CESI A NEMCI V CESKOSLOVENSKU 1918-1946 (Zamysleni nad jejich souiitim a jeho koncem) JAROSIA V KUCERA Smyslem na~led~ljf2/ studie nen:f predlozit uceleny popis vyvoje cesko-nerrieckehp vztahu v danem obdobi. Vyrnezeny prc>storje na zobrazenf tak sloziteho fenomepu,'jakyrn toto soti:l..iti nesporne bylo, pl'.fliS rrwly a navfc a~li autor nenf ve sve praci tak daleko, aby mohl predlozit nejake zaverecn.e soudy. Proto json rnnohe uvahy ve studii spiSe t1azitacene popi'fpade forrnulovane jako otazky, jejichz konecnemu clolozenf a zbodnocetii bude iiutne venovatjeste nmoho casu. Stndie se sousti'edf na nektere vybrane problemy cesko-nemeckeho vztahu (n"U. na vznik republiky v kontextu narodnostnf otazky, ideu riarodr1ilio statu v poiitickem zivote CSR, nemecky aktivismus, fasisaci nemecke mensiny v CSR 3: koriecne na nektere otazky monilniho a hist6iickeho hoclnocenf odsunu'Nemcu), ktere zustavaly dostld poueklid stranou pozomosti nebo na n~z se nachazely a dodnes nachazeji az pode71elejednozr1acne a pi'imocare odpovedi. · ' · ' . · Cesko-nemeck6 sousedstvi melo v celych svych dejinach, ale predevsfmv tnodemfdobe nekolik charakterlstickych rysu, ktere z nej vevropskych podrrJlnkach vytvareji zalezitost temer ojedinelou- v geografickem a casovem smyslu i co do intenzity vzajemnych kontakru. Ackoliv v prubebu dloullebo a z geografickebo hlediska velmi i)estreho vyvoje nemeckeho etnika Cesi. pocetne patiiU ke skupine jeho rnensich soused1\ byla jejich naroclnostni Iu·anice nejdelsi, clokonce az do roku 1945 byla jednou z nejdelSfch, jestli ne vubec nejclelSi etnickou hranici v Evrope. Naproti tornu se ceh1 vfcenez tisiciletahistorie tohoto sousedstvi odehravala v pomerne malern prostoru ceskycb zerni a bezprosti'edne sousedfcfch oblasti, ktere netvoh vice nez 1% dnesni rozlohy evropskeho kontiteutu. Po nekolik set let byU Cesi a cesky stat soucastf (a nejednou velmi vyznmnnou) stMnfch resp. nadstatnfcb utvarli uemeckeho miroda nebo takovych, v nichz nemecky element sehraval politicky, hospodarsky a kultm·ne vedouci roli. Zaklfneni ceskebo sidelnfho t'izemi do nernecke jazykove oblasti, do z hospodilrskych a politickych dtlVOdU tradicne nemeckeho zajmoveho prostoru vedlo k tomu, ze Cesi meli - odhleclneme-li od uzke spojnice k Polakum na severovychode a ocl spolecne hranice s na·· roclnostne, politicky a socialne-ekonomicky znacne indiferentnim slovenskym prosti'eclim na vychode- vlast:ne jedineho bezprostrednfho souseda, kterym bylo nernectvL Nernectvi ovsem nebylo monolitnim subjektem, naopak bylo slo:lite strukturovanym a casove promennym komplexem ideutit a vzajenmych vazeb, jejichz poznavani nenf ani zdaleka dokonceno. V podrninkach Nemdt v ceskych zemfch v dobe precll.svetovou valkou. 124 ktei'fnas vzhledem k tesnosti kontaktu s ceskym prostfedfm budon zajimat uejvice, lze hovofit o tfech rovinach: o nemectvi zemskem, rakouskem a celonemeckem.1 V podrnfnkach pozdejsfcb sudetskych Nemcl'1 zadmi z techto rovin nevystupovala v nejake ciste, ryzf poclobe. Naopak bistoricke, jazykove, nabozenske vazby, charakter rozmfsteni sidelnfch oblasti sudetskych Nemcu v sousedstvf casto velmi ruznorodych nemeckych (a rakouskych) regionu, a konecne Ciste utilitarnf politicke a hospodaiske zajmy zpusobovaly, ze sudetonemecka identita byla aje dodnes znacne tezko uchopitelnym problemem. K tomu pi'istupovala i skutecnost, ze silokhvky napr. hospodarskych a kulturnich vazeb nebo politickych sympatii se nemusely bezpodrnfnecne navzajem kryt, strucne receno: v necem mohla imponovat V:iden, v necem naopak Berlin. Zakladnim znakem identity Nemcu v ceskych zernich byla vazba k ceskemu prostredf, ktera vyplyvala z tesneho vzajemneho sousedstvf i ze zivota y ramci statnfho organismu, v nerni Cesi tvonli pocetnf vetSinu. Tato skutecnost ovsem mela ambivalentnf cltlSleclky. Nekten Nemci z ceskych zernf se skutecne mohli stat, jak to ostatne tvrdila i sudetonernecka propaganda v mezivaiecnem obdobi, mostem