Estetika komiksu
Slovníček
BUBLINA
(angl. speech/word balloon, fr. phylactère, něm. e Blase; česky někdy obláček)
Konvenční symbol v podobě (nejčastěji eliptické) linie, která z plochy obrazu v rámci panelu vyčleňuje abstraktní prostor, v němž je umístěna replika postavy. Systémově se obvykle odlišuje zobrazení řečeného (repliky v dialogu) a myšleného (intrapersonálního sdělení postavy), přičemž obé se výrazově liší (např. rovná vs. vlnitá linie). Podoba bubliny však může nést (především v humoristickém komiksu) i řadu dalších významů.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
HYPERRÁMEC
(fr. hypercadre)
Termín z francouzské teorie (užívaný např. Thierry Groensteenem) označující vnější obrys/okraj archu (sítě panelů) na straně, případně dvoustraně, tedy "hranu" mezi kompozicí panelů a okrajem stránky (papíru). Podobně jako rám jednotlivého panelu může i hyperrámec nést a realizovat příznakový, "ozvláštněný" význam, např. specifickou modalitu prezentovaného (např. sen, vzpomínka, retrospektiva apod.).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
INKRUSTACE
Termín Thierryho Groensteena označující kompoziční postup začlenění jednoho panelu dovnitř jiného, který umožňuje různé typy vyjádření prostorových a časových vztahů mezi zobrazeným v jednotlivých panelech, např. několik paralelně probíhajících dějů v témže prostoru, případně zdůraznění několika aspektů celkové scény.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
KONTINUITA
Pojmem kontinuita bývá označována buď samotná existence seriálového sdíleného světa (obecně kontinuita ve významu průběžné struktury), nebo různorodý komplex konkrétních existentů, událostí, prostředí, obsazení, nasycení a ustálení sdíleněsvětového časoprostoru (kontinuita coby konkrétní fikčněsvětové univerzum, "fikční chronologie") s jejich rozličnou důležitostí a – to především – závazností.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.
LEKTURÁLNÍ ZLOM
Recepční situace, k níž dochází na konci dvoustrany, pro západní způsob čtení v jejím pravém dolním rohu, kdy musí recipient ukončit čtení dané dvoustrany a otočením listu přejít k dvoustraně další. Z hlediska produkce jde o privilegované místo, do něhož bývá umisťována dílčí pointa, napínavý moment apod. Překonání lekturálního zlomu vyžaduje vyšší míru čtenářské aktivity, čemuž často odpovídá i do prostoru mezi posledním panelem jedné a prvním panelem následující dvoustrany situovaný výraznější dějový přeryv.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.
MEZERA
(angl. gutter, fr. blanc intericonique, něm. r Zwischenramu/ r Spalt)
Obvykle prázdný, tj. bílý (neutrální) prostor mezi dvěma ohraničenými (rám) panely; též mezipanelový prostor či mezipolí, v českém překladu McCloudova Jak rozumět komiksu jako škarpa. Mezeře mezi dvěma (v rámci panelového řádku) po sobě jdoucími panely je některými autory připisován specifický význam jakožto prostoru, v němž dochází k ucelení, domýšlení toho, co nebylo zobrazeno v panelech před a po mezeře. Týká se to tedy jen vertikální mezery mezi panely, mezera horizontální, mezi panelovými řádky, takto tematizována není, má spíše technický charakter. Panely však mohou být odděleny i jen rámem, případně může být jejich odlišení signalizováno jinak, mezera tedy nemusí být přítomna.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 10.
MŘÍŽKA
Kompoziční uspořádání panelů na stránce, které může být buď pravidelné (historicky původnější, obvyklejší v evropském komiksu), tj. s mřížkou striktně danou a nerozrušovanou, nebo rozvolněné, tedy pracující na půdorysu nějaké ideální mřížky, v odůvodněných případech ji však rozrušující, případně nepravidelné (novodobější a obvyklejší v americkém a japonském komiksu), u něhož se s žádnou podkladovou mřížkou ani s jako vztažným ideálním rámcem nepracuje.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
ONOMATOPOEIA/SFX
Jeden z ikonických, ne však vždy užívaných, prvků komiksu. Jedná se o graficky vyjádřené zvuky (odtud americké označení SFX, tedy sound effects), které jsou (na rozdíl od textů v bublinách) zakresleny přímo do obrazové složky panelu (případně i mezi panely). Toto realizované zakotvení v obrazovém plánu představuje výraznou komplikaci při překladu, což historicky vedlo k tomu, že tyto znaky někdy překládány nebyly (především před érou digitalizace a možností počítačové retuše) a staly se specifickou "evokativní" výrazovou soustavou, která neodkazovala k původním zvukům.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
PANEL
(angl. panel, fr. case/vignette, něm. r Panel; česky někdy políčko)
Základní konstrukční prvek komiksu. Vydělitelný, nejčastěji ohraničený (orámovaný) segment komiksu, skládající se minimálně z obrazové složky, často však obsahuje i složku verbální. Několik panelů v juxtapozici vytváří sekvenci. S překladem knihy Thierryho Groensteena Stavba komiksu se i v domácím prostředí začalo okazionálně užívat frankofonního označení viněta.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
PANELOVÝ ŘÁDEK
U stran kompozičně pracujících s panelovou mřížkou jde o několik (obvykle dva až pět, nejčastěji tři až čtyři) panelů, které tvoří horizontální pás, od ostatních pásů na straně oddělený mezerou. V některých typech komiksů může být panelový řádek nejen takto technickým výsekem strany, ale i nějakým významovým segmentem. Někteří autoři označují panelový řádek v tomto smyslu jako strip (takto např. Groensteen, pro kterého je jedním z multirámců).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
POPISKA/TEXTOVÉ POLE
(angl. caption, fr. récitatif/légende/cartouche, něm. e Bildunterschrift)
Jedna z forem užití verbálního textu v komiksu, nejčastěji k vyjádření časoprostorových údajů a pásma vypravěče. Případně může jít o hlas některé z postav ve funkci voice-overu, tedy řečeného mimo obraz. Formálně je textové pole podobně jako bublina neutrálním prostorem, který je v rámci panelu či strany vyděleno, není součástí zobrazeného světa (a je tedy i graficky vyvedeno neutrálně, bezpříznakově).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.
