Egypt
medicína a životní styl ve starověkém Egyptě
Vědomosti o EL – důležité momenty
• 1. Napoleonovo tažení
– vojenské i vědecké tažení
• 167 badatelů (21 matematiků, 3 astronomové, 11
inženýrů, 8 kreslířů, …)
– počátek moderní egyptologie
• 2. Jean-Francois Champollion
– rozluštění hieroglyfů na Rosettské desce
(1822)
– styky s Napoleonem, vlastizrada
• Hippokratés
– počátky lékařství neznáme
• Galénos
– první byli Egypťané a někteří barbaři
• Kléméns Alexandrijský
– lékařství vynalezl Apis narozený v Egyptě
– rozšířil jej Asklépios
E. vhodný pro cizí vědce, lékaře, …
• cizinci, kteří navštívili Egypt
– platil zákaz psaní
– první řečtí vojáci / žoldáci
– Thalés, Solón, Anaximandros, Pýthagorás, Hérodotos,
Platón, …
• Pýthagorás
– i medicína ---- filosofie, sport, … (Milón)
– učení exoterické a esoterické --- udržování zákazu
písemných projevů
– voda, moře, oceán = celý prostor
– epigoni (pýthagorovci)
• Hérodotos
– kol. 450 BC
– procestoval údolí Nilu a vše zapsal
• Platón
– odhalil tajemství tzv. „Platónských tělísek“
– začal eg. tajemství i zkušenosti zveřejňovat a rozšiřovat
– pokračoval i Aristotelés
• zakl. exaktních věd
• voda jako pralátka – Lavoisier- voda není pralátka
– odkaz i na Thaléta … hlavní odkaz na Eg.
» Thalés možná přesně nepochopil eg. kněze (možná to už ani oni
nechápali)
• staroegyptský princip = genetický kód?? (E – symbol hada)
• Th. mluvil:
• o elementech aktivizujících život, z nichž je možné odvodit
mnohostrannost druhů života
• i o vzniku věcí zesilováním a ztenčováním – rozpínání a
smršťování??
čtyřstěn
krychle (šestistěn)
osmistěn
dvanáctistěn
eg. písemné památky
• papyry, kamenné reliéfy, kresby na vázách, rytiny
• nejstarší pís. záznamy až z roku 1900 BC
– skvělá prevence?
– ne pís. zaznamenávání?
• Eg. – zakladatel vědecké lékařské literatury
• lékaři a vysocí úředníci
– záznamy tesali do kamene a řezali do dřeva
– od konce II. dynastie rákosovým perem a inkoustem na
hliněné střepy a vápencové úlomky, papyrus a kůži
• později hieroglyfické písmo jen pro posvátné texty,
nově hieratické (kněžské) p. – běžné používání a od 7.
st. BC (XXV. dynastie) --- démotické (lidové)
zjednodušené písmo; od 3. st. BC řecká alfabeta
nejzn. papyry s lékařskou tématikou
– objevy jen z let 1900-100 BC
– opisy starších děl
– kolem 1200 různých diagnóz, receptů, zaříkávadel
• Gynekologický papyrus z Káhunu
• Papyrus Edwina Smithe
• Ebersův papyrus
• Leydenský papyrus
• Hearstův papyrus
• Papyrus Petri (1850 BC), Berlínský, Londýnský (oba kol.
1300 BC), Chester Beattyho č. VI, Calsberský (kol. 1200
BC) papyrus
dělení lék. papyrů
• 1) týkající se 1 oblasti
– Gynekologický, Zvěrolékařský, …
• 2) souborné
– Ebersův, Heartsův, Berlínský, …
Gynekologický papyrus z Káhunu
• (1820 BC)
• 17 předpisů k těhotenství a početí
• i ochrana před početím
• 17 receptů na ženské nemoci
Papyrus Edwina Smithe
• pol. 17. st. BC (orig. o 1000 let dříve!)
