Komenského Labyrint světa a Ráj srdce I. Jan Amos Komenský (1592-1670) na přelomu humanismu a baroka nčeská společnost v době předbělohorské nKomenského postavení v kontextu dobové literární tvorby II. Komenského osudy, život ve vlasti nOtázka Komenského rodiště, formující vliv prostředí jednoty bratrské; npobyt v Uherském Brodu, po osiření (asi r. 1604) ve Strážnici u příbuzných; n1605 vypálení Strážnice uherským vojskem bočkajovců, pobyt u příbuzných asi v Nivnici a Uherském Brodu; n1608 – 1611 studia v Přerově na bratrském gymnáziu, podpora Žerotínů; n1611 – 1614 studia v zahraničí v Herbornu a Heidelberku, kontakty s evropskými vzdělanci; n1614 – 1617 návrat a působení na přerovské latinské škole, cestování po Moravě; n1617 správcem bratrského sboru a školy ve Fulneku; n1620 – 1621 obsazení Fulneku španěl. a ital. vojáky, odchod rodiny do Přerova, Komenského útěk, smrt první ženy a obou dětí; n1622 – 1628 život v úkrytech, zejména ve východních Čechách na panství Žerotínů (Brandýs nad Orlicí), tajné mise do zahraničí ve službách jednoty (Slezsko, Polsko, Amsterodam), druhý sňatek, odchod do exilu III. Labyrint světa a Ráj srdce - žánrový kontext nLabyrint světa a Lusthaus srdce 1623 (rkp.), 1. vyd. 1631 (Lešno?) nLabyrint světa a Ráj srdce – 2. vyd. 1663 Amsterodam nKonsolace – „spisy útěšné“ n (parenetické) nTruchlivý I , II asi 1623, 1625; Přemyšlování o dokonalosti křesťanské 1622, nO sirobě 1624, Pres boží 1624, Centrum securitatis 1625 n nvýznam Bible, kreativní biblismus (T. Havelka) nAlegorické putování nTheatrum nUtopie IV. Kompozice n„negativní symetrie“ (Antonín Škarka) ntrojdílný text? (Lubomír Doležel) n„slovní řetězce“ (Dmitrij Čyževskij) a jejich funkce: uLabyrint (substantiva, verba – neklid) uRáj (adjektiva – uklidnění, setrvání) n nstylové zařazení Labyrintu - tíhne k baroknosti u „vysoký styl“ i lidová mluva (dialekty) u odborná terminologie a frazeologie u cizojazyčné zdroje – latina, němčina nbaroknost Komenského stylu usvět není realitou, ale její stylizací, vizí, umělou básnickou a filozofickou konstrukcí usvět evokuje pocit nejistoty, tápání, závrati, neklidu, vyhoštění upobyt v něm doprovází pocit neuspokojení nposledním centrem jistoty je mu Bůh, prožívaný zde na zemi ncitovost, smyslové opojení, divadelnost konstrukcí nzáliba v nadsázce, odhalování pravé podstaty jevů