POŽADAVKY K SOUHRNNÉ ZKOUŠCE Z DĚJIN RANÉHO NOVOVĚKU
Souhrnná ústní zkouška uzavírá studium raněnovověkých dějin. Zkouška ověřuje, do jaké
míry studenti rozumí základním aspektům historického vývoje v Evropě i v českých zemích.
Posluchači se k souhrnné zkoušce z raného novověku mohou přihlásit poté, co absolvují úvod
do dějin raného novověku, dva povinně volitelné kursy z raněnovověkých dějin dle vlastního
výběru (Dějiny raného novověku východní Evropy, Dějiny raného novověku západní Evropy,
Dějiny raného novověku českých zemí, Dějiny raného novověku střední Evropy) a jeden
volitelný kurs z raněnovověkých dějin.
Při zkoušce je kladen důraz na terminologickou ujasněnost, základní přehled o pramenech a
literatuře k jednotlivým tématům a orientaci v mezinárodně-politické situaci; student by měl
prokázat schopnost zapojit důležité události nejenom českých dějin do širšího evropského
kontextu, stejně jako do kontextu vývoje v daném období. Zkušební okruhy slouží pouze k
základní orientaci, neodpovídají konkrétním otázkám.
Zkušební okruhy – obecné aspekty:
 Pojem raný novověk – periodizace, prameny, literatura.
 Čas a prostor v raném novověku.
 Demografický vývoj v Evropě.
 Sociální uspořádání raněnovověké společnosti, stavy.
 Právo v raném novověku.
 Ekonomika raného novověku.
Zkušební okruhy – Evropa:
 Velké zámořské objevy v raném novověku.
 Španělská conquista.
 Italské komuny a signorie.
 Italská renesanční kultura a její evropská recepce.
 Stavovský systém v Evropě raného novověku.
 Renesanční města v Evropě.
 Evropská reformace (politický kontext, vytváření konfesí, konfesijní proudy).
 Evropa za Karla V. (vojensko-politické ambice: říše, Španělsko, Itálie).
 Reforma katolické církve v 16. století (tridentský koncil a jeho výsledky, mezinárodněpolitická
situace).
 Sekularizace Pobaltí a její důsledky.
 Polský a litevský stavovský systém v 16. století a vznik Rzeczpopolité.
 Ivan IV. - zakladatel ruského samoděržaví.
 Náboženské války a stavovské revoluce v raném novověku.
 Východní Evropa v 17. století
 Třicetiletá válka a fenomén války v raném novověku (uspořádání Evropy po třicetileté
válce).
 Evropa a Osmanská říše.
 Evropský absolutismus, Evropa Ludvíka XIV. (vojensko-politické souvislosti, válka o
španělské dědictví).
 Ruské samoděržaví a jeho proměny.
 Rusko a Evropa v 18. století.
 Specifika polského stavovství.
 Rekatolizace, obnova katolické církve.
 Barokní panovnické dvory.
 Merkantilismus a ekonomické systémy období absolutismu.
 Americký kontinent před vznikem USA.
 Vznik USA.
 Velká francouzská revoluce.
Zkušební okruhy – české země:
 Prameny a literatura k jednotlivým problémům českých dějin (typy pramenů, základní
edice, historiografie).
 Společnost českých zemí v 15. a 16. století (obecný vývoj, společenská skladba, stavy –
města, šlechta).
 Správa v českých zemích RN (stavovský systém, panovník a úřady, církevní správa,
města).
 Jagellonci a české země (politika, boj měst a šlechty o zemské zřízení), Vladislavské
zřízení zemské, Svatováclavská smlouva.
 Nástup Habsburků na český trůn (politické okolnosti, mezinárodní kontext).
 Reformace v českých zemích (konfesijní situace, šíření německé reformace, recepce
reformačních myšlenek, vyústění reformace).
 Hospodářská situace v 16. století (řemesla a obchod, šlechtický velkostatek, hospodaření
poddaných).
 Stavovský odboj 1547 (základní události, mezinárodní souvislosti: politika Ferdinanda I.
a Karla V.).
 Náboženské klima Čech a Moravy v 16. a na počátku 17. století (konfesijní proudy,
evropské souvislosti, Česká konfese, Rudolfův majestát).
 Stavovské povstání a konfederace stavů 1619.
 Politické a sociální souvislosti bitvy na Bílé hoře (konfiskace, emigrace, Obnovené
zřízení zemské).
 Obnova katolické církve v 17. století (postupy a strategie, stát a církev, potridentské
církevní řády, prostředky rekatolizace, průběh, dokumenty – Obnovené zřízení zemské a
jeho následky).
 České země za Leopolda I. (vojensko-politické mezinárodní souvislosti, hospodářská
situace – katastry apod., demografie).
 Vláda Karla VI. a Marie Terezie (mezinárodně-politická scéna, vztahy s Pruskem a
ostatními mocnostmi Evropy, boj o nástupnická práva, války o dědictví rakouské).
 Osvícenské reformy (obecné souvislosti a motivy reforem; reformy správy, vojenství,
školství a práva; náboženské změny).