Estetika komiksu
Slovníček
IKON
V pojmosloví Scotta McClouda "jakékoliv zobrazení, které má znázorňovat osobu, místo, věc nebo myšlenku". U obrazových ikonů pak McCloud definuje škálu od realismu (fotografie) k abstrakci (karikatura). Jde o odlišné pojetí než v sémiotice, u Charlese Sanderse Peirce, jehož pojmová nomenklatura je však při analýze komiksu rovněž používána (např. Nagnussenová, Caldwell).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
KARIKATURA
Jeden z hlavních modů (vedle realistické kresby) výtvarného výrazu v komiks. V rámci studií komiksu může být pojmu užíváno ve dvojím smyslu – v evropském kontextu bývá pojem karikatury či karikaturnosti tradičně spojován s nadsazením určitého rysu (takto je vnímána např. u Kunzleho), v americkém prostředí (např. u McClouda) se tak ale označují i vyobrazení schematizovaná či zjednodušená a od konkrét oproštěná.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
KOLORING
Vybarvování/dobarvování černobílé kresby v komiksu, v tradiční mainstreamové produkci prováděné specializovaným pracovníkem (viz výtvarník). V klasickém režimu byla černobílá kresba dobarvována nejrůznějšími prostředky, případně byly na přichystanou komiksovou stranu udávány kódy barev, které se měly pro daný komiks použít při tisku. Častými ručními výtvarnými prostředky byly akvarel či americká retuš. Po rozvoji tiskových technologií a nástupu digitalizace do tvorby se používá škála barevných palet, kterou digitální zpracování nabízí. Vedle jednoho z kroků mainstreamové produkce bývá kolorování užíváno i prací původně jako barevné nezamýšlených, případně bývají některá díla přebarvena znovu (tzv. rekoloring).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7–8.
LETTERING/LETTERAGE
Zápis/zakreslení, resp. (typo)grafické zapracování verbální složky komiksu (textů replik postav v bublinách, výpovědí vypravěče a časoprostorových shifterů, případně onomatopoeií/SFX) do prostoru/panelu stránky. V tradiční mainstreamové produkci vykonávaný specializovanou funkcí letterera. Do nástupu počítačů na počátku 90. let byl lettering vytvářen ručně, pomocí pera, štětce, tuše a bílého korekčního laku, v současné době se využívá zejména u mainstreamových komiksů počítačového fontu, podobného ručnímu. Vedle originální tvorby komiksu má lettering významnou roli především při překladech, kde je třeba adekvátně převést překladatelem dodané texty, které mají často jinou charakteristiku (délka slov, diakritika, jiný typ znaků) než texty originální.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9–10.
OBRAZOTEXT
Pojem, v zahraniční literatuře existující ve variantách iconotext (např. Kirstin Hallberg) nebo imagetext (např. W. J. T. Mitchell), označující podstatou smíšená média či typy komunikátů, u nichž nelze smysluplně separovat jednotlivé složky. Ve vztahu ke komiksu užívá pojem obrazotextu např. Jerzy Szyłak.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
POHYBOVÉ LINIE
(angl. motion line, fr. ligne de mouvement, něm. e Bewegungslinie)
Specifické grafické symboly, které slouží ke znázornění pohybu. Tento abstraktní prvek komiksové řeči je vkládán do zobrazovaného prostoru, ačkoliv (podobně jako bublina) není jeho součástí, a to za objekt či osobu ve směru pohybu, jehož je signálem. Výraznější užívání pohybových linií – zejména pro akcentaci rychlosti – je příznakovým rysem mangy.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.
VIZUÁLNÍ NARATIVNÍ STRUKTURA
Thierry Groensteen chápe komiks jako "narativní druh s vizuální dominantou". V zásadě jde o přesnější vymezení tradičně užívaného obratu "vyprávění v obrazech" či Willem Eisnerem rozvíjeného pojetí (obrazového) "sekvenčního umění". Komiks je v tomto pojetí bližší spíše filmu než literatuře, k níž je jinak (zejména v domácí teoretické reflexi) nejčastěji vztahován.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 20.
