bolelo mne teď srdce, protože měl jsem duši nemocnou zrovna tak j ako jipj<tnr._gteiner, tak jako Raskolnikov. kdvž zavraždiU dvě stařenya bláhově se domníval, jako by zabil dvě lidské vši. Jedno nedělní odpoledne Švarcava dostala horečku, vyskočila z košíčku od koťat a běžela ke mně, třásla se horečkou, hladil jsem ji, ale ona se začala vzdouvat v křečích, nejdřív jsem ji chtěl vzít do košíčku a rychleji odvézt do Říčan ke zvěrolékařům, ale pak kočička se mne drže-laTBšEIä selia mne, pak ležela a já jsem ji hladil, začala se potit, zpotila se tak, jako bych ji vytáhl z potoka, a přišla žena a naléhala na mne, abychom odvezli Švarcavu do Říčan, ale já jsem trval, že to přejde, že hlavně, kočička, kdybychom ji převáželi, tak by šílela v autě, že by nás podrápala, protože začíná přicházet o rozum, že se horečkou pomátla, že jistě dostala tak jako psi, psin-ku, že už s ní ta nemoc tak třese, tak ji vzdouvá... A opravdu Švarcava už přestala vnímat i mne, dokonce mne drápala, musel jsem vzít hadr, pak deku, abych ji tisknul k zemi, takové křeče dostávala, jako bych držel vánočního kapra, měl jsem pocit, že je potem úplně slizká... Tak jsem ji držel, tiskl k zemi, pořád ji držel, volal jsem na ni, , zapřísahal jsem ji, že jsem s ní já..., aleta [kočička křičela a prskala a syčelajna^mne, Ijako by se dozvěděla, ze jsem to byl já, který
,zabilje.ii děti, že jsem já tím viníkenvže moje ruce jsou krvavé, že se ťěch mých ru-| kóujjtteré tak milovala, že se děsí... a že vlastně zešfiela, když ~jF1lo""všechno došla A já tím více jsem ji tisknul k zemi. Když jsem ji odkryl, viděl jsem, že je mrtvá a že její jedno hrozné oko na mne se dívá, a v tom hrozivém okVjsem viděl všechno to, co jsem sám proti sobě měÍTTT"
5
Mourovatý kocour Renda zmizel. Chodil jsem po äTe^nTčTTôcTil jsem podle potoka, po silnici a hledal jsem v příkopech, ale nikdy jsem Rendu nenašel. Tolik jsem si přál, aby jej dostali myslivci, nebo pneumatiky auta! Ale Renda odešel, tak jako jeho maminka, mourovatá kočička, která porodila Rendu a ostatní v mé posteli, která mne milovala tak, že když jí odrostla koťata, přicházela na kontrolu, zdali už jsem v chalupě sám, ale když přišly ty její děti vedené Rendou, syčela na ně, a pak se na mne podívala tak nenávistně, až jsem z toho nespal, a zmizela, aby přišla ještě jednou a pak ještě a pak už nikdy, odebíhala, syčela a zanechala mne zdrceného s trvalou výčitkou v lese i v Praze, kdekoliv jsem spal, pokaždé jsem se nad
91