Kulturní dějiny (kinematografie) uRobert C. Allen – Douglas Gomery: Film History. Theory and Practice. McGraw.Hill, 1985 uEstetické, technologické, ekonomické a sociální dějiny uSociální dějiny kinematografie: u- Kdo natáčel filmy – a proč? Sociální dějiny produkce u- Kdo se díval na filmy – a proč? Dějiny chození do kina u- Co film zachytil, jak a proč? Dějiny filmu jako kulturního dokumentu u- Co bylo o filmu řečeno – kým a proč? -Jaký byl vztah kinematografie coby sociální instituce k ostatním institucím? ØMichéle Lagnyová: Staveniště nové filmové historie: sociálně-kulturní praxe. In: Petr Szczepanik (ed.), Nová filmová historie.Praha: Herrmann a synové 2004, 45-86 (orig. 1992) u „kulturní dějiny se snaží umístit myšlenky, díla a chování zpět do sociálních podmínek, v nichž se objevily“ u uCo jsou sociální dějiny (německé Gesellschaftsgeschichte) pro historiky? u„Sociální dějiny se zabývají veškerým společenským vývojem v jeho komplexitě, zkoumají všechny sociální vrstvy společnosti, jejich strukturu, mobilitu a životní styl včetně hodnotových, mentálních a výkladových vzorů. Snaží se postihnout sociální změny v delší časové perspektivě, sledují vztahy mezi tak zvanou vyšší kulturou a kulturou lidovou a zkoumají reakce jednotlivých sociálních skupin na modernizační trendy ve společnosti.“ u„socio-kulturní dějiny kinematografie“ (New Cinema History) u uCo jsou kulturní dějiny kinematografie? uA především – co jsou kulturní dějiny? u Richard Maltby: New Cinema Histories. In: Richard Maltby, Daniel Biltereyst a Philippe Meers (eds.). Explorations in New Cinema History. Approaches and Case Studies. Malden – Oxford: Wiley-Blackwell, 2011 u uS. 8-9; 31-34 uhttps://fav.phil.muni.cz/studium/magisterske-navazujici-studium/statni-zaverecna-zkouska-magisters ka Kulturní historie: klasická x marxistická x nová (antropologická) uOd konce 70. let kulturní dějiny proměňují historiografii; namísto tradičního důrazu na politické dějiny, popř. hospodářské dějiny nebo dějiny idejí; škála témat: dějiny knih a čtení, sběratelství, jídla, darů, sexuality, cestování, nebo třeba pachů. uNová (antropologická) kulturní historie: uminulost jako cizí země; úkol – interpretace jazyka „jejich“ kultury u- kultura je „symbolická dimenze sociálního jednání“ (Clifford Geertz) – zahrnuje i materiální kulturu, ústně předávanou kulturu, rituály, způsoby myšlení obyčejných lidí. uDějiny kulturních dějin: Od klasické kulturní historie k marxistické a antropologické kulturní historii. uGeorg G. Iggers: Dějepisectví ve 20. století. Praha: NLN 2002 uPeter Burke: francouzská revoluce v dějepisectví. Praha: NLN 2004 uPeter Burke: Variety kulturních dějin. Brno: CDK 2006 uPeter Burke: Co je kulturní historie? Praha: Dokořán 2011 u u u William Hoghart, Four stages of Cruelty. 1751 uNicolas Contat, tiskařský dělník: „Dal jí pěknou ránu přes záda a Jerome ji dorazil. Pak nacpal zdechlinu do okapu, aby nebyli prozrazeni; byla to vražda a ta musí zůstat utajena. Muži šíří po střechách děs. Vyděšené kočky padají do nastražených pytlů. Některé zemřou na místě. Jiné jsou odsouzeny k smrti pověšením pro pobavení celé dílny.“ Robert Darnton a velký masakr koček Robert Darnton: „Přestože se nám to může zdát zvláštní, a přestože to milovníci koček mezi námi prohlásí za odporné, byl masakr koček tou nejzábavnější příhodou, jakou kdy dělníci z rue Saint-Séverin zažili. Pokud tomuto žertíku porozumíme, dokážeme odhodit něco ze svého moderního světonázoru a vstoupit do cizího, do duchovního světa prostých lidí před dvěma stoletími.