Gymnický agón běžecký agón Dromos, στάδιοδρόμος, δρόμος, στάδιον (192) Diaulos, δίαυλος (384) - dlouhé kroky s pitylizó, pedanos, paže, dlaně, předkl. - rozběhy Hippios (769) – pan.+pýth.+nemej.+isthm. Hoplítodromos, ὁπλείτης (384, 769, 2662) - štít+, Diův chr., bez rozběhů Dolichos, δόλιχοδρόμος, δόλιχος (1356-4615) Lampadédromia (lampás, 800, 1500, 2500; 10-48 čl.), Prométheus, Pan u Marathónu Překážkové běhy, schody …. τριαστής dromos, stadion • 776-724 B.C. • prestiž • např. 15. olympiada (720 B.C.) = jm. Orsippos • Koroibos z Élidy (1.) • Chionis ze Sparty (29.) • Fanás z Pellény (67., 1t) • Leonidás z Rhodu (154., 4t) • Hermogenés z Xanthu (215., 2t) • Ladas ze Sparty • Feidippidés, Filippidés „Ladas tak stadión proběhl, či spíše prolét, že není pro rychlost úžasnou slov; ještě zní v uších klepnutí závory, když Ladas už po věnci natáh´dlaň v posledním odrazu.“ George Murray, The Death Of Ladas „Mě sem dal Ergotelés, ten slavný syn Filanorův, v Pýthu když porazil Řeky dvakráte na dlouhý běh; dvakrát i v Olympii, i na Isthmu, v Nemeji dvakrát. Hímerské zdatnosti pomník navěky zůstaň zde stát!“ Nápisný verš na vítězného hímerského běžce z Olympie kolem roku 470 př. Kr. (Nejstarší řecká lyrika, 1981, 362). „Slyš, mocná Aglaio, slyš i, zpěvná Eufrosyno, vy děti největšího boha, slyš, Thalie, ty královno zpěvu, pohleď na průvod! Kráčí lehce provázen štěstím. Thalie, přicházím zazpívat. Slyš můj zpěv, nadšený lýdský zpěv na počest hrdiny! Minyjská zem dobyla vítězství, za něž vděčí jen tobě. Échó, pospěš k Persefoně, v ten černý dům, dones jim velikou zvěst! A až spatříš otce, tam, v království snů a smrti, sděl mu, prosím tě, sděl, že jeho mladý syn si ověnčil své kadeře peruťmi vzácné výhry v údolí slavné Olympie.“ Část zpěvu Mladému Ásópichovi orchomenskému, vítězi v běhu (Pindaros, 2002, 163). „Chci s pomocí Charitek hlubokopásých hlásat světu vítěze pythického, chci Telesikrata s kovových štítem opěvovat, šťastného muže, jezdecké Kyreny zdobu!“ Pindaros, z písně Telesikratovi Kyrenskému, vítězi v běhu ve zbroji z Pythu (Řecká lyrika, 1954, 207). „Běžcem Erasistratem, ač všechno se kolkolem chvělo, nemohla, veliká zem, jediným, pořádně hnout.“ Lúkillios (Obrázky z řeckého života, 1983, 341). „Závodil v dlouhém běhu kdys Charmos s jinými pěti; do cíle dorazil sedmý – div je to, pravdivý však. Tážeš se: ‚Ze šesti sedmý?‘ Tu v plášti ho předběhl jeho přítel a takto naň volal: ‚Charme, jen odvážně vpřed!‘ Byl tedy v pořadí sedmý. A kdyby byl, Zóile, Charmos ještě měl dalších pět druhů, dvanáctý doběhl by.“ Níkarchos (Obrázky z řeckého života, 1983, 341). husplex/hysplex • Olympie – 200 let jen gramme • Korinth 6. století BC pozdější husplex • 5. století B.C. kamenné desky se žlábky • hodně variant • žlábky 10 cm (Olympia), 20 cm (Delfy) • na obou koncích stadionu – Proč? tradiční husplex jamky pravděpodobně obsahovaly dřevěný sloupek Delfy kontrast Korinth bez jamek x Olympia Husplex na Isthmu • Broneer 1950s • čelem k chrámu Poseidona • trojúhelník, žlábky • jedinečný • stal se zastaralým Isthmos Isthmos (tojúhelník) Isthmos (jáma) Isthmos (brána) Start (3 slova) > > < Nemea, S. Miller rekonstrukce husplex v Nemeji Ancient Basis for the Modern Nemean Games Provaz jako bariéra startovní pozice • Prsty ve žlábcích • Ruce přes bariéru Start? ? Pád nebo startovní pozice? Start 1896 Otáčení (dolichos 1, diaulos 2) z Athén do Sparty a zpět • Herodotus: Athéňan Feidippides • Cornelius Nepos: Filippides • … 145 mil, 225-250 km • Plinius: Filippides z Athén do Sparty ve 2 dnech z Marathonu do Athén • Plutarchos: Hersippos z Erchi (Eukles) •Therissipés z Eroidai • Lukiános: Filippides • 26 mil a 385 yardů x 39 km x dn. 42 198 m • „Chairete, nikomen“ či “Nike” a smrt Marathon • Filippides z Marathonu do Athén – maratón • hemerodromoi • Moderní Spartathlon (246 km, 20,25 hodin) Cartoon Rio Torch Relay πένταϑλον pente + áthlon olympioníkésIáson δρόμος • Aigína 196,8 metrů, • Olympie 192,27 metrů, • Athény 184,9 metrů, • Isthmos 181,2 metrů, • Delfy 177,6 metrů, • Milétos 177,4 metrů, halma • haltéres, batér, skamma, kánon, aulétés „Chionis ze Sparty zvítězil v běhu na jeden stadión, dovedl také skočit do dálky dvaapadesát stop.