RÁM
(angl. frame, fr. cadre, něm. r Panelrahmen; česky někdy rámeček)
Ohraničení panelu, které (je-li užito) vyděluje panel z prostoru strany a odděluje ho od ostatních panelů. V případě absence rámu je identitu panelu třeba signalizovat jinými prostředky, případně tuto jeho funkci přebírá mezera. Grafická podoba rámu může být nositelem dalších významů, může např. rozlišit časové (např. minulost od přítomnosti) či modální (např. sen od dané fikční reality) roviny vyprávění. Groensteen připisuje rámu celkem šest různých funkcí: ohrazení, separační, rytmickou, strukturotvornou, expresivní a lekturální. Souhrn rámů na straně vytváří hyperrámec.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14.
ROZFÁZOVÁNÍ
Ačkoliv je časová následnost zobrazeného v komiksu vyjadřována primárně formou následnosti zobrazení jednotlivých fází děje v panelech v rámci sekvence, v některých případech může být užito i rozfázování nějakého děje/pohybu v rámci panelu jediného, tj. zmnožení vizuální reprezentace pohybující se postavy či předmětu/postavy.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14-15.
(angl. speech/word balloon, fr. phylactère, něm. e Blase; česky někdy obláček)
Konvenční symbol v podobě (nejčastěji eliptické) linie, která z plochy obrazu v rámci panelu vyčleňuje abstraktní prostor, v němž je umístěna replika postavy. Systémově se obvykle odlišuje zobrazení řečeného (repliky v dialogu) a myšleného (intrapersonálního sdělení postavy), přičemž obé se výrazově liší (např. rovná vs. vlnitá linie). Podoba bubliny však může nést (především v humoristickém komiksu) i řadu dalších významů.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 3.
HYPERRÁMEC
(fr. hypercadre)
Termín z francouzské teorie (užívaný např. Thierry Groensteenem) označující vnější obrys/okraj archu (sítě panelů) na straně, případně dvoustraně, tedy "hranu" mezi kompozicí panelů a okrajem stránky (papíru). Podobně jako rám jednotlivého panelu může i hyperrámec nést a realizovat příznakový, "ozvláštněný" význam, např. specifickou modalitu prezentovaného (např. sen, vzpomínka, retrospektiva apod.).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
INKRUSTACE
Termín Thierryho Groensteena označující kompoziční postup začlenění jednoho panelu dovnitř jiného, který umožňuje různé typy vyjádření prostorových a časových vztahů mezi zobrazeným v jednotlivých panelech, např. několik paralelně probíhajících dějů v témže prostoru, případně zdůraznění několika aspektů celkové scény.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 6.
KONTINUITA
Pojmem kontinuita bývá označována buď samotná existence seriálového sdíleného světa (obecně kontinuita ve významu průběžné struktury), nebo různorodý komplex konkrétních existentů, událostí, prostředí, obsazení, nasycení a ustálení sdíleněsvětového časoprostoru (kontinuita coby konkrétní fikčněsvětové univerzum, "fikční chronologie") s jejich rozličnou důležitostí a – to především – závazností.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.
LEKTURÁLNÍ ZLOM
Recepční situace, k níž dochází na konci dvoustrany, pro západní způsob čtení v jejím pravém dolním rohu, kdy musí recipient ukončit čtení dané dvoustrany a otočením listu přejít k dvoustraně další. Z hlediska produkce jde o privilegované místo, do něhož bývá umisťována dílčí pointa, napínavý moment apod. Překonání lekturálního zlomu vyžaduje vyšší míru čtenářské aktivity, čemuž často odpovídá i do prostoru mezi posledním panelem jedné a prvním panelem následující dvoustrany situovaný výraznější dějový přeryv.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 9.