mezi cesstvim a nemectvfm, agitatory ceskonemeckeho sblizenf, nektefi se vsak mohli stat a pozdeji se take skutecne stali riositeli ostre proticeske agitace v ostatnim nemeckern prostredf, ktere do te doby nemelo o nejakem nemecko- ceskem antagonisrnu value zdani a ktere jejich nazory bralo vaz,ne zcasti z neznalosti, zcasti z vnitfuich politickych a ideologickych potfeb. Rozpad habsburske monarchie v roce 1918 vnesl do fenomenu nemectvi vyznam11ou zmenu, kterou predstavoval docasny, i kdyz pravdepodobne ne zcela uplny zanik rakouskebo nemectvi. Nemecke obyvatelstvo rakouskych zernf, neverice v zivotaschopnost sveho zbytkoveho statu, videlo jedinounadeji ve spolecne ceste s Nemeckem. Realizaci tohoto spojeni zabranily velmoci Dohody mocenskym aktem, tj. zakazem. Tento vyvoj mel svt\j odraz i v ceskych zernfcb, kde se sudetske nemectvi po knitkem experimentu s pfipojenirn tzv. nemeckych provincif k Nemeckemu Rakousku (Deutschosterreich)- politickajednota s Nemci v rakouskych zemich mela ovsem zcela ocividne charakter prestupnf stanice na ceste ke spojeni s Nemeckem - zacina zcela jednoznacne orientovat na Nemecko, coz se projevilo i v prohlubujicim se pocitu sounalezitosti s celkov)lm nernectvirn. To melo nejen sve hluboke narodnostnf, jazykove, kulturnf i hospodarske dtlVOdy, ale i pragmaticke politicke pficiny. Ve svem zapase s cesstvim se sudetstf Nemci ocitalijiz v prubehu 2.poloviny 19.stoleti v defenzive a stale vice se u nicb pocbopitelne projevovala potreba spojence. Do roku 1918 pi'edstavovali nejblizsiho spojence rakousti Nemci, a to nejen proto, ze byli spoluobcany, ale te.z proto, ze Nemecko melo v teto dobe jine starosti. Jeho mocensky sestup v dl'tsledku valecne poraZky, uzemnf ztraty na vychode, ktere mj. vedly ke vzniku novych nemeckych mensin, i vyvoj v Rakousku, resp. zakazany "AnscbluB", posilovaly u nemecke politiky i verejnosti zajem o problematiku a osudy nemeckeho obyvatelstva mimo branice statu. Nova o1ientace sudetskych Nemcl'1 na Nemecko tedy byla na nemecke strane doprovazena silnym vsti'fcnym pohybem, v jehoz ramci nechybelo ani pi'esvedceni, ze Nemecko neseza osud zahranicnich castf sveho narodniho organismu pl'fmou nejen kulturnf, ale i politickou a .bospodarskou odpovednost. Jestlize bychom chteli uvodem strucne soulmme charakterizovat ceskou politiku ve vztalm k Nemcum ve sledovanem obdobi, a to v prvni fade k Nemcum clomacim, dostaneme nepi'ilis lichotivy obraz. Za jeji hlavnf znak bychom mohli oznacit nekoncepcnost, tj. neschopnost zamyslet se nad sirsfmi souvislostrni cesko-nemeckebo vztal1ll a jeho budoucnostf. Je pravda, 125 politicke situace nemeckeho obyvatelstva v ceskych zemich. Snazil se budit dojem, ie vjeho i'aclach existujf kruhy, ktere si z pi'edevsfm bospodarskych duvodu pi'eji pi'ipojen{k budoucimu Ceskoslovensku. I kdyz ceskoslovenska vlada mela k dispozici naznaky, ze ne.ktere nemecke prumyslove a obcbodnf kruhy takto skutecne smyslely,7 nejake relevantnf vyhlasenf takove politicke vflle chybelo. Benes tedy vedome pi'ehanel, jestlize tvrdil neco jineho, zejmena kdyz na pocatku unora sam pi'ipustil, ze v pnpade plebiscitu by se nemecke obyvatelstvo vyslovilo pro odtrienf od Ceskoslovenska.8 z hlediska budouci pozice ceskoslovenske politicke reprezentace se vsak jako velmi spomy projeviljiny bod. Soucastf Benesovy argumentace byl totiz i nastin i'esenfnarodnostnfch pomen1 v budoucfm state.9 Nenfnasi ukolem zabyvat se obsahem Benesovy argumentace, i'esit otazku, kolik vnith1ich rozporu se v ni skryvalo nebo nakolikjim zmineny a pozdeji tolikrat diskutovany model svycarskebo uspoi'adani byl pro dalsi vyvoj zavazny a zda-li byl vt1bec mozny. Zarazej:fci a svym zpusobem symptornaticka pro tehdejsf ceskoslovenskou politiku je okolnost, ze Benes zde pi'edjfmal vyvoj narodnostnf politiky statu, aniz vedel, zda konstelace politickycb sil v republice a pi'edevsfm i1a ceske politicke scene urnozni tyto pi'edstavy prosadit. Je otazkou, jestli