Estetika komiksu
Slovníček
NEKONEČNÉ PLÁTNO
Scottem McCloudem zavedený pojem označující vlastnost internetových komiksů (webkomiksů), které již pro svoji digitální povahu nejsou svazovány stránkovými mantinely a mohou se tak "neomezeně" rozprostírat všemi směry, bez nutnosti překonání lekturálního zlomu. Běžné webkomiksy obvykle možnosti nekonečného plátna užívají jen omezeně, častěji na vertikále.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
SEKVENCE/SEKVENCIALITA
Základní složka/vlastnost a nejčastěji uváděný definiční rys komiksu, který je coby forma tvořen sérií po sobě jdoucích juxtaponovaných panelů (obrazů). Sekvenci lze chápat jako prostou následnost několika panelů, ale i jako syntagmatické zřetězení, určitý segment vyprávění; jednotlivé sekvence se pak odlišující změnou časoprostorových koordinant zobrazovaného děje. Někdy je sekvencionalita chápána jako serialita, ale obě charakteristiky je vhodnější odlišovat.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SEQUEL
V případě, že je z díla/textu dosud prezentovaného jako uzavřená struktura dodatečně budována nově struktura seriálová (serialita), může se tak dít formou sequelu, tedy pokračování v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru následujícího, nebo prequelu, tj. rozšíření vyprávění v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru předcházející původnímu dílu/textu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SERIALITA
Z historického hlediska byla serialita – tedy skutečnost seriálové produkce a publikace "na pokračování" – důležitým aspektem při druhové emancipaci komiksu a při jeho vyčleňování se z širšího pole novinového a časopiseckého kresleného humoru a karikatury. Komiks, coby historicky primárně právě především v kontextu periodického tisku zpřístupňovaný typ obsahu, byl v průběhu 20. století obvykle textem "seriálovým", tedy materiálem otiskovaným v segmentech/epizodách zpravidla totožného rozsahu na více méně stabilním místě periodika. Pojmovému zmatení, které občas pramení ze skutečnosti "dvojí seriálovosti komiksu" (komiks jako série juxtaponovaných panelů – odsud český termín obrázkového seriálu – vs. komiks jako na pokračování publikovaný obsah), lze předejít důsledným rozlišováním sekvenciality a seriality.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SÉRIE
Coby série (nebo též sezóna, řada) bývá označována uzavřená produkční posloupnost seriálové struktury (ne všechny seriálové struktury se ale do sérií člení). Jednotlivé série mívají v některých případech rozdílné tvůrce, jindy bývá napříč celou sérií klenut průběžný příběh, který tuto – coby svého druhu story-arc – sceluje, ve vyhraněných případech pak hranice série představuje svého druhu restart kontinuity, při kterém se "vymažou" některé proběhlé události (v domácím prostředí takto např. Sekorův Ferda Mravenec).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.
SPIN-OFF
Osamostatněné, volné pokračování úspěšné seriálové struktury, které zpravidla využívá jednu z vedlejších postav původního seriálu, jež je takto "povýšena" do role ústředního protagonisty nového díla (cyklu, seriálu, mini/maxisérie atd.). Z hlediska publikačně seriálově-produkčního lze takto zjednodušeně konceptualizovat i vedlejší časopisecké řady, utvářející takzvané "publikační rodiny" a společně rozšiřující seriálové univerzum: populární Čtyřlístek takto např. v průběhu posledních 25 let dal vzniknout časopisům Bobík a Ahoj, tady Fifi!
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.
STORY ARC
Pojem užívaný pro označení průběžně, napříč sešity (nejčastěji čtyřmi až šesti) rozvíjeného a v uvedeném rozsahu minimálně dílčím způsobem završeného vyprávění (doslova "příběhový oblouk"). V současnosti jsou jednotlivé sešitové série často koncipovány tak, aby na jeden (alespoň částečně) uzavřený story arc bezprostředně navazoval další. Jednotlivý story arc pak často bývá následně soustředěn do souborového vydání jako tzv. trade paperback.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.
TIE-IN
Pojmem tie-in bývá v posledních dvou dekádách označován takový (zpravidla americký mainstreamový, obvykle superhrdinský) komiks, který připravuje půdu pro nadcházející "výraznou zlomovou událost" – event – v konkrétní seriálové struktuře či nadřazeném univerzu. Často nese podtitul k této situaci odkazující: např. Předehra, Na cestě k... Oproti prequelu se jedná zpravidla o méně zásadní rozšíření, jež je plně podřízeno seriálově-marketingovým strategiím propagace předmětného díla. Prospektivní čtenáři tie-in komiksů bývají obvykle lákáni na dovysvětlení dílčích podmínek ústředním textem (eventem) zobrazovaného děje.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 19.
