Česká nová vlna FAVh001 + FAVKh006 18. 11. 2020 Mgr. Šárka Gmiterková, Ph.D. Státně-socialistický modus produkce (SMP) •„ […] osvobození filmu od diktátu trhu znamená jeho podřízení diktátu státu. […] Každé oslabení státní kontroly umožňovalo filmu využívat výhod zestátnění.“ (A.J. Liehm v předmluvě k americkému vydání Ostře sledovaných filmů, NYC 1973) •__________________________________________________________ •Státní vlastnictví >> stát a jeho reprezentanti ve vedení státního podniku •Politicko-ideologický dozor a s ním spojený centrální strategický management filmového průmyslu, který se po celou dobu existence modu zásadněji neměnil •Dramaturgie •(Silná pozice režiséra a to ve všech fázích výroby = nízká separace fáze vývoje projektů od jejich realizace) • • Systém tvůrčích skupin (TS) •TS nabízejí personální i pracovní kontinuity se staršími mody produkce; jedno z možných vysvětlení, proč se nejen u nás, ale v celém regionu (TS v Polsku, Maďarsku, Německu) mohl otevřít prostor pro umělecké inovace; po roce 1990 rozpad skupin jako jedna z příčin krize domácího filmového průmyslu •První skupina TS vzniká na podzim 1954 na popud nového ředitele ČSF Jiřího Marka >> začátek decentralizace, liberalizace ve druhé pol. 50. let •Roku 1959 Jiřího Marka ve funkci střídá Alois Poledňák •Na pozici vedoucího Filmového studia Barrandov (FSB) střídá Eduarda Hofmana roku 1960 Vlastimil Harnach •Ústředním dramaturgem se roku 1960 stává Břetislav Kunc TS 1954–1970 •1954-1970: relativní stabilita, podmínky pro tvorbu specifických zaměření TS (témata, styly, žánry) •osobní sítě: vznikají „stáje“ kmenových autorů a kmenových režisérů >> každá ze skupin si vytváří vlastní skupinovou identitu (dobovým žargonem „tvář“) •Hlavně v letech 1963–69 se systém TS stabilizoval >> klíčové platformy pro iniciaci a přípravu projektů, jako umělecký a hospodářský dozor pro jejich realizaci a také důležité pro výchovu talentů •Funguje 5 hlavních TS: •Bohumil Šmída – Ladislav Fikar •Karel Feix – Miloš Brož •Erich Švabík – Jan Procházka •Jiří Šebor – Vladimír Bor •Ladislav Novotný – Bedřich Kubala. •Kromě skupiny Feix – Brož se s filmy tvůrců NV setkáváme ve všech skupinách. • • Profily jednotlivých TS •Karel Feix s dramaturgem Milošem Brožem •Divácký film, jenž staví na populárních žánrech a zkušených režisérech: např. komedie Limonádový Joe (Oldřich Lipský, 1964), Král králů (Martin Frič, 1963), Ženu ani květinou neuhodíš (Zdeněk Podskalský, 1966), Vražda po našem (Jiří Weiss, 1966), Poslední růže od Casanovy (Václav Krška, 1966), Přísně tajné premiéry (Martin Frič, 1967) a muzikály Starci na chmelu (Ladislav Rychman, 1964) a Dáma na kolejích (Ladislav Rychman, 1966). •Jakožto bývalý „kapitalistický“ producent Feix zdůrazňoval, „že tvorba skupiny představuje 12–15 procent produkce Barrandova a Koliby, ale v kinech i v exportu reprezentuje plnou třetinu“ • •Ladislav Novotný – dramaturg Bedřich Kubala •Do FSB přešla v roce 1956 z Československého armádního filmu, kde si vytvořila základnu dlouholetých spolupracovníků, jako byli režiséři Karel Kachyňa, Vojtěch Jasný a František Vláčil; kameramani Jaroslav Kučera, Jan Čuřík a Josef Vaniš. •Podle dohody o začlenění do ČSF musela skupina jednou ročně natočit film s vojenskou tematikou – takto vznikly tituly jako Zářijové noci (Vojtěch Jasný, 1957), Tenkrát o vánocích (Karel Kachyňa, 1958) a Král Šumavy (Karel Kachyňa, 1959). •V 60. letech ale TS armádní náměty opustila a otevřela se existenciálním látkám nové vlny (natáčeli zde především Antonín Máša a Evald Schorm). • Profily jednotlivých TS •Jiří Šebor – Vladimír Bor •Protipól TS Feix–Brož a konkurent TS Šmída–Fikar •Objevila Miloše Formana s jeho spolupracovníky Ivana Passera a Jaroslava Papouška. Odvaha riskovat s debuty dalších režisérů; pro film „získala“ prominentní spisovatele jako Jana Procházku, Josefa Škvoreckého, Zdeňka Mahlera, Ladislava Fukse a Vladimíra Párala. •TS vytvořila všechny Formanovy filmy, vč. Novákových Štěnat •další objevy TS: režiséři: Zdeněk Podskalský, Jiří Hanibal, Štěpán Skalský, Ivo Novák, Jindřich Polák, Ivan Passer, Václav Sklenář, Zdeněk Sirový • •Bohumil Šmída – Ladislav Fikar •Ve svých pamětech nevzpomíná Šmída na 60. roky jako na úspěšné období – TS přitom vyrobila filmy Jiřího Menzela, Věry Chytilové či Pavla Juráčka •Pavel Juráček jako jeden z dramaturgů TS (od roku 1959) spolu s ním Jan Libora, Václav Nývlt, Zdeněk Bláha; od roku 1959 dále Vladimír Kalina (scenárista Žižkovské romance) a Miloš Macourek •podíl na pěstování sítě spolupracovníků a autorských stylů NV však patří hlavně Ladislavu Fikarovi – básník a překladatel s