“ (16,66 m) • skok s rozběhem ν skok z místa ν trojskok ν součet délek jednotlivých skoků? hudba závaží (haltérés) • různé tvary a velikosti • hmotnost 1-4 kg • kámen • pomáhala závaží – Aristoteles ano – Newtonův třetí zákon ne • Fayllos 16 metrů pozdější římská haltérés rozběh? odraz let dopad rekonstrukce akon, apótomeus, doros jasan 150-200 cm 4-5 druhů balbis ankyle balbis? rozběh Zeus/Poseidon, blesk moderní hod hod diskem • diskos, balbis • kámen, železo • pokladnice Sikyónských • otočka? • z hodu kamenem --- Platón • Fayllos jen 28,7 m (+-16 m halma) –= 1896 –moderní hod přes 70 m • proč tak málo? –těžší disk? –dobrý skokan, ale špatný diskař? –slabá aerodynamika? –skromné vyjádření? –jiné? Xenofón z Korintu? • 464-460 př. Kr. → 79.-80. OH • Xenofón: • 79. OH - dromos + pentathlon • epiníkie (Pindar Olympian 8.1-2) 2004 Athény, medaile, Pindaros Kopie Diskobola, hlava v jiné pozici Moderní rekonstrukce hodu diskem dle Diskobola pravděpodobně otáčení disku, ne atleta úchop disku pozice nohou před pohybem ruky vpřed a hodem They Show a Large Discus hudba? jiná technika hodu? moderní hod diskem πάλη, palé • viz dále pořadí disciplín? • různé teorie • palé (dromos, halma, akon a hod diskem?) – dromos + halma νs. hod diskem + palé νs. akon • vítěz 2-3(+) vítězství; při shodě palé • těžko 2 disciplíny stejného typu za sebou (velké zvýhodnění pro daný typ athlétai + slabší výkon ve skoku, kdyby následoval hned po běhu …) • dromos – areté a spravedlnost při agónu – název OH – významný vojensko-politicky po hoplítské reformě (x Áthla epi Patrokló; aristeia) pořadí disciplín? 1. dromos, 2. hod diskem, 3. akon, 4. halma, 5. palé Zápas je na posledním místě doložen, běh předpokládáme jako první vzhledem k jeho významnosti, hod oštěpem stál mimo lehkoatletickorychlostní dvojici běh-skok, ale i silovou dvojici hod diskem-zápas . Je také lepší volit dle svého určení disciplíny střídavě, ne za sebou ty, které zatěžují stejné tělesné partie, což staří Řekové jistě věděli. -Lampis ze Sparty -Filombrotos ze Sparty (3x) -Eutelidás ze Sparty (dorostenec) -Ikkos z Tarentu -Xenofóntos z Korintu „Kdo má rychlé anebo vytrvalé nohy, je běžcem; kdo má sílu, jíž stiskne soupeře, je zápasníkem, a kdo umí soka zasáhnout silným úderem, je rohovníkem; kdo dokáže toto obojí, je pankratistou. Kdo je však ve všem mistr, je pětibojařem.“ (Aristotelés ze Stageiry) • Jeden pětibojař, kterému jeho spoluobčané stále vytýkali, že je zbabělý, odešel do ciziny, a když se po nějaké době vrátil, vychloubal se a tvrdil, že se vyznamenal v mnoha městech, na Rhodu, že se mu podařil dokonce takový skok, na jaký se nezmohl žádný olympijský vítěz. Dosvědčit to prý může každý, kdo u toho tenkrát byl, jestli sem náhodou přijede. Kdosi z posluchačů ho přerušil a vyzval ho: „Milý příteli, jestli je to pravda, nepotřebuješ žádné svědky; tady je Rhodos, tady skákej!“ • tato bajka ukazuje, že lze-li něco dokázat skutkem, je o tom každá řeč zbytečná. • Ezop Těžkoatletický agón • hod diskem • vrh kamenem • vzpírání • zápas • box • pankration πάλη, palé • Prométheus či Palaistra • 3x(5x) povalení na zem (katabletiké) • ne údery, kousání, škrábání, opuštění místa agónu • ne kola a hmotnostní kategorie • perisóma • chvaty, 40 (anchein, dratein, mesolabe, perisfingzein, hyposkelizein, trachelismós …) • styly: – orthopalé, stadaipalé (vzpřímený styl) – 3x (OH) – katopalé, kylisis, halindésis (válivý styl) • Sparta „Nejmenší vážnosti se těšil ‚sicilský styl‘, neboť Sicilané si zvykli nahrazovat sílu úskoky a obratnost triky. ‚Bojovat argejsky, nikoli libyjsky,‘ se stalo příslovím pro mužnost Argejců. Právem byli hrdi na svůj způsob boje Sparťané: ‚Jiní ať používají lsti,‘ stojí na náhrobním pomníku jednoho z jejich zápasníků, ‚já vítězím silou, jak se sluší na syna Lakedaimonu.‘ Přitom se však hrubá síla příliš necenila, alespoň do římských dob. Svědčí o tom verš básníka Simónida z ódy na Aristodama z Élidy, který vešel rovněž do přísloví: ‚Zvítězil ne tělem mohutným, nýbrž uměním svým.‘“ „Z cvičišť, kde zápasy běží, já velmi zmožený Plótis ležím teď v peirajské zemi, zpovzdálí mořský zní šum, rychle jsem doběhl v cíl života i útrap všech – takto totiž mně Moiry upředly života nit“ (Obrázky z řeckého života, 1983, 43). zápěstí x hlava ____ vzpřímený styl Katabletiké – co byl pád? • dotyk země: – ramena – kolena – jakákoliv část těla kde a jak • zápasnické území – skamma – písek – mokrý i suchý “ring” • cvičení v palaestře • agón na stadionu • Ne: – hmotnostní kategorie, – kola, – pauza, – body • Eurybatos ze Sparty (1.) • Hipposthenés (6x) • Hetoimokleos (5x) • Milón z Krotónu (7x + finále - Tímasitheos) – Pýthagorás, příhody, stravovací návyky, bitva, smrt • Chairón z Pellény (4x) • Platón obdoba: moderní mongolský zápas turecký olejový zápas ANTICKÝ BOX ne • Provazy • Bodový systém • Kola • Hmotnostní kategorie • Pravidla 688 BC πυγμή, πύξ, πυγμαχία • Apollón, Héraklés, Polydeukés, Théseus • 688 př. Kr. (23. OH) • Iónové x Sparta X „Πυγμή δὲ Λακωνικὸν εὕρημα.