• 19. st. poblíž Luxoru
• skoro 5 m
• začátek zničen
• opis nedokončen
– konec u popisu roztržení hřbetního obratle
• chirurgie a ranhojičství
• nejstarší učebnice chirurgie na světě
• 48 různých druhů poranění od mozku po míchu
– názvy, diagnóza, popis, léčba, prognóza
• vyšetření pulzu a výklad srdečního tepu
– známka toho, že se v těle něco děje
• důležitý – ostatní LP jen receptáře
př. – vykloubená dolní čelist
„Vyšetřuješ-li člověka s vykloubenou dolní čelistí
a zjistíš, že má ústa otevřená a nemůže je zavřít,
vlož své dva palce do jeho úst na oba konce dolní
čelisti a zbylé prsty svých rukou zasuň pod jeho
bradu a snaž se, aby [konce dolní čelisti] zapadly
dozadu a byly tak znovu na svém místě. Pak k
tomu musíš říct: Člověk s vykloubením dolní
čelisti – nemoc, kterou budu léčit. Potom budeš
denně přikládat obvaz s látkou imeru s medem,
až se to zlepší“
Ebersův papyrus
• kol. 1600/ 1550 BC, Théby
• asi 20 m, 108 stran
• opis starší příručky eg. lékaře
• zdrojem všech nemocí cévní systém
• polovina věnována popisu a léčení vnitřních chorob
– 15 onemocnění břicha, 29 očí, 18 kůže,
– 21 způsobů léčby kašle
– 700 léků a 800 předpisů k přípravě léčiv
• prostředky k léčbě bolestí končetin, nachlazení, nemocí
břicha, cév, jater, konečníku, močového měchýře, plic,
střevních chorob, ústní dutiny
• recepty na léčbu zubů, zvl. jejich upevnění
• mnoho poznatků o farmakologii
• vliv magie
– amulety, liturgické zpěvy a vzývání božstev při léčbě
Leydenský papyrus
• 250 BC
• všeob. lékařství a magii
Londýnský papyrus
• asi 1350 BC
• popis péče o matku a dítě
Hearstův papyrus
• zápisník lékaře z XVIII. dynastie
• kompilace
ostatní
• autorem lékařských knih (jedné o anatomii)
byl faraon Aahas
• 42 Posvátných knih
– posledních 6 má lékařský obsah
• = hermetické knihy (dle boha Herma Trismegista)
• přístupny jen pro nejvyšší kněze
rac. X magic. medicína
• starší papyry – ne moc zaříkávadel
• novější papyry – spíše magický charakter
• racionální medicína = povolání lékaře odděleno od práce
kouzelníka/ kněze
• jedna z psychosomatických zásad z Ebersova papyru (kol.
1600 BC)
– „Účinné je kouzlo provázené lékem a účinný lék je provázený
kouzlem“
• obětiny – malé nádobky naplněné symboly růz. nemocí
– kočičí chlupy, ptačí pírka, úlomky kostí, …
• amulety – magická ochranná fce
– ankh, wedžat, džed, vadž, tit, vas, skarabeus, vruboun posvátný …
Obecné info char. EL
• A) zhruba UŽ od 3000 BC především empirickoracionální
směr!
– velký vliv na Řeky (7./6. st. BC)
• B) od pol. 2. tis. BC (NŘ) – vliv nábož. a magic. praktik –
přechod k nábožensko-empiric. směru (převládání)
• už od dob pyramid vysoká úroveň EL
• velký vliv Svatého kodexu pravidel
– přísné dodržování
– svázanost lékařů předpisy – Diodóros 1.82.3:
„Jestliže se řídí předpisy posvátné knihy a nepodaří se jim
nemocného zachránit, jsou zproštěni jakékoli obžaloby, jestliže
učiní něco proti předpisům, čeká je odsouzení na smrt.“
• velká specializace (pol. 1. tis. BC):
– konkrétní nemoc,
– určitá část těla, …
• z papyrů zjištěna:
– vysoká úroveň znalostí o očním lékařství, gynekologii,
chirurgii, …
– dobrá diagnostika nemocí
– využívání mnoha léčiv
• zakladateli lékařské literatury a klinické vědy
• stejné nemoci jako my:
– cukrovka, rakovina, vředy, nemáme ale zmínky o
psychických a psycho-somatických onemocněních
• vysoká úroveň 25 století před Hippokratem
– později je ale Řekové překonali
• velké množství bohů – i v lékařství
THOVT
• nejstarší
• původní léčitel
• bůh vědy, poznání, umění (tedy
i medicíny)
• Pavián či muž s hlavou ibise
• lékařem „Hórova oka“ (wedžat)
– zobr. v podobě R (symbol zdraví a
štěstí)
– Egypt byl zván i zemí očních
onemocnění
• řada bohů – očních lékařů (Amon)
BÉS
• malý zmrzačený trpaslík
• bůh porodník
• patron rozkoše a milování
• odhánění zlých duchů
SERAPIS
• býk, co se po smrti stal Úsirem
• Ptolemaiovská doba
• serapeion – léčba spánkem
Anúp/Anúbis
• Éset, Úsire
• bůh zesnulých a pohřebišť
• patron balzamovačů
• váží před Úsirem srdce zemřelého na misce vah
• šakalí hlava
Imhotep
• „vítaný“ či „ten, který přichází v míru“
• ztotožňován s Asklépiem
• doba 3. dynastie (Džoser, syn?)
