Handout 2 3. Druhy chrématonym 3.1 pragmatonyma, tj. jména spotřebních či užitkových předmětů. Tato jména jsou prostředkem kontaktu mezi spotřebitelem a výrobkem. 3.1.1 P. je vlastní jméno sériově vyráběného průmyslového výrobku (sérionymum), tj. výrobku jednoho typu (namáčecí prostředek Namo, hodinky Prim, auto Škoda Superb). Pro jejich vytváření jsou typické určité postupy. Jako p. se volí 3.1.1.1 jiná propria, nejčastěji antroponyma (tvarohový krém Míša, cigarety Petra, časopis Katka, svetr Claudia), dále toponyma (sluneční brýle Sahara, pivo Staropramen, okurky Znojmia), 3.1.1.2 apelativa, obvykle s věcným vztahem k výrobku a jeho vlastnostem, např. též z oblasti fauny, flory (pivo Platan), mineralogie (nápoj Magnesia), z výrazů vyjadřujících vlastnost výrobku jako např. jeho složení (Čokopiškoty), tvar (sušenky Esíčka), vzbuzující různé asociace a konotace, např. dojem rychlosti (noviny Blesk); patří sem i apelativní popisná pojmenování označující druh a složení výrobku a obvyklá u potravinářských výrobků (Zakysaná smetana, Pomazánka a la krab); 3.1.1.3 uplatňují se i různé slovotvorné postupy, často na principu neologismů a bez sémantického vztahu k výrobku (odmašťovač Bril); 3.1.1.4 využívají se cizí jaz., zvláště angl. (Body Lotion), kompozita, zkratková jména apod. jsou obvyklá v oblasti kosmetiky a farmaceutiky (Vitasprint B12, Biofax). 3.1.2 P. je též vlastní jméno polnohospodářsky vypěstovaných odrůd (jablko Sparťan, brambora Radka) a plemen (slepice Vlaška, králík Český strakáč). I tato p. vznikají ze základu propriálního, antroponymického i toponymického, označujícího místní původ výrobku. Propracované jsou např. systémy p. českých a moravských odrůd vinné révy a z ní vyráběných lahvových vín. V jejich názvech se uplatňují jak antroponyma (víno Ludmila, Svatý Urban, Dačického pohár), tak i toponyma se vztahem k oblasti pěstování révy či výroby vína (Karlštejnské, Pálava, Karlovické ohnivé, Mikulovská romance, Valdický sylván). Jména sériově vyráběného lahvového vína stojí na hranici prostupné se sérionymy. 3.2 Modelová analýza pragmatonym (pokus Garančovské, 2010, Acta onomastica 51, 470-496). Jde v podstatě o jeden z prvních pokusů o modelovou analýzu chrématonym (k modelové analýze obecně a toponym, viz Šrámek, k modelové analýze obecně a anoikonym, viz Pleskalová). Vzhledem k tomu, že VM postihují obecné pojmenovací principy, jsou použitelné i pro chrématonymii. Jde jen o jejich správnou aplikaci s ohledem na specifické rysy chrématonym. Materiálové východisko tvoří 1250 pragmatonym. Autorka je ponechává v autentické podobě (i s pravopisnými chybami). Pragmatonymický materiál je velmi rozmanitý, tvoří ho jednoslovná i víceslovná jména (tvořená na základě více motivačních podnětů). VM B, SM S: Bryndza; C+C+B, SM ADd + ADd + S: Údený salámový syr. Onymický formant je takový formant, který se podílí na vyjádření pojmenovacích motivů ve jméně (Kubko – sýr nazvaný podle pohádkové postavy Kubka, proto SM jen S x Poličan SM, Sd, ST -an). Při tvoření chrématonym se hojně uplatňuje kompozice (Čokopena – CB, ADS) a tvoření zkratkových jmen (Lasyr, tj. lahůdkový sýr, CBa), tvoření víceslovných jmen (Bánovecká nátierka neochutená – VM A + B + C, SM ADd + S + ADd), specifikum – jména s elizí základního členu Tami Tradičný jahoda (D + C +0 + © (podle mne i B), tj. Tami ´jméno firmy´ Tradiční (jogurt) jahoda. Analýza: VM A, A: Gorovec (sýr vyrobený poblíž vrchu G.), Oravan údený, Hriňovský zákys, Tekov – strúhaný sýr ((A)+ C+ B), Bryndza – Slatina (B + (A)). VM B, B: Tvarohový dezert malina (C + B + (C)), Ovčí jogurt; VM C, C: Minimaslo (CB), Dobrộtka, Mana pikant (CBa + (C), tj. maslová nátierka, připomíná biblickou manu ˇpokrm seslaný z nebe Židům na poušti´; rostlinného původu); VM D, D: Monika – smetanová nátierka (D a C + B – podle jména nově narozené vnučky jednoho z majitelů mlékárny). 