“ (Philostr., Περι γυμναστικης 9.1) • Onomastos ze Smyrny • údery • κλῖμαξ somatotyp boxerů - velké ruce - dobře stavěné předloktí - nadloktí, které nepostrádalo ráznost - silná ramena - vysoký krk - silná zápěstí dávající tvrdší ránu - dobře stavěné boky - silná, ale neobjemná lýtka (kopy pomalé a snadno jim byl kop vrácen) - stehna dobře vzdálena a od sebe oddělena - hubené břicho (ἀθληταί: lehčí, lépší dýchání) • Kreugás x Dámoxénos Panathénajská amfora od Nikomacha zachycující ἀγών v πυγμή s těžkými pěstními řemeny (himantes) a zobrazující ideální proporce antických boxerů; napravo je bílá Níké držící palmovou větev pro vítěze střetu (Miller, 2004). sny o boxu Artemidóros z Efesu (2. st.), Snář (1.61): „Boxovat znamená pro každého škodu. Neboť vedle pohanění to naznačuje i škody. Obličej se totiž přitom stává neforemným a vylévá se krev, která se tu chápe jako peníze. Prospěch znamená ten sen jen pro ty, kdo si své jmění zaopatřují z krve; myslím tím lékaře, obětníky a kuchaře.“ trénink – metody σκιᾱμαχεῑν - Glaukos z Karystu - Platón - panák - spolucvičenec - σκιᾱ „The shadow-boxer must use not only his hands but also his legs, sometimes as if he were jumping, at other times as if he were kicking“ (Oribasius, 6.29.3 in Harris, 1972, 24). trénink se vzduchem - Filostratos „πύκται δὲ ἀκροχειπιζέσθων ἐλαφποὶ καὶ ἀερίζοντες“ (Philostr., Περι γυμναστικης 50.6-7). „Talis prima Dares caput altum in proelia tollit, ostenditque umeros latos, alternaque iactat brachia protendens, et verberat ictibus auras.“ (P. Vergilius Maro, Aeneid 5.375-377). „Takový byl ten Darés, jenž první pozdvihl hlavu, ukázal široká plece a rukama střídavě mával, dopředu údery mířil a do vzduchu rozdával rány“ (překlad Otmar Vaňorný). κώρυκος „κώρυκος δὲ ἀνήφθω μὲν καὶ πύκταις, πολὺ δὲ μᾱλλον τοῑς π τ παγκρτιον φοιτῶσιν“ (Philostr., Περι γυμναστικης 57.1-2). - mouka - proso, písek - fíková semena, kukuřice, voda Nácvik: - obě ruce - pomalu – energičtěji - útok: zhoupnutí κώρυκος od ἀθλητής a zpět ústup - pád na tělo - výpad rukama - uhnutí - chycení κώρυκος - otočení dokola další metody - opalování - 2 druhy - flegmatici x cholerici - „sauna“ - přímý střet - ἀμφωτίδαι - otroci - posilování - HK x καλοκἀγαθία Systém • τετράδα – Galénos a Filostratos – čtyřdenní cyklus rychlost-námaha-uvolnění-technika 1. den: krátké intenzivní cvičení, 2. den: namáhavé cvičení, zkouška síly, 3. den: začátek atletovy opětovné aktivity v nižší intenzitě, 4. den: úniky od soupeře a bránění mu v jeho unicích. Prostředí • pod širým nebem • x • korykeion (γυμνάσιον) – místnost bez lavic – vedle zápasníci – nezpevněná či zkypřená zem Genetika • rodiče „τὸ γὰρ ἐς ἄνδρα οὐ βέβαιοι“ (Philostr., Περι γυμναστικης 29.13-14). • rychlejší unavenost • choulostivost kůže • klíční kost vyhloubena jako pohár • žíly vyčnívají jako při námaze • boky špatně strukturované • slabé svaly • chladné tělo • pot neplyne, ale zůstává na povrchu Rukavice • původně nebyly • ἱμάντες λεπτοί – pěstní řemeny • σφαῖραι – „koule“, „míče“ • ἱμάντες ὀξες – „ostré řemeny“ • caestus, caesta • od caedo, bít, kácet, zabíjet • myrmékos z tvrdé kůže „ostré“ s kovovými vložkami„měkké“ - spojení čtyř prstů - zpevnění páskou (k předloktí) - palec - kraví x prasečí kůže - krutost reflektovaly kupř.: – vyražené zuby – karfiolové („květákové“) uši – ἀτραυμάτιστος – smrt „Sic deinde locutus in medium geminos immani pondere caestus proiecit, quibus acer Eryx in proelia suetus ferre manum, duroque intendere brachia tergo. Obstipuere animi: tantorum ingentia septem terga boum plumbo insuto ferroque rigebant. Ante omnes stupet ipse Dares, longeque recusat; magnanimusque Anchisiades et pondus et ipsa huc illuc vinclorum immensa volumina versat“ (P. Vergilius Maro, Aeneid 5.400-408). „Hned po těch slovech (Entellos – pozn.) hodil do středu dráhy své řemení, nesmírně těžké, které bojovný Eryx si k půtkám obvykle brával, kdykoli tvrdou tu kůži si navlékl na obě ruce. Strnuli: z řemenů sedmi, těch strašlivých, z volského hřbetu, trčely z olova koule a železa, do kůže všité. Obzvlášť trne sám Darés a z dálky je odmítá rukou. Chrabrý tu Anchísův syn jich velkou potěžká váhu v rukou semotam točí těch řemenů nesčetné svazky“ (překlad O. Vaňorný). „Dixit, et adversi contra stetit ora iuvenci, qui donum adstabat pugnae, durosque reducta libravit dextra media inter cornua caestus, arduus, effractoque inlisit in ossa cerebro. sternitur exanimisque tremens procumbit humi bos“ (P. Vergilius Maro, Aeneid 