– 27. st. BC
• „velký kněz předříkávač, učenec“
• autor Knihy moudrých rad do života
• architekt, kněz, lékař, písař, astrol. … později bůh zdraví a lékařství
• syn představeného staveb, i on byl PS
– stavby z vepřovic, i když nazýván vynálezcem staveb z otesaných kamenů
– stanovil půdorys pro svatyně bohů
– stup. pyram. v Sakkáře
– hrob krále a 11 členů jeho rodiny
– nedokončený pyramidový komplex Sechemcheta
• zobrazování:
– ustáleno za 26. dynastie
– sedící na židli, rozvinutý papyrový svitek na kolenou, suknice, holá hlava
zbožštění:
• první doklad o jeho kultu – doba vlády faraona Ahmóse
II. (570-526 BC)
• syn Ptaha a Sachmety --- mennoferská triáda
• centrem Mennofer (Sakkára)
• bůh písařů, vzdělanosti, lékařství, zdraví, …
• uctíván jako syn boha stvořitele Ptaha (později jako
předchůdce Krista)
• rozvoj kultu za Ptolemaiovců (jeho chr. nazv. asklépion)
– od 4. st. BC do 4. st. AD
– pomocí snů sdělována cesta nemocným k uzdravení
• k jeho svatyním putovali nemocní z různých koutů země
• Imhotep a Thovt na obalech mumií (oběti nemocných +
ibis)
Historicita
• několik kamenných nádob v Džoserově pyramidě
• nápis na zdi pyramidového komplexu Sechemcheta
• podstavec Džoserovy sochy:
„Strážce pečeti krále Dolního Egypta, první po králi
Dolního Egypta, správce velikého paláce, dědičný
pán, největší z velekněží v Iunu, Imhotep, stavitel,
sochař, zhotovitel kamenných váz.“
nádoby na léky
• žula a čedič
• později alabastron
• od 2. tis. BC sklo – často dvoubarevné
• často i uměleckými díly
• tvar džbánku se širokým okrajem a přes něj
kůže uvázaná provázkem
– tvary se ale lišily dle obsahu
• i měrné nádoby (př. Louvre)
lékaři
• eg. medicína:
– 1) lékař (interna)
– 2) chirurg (chirurgie)
– 3) zaklínač (alternativní léčba)
• Ebersův pap.
– lékař – léčba přírodními prostředky
– kněz – léčba vzýváním bohů
– kouzelník – léčba zaříkáváním
• chrámy – výuka víry
• domy života – léčba
• lékař – kněz = úzký vztah – mnoho kněží i lékaři
– vedle sebe empiricko-rac. a magicko-nábož. léčba
• při práci
– minizástěra někdy lemovaná zlatým brokátem
• hieroglyfické znaky lékaře (sevenu)
– nádobka na mast, přes ni položen nůž či šíp – nejnižší
– vlaštovka, květ lotosu a papyrový stvol (znak H a D Eg.)
– nejvyšší
• znak nejvyššího či hlavního lékaře H a D Eg.