Scottem McCloudem zavedený pojem označující vlastnost internetových komiksů (webkomiksů), které již pro svoji digitální povahu nejsou svazovány stránkovými mantinely a mohou se tak "neomezeně" rozprostírat všemi směry, bez nutnosti překonání lekturálního zlomu. Běžné webkomiksy obvykle možnosti nekonečného plátna užívají jen omezeně, častěji na vertikále.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 11.
SEKVENCE/SEKVENCIALITA
Základní složka/vlastnost a nejčastěji uváděný definiční rys komiksu, který je coby forma tvořen sérií po sobě jdoucích juxtaponovaných panelů (obrazů). Sekvenci lze chápat jako prostou následnost několika panelů, ale i jako syntagmatické zřetězení, určitý segment vyprávění; jednotlivé sekvence se pak odlišující změnou časoprostorových koordinant zobrazovaného děje. Někdy je sekvencionalita chápána jako serialita, ale obě charakteristiky je vhodnější odlišovat.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SEQUEL
V případě, že je z díla/textu dosud prezentovaného jako uzavřená struktura dodatečně budována nově struktura seriálová (serialita), může se tak dít formou sequelu, tedy pokračování v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru následujícího, nebo prequelu, tj. rozšíření vyprávění v rámci chronologie daného fikčního časoprostoru předcházející původnímu dílu/textu.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SERIALITA
Z historického hlediska byla serialita – tedy skutečnost seriálové produkce a publikace "na pokračování" – důležitým aspektem při druhové emancipaci komiksu a při jeho vyčleňování se z širšího pole novinového a časopiseckého kresleného humoru a karikatury. Komiks, coby historicky primárně právě především v kontextu periodického tisku zpřístupňovaný typ obsahu, byl v průběhu 20. století obvykle textem "seriálovým", tedy materiálem otiskovaným v segmentech/epizodách zpravidla totožného rozsahu na více méně stabilním místě periodika. Pojmovému zmatení, které občas pramení ze skutečnosti "dvojí seriálovosti komiksu" (komiks jako série juxtaponovaných panelů – odsud český termín obrázkového seriálu – vs. komiks jako na pokračování publikovaný obsah), lze předejít důsledným rozlišováním sekvenciality a seriality.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 15.
SÉRIE
Coby série (nebo též sezóna, řada) bývá označována uzavřená produkční posloupnost seriálové struktury (ne všechny seriálové struktury se ale do sérií člení). Jednotlivé série mívají v některých případech rozdílné tvůrce, jindy bývá napříč celou sérií klenut průběžný příběh, který tuto – coby svého druhu story-arc – sceluje, ve vyhraněných případech pak hranice série představuje svého druhu restart kontinuity, při kterém se "vymažou" některé proběhlé události (v domácím prostředí takto např. Sekorův Ferda Mravenec).
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 16.
SPIN-OFF
Osamostatněné, volné pokračování úspěšné seriálové struktury, které zpravidla využívá jednu z vedlejších postav původního seriálu, jež je takto "povýšena" do role ústředního protagonisty nového díla (cyklu, seriálu, mini/maxisérie atd.). Z hlediska publikačně seriálově-produkčního lze takto zjednodušeně konceptualizovat i vedlejší časopisecké řady, utvářející takzvané "publikační rodiny" a společně rozšiřující seriálové univerzum: populární Čtyřlístek takto např. v průběhu posledních 25 let dal vzniknout časopisům Bobík a Ahoj, tady Fifi!
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.
STORY ARC
Pojem užívaný pro označení průběžně, napříč sešity (nejčastěji čtyřmi až šesti) rozvíjeného a v uvedeném rozsahu minimálně dílčím způsobem završeného vyprávění (doslova "příběhový oblouk"). V současnosti jsou jednotlivé sešitové série často koncipovány tak, aby na jeden (alespoň částečně) uzavřený story arc bezprostředně navazoval další. Jednotlivý story arc pak často bývá následně soustředěn do souborového vydání jako tzv. trade paperback.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 17.
TIE-IN
Pojmem tie-in bývá v posledních dvou dekádách označován takový (zpravidla americký mainstreamový, obvykle superhrdinský) komiks, který připravuje půdu pro nadcházející "výraznou zlomovou událost" – event – v konkrétní seriálové struktuře či nadřazeném univerzu. Často nese podtitul k této situaci odkazující: např. Předehra, Na cestě k... Oproti prequelu se jedná zpravidla o méně zásadní rozšíření, jež je plně podřízeno seriálově-marketingovým strategiím propagace předmětného díla. Prospektivní čtenáři tie-in komiksů bývají obvykle lákáni na dovysvětlení dílčích podmínek ústředním textem (eventem) zobrazovaného děje.
Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš: Slovníček pojmů z teorie komiksu, s. 19.