5.477-481). „Potom se obrátil k býku a stanul nad jeho čelem, který, vítězný dar, tam stál – pak napřáhl ruku, tvrdým řemením svým jej praštil do rohů, vzpřímen zdrtil mu kosti a řemením mozek mu rozbil. Býk hned bez ducha klesl a chvěje se na zemi lehl“ (překlad O. Vaňorný). ODRAZ PYGMÉ V UMĚNÍ • vymezení umění • Lúkillios: „Jestliže, zápasníku, máš takový frňák, pak nechoď k studánce, také nehleď v hladinu průzračných vod. Zemřeš jak Narcis i ty, jak jasně svůj obličej spatříš, zemřeš, neboť se na smrt zošklivíš sobě ty sám“ (Obrázky z řeckého života 773/ XI 76). „Tenhleten Olympijec, ó císaři (Nero), míval kdys všecko: bradu i víčka i nos, brvy a uší též pár. Potom se odborným boxerem stal a ztratil to všechno; dokonce ztratil i podíl z dědictví po otci svém. Přišelť mu na soud bratr a jeho tam předložil obraz: za cizího byl uznán – nebylť mu podoben nic!“ „Odysseus dvacet let byl v cizině, když se však šťastně vrátil, poznal ho pes, jakmile uviděl jej. Tebe však, Stratofonte, kdyžs bojoval několik hodin, nepozná celá tvá obec, neřku-li nějaký pes. Libo-li, v zrcadle zhlédni svůj obličej! Zajisté řekneš: ‚Probůh, to že má být Stratofon? To není on!‘“ (Řecká lyrika, VI B Lúkillios 1-2) Zohavený pěstní zápasník ἆθλα ἐπί Πάτροκλωι • závod dvojspřeží válečných vozů (συνωρίς) – 391 veršů • běh (ποδωκείην) – 58 veršů • pěstní souboj (πυγμή) – 47 veršů • zápas (πάλη) – 40 veršů • lukostřelba (τοξικός) – 34 veršů • souboj s dalekostinným oštěpem (ὁπλομαχίᾱ s δολιχόσκιος ἔγχος) – 28 veršů • hod Fe kotoučem/ diskem (βολή σόλος/ δίσκος) – 24 veršů • hod kopím (ἥμα) – 14 veršů • Epeios X Euryalos z Argu → ές μέσον: - statný šestiletý mezek X dvouuchý pohár „Nejdříve na boky pás mu přiložil (Diomédés), potom mu podal řemeny z tažného býka, tak dovedně vykrajované. Oba pak, chráněni pásem, již do středu bojiště vešli, pozvedli naproti sobě již oba dva pádné své ruce, naráz se na sebe vrhli a pravice těžké se střetly. Čelistí strašlivý skřípot se ozýval, odevšad z údů proudem řinul se pot. Vtom Epeios slavný se vztyčil, udeřil soupeře v tvář, když kolem se rozhlížel – ten pak déle už nemohl stát, vždyť nádherné údy mu klesly“ (překlad R. Mertlík) Ὅμηρος, Ἰλιάς 23.683-691: „ζῶma d o prῶton parakmbalen, atr peita dῶken mntaj utmtouj boj graloio. t d zwsamnw bthn j msson gῶna, nta d nascomnw cers stibarῇsin m mfw sn  peson, sn d sfi bareῖai ceῖrej micqen. deinj d crmadoj genwn gnet, rree d drj pntoqen k melwn. p d rnuto dῖoj Ἐpeij, kye d paptnanta parion od r ti dn stkei, atoῦ gr pripe fadima guῖa.“ „Když tedy pozvedli pěstě, hned Iros ho udeřil v pravé rameno, on zas jeho v týl pod uchem udeřil, kosti vrazil mu dovnitř a rudá krev hned vyhrkla ústy. Zařičel, do prachu padl, stisk bolestí zuby a prudce patama do země tloukl“ (překlad R. Mertlík). Ὅμηρος, Ὀδύσσεια 18.95-99: „δὴ τότ᾽ ἀνασχομένω ὁ μὲν ἤλασε δεξιὸν ὦμον Ἶρος, ὁ δ᾽ αὐχέν᾽ ἔλασσεν ὑπ᾽ οὔατος, ὀστέα δ᾽ εἴσω ἔθλασεν: αὐτίκα δ᾽ ἦλθε κατὰ στόμα φοίνιον αἷμα, κὰδ δ᾽ ἔπεσ᾽ ἐν κονίῃσι μακών, σὺν δ᾽ ἤλασ᾽ ὀδόντας λακτίζων ποσὶ γαῖαν.“ - král Faiáků Alkinoos - O x Láodamás „οἱ δ᾽ ἐπεὶ οὖν ἱμᾶσι διασταδὸν ἠρτύναντο, αὐτίκ᾽ ἀνασχόμενοι ῥεθέων προπάροιθε βαρείας χεῖρας, ἐπ᾽ ἀλλήλοισι μένος φέρον ἀντιόωντες. ἔνθα δὲ Βεβρύκων μὲν ἄναξ, ἅ τε κῦμα θαλάσσης τρηχὺ θοὴν ἐπὶ νῆα κορύσσεται, ἡ δ᾽ ὑπὸ τυτθὸν ἰδρείῃ πυκινοῖο κυβερνητῆρος ἀλύσκει, ἱεμένου φορέεσθαι ἔσω τοίχοιο κλύδωνος, ὧς ὅγε Τυνδαρίδην φοβέων ἕπετ᾽, οὐδέ μιν εἴα δηθύνειν. ὁ δ᾽ ἄρ᾽ αἰὲν ἀνούτατος ἣν διὰ μῆτιν ἀίσσοντ᾽ ἀλέεινεν: ἀπηνέα δ᾽ αἶψα νοήσας πυγμαχίην, ᾗ κάρτος ἀάατος, ᾗ τε χερείων, στῆ ῤ̔ ἄμοτον καὶ χερσὶν ἐναντία χεῖρας ἔμιξεν. ὡς δ᾽ ὅτε νήια δοῦρα θοοῖς ἀντίξοα γόμφοις ἀνέρες ὑληουργοὶ ἐπιβλήδην ἐλάοντες θείνωσι σφύρῃσιν, ἐπ᾽ ἄλλῳ δ᾽ ἄλλος ἄηται δοῦπος ἄδην: ὧς τοῖσι παρήιά τ᾽ ἀμφοτέρωθεν καὶ γένυες κτύπεον: βρυχὴ δ᾽ ὑπετέλλετ᾽ ὀδόντων ἄσπετος, οὐδ᾽ ἔλληξαν ἐπισταδὸν οὐτάζοντες, ἔστε περ οὐλοὸν ἆσθμα καὶ ἀμφοτέρους ἐδάμασσεν. στάντε δὲ βαιὸν ἄπωθεν ἀπωμόρξαντο μετώπων ἱδρῶ ἅλις, καματηρὸν ἀυτμένα φυσιόωντε. ἂψ δ᾽ αὖτις συνόρουσαν ἐναντίοι, ἠύτε ταύρω φορβάδος ἀμφὶ βοὸς κεκοτηότε δηριάασθον. ἔνθα δ᾽ ἔπειτ᾽ Ἄμυκος μὲν ἐπ᾽ ἀκροτάτοισιν ἀερθείς, βουτύπος οἷα, πόδεσσι τανύσσατο, κὰδ δὲ βαρεῖαν χεῖρ᾽ ἐπὶ οἷ πελέμιξεν: ὁ δ᾽ ἀίξαντος ὑπέστη, κρᾶτα παρακλίνας, ὤμῳ δ᾽ ἀνεδέξατο πῆχυν τυτθόν: ὁ δ᾽ ἄγχ᾽ αὐτοῖο παρὲκ γόνυ γουνὸς ἀμσίβων κόψε μεταΐγδην ὑπὲρ οὔατος, ὀστέα δ᾽ εἴσω ῥῆξεν: ὁ δ᾽ ἀμφ᾽ ὀδύνῃ γνὺξ ἤριπεν: οἱ δ᾽ ἰάχησαν ἥρωες Μινύαι: τοῦ δ᾽ ἀθρόος ἔκχυτο θυμός. οὐδ᾽ ἄρα Βέβρυκες ἄνδρες ἀφείδησαν βασιλῆος.