Česká nová vlna FAVh001 + FAVKh006 2. 12. 2020 Mgr. Šárka Gmiterková, Ph.D. Léta 1965–1967 •„Kontrola nebo cenzura, finanční nebo politická, je ve svých důsledcích vždycky stejná. Rovnou měrou ničí charaktery, talenty. Finanční je asi o něco důslednější, protože tady se dá všechno spočítat na halíř.“ (Ivan Passer) •Neexistuje jediný univerzální model umění, neexistuje jednolité publikum >> je potřeba zohledňovat také potřeby diváků a ekonomický stav kinematografie •Listopad 1965: vzniká Československý filmový a televizní svaz (FITES) >> umožňuje filmové a televizní komunitě vystupovat s jednotnými stanovisky ohledně vývoje audiovizuální tvorby; případně reagovat na kritiku; vydává Filmové a televizní noviny (čtrnáctideník) •Leden 1967: HSTD se transformovala v Ústřední publikační správu (ÚPS) – nově smějí plnomocníci do posuzovaných materiálů zasahovat pouze tehdy, pokud hrozí zveřejnění státních, hospodářských a služebních tajemství + legalizace cenzury, které do té doby scházelo právní vymezení. • Změny v cenzurní komunikaci •Léta 1966–1967: na straně tvůrců i kritiky příklon k náročnějším, esteticky vyhraněným projektům, veristický impuls se už vyčerpal X dobovým požadavkům na uměleckou realističnost •Alarmující, nezadržitelně klesající návštěvnost domácích filmů >> posílení hospodářských kritérií a požadavek nárůstu žánrových, divácky atraktivních titulů. •Náročné projekty autorů NV nadále důležité pro export •Většina cenzurních omezení v letech 1966 a 1967 nově přichází od samotného vedení ČSF/FSB. Zároveň se zhoršují vztahy mezi vedením kinematografie a ÚV KSČ (kritika příliš samostatných TS bez centrálního dohledu) •Ostřejší výhrady vůči individuálním projektům (Já, spravedlnost, r. Zbyněk Brynych; Stud, 1967, r. Ladislav Helge); pozastavení přípravné fáze postihlo například Případ pro začínajícího kata Pavla Juráčka, Žert Jaromila Jireše nebo Farářův konec Evalda Schorma. • • Důsledky symbolické i reálné •Dva průkopnické filmy antirealistické linie NV: Sedmikrásky (opatrnost už ve fázi přípravy) a O slavnosti a hostech •květen 1967: „Co to, prosím vás, v poslední době točíte za filmy?“ slavná interpelace poslance Jaroslava Pružince na půdě Národního shromáždění, která jako závadné vyzdvihla Sedmikrásky, O slavnosti a hostech, Mučedníky lásky a Hotel pro Cizince • symbol útlaku vzkvétající tvorby 60.let •Reakce FSB: ubývá debutantů – oproti rokům 1963 (9), 1965 (8) pokles na cca 3 ročně. Mladí tvůrci jsou hodnocení jako ideově nespolehliví a tíhnou k nesrozumitelným experimentům. • O slavnosti a hostech (1966, r. Jan Němec) •alegorická moralita, podobně jako další problémové filmy jako Sedmikrásky nebo Hoří má panenko •Oproti Démantům noci statičtější film s důsledně prokomponovanými obrazy. •Primárně fragmenty dialogů a herecká akce (neherci) •Problémy nastávají až po dokončení >> scénář nedává tušit, jak bude výsledné dílo vypadat •Leden 1966: proti filmu se ostře ohrazuje prezident Antonín Novotný a nařizuje vyhazov pro Jana Němce z FSB •všechny další kroky vedou k eliminaci veřejného povědomí o filmu, včetně zákazu prodeje do zahraničí a účasti na festivalech •Do standardní distribuce se dostává až na jaře roku 1968 (dva roky po dokončení) • Hoří, má panenko (1967, r. Miloš Forman) •produkčně nejsložitější a nejnákladnější Formanův československý film •dosavadní obraz Formana jako nejúspěšnějšího a nejméně konfliktního z NV se otřásá Obsah obrázku jídlo, stůl Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku podepsat, jídlo Popis byl vytvořen automaticky Hoří, má panenko > Obsah obrázku osoba, interiér, oblečení, stojící Popis byl vytvořen automaticky •Přípravnými fázemi projekt hladce prošel, stejně jako posuzováním kopie (bez negativní reakce) X ostrý odpor vůči filmu ze strany Československého svazu požární ochrany (ČSPO) •Koprodukce s firmou Sostar film – Carlo Ponti – vkládá do projektu částku 110 000 USD >> rozhodnutí stran barevného filmu, celosvětová distribuce, nakonec odstupuj od smlouvy •Premiéra 15. 