Úvod do finské kultury Pojmy a dojmy 1) finská kultura a kultura Finska 2) finská kultura jako „národní kultura“ (kansalliskulttuuri) tradice 3) „velká“ a „malá“ • • • • „finský národní epos“ Kalevala – vznik a  charakteristika Elias Lönnrot (1802-1884) Stará Kalevala (1835) a Nová Kalevala (1849) znaky „kalevalské poezie“: čtyřstopý trochej, paralelismus, aliterace, zpívaná na monotónní melodii (+ kantele?) archaické rysy kultury typové společné pro jiné jazykově příbuzné národy (šamanismus) • do češtiny přeložená Josefem Holečkem roku 1894, kritické vydání Holečkova překladu provedl Jan Čermák (2014) • Kalevala jako zdroj inspirace pro  finskou kulturu - Aleksis Kivi:Tuonelan (1882) –(1898) Eino Leino: Kullervo joutsen z ní opera Armase Launise a Aulise Sallinena (1992) -Paavo Haavikko: Rauta-aika (1982), Kullervon tarina (1982), Kaksikymmentä ja yksi (1974) -Johanna Sinisalo: Sankarit (2003) motivy u J. R. R. Tolkiena, angl.-americké sci-fi (Lyon Sprague de Camp, Fletcher Pratt, Emil Petaja: The Stolen Sun) - literatura: - Mauri Kunnas: Koirien Kalevala (1992, 2006) -Gene Kurkijärvi: Kullervo (2009) - komiks: Kalevala jako zdroj inspirace pro  finskou kulturu II výtvarné umění - -Akseli -Eero Gallen-Kallela (1865-1931) Edelfelt (1854-1905) Halonen (1865-1933) Järnefelt (1863-1937) -Albert -Pekka -užité umění: -talíře porcelánky Arabia (zal. 1873, Gallen-Kallela) - Arabia -šperky Kalevala Koru - Kalevala | Kalevala ei ole vain koru -společnosti: Kalevalaseura (zal. 1919), Kalevan Nuorten Liitto (zal. 1960) atd. -další: několikrát zfilmována (Sampo, 1959) -28. 2. = den Kalevaly -běžná jména lidí (Ilmari, Marjatta, Osmo, Tapio, Väinö, Annikki, Aino…) a míst (Kaleva v Tampere) -instituce a produkty (ledoborec Sampo, pojišťovny Sampo a Pohjola) Pod nadvládou Švédska středověk: christianizace, na okraji Evropy, agrární země, urbanizace obecně velmi pomalá • reformace: šv. král Gustav Vasa, rozvoj domácí literatury a jazyka (Mikael Agricola), ale dominance švédštiny a latiny • velmocenské období Švédska (17.-18. století) – panská sídla (Louhisaari), Suomenlinna • přelom 18.-19. století – do Finska se dostávají myšlenky tzv. skandinavismu • Malá x velká tradice ve výtvarném  umění Magnus, Wilhelm a Ferdinand von Wrightové – idylické zpodobnění Severu X Fanny Churberg • 80. léta ve znamení realismu (v literatuře Kivi, Canth, Aho, v malířství Edelfelt) • 90. až nultá léta – novoromantismus (Gallen-Kallela), Helene Schjerfbeck (modernistické prvky), Hugo Simberg • 10. léta – Listopadová skupina (Marraskuun ryhmä): Tyko Sallinen (1879-1955) – inspirace expresionismem a kubismem • Architektura ve 20. století • začátek století: „finská secese“ (inspirace lidovou kulturou) •Eliel Saarinen: hlavní nádraží v Helsinkách, vlastní dům Hvitträsk, s Hermanem Geselliem a Armasem Lindgrenem finské národní divadlo (Suomalainen kansallisteatteri) •Lars Sonck: tamperská katedrála (+ Haavoittunut enkeli Hugo Simberga) čtvrť Katajanokka •helsinská • • • • 1931: parlament (neoklasicismus, Johan Sigfried Sirén) zahradní město Käpylä (Martti Välikangas) od 30. let: funkcionalismus (olympijská vesnice Olympiakylä) 60. - 70. léta: zmasivnění výstavby i produkce užitkových předmětů x Tapiola v Espoo Alvar Aalto (1898­1976) Architekt: stavby by měly splynout s přírodou a zároveň vyhovovat všem potřebám člověka • • • • 30. léta: knihovna ve Vyborgu, vila Mairea, sanatorium v Paimio Dále univerzita v Jyväskylä či Finlandia talo (1971) Designér: nábytek, bytové doplňky (Savojská/Aaltova váza, 1936) • 1935: založil firmu Artek Finský design • • Arabia - porcelán Sklárny Iittala (Oivo Toikka), Nuutajärvi Marimekko – textilie, bytové doplňky Kalevala Koru Lapponia • • • Literární život • spousta knihoven, Finové velcí čtenáři - Oodi (oodihelsinki.fi) spousta literárních cen Finlandia (Finlandia-palkinto) – od 1984, od 1993 jen za román Severské rady za literaturu – celoskandinávská •Home • •Cena • i za nejlepší knihu pro děti a mládež, populárně-vědeckou publikaci, pro středoškoláky •Cena • DÚ: podívat se, kteří finští spisovatelé vyhráli tyto ceny + které byly přeložené do češtiny Finové tančí • tango letkis – jenka, letka jenkka •www.youtube.com/watch?v=p0EwGkMn-kc • •www.youtube.com/watch?v=vvretYJ8sh8&list=PLxnKeVeSGl- pgwxj77eE2L2eDdJh8W1-D Estonsko Eesti 24. 2. 1918 Peipus cca 45 000 km2 20. 8. 1991 318 m. n. Saaremaa a Hiiumaa Suur Státní zřízení parlament = riigikogu, 101 křesel premiér Jüri Ratas (Estonská strana středu) prezidentka Kersti Kaljulaidová Obyvatelstvo a administrativní členění 1,3 milionu obyvatel nízká hustota zalidnění (30 lidí/km2) mírný úbytek obyvatelstva kraje (maakond, maakonnad): 15 Města • Tallinn: 435 000 Tartu: 98 000 Narva: 62 000 Pärnu: 40 000 • • • • Kohtla-Järve: 37 000 Viljandi: 18 000 Maardu: 17 000 Rakvere: 15 000 Sillamäe: 14 000 Kuressaare: 13 000 • • • • • Etnické složení obyvatelstva 1934: 88 % Estonci x 1989: 61,5 % -2020: cca 68,5 % Estonci, 25 % Rusové, dále Ukrajinci, Bělorusové, Finové (0,6 %) -Rusové v Tallinnu cca 37 %, v Ida-Virumaa velká většina (Narva cca 88 %) - Náboženství • Ringo Ringvee o náboženství Estonců: www.theguardian.com/commentisfree/belief/2011/sep/16/estonia-le ast-religious-country-world 2011: • • 65 % bez příslušnosti k nějaké církvi církve: pravoslavná (20 %) luteránská evangelická (12 %), + římští katolíci, další protestantské církve, novopohané (taaraismus, maausk) Estonština - jediný úřední jazyk Estonska - regulátor: Eesti Keele Instituut (www.eki.ee/index.html.en) - vliv němčiny - severní a jižní estonština - historické varianty - boj o status do půlky 18. století - võruština (võru) Srovnání česky Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. finsky Kaikki ihmiset syntyvät vapaina ja tasavertaisina arvoltaan ja oikeuksiltaan. Heille on annettu järki ja omatunto, ja heidän on toimittava toisiaan kohtaan veljeyden hengessä. estonsky Kõik inimesed sünnivad vabadena ja võrdsetena oma väärikuselt ja õigustelt. Neile on antud mõistus ja südametunnistus ja nende suhtumist üksteisesse peab kandma vendluse vaim. võrusky Kyik' inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsis. Näile om annõt mudsu ja süämetunnistus ja nä piät üts'tõõsõgaq vele muudu läbi käümä. setusky Kõik inemiseq sünnüseq avvo ja õiguisi poolõst ütesugumaidsist. Näile om annõt mudsu ja süämetun'stus ja nä piät ütstõõsõga vele muudu läbi kjauma. Kalevipoeg ● Estonská učená společnost (1839) Friedrich Robert Faehlman (1798-1850) Friedrich Reinhold Kreutzwald (1803-1882) inspirace Kalevalou, aliterační verš (regilaul) první redakce 1853, druhá 1857 (vyšlo 1862) česky část v překladu Miloše Lukáše (1959) výtvarno: Oskar Kallis (1915) + Kristjan Raud (30. léta) ● ● ● ● ● ● Svátky písní (laulupidut) - na seznamu UNESCO od roku 1869, zpočátku v Tartu, dnes v Tallinnu co pět let Mu isamaa on minu arm (Lydia Koidula, 1843–1886) - - https://www.youtube.com/watch?v=XTdOiCa0-4o X Mu isamaa, mu õnn ja rõõm (Johann Voldemar Jannsen) = hymna • Archiv estonských lidových písní (Eesti rahvaluule arhiiv) http://www.folklore.ee/era/ava.htm Videa k prohlédnutí www.ceskatelevize.cz/porady/1096911352-objektiv/4986-staty/917-estonsko/ • 10 věcí, které jste nevěděli o Estonsku: nové Sillicon valley? www.youtube.com/watch?v=lHHQpge-vZI • www.youtube.com/watch?v=Fi1xlDffnJA www.youtube.com/watch?v=kHiq5UfxePA • funny facts: www.youtube.com/watch?v=1TTPq38LyPU