“ „Když pak si řemeny oba již schystali vzdáleni sebe, ihned pozvedli vzhůru a před tváře ruce své těžké, mužně se berouce vpřed, vstříc navzájem nesouce sílu. Tu hned Bebryků vládce, – jak na moři ohromná vlna s prudkostí valí se na rychlou loď, leč zkušený lodník uhne s ní poněkud stranou, neb pozorně kormidlem vládne, vlna ač často jí hrozí, že do boku jejího vrazí, – útočil na Polydeuka a nedopřál prodlení chvíle. Ten však napořád bystře a nezraněn obratně prudkým jeho se vyhýbal ranám. A rozpoznav ve chvíli malé úpornost boje a též, kde odpůrce nezdolný silou, kde pak i slabším se zdál, tam útočil rukama prudce. Jako když staví se koráb, a tesaři kladouce trámce lodní přes sebe napříč, je kladivy bušíce hřeby ostrými spojují pevně, a jedna tu za druhou rána dunivá zaznívá hustě, tak těmto z obou stran tváře zvučely rachotem sanic, a chřestot se ozýval zubů nesmírný. Rány pak stále si dávali, neustal nikdo, až dech ztratili oba, a zmohla je únava zhoubná. Uhnuvše maličko zpět , svá stírali čela, z nichž hojný řinul se pot, dech těžký a supavý vyrážel z prsou. Brzy však dali s do sebe zas, jak statní dva býci, kteříž v urputném boji se pro krávu na pastvě střetli. Ale tu Amykos náhle se pozdvih na špičky prstů, u nohou, jako by řezník se vzpial a pravici těžkou zamával na něho dolů. On za jeho výskoku uhnul stranou, odkloniv hlavu, a plecí svou maličko ránu zachytil. K němu tu stoupl a kolenem koleno tiskna v poskoku nad uchem udeřil jej, kost prorazil dovnitř. Bolestí koleny k zemi tu klesl, a s jásotem vzkřikli rekovných Minyů řady, a jemu již odlétla duše. Ale tu Bebryčtí muži se vzchopili za svého krále“ (překlad J. Jaroš). Απολλώνιος Ρόδιος, Ἀργοναυτικά 2.67-98: „Někdy chceme, aby vál chladivý vítr, někdy potřebujeme nebeský déšť, jenž je synem mraků a mlh. Ale ten, kdo vyhrál závod, dostává za velký výkon píseň, sladkou jako med, ve které je počátek a záruka slávy a cti. Takovými zpěvy se s oblibou slaví olympijský vítěz. A takový zpěv chtějí nyní zpívat mé rty. Ale nadání je květ, jenž vyrůstá z milosti boží. Poslyš, Hágésidáme, synu Archestratův, zlatá oliva zdobí tvou skráň slavnostním věncem a já chci zapět sladký chvalozpěv na počest tvého vítězného pěstního boje a chci oslavit tvůj původ! Pojďte do vlasti vítězného zápasníka! Věřte mi, Múzy, že tam bydlí lid laskavý k hostům a milující krásu, statečný v boji a moudrý. Ani plavá liška, ani řvoucí lev nezmění svou přirozenost.“ Olympijská epiníkia na vítěze v boxu mladého Hágésidáma z Lokrů (Pindaros, 2002, 137-139). „Při toku Alfeia kdysi nám naznačil Pelasgan, boxer, rukama onen postoj, zápasy Pollux v němž veď, poté, když vítězem vyhlášen byl; však ty, otče Die, slávu své Arkadii znovu zas přeskvělou dej! Tou nyní Filippa pocti, jenž čtveřici mladistvých borců z ostrovů porazil tak, že vedl poctivý boj“ (Obrázky z řeckého života, 1983, 36). „Boxeru Apidovi zde druhové vztyčili pomník za to, že nikdy on sám nezranil nikoho z nich.“ Lúkillios (Obrázky z řeckého života, 1983, 341). „Tady, když bojoval pěstmi, on skonal na stadionu poté, když požádal Dia: ‚Vítězství dej mi, či smrt!‘“ Věnováno třiceti pěti letému Agathosovi Daimónovi z Alexandrie, zvanému Velbloud, který předtím zvítězil v Nemeji (Obrázky z řeckého života, 1983, 46). P. Vergilius Maro, Aeneid 5.426-472: „Constitit in digitos extemplo arrectus uterque, brachiaque ad superas interritus extulit auras. Abduxere retro longe capita ardua ab ictu, immiscentque manus manibus, pugnamque lacessunt. Ille pedum melior motu, fretusque iuventa; hic membris et mole valens, sed tarda trementi genua labant, vastos quatit aeger anhelitus artus. Multa viri nequiquam inter se volnera iactant, multa cavo lateri ingeminant, et pectore vastos dant sonitus, erratque auris et tempora circum crebra manus, duro crepitant sub volnere malae. Stat gravis Entellus nisuque immotus eodem, corpore tela modo atque oculis vigilantibus exit. Ille, velut celsam oppugnat qui molibus urbem, aut montana sedet circum castella sub armis, nunc hos, nunc illos aditus, omnemque pererrat arte locum, et variis adsultibus inritus urguet. Ostendit dextram insurgens Entellus, et alte extulit: ille ictum venientem a vertice velox praevidit, celerique elapsus corpore cessit. Entellus vires in ventum effudit, et ultro ipse gravis graviterque ad terram pondere vasto concidit, ut quondam cava concidit aut Erymantho, aut Ida in magna, radicibus eruta pinus. Consurgunt studiis Teucri et Trinacria pubes; it clamor caelo, primusque accurrit Acestes, aequaevumque ab humo miserans attollit amicum. At non tardatus casu neque territus heros acrior ad pugnam redit ac