Estetika komiksu
Slovníček
SEŠIT
Základní publikační formát amerického mainstreamového komiksu, označovaný jako comic book, který se objevuje ve 30. letech 20. století. Nejčastěji má formát cca 17 x 26 cm, obvyklý rozsah se pohybuje mezi 24 a 32 stranami, ty však nemusejí být věnovány všechny komiksu, ale i reklamě či rubrikám jako je lettercol, podíl komiksu tedy může být výrazně nižší. U mainstreamové produkce je obvyklá měsíční periodicita, čímž se vedle formátu comic book výrazně odlišuje od jeho evropské paralely v podobě alba. Sešity bývaly šířeny běžnou kolportáží, v posledních dekádách jsou však již distribuovány především na základě subskripce do speciálních prodejen. S formátem sešitu pracuje i nezávislý či alternativní komiks (případně comix), v tom případě je však periodicita výrazně nižší. Obsah několika sešitů může být následně publikován ve formě tzv. trade paperback, formou sešitů jako minisérie může být prvotně publikován i komiksový román. Sešitová forma vydávání komiksu však není výsadou jen USA – viz např. edice Ilustrované sešity vydávaná u nás na přelomu 80. a 90. let.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.
SEŠITOVÁ ŘADA
Dominantní publikační formát amerického mainstreamového komiksu nejčastěji v podobě sešitového měsíčníku dedikovaného jedné postavě či týmu, případně antologie definované prostředím či žánrem. Příběhy nejúspěšnějších postav jsou rozvíjeny i v několika paralelně vydávaných sešitových řadách ("publikační rodina"), jednotlivé řady se také mohou prolnout (crossover), případně z nich může být vydělen nějaký event či minisérie. Dlouhotrvající sešitové řady jsou také často aktualizovány formou restartu, s nímž se obvykle pojí nové číslování.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.
Základní publikační formát amerického mainstreamového komiksu, označovaný jako comic book, který se objevuje ve 30. letech 20. století. Nejčastěji má formát cca 17 x 26 cm, obvyklý rozsah se pohybuje mezi 24 a 32 stranami, ty však nemusejí být věnovány všechny komiksu, ale i reklamě či rubrikám jako je lettercol, podíl komiksu tedy může být výrazně nižší. U mainstreamové produkce je obvyklá měsíční periodicita, čímž se vedle formátu comic book výrazně odlišuje od jeho evropské paralely v podobě alba. Sešity bývaly šířeny běžnou kolportáží, v posledních dekádách jsou však již distribuovány především na základě subskripce do speciálních prodejen. S formátem sešitu pracuje i nezávislý či alternativní komiks (případně comix), v tom případě je však periodicita výrazně nižší. Obsah několika sešitů může být následně publikován ve formě tzv. trade paperback, formou sešitů jako minisérie může být prvotně publikován i komiksový román. Sešitová forma vydávání komiksu však není výsadou jen USA – viz např. edice Ilustrované sešity vydávaná u nás na přelomu 80. a 90. let.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.
SEŠITOVÁ ŘADA
Dominantní publikační formát amerického mainstreamového komiksu nejčastěji v podobě sešitového měsíčníku dedikovaného jedné postavě či týmu, případně antologie definované prostředím či žánrem. Příběhy nejúspěšnějších postav jsou rozvíjeny i v několika paralelně vydávaných sešitových řadách ("publikační rodina"), jednotlivé řady se také mohou prolnout (crossover), případně z nich může být vydělen nějaký event či minisérie. Dlouhotrvající sešitové řady jsou také často aktualizovány formou restartu, s nímž se obvykle pojí nové číslování.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.