“ 13-15; 75, 226 Podmínky ukončení uCelkové body: 100 uMinimum pro absolvování: 60 uSeminář 2: uZa aktivní účast v diskuzi o četbě a shrnutí odevzdané do odevzdávárny, 3 normostrany (teze, využité prameny, teoretické/metodologické/koncepční vymezení, „aktéři“ a jejich role) – 15 bodů uSeminář 3: Za kvalitu prezentace, projektu a diskuze – 25 bodů uÚkol během zkouškového období: ucelkem 60 bodů projekt uSoučasný stav poznání v dané oblasti, bibliografie - 25 bodů (3 normostrany) uZákladní charakteristika výzkumu, jeho cíle a metodologie - 30 bodů (3 normostrany) uČasová náročnost projektu – harmonogram řešení – 5 bodů (1 normostrana) u Seminář 2 u4.1. – 12.00-13.40 uČetba 4 textů, rozděleno do skupin po 9 lidech; každá skupina má jeden text a k němu výchozí otázky k diskuzi: uVýzkumná otázka uMetodologie uTeoretické a koncepční zařazení výzkumu, jeho kulturně-historická dimenze uVyužité prameny uVýzkumné závěry u u texty u u uRichard Maltby: I´m a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 uChad Bryant: Praha v černém. Nacistická vláda a český nacionalismus. Praha: Argo 2012 uMary-Elizabeth O´Brien: History, Utopia, and the Social Construction of Happiness: The Historical Musical. In: Nazi Cinema as Enchantment. The Politics of Entertainment in the Third Reich. Camden House 2004, uDavid Frey: Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Iluminace 30, č. 4, 2018, s. 61-87 u u Seminář 3 u3 skupiny po 12 studentech; krátká prezentace projektu (ca 5 min), cíl výzkumu, sekundární literatura, prameny; u u11.1. 2021 u9.00-10.40; 11.00-12.40 u(Film a ekologie) u u12.1. 2021 u11.00-13.40 uKS? Skupina 1 - 11.1. 2021 9.00-10.40 Skupina 2 - 11.1. 2021 11.00-12.40 Skupina 3 - 12.1. 2021 11.00-13.40 Prameny a sekundární literatura: uhttps://biblio.hiu.cas.cz/#!/ uhttp://kramerius.nkp.cz/ uhttps://arl.nfa.cz/arl-nfa/cs/prihlaseni/?opal=ssearch& u000989 filmovykuryr uhttps://is.muni.cz/el/fi/test/s_zakazky/ode17/038_skopal/fk/pages/databaze.html uhttps://www.phil.muni.cz/filmovebrno/ u u uSociální dějiny: u40. a 50. léta 20. století: škola Annales; Fernand Braudel – dlouhé trvání (longue durée) u1929: časopis Annales; March Bloch V roce 1946 utvořena Šestá sekce Praktické školy vysokých studií (École Pratique des Hautes Études) uFernand Braudel: Středomoří za vlády Filipa II. (1949) uBraudelovo pojetí času v knize Středomoří: téměř nehybný čas Středomoří jako zeměpisného prostoru (long durée); pomalý čas změn vve společenských a hospodářských strukturách (conjonctures - trendy), rychlý čas politických událostí (évenements) u60. léta - okouzlení kvantifikací; snaha o zvědečtění historie; historické ústavy - "laboratoře"; kvantitativní metody, demografický výzkum, cíl: totální dějiny (histoire totale) určitého regionu učasto statistické analýzy dat upostupně přechod k dějinám mentalit (třetí generace Annales) - Jacques Le Goff, George Duby; Michel Vovelle - rekonstrukce mentalit na základě hromadné analýzy dat - např. závěti (doklad o pohledu na smrt nebo na náboženství). Le Goff a středověká imaginace: kniha Zrození očistce (představa očistce souvisí se sociálními změnami, proměnou feudálního křesťanstva) uTato třetí generace v 60. letech nadšeně přijímala kvantifikující metody, v 70. letech se ale přiklonila k dějinám všedního dne a k historické antropologii. u 60. léta – marxistická KH uJe potřeba rozšířit pojem kultury (ne jen vysoká kultura; ne jen výsledek činnosti – písně, umění atd., ale taky kolektivní reprezentace, praktiky; pro antropology je kultura taky: postoje, hodnoty, jejich vtělení do kolektivních reprezentací a praktik); je nutné vzít v úvahu význam hospodářských, politických a sociálních struktur. u uRaymond Williams – culture and society, 1958; the long revolution, 1961 uEdward Palmer Thompson: the making of the English working class, 1963 u Antropologická kulturní historie Nová (antropologická) kulturní historie: minulost