Diecmm, jon, —____ na mne ČekjL až obě kočky budoumítkoťa-ta? A tak se stalo, že stará kočička přišla a měla břicho splasklé, a já jsem věděl, že chodí na sousední parcelu, tam vskakuje na půdičku, a tedy že ta koťata budou někde za trámy, tady za těmi trámy už kočky vyvedly několik sérií mladých, tady dokonce bydlel ten obrovský mourovatý kocour, který vážil pět kil, kocour, který terorizoval všechny naše kočky, dokonce i Rendu jednou srazil z trámu tak, že spadl a byl z toho vyjevený celý týden, tak tady za těmi trámy u Soldátů měla ta naše škaredá kočička ty svoje mladé, přicházela domů se jenom napít mlíčka a najíst, když napřed si daly s Autíčkem hubičku. Obě ty kočky se měly tak rády, že jak se potkaly, tak si dávaly hubičky, dokonce než porodily, tak spolu spávaly a jedna druhé prokazovaly úctu a velkou lásku, že jsme z toho bývali dojati taky. A jedné noci se stalo to, čemu jsem nemohl zabránit, Autíčko v mých nohách porodilo koťata, pět koťat, ne hned, ale nejdřív tři a potom ještě dvě, rozespalý a zděšený, zatímco moje žena ležela a vykřikovala hněvivě... Co budeme zase s tolika kočkama dělat? Odnesl jsem ta koťata do kůlny a položil jsem je na ten poštovní pytel a Autíčko se hned stulilo a koťátka olízalo, a pak si je pacičkou přisunulo Cl Lilii ji_>w*.*.*t j .— nulo k sobě i tu moji ruku a tak jsem tam stál a v prstech jsem cítil ty první pohyby koťátek, a sem tam mně olízla ruku i ta moje krásná kočička, které jsme říkali Autíčko ... A talTkofatka rostla, pak poprvně uviděla ten svět v kůlně, stará Škaredá kočička dál chodila z půdy od Soldátů na jídlo k nám, když se setkaly ty dvě kočky, maminky, tak si daly hubičku, olízaly si krčky, za měsíc po porodu už ty dvě maminky měly na sebe více času, tak zase celé hodiny líhaly spolu, čistily se, funěly si pod krček a milovaly se tak jako dřív. A pak jsem jednou přišel a moje žena plakala, už ani nenaříkala, co budeme s tolika kočkama dělat? A já jsem to hned věděl, otevřel jsem dveře a tam byla čtyři koťata, docela zaprášená chlupatá koťata, a manželka mi řekla, že sousedi ta koťata pochytali, čtyři koťata, že si museli na to vzít rukavice, jak ta koťátka byla divoká, že už to dál nešlo, protože ta koťátka chodila čůrat do kouta půdy, na to samé místo, až se promáčel strop. A ještě, když jsem děkoval nebesům, že ta koťata jsou jenom čtyři, tak paní Soldátova řekla, že tam zůstalo ještě jedno kotě, docela černé kotě, které se nedalo chytit, ale abych se nebál, že stará kočka jej jednou přivede sama. 104 105