Dějiny starověkého práva I

Pojem "starověk" a "právo"

 

Pojem starověké právo, starověké civilizace, otázka periodizace státu a práva, metodologie výkladu právních a narativních pramenů
 

Otázky:

1) Co je to starověk?

2) Jaké starověké civilizace znáte

3) Pokuste se jednotlivé starověké „národy“ charakterizovat.

4) Co je to právo?

5) Pokuste se vyložit a verifikovat tyto výroky:

a) Cicero: "Ubi homo, ibi societas; ubi societas, ibi ius"

b) Thrasymachos: "Právo (spravedlnost) není nic jiného, než prospěch silnějšího.

c) Předmluva k zákoníku krále Chammurapiho: „Aby silný nekřivdil slabému“

d) Marcus Tullius Cicero, De officiis libri tres,  II, 12: Myslím, že nejen u Médů, jak o tom vypravuje Hérodot, ale i u našich předků vešlo kdysi v obyčej volit lidi dobré povahy za krále, proto se dosáhlo spravedlnosti. Když byli lidé v míru utiskováni od lidí mocnějších, utíkali se vždy o pomoc k některému jednotlivci, vynikajícímu ctností. A ten, aby ochránil slabší před bezprávím, zavedl rovnost a podle stejného právního řádu vládl nejvyšším i nejnižším. A ze stejné příčiny jako království byly zavedeny také zákony. Neboť lidé si vždycky žádali rovné právo; vždyť jinak by to ani právo nebylo. Dokud lidé dosahovali takového práva od spravedlivého a poctivého jednotlivce, byli s ním spokojeni. Když tomu  přestalo tak být, byly vynalezeny zákony, aby se všemi lidmi vždycky mluvily jednou a touž řečí. Je tedy jasné, že k vládě bývali vybíráni ti, o jejichž spravedlnosti měl lid vysoké mínění.“  ¨


6) Jaké rozeznáváme vývojové fáze lidské společnosti?

7)    Popište přechod od rodového zřízení ke státu.

a)  Jak se tento přechod projevil v právu?

b) Popište strukturu společnosti na příbuzenském, územním, timokratickém a teokratickém principu.

c) Kdo je nositelem suverenity?


8) Jaký vliv měly přírodní podmínky na vývoj lidské společnosti z pohledu státoprávního?

9) Popište starověké „modely vlády“, které spojovaly moc náboženskou (božskou) a světskou.

10) Které civilizace byly vystaveny na sloučení těchto mocí a které nikoli?

a) Jaký vliv ve společnosti měl „kult vůdce“ jako nositele blahobytu?

b) Byla nadpřirozená moc vládců dědičná, jak se získala, obnovovala?

11) Metodologie práce se starověkými právními texty:

a) Jaké dělení můžeme použít pro historický právní materiál („Pramen je materiál, z něhož jsou poznatky naší vědy čerpány“ E. Bernheim), který obsahuje psané (písmo v nejširším možném významu) informace.

b) Co je to zdroj z pohledu právní historie

c) Co je to metoda z pohledu právní historie

 d) Jaké je dělení historických pramenů podle zdroje historického poznání?

 e)  Co je dle Vás podstatou historicko-kritické metody práce s primárními texty


12) Práce s textem: Heródotos, Dějiny I, 195 – 199 – přečtěte si uvedené fragmenty a proveďte jejich rozbor. Zejména se zaměřte na:

a) Celkovou koncepci díla jako celku.

b) Pravděpodobné důvody výběru uvedených obyčejů/zákonů.

c)  Rozlište světské a náboženské normy.

d) Zda Heródotos provádí komparaci.

e) Jsou uvedené fragmenty názorově neutrální?

f)   Na základě uvedených fragmentů se pokuste odhalit nešvary, se kterými zákonodárci bojovali.

Herodotos Dejiny
PDF ke stažení