jako cizí země, úkol – interpretace jazyka „jejich“ kultury -kultura je „symbolická dimenze sociálního jednání“ (Clifford Geertz) – zahrnuje i materiální kulturu, ústně předávanou kulturu, rituály, způsoby myšlení obyčejných lidí -Historická antropologie klade důraz na „individuální“, popř. skupinové – ve smyslu menších sociálních skupin (na rozdíl od „kolektivních“ dějin mentalit) JEDNÁNÍ HISTORICKÝCH AKTÉRU (X diskurzivní analýza, která popisuje diskurzivní praktiky nezávisle na aktérech a jejich intencích a na kulturních významech) Peter Burke: kultura je systém sdílených významů, postojů a hodnot a symbolických forem (chování, předmětů), jimiž jsou vyjádřeny nebo ztělesněny. V tomto smyslu je kultura součástí celkového životního stylu, ale není s ním identická. Historický aktér uPro historickou antropologii je typické: uzájem o popis konkrétních sociálních praktik a každodenní zkušenosti a o porozumění těmto praktikám; o rekonstrukci pohledu samotných jednajících; „zhuštěný popis“, tj. takový přístup k cizí (nebo minulé) kultuře, při kterém se díky podrobnému popisu průběhu sociálních jednání vyvarujeme toho, abychom do studované kultury vnášeli měřítka kultury naší (tj. např. vnášení našeho hodnocení důležitosti a podružnosti). uSociální historikové varují před rizikem tohoto přístupu: tj. před popřením determinujících faktorů (technologie, ekonomika, společnost) a společného horizontu zkušenosti (sdílené hodnoty, solidarita). u u Odevzdávárna – prezentace – 10.1. u Richard Maltby: I´m a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 AKTÉŘI uPublika uInstituce reprezentace – organizační struktury produkce a distribuce uWarner Bros. (rozpočet; typ produkce; cykly) uAssociation of Motion Picture Producers uStudio Relations Committee (produkční kód) uHospodářská krize; soudní přelíčení (New York Times) uReprezentace a zábava (Hollywood a obraz hospodářské krize) uAdresáti reprezentace (střední třída) u Richard Maltby: I´m a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 REPREZENTACE uEskapistická reprezentace krize kapitalismu (jako krize patriarchální rodiny); ekonomické starosti převedené do emocí uCykly: 1930-31 sezona – gangster movies a newspaper movies uFugitive – special; star vehicle – Paul Muni; uAMPP – proti gangsterkám uŠéf Studio Relations Committee – „medium of entertainment“ uChybí název státu Georgia; anonymita místa děje u uPozdější interpretace (Fugitive jako odraz dobové atmosféry; metafora „odrazu“; základna a nadstavba; kolektivní mentality?) uSymbolická síla obrazů – kulturní rezonance (postava inženýra) uIkonografie: reprezentace krize kapitalismu uKonstruované publikum (bílé jižanské publikum) uFugitive: dokládá způsoby reprezentace; vypovídá o podmínkách krize – rozklad patriarchálních struktur, vyloučení mužů z konzumpce masové kultury, neúspěšné hledání akceptovatelného obrazu maskulinity u u Richard Maltby: I´m a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 VÝZNAMY Richard Maltby: I´m a Fugitive from a Chain Gang and the Politics of 1932 ZDROJE PRO KONSTRUKCI VYZNAMU PUBLIKEM (A HISTORIKEM) uPředloha (autobiografie) uVerze scénáře uReference k dobovému kontextu (zde chybí) uIkonografie (reference vizuální) uKonvence způsobů reprezentace ukonvenční x nekonvenční reprezentace uFilmy jako výraz „ducha doby“? uAdaptovaný materiál uPress book uOficiální interpretace Studio Relations Committee u u Mary-Elizabeth O´Brien: History, Utopia, and the Social Construction of Happiness: The Historical Musical AKTÉŘI uMinisterstvo propagandy (ne/zákaz filmu) uProducent – Tobis uRežisér – Hans Steinhoff u u u uMinulost reprezentována jako paralela k současnosti uZpůsob reprezentace tříd a třídních rozdílů uKonvence reprezentace