Obsah obrázku budova, jezdit, most Popis byl vytvořen automaticky aktéři, sítě a rhizomy eko filosofie a teorie přírody, společnosti a pohyblivých obrazů FAVh021 Film a ekologie II. hodina ondrej.pavlik@mail.muni.cz Obsah obrázku osoba, exteriér, budova, muž Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku osoba, vsedě, muž, mobilní telefon Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku vsedě, žena, lidé, skupina Popis byl vytvořen automaticky •autoři/literatura: •Bruno Latour Politics of Nature: How to Bring the Sciences into Democracy (1999) Reassembling the social: an introduction to actor-network theory (2005) Zpátky na zem: Jak se vyznat v politice nového klimatického režimu (2020) •Adrian J. Ivakhiv Ecologies of the Moving Image: Cinema, Affect, Nature (2013) •+ •doplňkově: Gilles Deleuze & Félix Guattari Tisíc plošin (1980) Tři ekologie (1989) • Platónova alegorie jeskyně Alegorie jeskyně podle Latoura •Latour skrze platónskou alegorii jeskyně popisuje mýtus, na němž stojí západní veřejný život • dvoudomá organizace světa •jeskyně = lidská společnost: kontakt s realitou nikdy není přímý, vše jsou jen reprezentace (stíny) reality, vše je deformované lidskou subjektivitou •x •ne-lidská příroda: separovaná od lidské společnosti, objektivní, inertní, mlčenlivá a neživá; přímý kontakt s přírodou mají pouze osvícení jedinci = vědci Mýtus jeskyně v moderním světě •Dvoudomá organizace světa podle Latoura následně tvoří nepřekonatelný rozkol mezi fakty a hodnotami (values) • •Fakta jsou považována za objektivní; (vědecká) fakta „mluví sama za sebe“ x Hodnoty jsou naopak vždy pouze doménou lidské společnosti a politiky, fakta jimi nemohou být kontaminována • •Jde o dědictví osvícenství: karteziánský dualismus, dělení na subjekt a objekt, duch a hmotu • • Jedna příroda, mnoho kultur? •Dualistické oddělování faktů a hodnot podle Latoura vede k tomu, že se proti sobě staví jedna příroda (nature) a množství kultur i typů politiky (cultures, politics) • •multikulturalismus x mononaturalismus • •Příroda ale není jen jedna, je neustále a znovu konstruována vědou a dalšími veřejnými aktéry (aktivisty, politiky) •Příroda se liší v závislosti na lokálních podmínkách a přístupech, typu provázanosti s lidskou činností •Pojetí jednolité celistvé přírody, kterou musíme ochraňovat před lidskou činností, zároveň znesnadňuje efektivní politickou akci •Nejen „my jsme součástí přírody“, ale také „příroda je součástí nás“ > Obsah obrázku exteriér, rostlina, tráva, kolo Popis byl vytvořen automaticky > Obsah obrázku exteriér, příroda, vlak, tráva Popis byl vytvořen automaticky > Obsah obrázku exteriér, rostlina, kaktus, světlo Popis byl vytvořen automaticky Obsah obrázku ovoce, květina Popis byl vytvořen automaticky •Zjednodušenost a nerealističnost dvoudomé organizace světa podle Latoura vždy zviditelňují krize, s nimiž do veřejného života vpadávají noví aktéři a přinášejí řadu nejistot. •otázky: •Jaké nejistoty přinesla globální pandemie koronaviru? Které věci, předtím považované za „dané“ a „neměnné“, se najednou jeví jako nejisté a otevřené změně? Jak se tyto nejistoty projevují, jaký mají efekt na chápání vědy, politiky a společnosti, faktů a hodnot? Krize objektivity, krize reprezentace •Ekologická krize podle Latoura zviditelňuje problém reprezentace •Fakta nemluví „sama za sebe“, ale jsou spoluvytvářena vědci (a jejich vědeckými nástroji, metodami) •O vědcích bychom měli uvažovat spíše jako o mluvčích, kteří ve veřejné sféře zastupují/reprezentují ne-lidské aktéry (přírodu) •Pokud se podaří překlenout propast mezi vědou a politikou, bude možné ne-lidské aktéry snáze včlenit do demokratických procesů Cesta k uspořádání světa? •Místo dualismu „přírody“ a „společnosti“ Latour uvažuje o lidských a nelidských aktérech, kteří jsou propojeni sítěmi asociací a vztahů (teorie aktérů-sítí) – nejednají pouze lidé, ale i předměty, viry, vodní toky, lesy… •Utváření kolektivu (složeného z lidských a nelidských aktérů) na základě otázek: •Kolik nás je? Dokážeme společně existovat? Proces utváření kolektivu musí brát v úvahu co nejširší spektrum aktérů, dávat jim dostatečný „hlas“ v diskuzi/vyjednávání, zajišťovat jim patřičné místo ve společném světě a až poté nezpochybňovat jejich postavení • •Deleuze & Guattari zavádějí koncept rhizomu; opakem rhizomu je strom; •Přírodopisná metafora jako znázornění (filosofického) pohledu na svět a jeho organizaci • •„Rhizom nezačíná ani nekončí, je vždy ve středu, mezi věcmi, mezičlánek, intermezzo. Strom, to je příbuzenství, ale rhizom je spojenectví, jedině a pouze spojenectví. Strom vnucuje sloveso „být“, tkanivem rhizomu je spojka ‚a… a… a…‘.“ (Tisíc plošin, s. 35) Obsah obrázku osoba, exteriér, muž, žena Popis byl vytvořen automaticky druhý úkol – Benátky za časů koronaviru •festival v Benátkách byl letos největší filmovou akcí, která se konala během koronavirové pandemie •vytvořte nákres/schéma jednotlivých lidských i ne-lidských aktérů, kteří se na tomto mimořádném ročníku v Benátkách shromáždili a spoluurčili podobu festivalu a formu jeho konání (nemusíte zahrnovat všechny aktéry, můžete aktéry uspořádávat do skupin: pořadatelé, návštěvníci… případně do podskupin) •Pozor – zásadním aktérem je samozřejmě i koronavirus, přijatá bezpečnostní opatření atd. Nemusíte nutně mapovat festival jako celek, ale zaměřit se třeba jen na jeho jednu část detailněji (pokud to bude možné). •Informace o průběhu festivalu a mimořádných covidových opatřeních vyhledejte na internetu (oficiální web festivalu, zprávy v médiích, reporty…) •Schéma vytvořte tak, aby mělo pokud možno procesuálně-relační charakter rhizomu/sítě – můžete jej vytvořit buď digitálně/v počítači, nebo nakreslit na papír a výsledek vyfotit. Schéma by mělo zohledňovat, kteří aktéři jsou propojení a jakým způsobem. •Výsledek opět nahrajte (do půlnoci neděle 25. 10.) do FB skupiny kursu a připojte vysvětlující komentář Příklady rhizomatických schémat P.S.: Ty vaše nemusí nutně být tak komplikované! Tyto jsou hlavně pro inspiraci.