12. 1967, předtím probíhá řada neoficiálních předpremiér •„Tento film není proti požárníkům ani pro ně. Uniforma tu nehraje roli. Jde o každého z nás, o naše vlastnosti, o vztahy mezi lidmi v naší společnosti vůbec“ – titulek dosazený v březnu 1968 • Spory s ČSPO •ČSPO doufá ve snímek popularizující požárnickou činnost, neboť paralelně řeší otázky výchovy a úbytku členstva •V říjnu 1967 tiší ČSFO výhrady svazu tím, že jde o snímek určený zahraniční distribuci, který nebude doma promítán •Požárníkům, resp.určitému typu lidí film nastavuje nemilosrdné zrcadlo. Trapností a přešlapů se dopouštěli i dospívající hrdinové, které omlouval věk a nadsázka >> V Hoří, má panenko namísto jedince alegorický kolektiv, sympatie vystřídal nemilosrdný výsměch •Celá kauza ukazuje na širší problém společenské satiry v uměleckém filmu – mají na ni umělci právo nebo ne? >> signál o doznívajících představách o služebné roli umění ve společnosti Obsah obrázku osoba, stůl, interiér, skupina Popis byl vytvořen automaticky Jaromil Jireš (1935–2001) •Absolvent katedry kamery (1958) a režie (1960) •„Měl mentalitu kameramana, svojí režií si nebyl nikdy jist“ (Jan Bernard) >> pomalý, precizní a důsledný •Absorboval různorodé vlivy >> velmi eklektická poetika, typický Jirešův film nebo styl neexistuje Obsah obrázku osoba, muž, interiér, držení Popis byl vytvořen automaticky Sál ztracených kroků (1960), studentský film Obsah obrázku osoba, vsedě, lidé, lavice Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, hledání, tmavé, mladý Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku interiér, vsedě, tmavé, postel Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku patro, interiér, žena, fotka Popis byl vytvořen automaticky Křik (1964) •Adaptace knihy Ludvíka Aškenazyho Černá bedýnka •Příběh o mladém manželském páru, očekávajícím narození prvního dítěte >> kontrast šťastného momentu s o něco truchlivějšími celospolečenskými otázkami >> má ve světě roku 1963 (kubánská krize, berlínská zeď, jaderné zbrojení) smysl na svět přivést dítě? • V hlavní roli Josef Abrhám a Eva Límanová (neherečka, sestra Ivana Passera) •„Vzorový“ film z pohledu státních a stranických autorit •Film vybrán do hlavní soutěže festivalu v Cannes, kde získal zvláštní uznání za dílo mladého režiséra •V československých kinech ho vidělo přes půl milionu diváků. Obsah obrázku text, kniha, podepsat, autobus Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, muž, exteriér, fotka Popis byl vytvořen automaticky Žert (1969) •Filmová adaptace stejnojmenného románu Milana Kundery •Od celovečerního debutu Křik jej dělí 5 let •Snaha setřást status vychvalovaného tvůrce: dva nerealizované projekty „Bílé břízy na podzim“ z prostředí Pomocných technických praporů a „Azurové peřeje“ jako výpověď o postupech totalitní propagandy •Původně ambice adaptovat povídku z Kunderova souboru Směšné lásky, ale nakonec se po přečtení rukopisu Žertu rozhodl pro příběh Ludvíka Jahna, oběti stalinistických represí •Opět dvě vyprávěcí linie; tentokrát ne subjektivní (intimní) a/vs celospolečenská, ale jako prolínání minulosti a přítomnosti pomocí řady asociací i náhodných podnětů (vyprávění + obraz) • Obsah obrázku vsedě, monitor, stůl, voda Popis byl vytvořen automaticky