• několik kategorií lékařů podle třídního původu
– nejvyšší z lékařů H a D Egypta
– vrchní lékař Pána Obou zemí (panovníka)
– dvůr panovníka – mnoho (lékař Velkého domu)
– městští a osadní – horší postavení
– lékaři dělníků na velkých stavbách – špatně placení
– lékaři otroků v lomech i stavbách – nejhorší postavení (plat jako
dozorce)
• možnost získání slávy na válečném tažení
– zde bezplatná léčba (i na cestách uvnitř hranic)
• většina patřila mezi chudinu
• honoráře – nízké, dle délky vlasů …
• výuka v rodině, poté v domech života od kněží
– i pro porodí báby
• i žena
• většina praktickými lékaři X na královském dvoře všichni
specialisté
• mimo stomatologové (ve stejné skupině jako holiči)
domy života
• u velkých chrámů
• dostatek
• Per Bastet, Abydos, Sais, …
• odborná úroveň
• přímá ochrana faraona
– i za perské okupace za krále Dáreia I. (521-485 BC)
• budování DŽ
• výuka lékařů
– popis a malby na stěnách
• zde teoretická i praktická výuka – mistr na pacientovi
– vysvětlení postupu --- operace
• př. zadní část chrámu Kóm Ombo – porodní komora
– zde různé oblasti z anatomie, fyziologie, patologie, tabule s obrazy chirurgických nástrojů
… míst možného zranění a zlomenin … ne zranění a projevy nemocí
• Mechutova hrobka v Sakkáře, reliéf hrobky lékaře Anchmahora
– zobrazení gynekomastie, anorexie
• specializace (nemoc, část těla) – důsledkem vývojového stupně
• také jakási obdoba našich nemocnic
• výuka… rození, léčení, doprovod do smrti
– později s nárůstem obyvatel jen pro VIP a
komplikované porody
• mnohá vybavení v DŽ
– četnost zranění při velkých stavbách (zlomeniny,
vykloubeniny, …)
• M. Dimde – pyramidový komplex jako
nemocnice?
– --- pak zde 20% kněží a 80% lékařů
pyramidové komplexy
• části určené i k léčení
• Gíza – místo pro nemocné - lůžkové oddělení
– Cheopsova (Chufevova) pyramida – k léčení
– Rachefova (Chefrénova) pyramida – zesilování
účinků Cheopsovy pyramidy + výuka kněží + pro
kněze vyššího stupně
• centrální pyramida
– Menkauréova (Mykerínova) pyramida – k vybití
zbytkové energie zemřelých
Egyptská medicína
„Žírná zem tam rodí přemnoho bylin, mnoho je
zhoubných a mnoho je léčivých po namíchání.
Tam je lékařem každý, a každý se v léčení vyzná
nad všechny“ (Hom., Od. 4.229-232).
• vysoká úroveň
• řada tajných znalostí, s nimiž neseznamovali
ani řecké lékaře
– Tajná kniha o srdci
• popis techniky vyšetření pulzu hmatem
• diagnostika na velmi dobré úrovni
• hlavní vyšetření palpace, zkoušky fce orgánů,
čich
• gynekologická vyšetření poznala těhotenství,
plodnost ženy i pohlaví dítěte
anatomie
• poznatky o anatomii nezískány při balzamování
– rozvoj ve SŘ x značné poznatky ale už v SŘ
– prováděno řemeslníky, ne lékaři
– bylo otázkou náboženství, ne vědy
• do helénismu ne pitvy
– kol. 300 BC Hérofilos a Erasistratos
• zisk znal. pitvami zvířat
– kuchyňská a obětní anatomie
• znalost asi 100 anatomických termínů
• znalosti
– význam srdce, jeho pohyby
– význam žil a tepen
– funkce nervů (př. umožnění pohybu končetin)
– znalost dělohy, jater, močového měchýře, plic, sleziny, srdce, střev, žaludku,
žlučníku, … nevěděli nic o ledvinách
– dobré znalosti kostry
• orgány nezobrazovány
• děloha otevřena do dutiny břišní …
srdce
• poloha a vzájemné vztahy neznámy dostatečně
– srdce částí trávicího traktu
– centrum cévního systému, ale i myšlení a citu (obd. Čína)
• jazyk opakoval, co si myslelo srdce
• synonymum duše, myšlení, rozumu, svědomí
• při balzamování ponecháno s ledvinami v těle jako střed těla
a sídlo duše, jinak nebylo možné znovu tělo oživit
• cévy rozváděly krev, ale i moč, sperma, sliz, slzy, stolici, vodu,
vzduch
• cévní síť přirov. k Nilu a mnohým přítokům
– obdobně i zde důležité neucpat centrum
– ad. … pohlavní trubice – neplodnost
nemoci
• úrazy kostí
• nemoci zubů
– abscesy, záněty, hnisotoky zubního lůžka, kazivost, broušení zubů, uvolňování
– výplně zubních kazů – směs malachitu a pryskyřice
– viklavé zuby – obalení zubu a okolní dásně hmotou ze zrn pšenice, okru a medu
• onemocnění dásní
• oční onemocnění
– i faraonové
– různá tělíska v oku …
• angina pectoris
• arteriosklerotické změny
• nádorová onemocnění (časté zmínky v papyrech)
• metabolické poruchy
– projev. se na kostech – vrozené kostní vady (koňská noha, …)
• chondrodystrofie (osoby oblíbené … i bohové Ptah a Bés)
• TBC
• křivice
• zánět konečníku, močového měchýře, močení krve (choroba aa)
• lepra
• malomocenství
• obrna
• tetanus – „Jeho ústa jsou zavázaná… jeho obočí je křečovitě zkřiveno, jeho obličej, jako kdyby
plakal…“
• parazitární onemocnění od měkkýšů (obd. součas.)