3.3 K vývoji názvů výrobků Dějinám chrématonymie v českých zemích dosud nebyla věnována téměř žádná pozornost. Jedním z toho mála příspěvků k uvedenému tématu je důležitá studie J. Matúšové (1989), která na základě průzkumu inzerce zboží v Národních listech (NL) z let 1863–1941 analyzuje rozvoj názvů výrobků v českých zemích od 60. let 19. stol. do začátku 2. světové války. Autorka ukázala, že v jejich vývoji lze vysledovat určité tendence obecnějšího charakteru, jež souvisí se společenským a hospodářským rozvojem. Názvy tehdejších výrobků tvoří v podstatě dva typy: 3.3.1 popisné názvy, 3.2.2 pragmatonyma v užším smyslu. 3.3.1 Popisné názvy mají v základu apelativum označující výrobek; to je dále rozvíjeno podle 3.3.1.1 podle místa nebo původu výrobku (Štýrští kapouni, Ceylonský čaj), s připojením dalších údajů (Bílinská léčivá kyselka, Spravedlivé karlínské Davidovo thé); místní určení je v různé míře konkrétní nebo jen obecné. Jeho úlohou je vzbudit pocit cizosti a světovosti (Pravé americké petroleum, Původní americký krášlící elixír – na plet), popř. známosti – u výrobků českého původu (Pražská všeobecná domácí mast, Zaječická hořká voda). Tento typ se užíval a užívá dodnes především pro potravinářské výrobky. 3.3.1.2 Podle jména výrobce včetně jeho titulů, tj. šlechtických nebo vědeckých; jméno mělo vzbudit dojem kvality a solidnosti výrobku. Často bylo doplňováno dalšími údaji, které měly přesvědčit zákazníka ke koupi (Dra. Otty šlechtice z Trnkoczy sílící hořký likér, D. Langa líčící pasta, srov. dnes lékárny Dr. Max). Taková pragmatonyma označovala nejčastěji léčiva nebo kosmetické výrobky. Jméno zde mělo podpořit důvěryhodnost výrobku. 3.3.1.3 Podle vzhledu a jiných vlastností výrobku, podle jeho užití nebo určení; tyto údaje se mohou kombinovat, popř. ještě mohou být rozvíjeny dalšími informacemi (Bílý syrup pro prsa G. A. W. Maye ve Vratislavi, Káva císařská). 3.3.2 Pragmatonyma v užším smyslu neobsahují apelativní označení výrobku. Jde o názvy metaforické, metonymické, převzaté z apelativní nebo propriální slovní zásoby české i cizí: Slunce – plynová žárová tělesa, Rychlík – prostředek na mytí. Vznikají také skládáním (Wattproof, tj. izolace do betonu, ˂ watt, to asi z angl. water + proof ´odolný´), odvozováním (Darmol – projímadlo;˂ Darm něm. ´střevo´+ -ol), reduplikací (Kokolín – přírodní máslo z kokosového ořechu). Osobní jména a názvy bohů mají v názvech asociační funkci (Mia – blůza). 