vim suscitat ira. Tum pudor incendit vires et conscia virtus, praecipitemque Daren ardens agit aequore toto, nunc dextra ingeminans ictus, nunc ille sinistra; nec mora, nec requies: quam multa grandine nimbi culminibus crepitant, sic densis ictibus heros creber utraque manu pulsat versatque Dareta. Tum pater Aeneas procedere longius iras et saevire animis Entellum haud passus acerbis; sed finem imposuit pugnae, fessumque Dareta eripuit mulcens dictis, ac talia fatur: “Infelix, quae tanta animum dementia cepit? Non vires alias conversaque numina sentis? Cede deo.” Dixitque et proelia voce diremit. Ast illum fidi aequales, genua aegra trahentem, iactantemque utroque caput, crassumque cruorem ore eiectantem mixtosque in sanguine dentes, ducunt ad naves; galeamque ensemque vocati accipiunt; palmam Entello taurumque relinquunt.“ „Ihned se vztyčí oba a na špičky nohou si stoupnou, zdvihnou silné ruce a bez bázně vzhůru je vznesou. Od ran daleko vzad své vztyčené vzdalují hlavy, ruka se s rukou střetne a takto se k zápasu dráždí. Darés je hbitějších údů a spoléhá na svoje mládí, Entellos obřím tělem je mohutný, kolena však mu klesají, těžkým dechem se chvějí veliké údy. Mnoho si navzájem ran již rozdali – výsledek žádný, mnoho i v klenutou hruď jich dopadá, která jim duní údery, kolem skrání, kol uší se míhají stále pěsti a krutými rázy jim hlasitě čelisti chřestí. Ztěžka tu Entellos stojí a nehnutě, v postoji témže ranám toliko tělem a bdělým se uhýbá zrakem Darés – jako když hrad kdos napadne, hradbami strmý, nebo když s branným lidem kol horské pevnosti sedí hledaje všemožnou lstí, jak přistoupit, tady neb onde, zkoumaje každé místo a všelijak útočí marně. Tu se však Entellos vztyčí a pravici vztáhne a zdvihne, Darés však zahlédl vmžik, jak rána mu odshora hrozí, proto pohybem hbitým se odvrátil, úderu ušel. Do vzduchu udeří marně rek Entellos, nadto pak ještě upadne na zem těžce, sám těžký, náramnou váhou – jako když na Erymanthu neb na širém pohoří ídském skácí se dutá jedle, i s kořeny vyrvána z půdy. S účastí vyskočí Teukři i veškeré sicilské mužstvo; k nebesům zvedá se křik, sám Acestes přiběhl první, přítele téhož věku pln soucitu ze země zvedne. Pádem ten chrabrý rek však zdržen ni zasažen není, prudčeji vrací se v boj, bouř hněvu v něm povzbudí sílu, studem se vznítí ráznost i vědomí mužnosti vlastní. Opřekot Dáreta hnal pln zápalu po celé pláni: ránu mu za ranou dává, tu pravou rukou, tu levou; přestávky, průtahu není – jak s hustými kroupami liják rachotí po střechách domů, tak četnými ranami stále oběma pěstmi ho tepe a Daréta dokola honí. Nedal však Aeneas otec, by hněv ten zuřivý trval, nechtěl, by ještě i dále rek Entellos rozhořčen řádil, nýbrž zarazil boj. Pak vyvedl Daréta mdlého, vlídnou ho konejšil řečí a těmito slovy se ozval: „Jaký to nerozum hrozný, ty bláhový, zmátl ti ducha? Nevidíš jiné síly a necítíš nepřízeň boží? Bohovi ustup!“ pravil, a boj tím přerušil slovem. Avšak věrní druzi, jak stěží kolena vlekl, klátil hlavou sem tam, jak z úst svých, ubohý chrlil husté chuchvalce krve a s krví smíšené zuby, nazpět ho k lodím vedou, pak voláni, přilbici s mečem vezmou, však Entellu býk tam nechán s vítěznou palmou“ (přeložil O. Vaňorný). Kréta • rhyton z Hagia Triady • freska z Théry Mykény Kypr, 13. století př. Kr. Řecko (archaické, klasické) užitkové předměty • př. trojnožkový kotlík vázové malířství geometrický styl, černá a červenou figura Velké Panathénaje příprava na ἀγών rozhodčí, trenéři, diváci X sochy – nekalokagathické motivy vzdání se „snaží se, boxuje, prchá“ krev a rány hudba - trénink? sochy Plini Secundi, Naturalis historiae 34.9.16: „Effigies hominum non solebant exprimi nisi aliqua inlustri causa perpetuitatem merentium, primo sacrorum certaminum victoria maximeque Olympiae, ubi omnium, qui vicissent, statuas dicari mos erat, eorum vero, qui ter ibi superavissent, ex membris ipsorum similitudine expressa, quas iconicas vocant.