– pap. z Luxoru – červ pened (břicho), hefet (zub)
– velký výskyt
• hlavním symbolem nemoci zde červ
–původce všech nemocí
–vznik ze zkažených vnitřních tekutin
• cukrovka, cysty, horečka, vředy, záněty, …
• původce nemoci cévní systém – když nepracuje správně
– sbírka o vyhánění wehedu
• P. Richter, Steuer (zánět x hnisání)
• někdy příznaky nemoci pokládány za nemoc samotnou
– z 900 receptů na určité onemocnění ukazuje 450 z nich
– celkem 200 nemocí (39 srdce, 20 oka a žaludku, …)
• rozliš. nemoc žen, mužů i dětí
Kněz Remi
znaky lipodystrofie
Jan Nepomuk Čermák
• 1852
• první histologické vyšetření
mumií
• první popsal histopatologický
nález – arterioskleróza u mumie
ženy
doklady o nemocích z:
• kreseb a soch
• papyrů
• vykopávek (kosti, zuby) a rentgenových snímků
mumií (od 1898, sir W. M. Flinders, L. C. Lortet, C.
Gaillard)
• umění – snaha o realismus
– zobrazení Achnatona/Amenhotepa IV.
• otec – silné hnisání zubů
• sochy Achnatona – tělesné změny během života (zemř. 40)
– velká brada, hrubé rysy obličeje, široké ženské boky
– zobrazen i nahý bez pohlavního údu – velké břicho a hypogonadismus
» hormonální poruchy a feminizace – Fröhlichova nemoc
léčení a prevence
• diety, léky, převazy i zákroky
• bylo možné ošetřit
– poškození kostí, svalů, kůže, tělních otvorů i různých
orgánů
• používáno
– dlah ze zvířecích kostí a textilií napuštěných v
pryskyřici, obvazů, předchůdce sádry z medu, mouky,
pasty, smetany, … rovnátek …
• prováděna trepanace lebky
• na otevřené rány přikládáno čerstvé maso
– mělo vyvolat hnisání, a tak urychlit hojení
– ale i kombinace medu s tukem či pryskyřicí
• výplachy vnitřností – často, připisován božský původ
– potrava v traktu neměla být dlouho a vyvolávat hnilobu
• akupunktura
• reflexologie
– kresba z doby VI. dynastie (kol. 2300 BC)
• hrobka lékaře Ankhmahara v Sakkáře
• kritika obžerství / x eg. ideál
– zobrazení zvracejících mužů
– hrobka v Bení Hasan (Chetiho hrob)
– vznik nemocí jako arterioskleróza, cukrovka, močové a
žlučové kameny
• při neznalosti nemoci – kouzla a magie (působení
neznámé síly)
– často byla léčba s postupným úpadkem egyptské kultury
zapomenuta a nahrazena magií
hrobka Beni Hasan na Nilu
skarabeus
• význam
– kamenný talisman proti nemocím, na zadní straně
kouzelná znamení a nápisy
– vkládán do mumií místo srdce jako ochrana mrtvého
• afrodiziakum
• recept proti hemeroidům
– z velkého skarabea uříznout hlavu a obě křídla, tělo
pak vařit a naložit do oleje; poté vařit hlavu a křídla v
hadím sádle, dovést k varu a podat nemocnému k pití.
léčba psychických chorob
• psychosomatický základ – mnoho nemocí dnes
• v Eg. ne moc zmínek – jen anorexie
• otevření lebky, aby zlý duch tělo opustil
• X
• blízkost pyramid a obelisků?