3.2.3 Další vývoj: V poslední třetině 19. století ještě převažovaly názvy popisné, ale na počátku 20. století začaly ustupovat pragmatonymům v užším smyslu (Astra – dětská moučka); ta ve 20. letech 20. stol. zcela převládla. Ústup popisných pragmatonym způsobily následující hospodářské a společenské změny: 3.2.3.1 změna způsobu výroby (ubývají malovýrobci a s nimi i popisné názvy výrobků obsahující jejich jméno – Berthéův syrup Kodiumový), 3.2.3.2 zvyšoval se repertoár výrobků jednoho druhu, bylo třeba je od sebe odlišit (radiopřijímače: Arie, Viola, Song, Hymnus, Big Ben), 3.2.3.3 nárůst výrobků vyžaduje jména, s nimiž lze snadno manipulovat (potřeba jazykové úspornosti). – V rámci popisných jmen se názvy výrobků s přívlastkovým určením vyvíjely směrem k jednoslovným názvům (Velleprima ementálský sýr – dnes ementál), popisná označení výrobků podle výrobce se mění. Namísto přivlastňovacího adjektiva se uplatňuje jméno výrobce v nom. (1863 nezmařitelné Palmerstonovy peněženky x 1920 při zkřivení páteře – přímidlový aparát Haas). 3.2.3.4 Pragmatonyma se měnila i po stránce jazykové. Do 90. let 19. stol. převládaly názvy vytvořené na základě latiny a řečtiny (ústní voda Fluid ozon, srov. lat. fluidus ´tekoucí, tekutý´ a ozon přeneseně ´svěží, čistý vzduch´), v 90. letech se prosadily hlavně názvy pocházející z francouzštiny (fotoaparát Mignon, ve 20. a 30. letech 20. stol. se projevuje silnější vliv angličtiny (Waterproof, viz výše). Německá pragmatonyma jsou řídká, pouze pro výrobky rakouských firem (Javol – prostředek na vlasy). Od konce 19. stol. začíná přibývat i českých názvů (Nekašli – kokasyrup proti kašli, Capart – dětská obuv), ale ve srovnání s názvy cizího původu jsou ve výrazné menšině. Struktura pragmatonym se v průběhu let 1863 – 1941 mění. Objevují se jednoslovné názvy podle místních jmen (Luisiana – nápoj), od počátku 20. stol. podle osobních jmen (Elis, Ondra – punčochy) a podle mytických, pohádkových bytostí, podle literárních postav (Kanimura – elektrický svítící nos, kamna Prometheus, Kolumbus – dětské vlněné ponožky od Bati). Ve 30. letech 20. století je repertoár pragmatonym již velmi pestrý. Z uvedeného vyplynulo, že antroponyma úzce souvisela se způsobem výroby. Pragmatonyma odrážela charakter obchodních vztahů i celkové ideové klima společnosti. 3.2.3.5 Příklady víceslovných pragmatonym: Výtečně přiléhající drillové podvlékačky, Prof. CH. Theodora cibule na vousy, Aromatické pasti na krysy a myši – nepřekonatelné, chytají po dobu týdnů bez dohledu. LITERATURA: Matúšová, J.: K vývoji názvů výrobků. In CHHTP, 1989, 59–66. 3.4 Tyronyma – názvy sýrů v češtině 3.4.1 Jedna z nejstarších studií o českých chrématonymech (I. Honl: O tyronymech – názvech sýrů, Zpravodaj Místopisné komise ČSAV – dále jen ZMK, VII, 1966, 5-9) podává svědectví o tom, jak byly tyto mléčné výrobky dříve pojmenovávány. Mj. dosvědčuje, že zájem českých onomastiků o chrématonymii se datuje od r. 1960, kdy J. Svoboda zařadil chrématonyma „do celkového schématu jednotlivých onomastických složek, uveřejněného v ZMK I, 1960“. 3.4.2 Z historie sýrů v českých zemích. Že staří Čechové znali sýr odedávna, dokládá Kosmova kronika: „(Přemysl) On je vlídně jako hostitel pozval k snídani, vyňal z lýkové mošny plesnivý chléb a kus sýra...