Černý Petr


                                       1963, r. Miloš Forman


Obsah obrázku osoba, muž, interiér, fotka Popis byl vytvořen automaticky


Scénář: Jaroslav Papoušek, Miloš Forman Kamera: Jan Němeček Hudba: Jiří Šlitr, Hrají: Ladislav
Jakim, Pavla Novotná, Jan Vostrčil, Vladimír Pucholt a další


Podle stejnojmenné autobiografické prózy Jaroslava Papouška, která ale vyšla až po vzniku filmu
v roce 1965. Předloha mnohem otevřeněji akcentovala politické tóny – děj se odehrával těsně před
převratem roku 1948 a hlavní hrdina Petr byl oproti svému filmovému ztvárnění mnohem samostatnější
a vyhraněnější. Černého Petra vyrobila TS Šebor-Bor, na filmu se jako asistent režie podílel Ivan
Passer. Pro Formana představoval výrazný inspirační vzor italský film Místo (r. Ermano Olmi, 1961).


1) Jak konkrétně se ve filmu projevuje mezigenerační střet? Jde o konfrontace ryze verbální nebo
jej Miloš Forman vyjadřuje i jinými prostředky?


2) Ačkoliv Petr postrádá celistvější psychologický profil, zkuste ho s pomocí všech filmových
indicií charakterizovat. Jde o mladíka, který se nechává vláčet situacemi i lidmi nebo si jde za
svým, jen v pomalejším tempu? Co nám o něm prozrazují jeho pohyby, jeho taneční kreace, výraz jeho
tváře u stolu s otcem?


3) Přes všechen nesoulad mezi mládeží a jejich rodiči zůstává Černý Petr hlavně komedií. Spíš než
z parodického výsměchu prototypu maloměšťáckého otce snímek čerpá svůj humor z momentů trapnosti.
Souhlasíte s takovým tvrzením? Které postavy/scény v sobě tuto stylizaci nesou a jak Forman efektu
komické trapnosti dosahuje?







                                          Černobílá Sylva


                                      (1961, r. Jan Schmidt)



               Obsah obrázku osoba, muž, žena, držení Popis byl vytvořen automaticky



Absolventský film v režii Jana Schmidta rozvíjí spolupráci s Pavlem Juráčkem, který studoval na
FAMU scenáristiku a dramaturgii. Juráček pro Schmidta napsal komentář k jeho dokumentárnímu
ročníkovému cvičení na FAMU Auta bez domova (1959), jejich spolupráce se dále rozvíjela na
Schmidtově krátkometrážním debutu Postava k podpírání (1963) a Juráček je také podepsán pod námětem
a scénářem Schmidtova celovečerního debutu s názvem Konec srpna v hotelu Ozon (1967). Navzdory
těsné spolupráci i letitému přátelství se Juráček ve svých denících nevyjadřoval o Schmidtovi
zrovna nejlépe.


1) Mezigenerační rozkol se tu projevuje jiným způsobem než ve Formanových filmech. V čem je mezi
nimi rozdíl? Jak se v Černobílé Sylvě projevuje zastaralost předchozí dekády?


2) Kromě toho snímek obsahuje i reflexi filmařského prostředí. Poznamenejte si, jak se Černobílá
Sylva staví k různým aspektům filmového oboru – které profese se tu objeví a jak k nim film
přistupuje?


3) Srovnejte si Černobílou Sylvu s dalšími absolventskými filmy FAMU, které jste měli možnost
vidět. Jak z tohoto srovnání Schmidtův počin vychází, co je na něm specifické? Má snímek nějaký
jasně rozpoznatelný vizuální styl nebo jeho kvality leží spíš v rovině scénáře?