– záření zemských sil v jejich blízkosti
– snad používání nám neznámých léčivých sil země, záření a
magnetické síly
• po r. 2000 BC zap.
léky a léčiva
• zakladatelé farmacie
• bohem lékárníků Thovt
• příprava dle množství a hmotnosti
• rostliny, zvířata, minerály, různé pokrmy a nápoje
• 70 druhů zvířat, 25 druhů rostlin a 20 minerálních látek
• výroba i dovoz
– Arábie, Foinicie, Indie, S Evropa (jantar)
• znalost diet i medikamentů
• léky byly ve formě
– mastí, tekutin, líčidel, zásypů, čípků i vykuřovacích prostředků
• šlo o krev, tuk, mléko, žluč, stolici, moč, maso, listy,
plody, moučka z rostlin, nebeská rosa, nilské bahno,
hlína, muší výkaly …
• léky obsahující výkaly zvířat / ---- vepřové maso
• čertovo lejno (ločidlo, klejopryskyřice)
– v sáčku na krku proti nachlazení či pro omlazení faraonů
• kvasnice
– při léčbě rakoviny (EP)
• myrha
– k lepšímu hojení ran a balzamování mrtvol
• čerstvé maso
– přikládáno na ránu
• oblíbené užívání čípků (konečník, pochva) a střevních
výplachů
• počítána doba (na dny i hodiny) nejvhodnější pro podávání
projímadel a klyzmat
• vykuřovací prostředky – př. zahánění zkaženého vzduchu z těla
větším zápachem
• často se s požitím léku užívalo i kouzelných formulí
– slovo, amulet (udijau), …
• datle
– čištění vnitřností, regulace moči
– plodnost – ženy
• fíky sykomory
– proti záhadné nemoci „požírači krve“ (kurdějě-avitaminóza C?)
• v oleji svařená krev černého dobytka + tuk černých hadů + havraní
vejce
– šedivění vlasů
• směs pryskyřice z terebintového stromu, vosk, čerstvý olej behen a
kyperská tráva jemně rozetřená a smíchaná se slizem rostlin denně
nanášet na obličej
• proti vypadávání vlasů či pro zvýšení jejich růstu
– olej ze semen pískavice, řecké seno
• i na vrásky a pihy
– mast z lvího, krokodýlího, hrošího, husího, hadího, kozorožčího tuku
– havran, spálené oslí kopyto, tuk černého hada
– prášek z rozdrcené černé ještěrky
– končetina fenky chrta + oslí kopyto + pecka datle – vše uvařené v oleji v
hrnci
• mast původně pro matku Tetiho, královnu Šeš
• oční zánět
– „Rozdrť stonky jalovce, máčej je ve vodě, přilož na oči nemocného a dosáhneš
rychlého uzdravení.“
• zrna na oku
– „Připrav lék z cyllyria, měďěnky, cibule, modré skalice, drceného dřeva – smíchat
a aplikovat.“
• šeroslepost
– léčena čerstvými kozími či smaženými býčími játry
• žaludeční potíže
– odvar z kmínu, husího sádla a mléka
– nápoj z varlat černého osla či směs extraktů z vulvy a penisu
• spáleniny
– mléko matky, která kojila chlapce, jako mast + opakovat slova, kterými Éset
oživovala svého popáleného syna Hóra:
• „Mám v ústech vodu a mezi mýma nohama teče řeka Nil; přicházím uhasit oheň.“
– Puchýře i bradavice propichovány rozžhavenou kovovou/dřevěnou tyčinkou
• zácpa
– rostlinné extrakty senny, kolokvinty, ricinového oleje, …
• průjem: koláč kakeiš, vajíčka …
• ovoce a zelenina
• myrha, kadidlo
• pryskyřice stromů
• oslí slezina, prasečí mozek
• medem oslazená želví žluč
• sádlo z různých druhů zvířat
• česnek, cibule, tamaryšek, cereálie
• různé druhy koření, klovatin, čemeřice, datlí, opia,
konopí, …
• jako dezinfekční prostředky
– antimon, měď, …
egyptští lékaři
• Imhotep (Džoser)
• Achmahor (Sakkára)
• Ankhmahara (Sakkára)
• Pareamachu (za Ramesse II. – u Chetitů)
• Irje/Iri/Pepianch
– „hlídač královy řitě“ – výplachy
– „lékař králova břicha“
– „lékař králových očí“
• léčitelka Pesešt
– dohled nad zdravím faraonových žen
Alexandrijská škola
• Práxagorás z Kósu
– předchůdce, asi 340 BC, rozvoj Aristotelových teorií
• Hérofilos z Chalkédonu
– 330-260 BC, žák Práxagora z Kósu
• Erasistratos z Kósu
– 330-255 BC, Chrysippa z Knidu
– Seleukos I. Níkátór
video
• https://www.youtube.com/watch?v=2rvLEJrQm7g
Život v Egyptě
• před narozením
– zjištění plodnosti ženy
• podle barvy očí, …
– zjištění pohlaví
• ječmen x pšenice
– příp. vyhnání plodu
• porod
– ženy z bohatých poměrů – chrámový komplex u kněžkyporodní
báby
– na cihlách podkládajících nohy v podřepu (či lůžko)
• budoucnost dítěte měla od bohů vepsána cihla, jíž se toto prvně
dotklo
– posílení děložních stahů – hroší trus
– komplikace – př. obrácení plodu
• př. zobrazení na stěnách v Dendeře – různé komplikace, ale ne
samotný porod
– nezobrazování utrpení, projevů nemocí ... atd.