“ helénismus Řím - cirri data a pořadí her vítězové v πυγμή a další údaje 688 př. Kr./ 23. OH Onomastos ze Smyrny (zavedení πυγμή do programu her) 672 př. Kr./ 27. OH Daippos z Krotónu (2x) 616 př. Kr./ 41. OH Filétás ze Sybaridy mezi dorostenci (zavedení πυγμή dorostenců) 588 př. Kr./ 48. OH Pýthagorás ze Samu mezi dorostenci, později známý trenér 572 př. Kr./ 52. OH Tísandros z Naxu (4x) 556 př. Kr./ 56. OH Dámagétos ze Sparty 552 př. Kr./ 57. OH Eurymenés ze Samu, svěřenec Pýthagora, masná dieta 544 př. Kr./ 59. OH Práxidamantés z Aigíny 520 př. Kr./ 65. OH „boxer od pluhu“ Glaukos z Karystu (2x) 516 př. Kr./ 66. OH Eualkidés z Élidy mezi dorostenci, později i mezi muži 496 př. Kr./ 71. OH Ikkos z Epidamnu (ve finálovém ἀγών s Kleomenem z Asypalaie zemřel) 492 př. Kr./ 72. OH Filón (Tilón) z Korkýry mezi dorostenci (nebo dromos), později zvítězil i mezi muži, syn boxera Glauka 488 př. Kr./ 73. OH Diognétés z Kréty 484 př. Kr./ 74. OH Euthýmos z Loker (3x), ve vylučovacím zápase s Diognétem zemřel boxer Hérakles 480 př. Kr./ 75. OH Theagenés z Thasu (2x); ?phanes z Héraje mezi dorostenci 476 př. Kr./ 76. OH (H)agesidámos z Loker mezi dorostenci 472 př. Kr./ 77. OH Tellon z Mainalů mezi dorostenci 468 př. Kr./ 78. OH Menalces z Opous; ?nes z Tírynsu mezi dorostenci 464 př. Kr./ 79. OH Diagorás z Rhodu; Charmidés z Élidy mezi dorostenci 456 př. Kr./ 81. OH Anthropos z ?; Alkainetos z Leprejí mezi dorostenci, později zvítězil i mezi muži 452 př. Kr./ 82. OH Aristión z Epidauru; Apollodóros z ? mezi dorostenci 448 př. Kr./ 83. OH Akúsiláos (Agesiláos) z Rhodu, syn Diagora; Ariston z A? mezi dorostenci 436 př. Kr./ 86. OH Kyniskos z ? 424 př. Kr./ 89. OH Hellaníkos z Leprejí mezi dorostenci 420 př. Kr./ 90. OH Theantos z Leprejí mezi dorostenci 396 př. Kr./ 96. OH Euklés z Rhodu, vnuk Diagora 392 př. Kr./ 97. OH Antipatros z Milétu mezi dorostenci 388 př. Kr./ 98. OH Eupolos z Thessálie (vítěz i přes jeho pokutování za uplácení tří soupeřů); Peisirrhodos z Rhodu mezi dorostenci, vnuk Diagora 368 př. Kr./ 103. OH Satyros z Élidy (2x) 336 př. Kr./ 111. OH Dióxippos/Dexippos z Athény (vítěz ἀκονῖτί) 332 př. Kr./ 112. OH Cheilón z Pater (2x) 240 př. Kr./ 135. OH „Nezranitelný“ Kleoxénos z Alexandrie 216 př. Kr./ 141. OH Kleitomachos z Théb (2x), vítěz i v παγκράτιον, na Isthmu v jednom cyklu v πυγμή, πάλη i παγκράτιον 200 př. Kr./ 145. OH Moschos z Kolofónu mezi dorostenci, jediný periodoníkés mezi dorostenci 152 př. Kr./ 157. OH Epithersés z Iónie 72 př. Kr./ 177. OH Atyanadés z Mysie v Malé Asii, během cesty z Olympie domů umírá v boji s piráty 25 po Kr./ 201. OH Démokratés z Magnésie (3x) 49 po Kr./ 207. OH Melamkomas z Kárie 57 po Kr./ 209. OH Aulos z ? (πυγμή) 61 po Kr./ 210. OH Androleos z ? (πυγμή) 89 po Kr./ 217. OH Sarapión z Alexandrie 93 po Kr./ 218. OH Hérákleidés z Alexandrie (vítěz ἀκονῖτί, poté zbit rozzuřeným sokem Apollóniem Rhantém z Alexandrie) 125 po Kr./ 226. OH Didás z Arsinoitina v Egyptě (vítěz i přes jeho pokutování za dohodu o výsledku s jeho krajanem Sarapammónem) 141 po Kr./ 230. OH Tyllios z Bithýnie (3x) 149 po Kr./ 232. OH Sokratés z ? (neprávem mu bylo odebráno vítězství v παγκράτιον, a tím i titul „osmý po Héraklovi“) 369 po Kr./ 287. OH Barasdatés či Varastadés z Artaxaly v Arménii (poslední známý olympijský vítěz) prameny Apollonios Rhodský, Argonautika. Překl. J. Jaroš (1924). Praha: Nákladem České akademie věd a umění. Apollonius Rhodius, Argonautica. Ed. & Trans. R. C. Seaton. Loeb Classical Library, Vol. 001 (1912). London: William Heinemann Ltd. Artemidóros z Efesu, Snář. Překl. R. Hošek (1974). Praha: Svoboda. C. Plini Secundi, Naturalis Historiae. Ed. K. Mayhoff (1896). Libri XXXVII, Vol. V. Libri XXXI-XXXVII. Lipsiae: B. G. Teubner. Homer, Homers Ilias, zweiter Teil: Gesang XI–XXIV. Ed. E. Naumann (1898). Bielefeld und Leipzig: Velhagen & Klasing. Homer, Odyssea. Ed. K. Hentze & W. Dindorf (1918). Lipsiae: Teubner. Homér, Ílias. Překl. R. Mertlík (1980). Praha: Odeon. Homér, Odysseia. Překl. V. Šrámek & F. Stiebitz (1984). Praha: Odeon. Obrázky z řeckého života. Překl. R. Hošek, R. Mertlík & F. Stiebitz (1983). Praha: Svoboda. Pausaniás, Cesta po Řecku I. Překl. H. Businská (1973). Praha: Svoboda. Pausaniás, Cesta po Řecku II. Překl. H. Businská (1974). Praha: Svoboda. Philostratus, Heroicus; Gymnasticus; Discourses 1 and 2. Ed. & Trans. J. Rusten & J. König. Loeb Classical Library, Vol. 521 (2014). London: Harvard University Press. Platón, Zákony. Překl. F. Novotný (1997). Praha: Oikoymenh. Plútarchos, Životopisy slavných Řeků a Římanů I. Překl. V. Bahník, A. Hartmann, R. Mertlík, E. Svobodová & F. Stiebitz (2006). Praha: Arista, Baset, Maitrea. Publius Vergilius Maro. Aeneis, Buccolica, Georgica. Ed. J. B. Greenough (1900). Boston: Ginn & Co. Publius Vergilius Maro, Aeneis. Překl. O. Vaňorný (1970). Praha: Svoboda. Řecká lyrika. F. Stiebitz (1954). Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Xenofón, Vzpomínky na Sókrata. Hostina. Sokratova obhajoba. O hospodaření. Hierón neboli Kniha o tyranidě. Agésiláos. Překl. V. Bahník (1972). Praha: Svoboda. sekundární literatura BOARDMAN, J. (1975). Řecké umění. Praha: Odeon. 