V pojmosloví Scotta McClouda "jakékoliv zobrazení, které má znázorňovat osobu, místo, věc nebo myšlenku". U obrazových ikonů pak McCloud definuje škálu od realismu (fotografie) k abstrakci (karikatura). Jde o odlišné pojetí než v sémiotice, u Charlese Sanderse Peirce, jehož pojmová nomenklatura je však při analýze komiksu rovněž používána (např. Nagnussenová, Caldwell).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
KARIKATURA
Jeden z hlavních modů (vedle realistické kresby) výtvarného výrazu v komiks. V rámci studií komiksu může být pojmu užíváno ve dvojím smyslu – v evropském kontextu bývá pojem karikatury či karikaturnosti tradičně spojován s nadsazením určitého rysu (takto je vnímána např. u Kunzleho), v americkém prostředí (např. u McClouda) se tak ale označují i vyobrazení schematizovaná či zjednodušená a od konkrét oproštěná.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7.
KOLORING
Vybarvování/dobarvování černobílé kresby v komiksu, v tradiční mainstreamové produkci prováděné specializovaným pracovníkem (viz výtvarník). V klasickém režimu byla černobílá kresba dobarvována nejrůznějšími prostředky, případně byly na přichystanou komiksovou stranu udávány kódy barev, které se měly pro daný komiks použít při tisku. Častými ručními výtvarnými prostředky byly akvarel či americká retuš. Po rozvoji tiskových technologií a nástupu digitalizace do tvorby se používá škála barevných palet, kterou digitální zpracování nabízí. Vedle jednoho z kroků mainstreamové produkce bývá kolorování užíváno i prací původně jako barevné nezamýšlených, případně bývají některá díla přebarvena znovu (tzv. rekoloring).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 7–8.
LETTERING/LETTERAGE
Zápis/zakreslení, resp. (typo)grafické zapracování verbální složky komiksu (textů replik postav v bublinách, výpovědí vypravěče a časoprostorových shifterů, případně onomatopoeií/SFX) do prostoru/panelu stránky. V tradiční mainstreamové produkci vykonávaný specializovanou funkcí letterera. Do nástupu počítačů na počátku 90. let byl lettering vytvářen ručně, pomocí pera, štětce, tuše a bílého korekčního laku, v současné době se využívá zejména u mainstreamových komiksů počítačového fontu, podobného ručnímu. Vedle originální tvorby komiksu má lettering významnou roli především při překladech, kde je třeba adekvátně převést překladatelem dodané texty, které mají často jinou charakteristiku (délka slov, diakritika, jiný typ znaků) než texty originální.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9–10.
OBRAZOTEXT
Pojem, v zahraniční literatuře existující ve variantách iconotext (např. Kirstin Hallberg) nebo imagetext (např. W. J. T. Mitchell), označující podstatou smíšená média či typy komunikátů, u nichž nelze smysluplně separovat jednotlivé složky. Ve vztahu ke komiksu užívá pojem obrazotextu např. Jerzy Szyłak.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
POHYBOVÉ LINIE
(angl. motion line, fr. ligne de mouvement, něm. e Bewegungslinie)
Specifické grafické symboly, které slouží ke znázornění pohybu. Tento abstraktní prvek komiksové řeči je vkládán do zobrazovaného prostoru, ačkoliv (podobně jako bublina) není jeho součástí, a to za objekt či osobu ve směru pohybu, jehož je signálem. Výraznější užívání pohybových linií – zejména pro akcentaci rychlosti – je příznakovým rysem mangy.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.
VIZUÁLNÍ NARATIVNÍ STRUKTURA
Thierry Groensteen chápe komiks jako "narativní druh s vizuální dominantou". V zásadě jde o přesnější vymezení tradičně užívaného obratu "vyprávění v obrazech" či Willem Eisnerem rozvíjeného pojetí (obrazového) "sekvenčního umění". Komiks je v tomto pojetí bližší spíše filmu než literatuře, k níž je jinak (zejména v domácí teoretické reflexi) nejčastěji vztahován.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 20.