• po narození
– 7 sudiček Háthor určilo osud
– povolán otec, který mu dal jméno
• = začátek skutečné existence dítěte
– do té doby jen orgánem matky
– z hygienických důvodů nepovinně obřízka (přejali Ž)
• kněží, ne lékaři --- rituální čistota
• archaický kamenný nůž
– dítě = dar bohů, s každým novým dítětem se zrodil
nový bůh
• hry, hračky, sport …
výuka
• do 2000 BC otec syny vyučoval své řemeslo
a předával znalosti; o dcery pečovala matka
v domě
• vznik škol a skup. výuky – změna před.
znalostí, od XX. dynastie větší změna
směrem k biflování
• výuka u chrámů, na jejich vnějších stranách
kresby a reliéfy vědeckých teorií i praxe
• kněžské vzdělání – 22 let
• na výuku vliv panteismu
– vše, co se děje, je obrazem prvotní duchovní
podstaty a vše se děje v dynamické závislosti tří
principů – duše, duch, hmota
– svět je živoucí bytostí
– syntéza víry a vědy
život a životní styl v Egyptě
„Každý měsíc Egypťané tři dny po sobě používají
projímadel a hledí si zachovávat zdraví pomocí
dávidel a klystýrů, které se skládají ze sladkého piva
smíchaného s olejem a vonnými silicemi a ještě
něčím tajemným, co bylo pouze pro faraony. Po
Libyjcích jsou tak nejzdravější ze všech lidí. Oblékají
se do lněných chitonů a přes ně nosí vlněné pláště.
Vlněné věci však nenosí do chrámů, ani se v nich
nenechávají pohřbívat neboť je to bezbožné“ (Hdt.
roku 448 BC).
• monogamie
– ale bohatý muž i více souložnic
• užívaná afrodiziak a antikoncepce
– afrodiziakum
• kozlí varlata,
• muší křídla,
• sušená těla vážek,
• sušení skarabeové,
• vrabčí vejce, …
– antikoncepce (v Ebersově papyru, v papyru Petri, …)
• antikoncepční tampon zvlhčený akácií a medem (viz EP),
• pesar z krokodýlího lejna,
• polykání ricinových semínek,
• vyplachování pochvy směsí medu a Na2CO3 (viz PP),
• ušní akupunktura u žen,
• pouzdra na mužský úd, …
rozdělení rolí a práce
• soukromý život
– silný hlas ženy v rodině
• veškerá domácí fyzická práce
• veřejný život – vystupovali hlavně muži
• stavba pyramid – jen muži
– bráno jako duchovní práce
• muži – ideál
– hubení
– silní hlavně psychicky (ne už tak fyzicky)
• pracovní den 8 hodin, pracovní týden 9 dní, každá
desátý den volno – i o velkých (několikadenních)
svátcích
muž x žena
• M měl Ž živit, oblékat, milovat a starat se o ni, aby
se ona mohla starat o své tělo (ideálem štíhlé tělo)
• M žádal o ruku otce Ž a s ním sepisoval manželskou
smlouvu
• Ž pak odváděl do svého domova či nové domácnosti
• nevěra odsuzována
– „Chceš-li si udržet přátelství toho, s kým se stýkáš jako
pán, bratr či přítel, varuj se toho, aby ses příliš přibližoval
ženám.“
• trestem i smrt, dále i uřezání nosu a uší a vypovězení, žulové
lomy …
• NŘ – výrazné uvolnění morálky
– růst blahobytu, cizí vlivy (silně eroticky podbarvený kult
syrské bohyně Astarty)
– vliv na umění a literaturu
• doba objevu a zobrazování smyslné krásy Ž těla
• postavení Ž v Eg. lepší než v jiných oblastech
– rovnoprávnost v majetkových záležitostech …
– při rozchodu musel M vrátit Ž její věno a dát alespoň 1/3