“ Po něm Dalimil a další kronikáři. Později mluví o sýrech Aeneáš Silvius (Enea Silvio Piccolomini). Jako Ital zvyklý na jinou kuchyni si povšiml, že Češi jí sýr po hostině při pití, kdežto v Itálii se v té době při takové příležitosti podávaly cukrovinky. O tom, že byly české sýry známy i za hranicemi, svědčí např. basilejská Münsterova kosmografie z r. 1550 (= popisný zeměpis a hvězdářství), v níž se uvádí, že Klatovy vynikají výbornými sýry. Sýry byly vyráběny po domácku i živnostensky. Nejběžnější názvy sýrů byly pojmenovávány podle místní provenience nebo podle tvaru. Mezi první patřily královéhradecké tvarůžky a krkonošské sýry. Královéhradecké tvarůžky byly oblíbeny zejména v 15. a 16. století, a dokonce se objevily i na svatební hostině Vladislava Jagellonského r. 1502. Krkonošské sýry byly zase oblíbenou pochoutkou ruských a polských velmožů. Podle tvaru se sýry nazývaly bochníky (velké kotouče), syrečky (malé kotouče), homolky (nahoře zaoblené kužely). Způsob pojmenování sýrů podle výrobce byl u nás před 1. světovou válkou zastoupen jmény feudálů: harrachovský smetanový sýr, schwarzenberský sýr (vznikaly v sýrárnách na příslušném panství). 3.4.3 Názvy sýrů v polovině 20. stol. Častá jsou popisná pojmenování (Tavený ovčí sýr, Tavený máslový sýr, Tavený sýr se šunkou), názvy motivované místem výroby (Aidam, u nás se píše eidam – podle holandského města sv. od Amsterodamu, Ementál – pochází z údolí švýcarské řeky Grosse Emme, Gouda, správně [chauda] pochází holandského města téhož jména), podle vynálezce (Gervais, dnes psáno žervé), podle „kvality“ (Blaťácké zlato). 3.4.4 Současná tyronyma (podle stejnojmenného článku L. Michálkové, Acta onomastica, AOn, XLI–XLII, 193–202). Zpráva o dipl. práci (obhájena 1999). Pokus o sumarizaci názvů českých mléčných výrobků s hlavním zaměřením na tyronyma a stanovení jejich hlavních pojmenovacích typů. Analýza tyronym z let 1996–1998. 3.4.4.1 Klasifikace z hlediska věcného. (Srovnat se zařazením podle VM.) 3.4.4.1.1 Názvy “fantazijní“ – spíše pragmatonyma (v užším smyslu) názvy metaforické a metonymické, převzaté z apelativní nebo propriální slovní zásoby, nebo názvy vzniklé odvozováním, skládáním či zkracováním. Většina těchto názvů byla doplněna popisným označením; na ně v klasifikaci nebyl brán zřetel. 3.4.4.1.1.1 Inherentní vlastnosti výrobků – barva (Zlato, Topas), tvar (Knak – sýr v podobě silného válečku, z něm. ´buřt´), tvar a způsob ochucení (Dařbuján – sýr ve tvaru jitrnice s jitrnicovým kořením), povrch (Hermelín – podle zimní bílé kožešiny hranostaje, která lemovala královské pláště + exkluzivita), chuť (Pikant), složení a způsob ochucení (Dunaj – s dunajskou klobásou), množství (Uno ital. ´jeden´). 3.4.4.1.1.2 Postavení výrobků na trhu, jeho vysoká kvalita (Dukát, Primátor, Rex). 3.4.4.1.1.3 Spotřebitelský charakter zboží (orientace na dětského spotřebitele – Katka, Tomík, na mládež – Junior, na náročného spotřebitele – Gurmán, Labužník, určení výrobku – Mistr Pizza – sýr určený, k výrobě pizzy). 3.4.4.1.1.4 Původ výrobku (Želetavan, Lipno, Modrava, Vysočina), historické souvislosti (Tambor < tambor ´vojenský bubeník´, tamboři procházeli Klatovy, kde je sýr vyráběn). 3.4.4.1.5 Informace o výrobci (Madeta < Mlékařské družstvo táborské, Madeland < Madeta + land angl. ´země´). 3.4.4.1.6 Vztah ke sportu, srov. heslo „Zdraví, sílu, najdeš v sýru“, s tím jsou spojeny pojmy soutěž, boj, vítezství (Atlet, Maratonec, Sport, Triumf, Vítěz). 3.4.4.1.1.7 Názvy evokující „zdravost“ prostředí, z kterého výrobky pocházejí (Lučina, Niva, tj. ´rovná (úrodná) plocha polní, luční´). 3.4.4.1.1.8 Z kosmonym (Orion, Vega). 3.4.4.1.1.9 Názvy stromů (Jasan – u tohoto klatovského výrobku bylo třeba nahradit ochrannou známku Javor, která přešla na původního výrobce, mlékárnu ve Dvorci. Na jiném místě ČR se vyráběl obdobný sýr pod názvem Světlan. Proto byl pro klatovský sýr obdobné kvality nazván Jasan, tedy název stromu, ale vytvořený zkracováním: Javor + Světlan). 