bratra. Mus eai leat vieljat. Nemám bratry. Šiljus ii leat biila. Na dvoře není auto. Šiljus eai leat biillat. Na dvoře nejsou auta. Eai mus leat guokte vielja. Nemám dva bratry. (nikoli: *Eaba mus leat guokte vielja) E. Poslední typy střídání stupňů E.1. Ve slabém stupni krátká nosovka, v silném okluzíva + nosovka (II – I) pm m Sápmi – Sámi /sääpmii – säämii/ Laponsko tn n vuotna – vuona /vuotna – vuona/ záliv tnj nj botnjat – bonjan /pootn^jaah(t) - poon^jaan/ ohnout kŋ ŋ jiekŋa – jieŋa /jiekŋa – jieŋa/ led E.2. Okluzíva + nosovka v obou stupních (III –II) bm pm gobmi – gopmi /kopmii – koopmii/ duch, strašidlo dn tn bodni – botni /potnii – pootnii/ dno dnj tnj boadnji – boatnji /pŏątn^jii – puätn^jii/ manžel gŋ kŋ duogŋat – duokŋan /tŭĕkŋah(t) – tuokŋaan/ záplatovat F. Řadové číslovky; časová určení Řadové číslovky: okta vuosttas ~ vuosttaš guokte nubbi golbma goalmmát (!) njeallje njealját vihtta viđát guhtta guđát čieža čihččet (!) gávcci gávccát ovcci ovccát logi logát -nuppelohkái -nuppelogát čuođi čuođát Tázací kvantor gal'le ’kolik?’ má též svůj ordinální tvar: gallát ’kolikátý?’ Mánnu znamená ‘měsíc’. Jména sámských měsíců: ođđajagimánnu leden ođas, #ođđa ‘nový’, jahki – jagi ‘rok’ guovvamánnu únor (význam části kompozita guovva je neznámý) njukčamánnu březen njukča ‘labuť’ cuoŋománnu duben cuoŋu ‘závěj’ miessemánnu květen miessi ‘sobí tele’ geassemánnu červen geassi ‘léto’ suoidnemánnu červenec suoidni ‘seno’ borgemánnu srpen borgi ‘růst sobích parohů’ čakčamánnu září čakča ‘podzim’ golggotmánnu říjen golggot ‘sobí býk unavený po říji’ skábmamánnu listopad skábma ‘polární noc’ juovlamánnu prosinec juovllat (PlNom), v kompozitech juovla- ‘Vánoce’ Datum: Gallát beaivi dál lea? Kolikátého teď je? Dál lea njukčamánu goalmmát beaivi. Teď je 3. března. ...miessemánu logát beaivi. ... 10. května. ...čakčamánu vihttanuppelogát. ... 15. září. ...juovlamánu guokteloginjealját. ... 24. prosince. Lea juovlaruohtta. Je Štědrý večer. Goas du riegádanbeaivi lea? Kdy máš narozeniny? Dat lea guovvamánu čihččet beaivve. 7. února. Hodiny: diibmu – diimmu /t’ijmuu – t’iijmmuu/ hodina beal /peä'l/ zkrácený tvar slova bealli ‘půl’ várta – vártta /var^hta – vaarhta/ čtvrt badjel /pââ't^jt^jel/ po váile /väjle/ před, bez Ollugo diibmu lea? Kolik je hodin? Diibmu lea... Je... ... okta. ... jedna. ... beal guokte. ... půl druhé. ... beal oktanuppelohkái. ... půl jedenácté. ... vártta badjel golbma. ... čtvrt na čtyři. ... vártta váile njeallje. ... tři čtvrtě na čtyři. ... logi badjel guhtta. ... šest deset. ... guoktelogi váile gávcci. ... za dvacet osm. Cvičení. 1. Vyčasuj daná slovesa v plurálu prézenta: buktit ‘přinést’ dolastallat ‘rozdělat oheň’ rahpat ‘otevřít’ čuožžut ‘postavit se’ guovlat ‘jukat’ smiehttat ‘přemýšlet’ dadjat ‘říct’ jearrat ‘zeptat se veadjit ‘být schopen’ diehtit ‘vědět’ njoarrat ‘lít’ vuodjit ‘jet’ doaivut ‘doufat’ oahppat ‘učit se’ vuordit ‘čekat’ 2. Ollugo diibmu lea? Odpověz sámsky. 16:00 _________________________________________________________ 17:30 _________________________________________________________ 19:20 _________________________________________________________ 23:45 _________________________________________________________ 9:55 _________________________________________________________ 6:15 _________________________________________________________ 8:52 _________________________________________________________ 11:04 _________________________________________________________ 3. Rozepiš v sámštině následující data. 11. 2. ________________________________________________________ 23. 4. ________________________________________________________ 18. 5. ________________________________________________________ 2. 7. ________________________________________________________ 13. 8. ________________________________________________________ 5. 10. ________________________________________________________ 22. 11. ________________________________________________________ 30. 12. ________________________________________________________ 4. Procvičuj se vyjádření času s kolegou. Napište střídavě časy a data na papír a čtěte je sámsky. Vyptávejte se na datum narození. 5. Co s kým či s čím děláš? Na základě níže uvedených slov vytvoř konstrukce s komitativem. čállit mánná hállat vilbealli juhkat eadni láibut beanna stoahkat biila viežžat mohtorgielká vuodjit áhkku 6. Změňte podtržené části vět (dle nutnosti i predikáty) v plurál: Šiljus lea mohtorgielká. Mu viellja ii juga gáfe. Son doalvu nieidda skuvlii. Áhčči oastá munnje ođđa jáhka. Čálli bargá gielddas. Itgo don bora nisoláibbi? Mun vuolggán gal'lestallat mu oarpmeale. Moai bohte eahkedis viežžat máná ruoktot. 7. Jak se zeptáš sámsky... ... co je toto za pokoj? ... jaká je v hrnci polévka? ... co je to za obchod? ... co je dnes za den? ... co je to na stole za dopis? ... který chlapec támhle stojí? 8. Napiš krátký text (ca 15 vět) s titulem Mu bearaš ja sohka. Potřebnou terminologii nalezneš v 1. lekci.