z majetku nabytého za společného života
strava
• 3x denně obyčejný lid
– X
• 5x denně faraon a dvůr
• základní potraviny
– chléb, česnek, cibule, pivo
• víno = nápoj bohatých, vlastní vinice
• hodně mléka, ryb, ovoce, zeleniny, koláčů, medu, drůbeže,
hovězího, skopového a kozího masa
– nejedlo se vepřové (nečisté) – přejal islám a judaismus
– ryby se jedly hojně mezi chudými i bohatými, ale v hieroglyfickém
písmu je ryba symbolem hnusných a odporných věcí
oděv a dům
• prostý oděv
• bílé plátno
• krátká suknice,
• dům se zahradou a rybníkem
• lehký materiál s max. kamennou podezdívkou, z
nepálených cihel
– X hroby naopak – aby přetrvaly věky
• koupelny a toalety se splachováním
– odpadní vody ale středem ulice
• kuchyně často mimo dům v samostatném stavení
u dvorku
hygiena a péče o tělo
• přísná hygiena, i část náboženství
• mytí před jídlem, ráno a večer
– kněží navíc ještě 2x v noci
• místo mýdla směs popela a hlíny, olej, písek, soda, natron
• různé masti na pokožku, tělová mléka z oleje, medu a oslího mléka
– mastě z tuku hrochů, koček, krokodýlů, rostlin …
• čištění zubů a úst
– dřevěné hůlky z jedné strany rozžvýkané a soda (solná jezera, …)
• na zápach z úst kuličky z myrhy
• účesy
– krátké vlasy (hmyz)
– u žen časté mytí, mazání mastmi, splétání
– M i Ž na účesu homolky vonné masti (teplem rozték. po vlasech)
• oční stíny
– horní víčka zeleně – chryzokol
– dolní víčka černě – leštěnec olověný či stibnit
• henna – k barvení vlasů
• barvení nehtů, tetování …
po smrti
• Ka + Ba + tělo
• Ka dvojník člověka (nehmotný)
– duch
– po smrti jej Úsire odpoutá od těla
• aby bylo tělo při odpoutávání neporušeno – nutná
balzamizace
• Ba = životní síla, pták s hlavou mrtvého
– duše
• při pohřbu mnoho zaříkávadel (i do rakve či
též svitky zde)
balzamování
• mumie (eg. gobbaras – posvátně chráněný)
– zřídka od I. dynastie, ale typické od IV. dynastie
• 3 druhy:
– 1. pomocí vonných látek, myrhy, skořice a oleje
– 2. ponoření do tekutého asfaltu
– 3. naftou
– + medem? – AV, nádoba s dítětem
• ne otvíráním těla, jen malé incize
– mozek
• prášek z rozemletých mumifikovaných těl jako
léčivo (za kruciát, 14. st. G. de Chauliac, 16.st. …)
• balz. – OV v Americe, 20. stol. …
Literatura
• Hérodotos, Dějiny.
• Homér, Odyssea.
• Platón, Aristotelés, …
• Guido, M. The Healing Hand: Man and Wound in the Ancient World.
• Halioua, B. Medicína v době faraonů.
• Heinrich von Staden (ed. trans.). Herophilus: The Art of Medicine in Early
Alexandria.
• Nunn, J. F. Ancient Egyptian Medicine.
• Nutton, V. Ancient Medicine
• Pollak, K., Medicína dávných civilizací.
• Porter, R. Dějiny medicíny.
• Růžička, R., Medicína dávných civilizací.
• Steuer, R. O. & J. B. de C. M. Saunders, Ancient Egyptian and Cnidian
Medicine.
• Strouhal, E., Život starých Egypťanů.
• Strouhal, E.; Vachala, B. & H. Vymazalová. Lékařství starých Egypťanů I.
• Vilímková, M., Starověký Egypt.
Literatura
• romány
– Waltari, M., Egypťan Sinuhet.
– Obermaier, S., A postavte jí chrám…