3.4.4.1.1.10 Antroponyma a já dodávám toponyma. Vladan, Zlatan podle Jasan, ač název stromu, viz výše. Ale to není ten pravý příklad. Chtělo by to skutečné antroponymum, např. Kubík, toponymum Lipno. 3.4.4.1.1.11 Názvy z mytologie a historie: Farao, Zeus, Kleopatra. 3.4.4.1.1.12 Názvy inspirované literaturou a filmem: Atos, Jura (Jurský park). 3.4.4.1.1.13 “Názvy vzniklé z čistě praktických důvodů“ (obměny názvů jiných, tj. z jiných tyronym v důsledku ztráty ochranné značky): jména mají připomínat původní jména, která si však zaregistroval dříve někdo jiný: Maratonec > Matador ´zápasník s býky, který nakonec býka zabíjí´. Sem patří i názvy cizích sýrů (původní název nemohl být – vzhledem k zákonu o ochranných známkách – použit. Eidam, česká varianta holandského sýra, namísto holand. Aidam (pův. název města, v němž byla vyvinuta technologie výroby). 3.4.4.1.2 Názvy popisné: obsahují apelativum označující výrobek. Dále podávají informace o 3.4.4.1.2.1 charakteru výrobku a jeho vlastnostech (Jemný tavený sýr česnekový), 3.4.4.1.2.2 informace o původu výrobku, často se kombinují s údaji o charakteru výrobku (Želetavský tavený sýr se žampiony). 3.4.4.2 Z hlediska tvoření tyronym: Názvy jednoslovné tvoří 66 % z celkového počtu analyzovaných tyronym. Výhoda: lépe se s nimi v komunikaci manipuluje. Z toho 75 % je slovotvorně nemotivovaných (z toho 93 % deapelativních a z jiných slovních druhů, tj. ze slov domácích a zdomácnělých – zde uplatňováno vágní hledisko). Časté sufixy: -ka ve funkci přechylovací a hyp. (Lučanka, Katka), -ík (Tomík), -an ve funkci nositelské, nebo tvořící názvy obyvatelské (Světlan, Želetavan), -ec (Pálivec), ale vedle jejich skutečných funkcí zde často hraje roli jen její nápodoba s cílem vytvořit jméno podle určitého už užívaného modelu (výrobny preferují jisté základy nebo slovotvorné prostředky). Tvoření zkratkových jmen: krácením – Apet < Apetit, Soma < sojové maso, připodobnění: Kamadet < (sýr typu Camembert vyráběný v Madetě). Názvy víceslovné tvoří 44 %: typy: Král Šumavy, Desertní sýr, Delicato ligth (angl. delicate, tj. delikәt), Jemný tavený sýr česnekový, Jemný tavený ochucený sýr s ořechy, Rovenský sýr balkánského typu. 3.4.5 Vývojové tendence v tyronymii ČR: Lze rozlišit sféru stabilní (Niva, Hermelín) a sféru proměnnou (řada názvů zanikla a nové naopak vznikly). Nejvýraznější změny se týkají změny výrobce. Se zánikem soukromého vlastnictví a zrušením soukromého podnikání (1948) prudce klesly názvy obsahující jméno výrobce, jejich počet se zvyšuje až po r. 1990. Dále postupně narůstá počet názvů, které podávají informace o inherentních vlastnostech výrobků. Novelizovaný zákon o ochranných známkách (č. 137/1995 Sb,) nedovoluje „pochvalná označení“, která charakterizují jakost, kvalitu výrobku typu Triumph, Lux, Extra. Dříve to šlo. Ke konci 20. stol. se zvýšil počet názvů motivovaných vztahem ke sportu, což se k mléčným výrobkům hodí (Sport). V průběhu 20. stol. se měnil podíl cizích slov na tvoření tyronym. V době okupace měly některé sýry názvy česko-německé (Šumavská perla – Böhmerwald Perle), po válce i ruské, lat., francouzské atd. (Regina, Cyklámen – z řeč.). Úkol: Napište, a) který způsob pojmenování sýrů vám připadá nejvhodnější a b) vytvořte „ideální“ tyronymum.