252 s. BOARDMAN, J. (1998). Early Greek Vase Painting: 11th – 16th centuries BC. London: Thames and Hudson. 287 p. BOUZEK, J. (1979). Objevy ve Středomoří. Praha: Odeon. 224 s. DECKER, W. (1995). Sport in der griechischen Antike. Vom minoischen Wettkampf bis zu den Olympischen. Spielen. München: C. H. Beck. 255 p. DETIENNE, M. (2000). Mistři pravdy v archaickém Řecku. Praha: Oikoymenh. 196 s. DREES, L. (1968). Olympia: Gods, Artists and Athletes. London: Pall Mall Press. 194 p. FREL, J. (1951). Počátky řeckého sochařství. Praha: Orbis. 181 s. FREL, J. (1952). Klasické řecké sochařství. Praha: Orbis. 220 s. FREL, J. (1956). Řecké vázy. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. 120 s. GOLDEN, M. (2005). Sport in the Ancient World from A to Z. London: Taylor & Francis e-Library. 185 p. GREXA, J. & STRACHOVÁ, M. (2011). Dějiny sportu: Přehled světových a českých dějin tělesné výchovy a sportu. Brno: Masarykova univ. 236 s. HARRIS, H. A. (1972). Sport in Greece and Rome. London: Thames and Hudson. 288 p. HYDE, W. W. (1921). Olympic Victor Monuments and Greek Athletic Art. Washington: Carnegie Institution. XIX + 406 p. CHRISTESEN, P. (2012). Olympic Victor Lists and Ancient Greek History. Cambridge: Cambridge University Press. 582 p. CHRISTESEN, P. & MARTIROSOVA-TORLONE, Z. (2013). The Olympic Victor List of Eusebius: Background, Text, and Translation. NY: Fordham University JIRÁSEK, I. (2005). Filosofická kinantropologie: setkání filosofie, těla a pohybu. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 356 s. KÖSSL, J.; KROUTIL, F. et alii (1982). Malá encyklopedie olympijských her. Praha: Olympia. 616 s. KOUŘIL, J. (2015). Antická tělesná cvičení a systémy výchovy jako inspirativní ideje výchovy k rytířství (Rigorózní práce). Olomouc: FTK UP. 289 s. KOUŘIL, J. (2016). Athlétai a „spotovní“ tituly antického světa. In: Tělesná kultura. Olomouc: Fakulta tělesné kultury. 17 s. (in press). KYLE, D. G. (2007). Sport and Spectacle in the Ancient World. Malden: Blackwell Publishing. 404 p. LIBERATI, A. M. & BOURBON, F. (2008). Starověký Řím. Praha: Rebo Productions CZ. 288 s. MATĚJČEK, A. (1942). Dějiny umění v obrysech. Praha: Melantrich. 532 s. MILLER, S. G. (2004a). Ancient Greek Athletics. New Haven and London: Yale University. 288 p. MILLER, S. G. (2004b). Arete: Greek sports from ancient sources. London: University of California Press, Ltd. 236 p. OLIVOVÁ, V. (1979). Lidé a hry: Historická geneze sportu. Praha: Olympia. 608 s. OLIVOVÁ, V. (1988). Sport a hry ve starověkém světě. Praha: Artia. 208 s. OLIVOVÁ, V. (1989). Odvěké kouzlo sportu. Praha: Olympia. 288 s. POLIAKOFF, M. B. (1987). Combat Sports in the Ancient World: Competition, Violence, and Culture. New Haven & London: Yale Uni. Press. 202 p. POTTER, D. (2012). The Victor´s Crown: How the Birth of the Olympics and the Rise of the Roman Games Changed Sport. London: Quercus. 416 p. SÁBL, V. (1960). Od Olympie k Římu 1960: Z dějin olympijských her. Praha: Sportovní a turistické nakladatelství. 352 s. SÁBL, V. (1968) Hrdinové antických olympiád: Olympijské příběhy a pověsti. Praha: Olympia. 448 s. TYRŠ, M. (1968). Hod olympický. Praha: Olympia. 64 s. WALTERSE, H. B. (1909). Řecké umění. Praha: Jan Laichter. 460 s. ZAMAROVSKÝ, V. (2003). Vzkříšení Olympie. Praha: Euromedia Group – Knižní klub – Erika. 260 s. slovníky • FÜRST, K. & MEISSNER, J. (1926). Slovník latinsko-český, slovník českolatinský. Praha: Kvasnička a Hampl. 736 s. • LEPAŘ, F. (2008). Nehomérovský slovník řeckočeský. Praha: Petr Rezek. 1185 s. • PRACH, V. (1998). Řecko-český slovník. Praha: Vyšehrad. 588 + 136 s. pankration (παγκράτιον) • Héraklés x Théseus • Leukarós z Akarmánie • pankrastés – všesilácký zápasník • surovost, smrt • formy: – orthostaden či ano – vzpřímená forma – kató – přízemní forma. • dovoleno vše, kromě: – dloubání očí?, úderů na pohlavní orgány, kousání a škrábání x Olivová • soupeř mohl být přemožen boxováním, kopáním, údery kolenem, loktem, škrcením, kroucením rukou, šlapáním a skákáním na ležícího soka, chvaty … (zápas, box, kickbox, thai box, …) • mezi útoky a obrany patřil: – apopnigmos, gastrizein, hyptiasmos, klimaktizein • Paradoxos (paradoxoníkés) • „spojení síly lva a lstivosti lišky“ Lygdamis ze Syrakús (boje s Etrusky) Arrhachión z Figalie (3x, Fryxiás) Sóstratos ze Sikyónu, „Akrochesités“, čili Lamač prstů“ (3x) Stratón z Alexandrie (+ palé, 2x) https://www.youtube.com/watch?v=efAaCrFisrg https://www.youtube.com/watch?v=xIR2pLbcplw https://www.youtube.com/watch?v=CWCLXSu6XmM https://www.youtube.com/watch?v=xFtLpB5-mCM