dělnické třídy uKonvence vizuální reprezentace – obrazy revoluce (třídní boj) u uRobert und Bertram: historická opozice Němci vs. Židé uRaB vs. Volksgemeinschaft u Mary-Elizabeth O´Brien: History, Utopia, and the Social Construction of Happiness: The Historical Musical REPREZENTACE uSociální konstrukce štěstí uPopulární kultura jako nástroj manupilace mas a politizace? (předpoklad nacistické kulturní politiky) u film jako prostředek pro přijetí totalitarismu? (hypotéza) uFilm jako prostředek navykání na mimofilmovou realitu? uNe otázka historické recepce, ale otázka diskurzivních praktik; koncept emocionální revoluce, politika patosu, model symbiózy vůdce a lidu a role spektáklu u Mary-Elizabeth O´Brien: History, Utopia, and the Social Construction of Happiness: The Historical Musical VÝZNAMY Mary-Elizabeth O´Brien: History, Utopia, and the Social Construction of Happiness: The Historical Musical ZDROJE PRO KONSTRUKCI VYZNAMU PUBLIKEM (A HISTORIKEM) uPropagace uRežisér; hvězdy (Gustav Gründgens) - očekávání publika uTradice, konvence – filmy o vůdcovských postavách – Führer uTexty (Fritz Hippler o historickém filmu) uGoebbels – deníky uDobové texty (Karl Mannheim, zachovat status quo) uIdeologie národního socialismu uNacistické zákonodárství; politický kontext; ideologie; u David Frey: Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Iluminace 30, č. 4, 2018, s. 61-87 AKTÉŘI uNacisté uMaďarská krajní pravice uŽidé uEmigranti uFunkcionáři (prezident Filmové komory a herec Ferenc Kiss) uFilmová komora u„filmové elity“ u„Maďarsko“, „Maďaři“ (s. 63) uProducenti (Hunnia) u„vlivné segmenty maďarské společnosti“ (armáda, spisovatelé) u„Maďarsko“ – export do Jugoslávie (s. 69); ministerstvo zahraničí u u u uKontinuita témat? (+ kontinuita forem) u„přesvědčovací“ filmy na státní zakázku (např. o rolnících a jejich sociální mobilitě); cíl – reprezentace maďarské identity (a zároveň kontinuita stylistická a žánrová) u u u u u David Frey: Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Iluminace 30, č. 4, 2018, s. 61-87 REPREZENTACE uKřesťanští nacionalisté – prostřednictvím týdeníku Magyar Film uInterpretace německých úřadů (Semmelweis: neznalost historického kontextu; německé jméno) uMinisterstvo propagandy (Rákócsi: scénář „prosycen národním patosem, patriotismem a ochotou sebeobětování“?) uJejí nejkrásnější den: sociální konflikt; aristokracie vs. rolnictvo; nemožnost kontrolovat významy; reprezentace kapitalismu uAnalýza kulturního objektu: v kontextu produkce a politiky; vyhnout se esencializaci konceptů národa u u David Frey: Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Iluminace 30, č. 4, 2018, s. 61-87 VÝZNAMY David Frey: Která cesta vede ke křesťanskému nacionalismu? Iluminace 30, č. 4, 2018, s. 61-87 ZDROJE PRO KONSTRUKCI VYZNAMU PUBLIKEM (A HISTORIKEM) uDobové (potenciálně účelové) interpretace (Kiss o maďarském filmu a jeho publiku) uRekonstruované motivace aktérů uOdmítnuté alternativy uNezdary u Chad Bryant: Praha v černém. Nacistická vláda a český nacionalismus AKTÉŘI u„němečtí studenti“ u„místní Němci“ uČeši ubémáci u u u uNávštěva určitého filmu (a jiné typy chování) coby české chování uJiné loajality (náboženství; císařství; stát) u Chad Bryant: Praha v černém. Nacistická vláda a český nacionalismus VÝZNAMY uPerspektivy textů: uIkonografie, vizuální tradice, stylistické postupy a konvence uReprezentace kapitalismu (přenos: rodina; Židé) uAdresáti (třídy; národní společenství) uSpolečenský konflikt x transformace do sdílených emocí uHistorický kontext a různé možnosti interpretace; reference k vnějšímu světu; historičtí aktéři a jejich perspektivy a zájmy uCíle: sociální konsensus, národní konsensus, politické přesvědčování, zisk, u