MEZERA
(angl. gutter, fr. blanc intericonique, něm. r Zwischenramu/ r Spalt)
Obvykle prázdný, tj. bílý (neutrální) prostor mezi dvěma ohraničenými (rám) panely; též mezipanelový prostor či mezipolí, v českém překladu McCloudova Jak rozumět komiksu jako škarpa. Mezeře mezi dvěma (v rámci panelového řádku) po sobě jdoucími panely je některými autory připisován specifický význam jakožto prostoru, v němž dochází k ucelení, domýšlení toho, co nebylo zobrazeno v panelech před a po mezeře. Týká se to tedy jen vertikální mezery mezi panely, mezera horizontální, mezi panelovými řádky, takto tematizována není, má spíše technický charakter. Panely však mohou být odděleny i jen rámem, případně může být jejich odlišení signalizováno jinak, mezera tedy nemusí být přítomna.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 10.
MŘÍŽKA
Kompoziční uspořádání panelů na stránce, které může být buď pravidelné (historicky původnější, obvyklejší v evropském komiksu), tj. s mřížkou striktně danou a nerozrušovanou, nebo rozvolněné, tedy pracující na půdorysu nějaké ideální mřížky, v odůvodněných případech ji však rozrušující, případně nepravidelné (novodobější a obvyklejší v americkém a japonském komiksu), u něhož se s žádnou podkladovou mřížkou ani s jako vztažným ideálním rámcem nepracuje.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
ONOMATOPOEIA/SFX
Jeden z ikonických, ne však vždy užívaných, prvků komiksu. Jedná se o graficky vyjádřené zvuky (odtud americké označení SFX, tedy sound effects), které jsou (na rozdíl od textů v bublinách) zakresleny přímo do obrazové složky panelu (případně i mezi panely). Toto realizované zakotvení v obrazovém plánu představuje výraznou komplikaci při překladu, což historicky vedlo k tomu, že tyto znaky někdy překládány nebyly (především před érou digitalizace a možností počítačové retuše) a staly se specifickou "evokativní" výrazovou soustavou, která neodkazovala k původním zvukům.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
PANEL
(angl. panel, fr. case/vignette, něm. r Panel; česky někdy políčko)
Základní konstrukční prvek komiksu. Vydělitelný, nejčastěji ohraničený (orámovaný) segment komiksu, skládající se minimálně z obrazové složky, často však obsahuje i složku verbální. Několik panelů v juxtapozici vytváří sekvenci. S překladem knihy Thierryho Groensteena Stavba komiksu se i v domácím prostředí začalo okazionálně užívat frankofonního označení viněta.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
PANELOVÝ ŘÁDEK
U stran kompozičně pracujících s panelovou mřížkou jde o několik (obvykle dva až pět, nejčastěji tři až čtyři) panelů, které tvoří horizontální pás, od ostatních pásů na straně oddělený mezerou. V některých typech komiksů může být panelový řádek nejen takto technickým výsekem strany, ale i nějakým významovým segmentem. Někteří autoři označují panelový řádek v tomto smyslu jako strip (takto např. Groensteen, pro kterého je jedním z multirámců).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 12.
POPISKA/TEXTOVÉ POLE
(angl. caption, fr. récitatif/légende/cartouche, něm. e Bildunterschrift)
Jedna z forem užití verbálního textu v komiksu, nejčastěji k vyjádření časoprostorových údajů a pásma vypravěče. Případně může jít o hlas některé z postav ve funkci voice-overu, tedy řečeného mimo obraz. Formálně je textové pole podobně jako bublina neutrálním prostorem, který je v rámci panelu či strany vyděleno, není součástí zobrazeného světa (a je tedy i graficky vyvedeno neutrálně, bezpříznakově).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 13.
RÁM
(angl. frame, fr. cadre, něm. r Panelrahmen; česky někdy rámeček)
Ohraničení panelu, které (je-li užito) vyděluje panel z prostoru strany a odděluje ho od ostatních panelů. V případě absence rámu je identitu panelu třeba signalizovat jinými prostředky, případně tuto jeho funkci přebírá mezera. Grafická podoba rámu může být nositelem dalších významů, může např. rozlišit časové (např. minulost od přítomnosti) či modální (např. sen od dané fikční reality) roviny vyprávění. Groensteen připisuje rámu celkem šest různých funkcí: ohrazení, separační, rytmickou, strukturotvornou, expresivní a lekturální. Souhrn rámů na straně vytváří hyperrámec.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14.
ROZFÁZOVÁNÍ
Ačkoliv je časová následnost zobrazeného v komiksu vyjadřována primárně formou následnosti zobrazení jednotlivých fází děje v panelech v rámci sekvence, v některých případech může být užito i rozfázování nějakého děje/pohybu v rámci panelu jediného, tj. zmnožení vizuální reprezentace pohybující se postavy či předmětu/postavy.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 14-15.