širokým rozhledem, intelektuálním vlivem a smyslem pro modernistickou estetiku Ivan Passer (1933–2020) •Spolu s Formanem a Václavem Havlem studoval na Koleji Jiřího z Poděbrad. •Kvůli nevyhovujícímu třídnímu původu vyloučen z FAMU v roce 1957 (nedostudoval) •„Ať se přihlásí, kdo byl tak často vyhazován ze školy, z práce, odháněn od filmu jako právě on, nad nímž kletba nečistého původu či nepřiměřeného životopisu visela ve stalinských i poststalinských letech ještě tíživěji než třeba nad Schormem, Chytilovou a dalšími“ (AJ Liehm) •V 60. letech scénáristická spolupráce na filmech Konkurs, Lásky jedné plavovlásky, Hoří má panenko •Režie: Fádní odpoledne (1964), Intimní osvětlení (1965) + asistent režie na filmu Černý Petr Obsah obrázku osoba, exteriér, tráva, fotka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, oblek, muž, stojící Popis byl vytvořen automaticky Ivan Passer •Od satiry a sociologizujícího pohledu Miloše Formana příklon k lyrismu a psychologické introspekci, byť stále v mantinelech všednosti •Nikdy nevystupoval jako cinefil >> zajímali ho lidé jako takoví, rád s nimi trávil čas, rád mluvil o filmařině jako o oboru, který umožňuje setkání s různými lidmi a charaktery •Ačkoliv oba jeho filmy ze 60. let působí samozřejmě a lehce, ale je za nimi důkladná dramaturgická příprava; práce s neherci dovoluje improvizaci pouze do určité míry • Intimní osvětlení (1965) •Obraz poklidné domácké periferie na začátku léta, kdy se po letech setkávají dva spolužáci z konzervatoře •Projekt nováčků – Passer + kamera Miroslav Ondříček (Josef Střecha) •Vlastimil Harnach: jeden z nejnudnějších filmů, jaký kdy viděl X úspěch u kritiky domácí i zahraniční •Návštěvnost: Intimní osvětlení 345 129 diváků / Perličky na dně 117 687 / Každý mladý muž (režijní debut Pavla Juráčka) 282 387 X Lásky jedné plavovlásky jako absolutní hit – 2 255 858 diváků •Po roce 1970 vyřazen z distribuce • • Obsah obrázku osoba, interiér, žena, dívka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, budova, muž, fotka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, vsedě, přenosný počítač, interiér Popis byl vytvořen automaticky Jaroslav Papoušek (1929–1995) •„Ale když já jsem jenom na takové ty hovadinky“ >> má se za to, že Papoušek na rozdíl od Formana nedovedl povznést humor z banální přízemnosti do pronikavější výpovědi •„Mně vyhovovalo, když se všichni na všechno ptali Miloše a Ivana a já mohl jen mlčet a něco dělat“ >> není tak viditelný a oslavovaný jako zbytek tria •Z trojice nejvíc pilný a právě on vnáší do Formanových filmů ostře satirický tón (ohledně erotických náznaků srovnej Formanovy filmy a Nejkrásnější věk; stran satiry Hoří má panenko a Ecce homo Homolka) •Scénáristicky se podílel na filmech Černý Petr, Intimní osvětlení, Lásky jedné plavovlásky, Hoří má panenko •Jako režisér debutoval filmem Nejkrásnější věk, následovala komedie Ecce homo Homolka Obsah obrázku osoba, interiér, muž, fotka Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku fotka, osoba, staré, stojící Popis byl vytvořen automaticky Jaroslav Papoušek •režisér, scenárista, prozaik, malíř a sochař, karikaturista, ladič harmonik >> všestranně nadaný •měl výraznou prostorovou představivost a uměl velmi dobře komponovat figury do záběru + smysl pro humor a ironickou nadsázku •Autor předlohy k filmu Černý Petr •Nejkrásnější věk (1968) – figurkářská komedie z prostředí sochařského ateliéru •Na rozdíl od Formana, kterého zajímali mladí, a Passera, který stranil střední generaci (cca kolem 30), Papouška zajímá stáří •Na vizuální stránce má značný podíl kameraman Josef Ort-Šnep Obsah obrázku text, kniha Popis byl vytvořen automaticky Ecce homo Homolka (1969) •schválený do ještě před srpnem 1968, ale do kin šel až v období sílících normalizačních tendencí, v březnu 1970 •Následovaly další dva snímky: Hogo fogo Homolka (1970) a Homolka a Tobolka (1972) >> díky sílícím tendenčním tlakům je kvalita trilogie sestupná •jeden z mála filmů, které si dovolily použít latinský název, navíc citát z Bible („Hle, [to je] člověk“ – Jób, 19,5) >> náboženských metafor je tu plno – ve smyslu morálního imperativu nebo ostře satirického podtónu? •Výrazně distancovaný pohled na protagonisty (pohled entomologa), na instituci manželství a mezigeneračního soužití >> jediným světlým bodem jsou děti? (srov. s vyobrazením dětí v Intimním osvětlení) •Film plný kontrastů – mezi hermeticky uzavřenou domácností a přírodou, mezi generacemi, hudební kontrapunkty atd. Obsah obrázku osoba, exteriér, muž, žena Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku text, osoba, fotka, muž Popis byl vytvořen automaticky