to vlada a sam Benes s onou "volnou rukm1", kterou delegace dostala, trochu nepi'ehnali, protoze pevnejsi zpetna vazba k dornaci politicke scene a mozna i pokus o dosazenf alespoii pi'edMzneho a ramcoveho konsensu v otazkach budouci narodnostni politiky statu by diskrepanci mezi Benesovyrni pi'edstavarni a realnym rozlozenfrn sil v ceske politice zrnensil. To by asi budoucfrnu statu bylo usetfilo rnnoho 'nepi'fjernnostf. Pi'fznacna je ·i skutecnost, ze vlada odmitla vyslanf delegace zal1ranicniho vyboru Narodniho' shromazdenf k mirovernu jedmini do Partle, protoze "vyhlizelo by to jako kontrola Dra. Benese" a velice oslabovalo jeho pozici.10 Tento postoj byl motivovan skutecrtostf, ze Narodni shrornazdeni zaujfmalo v otazce hranic jine stanovisko nez vlada. V odpovedi parlamentu z bi'ezna 1919 na prvni poselstvi prezidenta republiky byl vznesen m'irok na Slezsko, Kladsko'a casti Dolnich Rakous a byla vyslovena phpravenost ucinit z Luzickych SrbU soucast statu. Ceskoslovensko melo byt statem obcansky i narodnostne spravedlivfin -"vse to pi'i vlldcfrn postavenf ceskoslovenskeho naroda a jebo jazyka"Il Benesova cinnost mela v kaidern pi'ipade ten kladny dusledek, ze usnadiiovala jeclnanf o smlouve o ochrane mensin mezi dohodovyrni mocnostrni a Ceskoslovenskem. Smlouvy o oclrrane mensin se staly soucasti celeho systernu pafizskych rnfrovych srnluv ajejich funkce byla ulomit v budoucnosti lrrot eventualnfmnarodnostnim konflikrum, ktere mohly vyplynout ze skuteenosti, ze nektere nove vznikajfci staty byly vsechno moine jen ne m'irodnostne homogenni. Nakolik tuto funkci plnily nebo ji vubec mohly plnit, je otazkou spfSe pro odbomfky dejin prava a zti nemeckych stran ve vlade, dlouholety preclseda parlamentnfho klubu poslancl'l DCV F.I:uschka ajiste by bylo moine najft vice podobnycb pfipadu. Ve 30.letech se v nemeckycb obcanskych stranach zacfna projevovat i urcita f01ma generacnfho konfliktu, ktery se projevoval v narodnosti1i radikalizaci rnladeznickych organi- 133 :f.Ienlein proh~asil sve lmutf za narodnf hnutf a vyhlasil uspesnou yaik:~1klasic;kemu stranktvf, v ktere rnu pornohla pi'edevsim skutecnost, ze stavovskestrany, tedy strany aktivisticke (DNP a DNSAP byly v ffjnu 1933 rozpusteny), se nernohly v narodnostni politice vykazat zadnyrn hmatatelnym uspechem. SdP se sna:lila ostatni nemecke strany vrnanevrovat role obbajcu svycb vlastnich uzce stavovskycb zajmu, zatimco sarna se pasovala na jedineho a nejduslednejsiho zastance zajmu naroclnfch. V teto politice SdP vyclatne pomabala skutecnost, ze nemela zadny konkretni narodni a politicky program. To melo nespornou vyhoclu: vedeni strany tak melo ve vztahu k svym volicum i ve vztahu k vlacle znacny manevrovacf prostor a nehrozilo nebezpeci, ze se bude muset z jeho plnenf ci neplneni zoclpovidat. KJicovou roli hral i vztah k Nemecku. Jiz v uvoclu byla fee o tom, ze pocit sounalezjtosti sudetskych Nemcu s:nemectvimjako takovyrn, ktere. v prvni fade reprezentovalo Nemecko jako nejvetsf a nejsilnejsi politicka organizace nerneckeho naroda, odpocatku 20.let rostl. Po Hitlerove nastupu k moci v leclnu 1933 a rozpusteni obou nerneckycb nacionalistickych stran v Ceskoslovensku na pocizim tehoz roku zustavala SHF a pozdeji SdP jedinou stranouJoajalni vilci Nemecku, zatimco pocet kritikU Hitlera a pomeru v sousednf zemi vttbec v pemeckych obcanskych stra:n:kh rostl. Navfc Hitler cleklarovanfm svych zahranicne, politickych cflu probouzel nadeje, ktere latentne existovaly v sudetonemeckem politickem myslenf po celou dobu 20. a pocatku 30.let, totiz nadeje na zmenu versailleskebo systemu a vudCi roli Nemecka pfinejmensim ve stfedoevropskem prostoru. Henlein se sice zpocatku od nemeckebo fa:Sismu hlasite distancoval, coz rnu spolu s jeho prohlasenimi loajality vuci ceskoslovenskemu statu vyneslo tvrdou kritiku ze strany radikalnfho kffdla SHF, nicmene pozdeji se jebo strana fakticky stala expoziturou NSDAP, Ovsern ani navazoviinf spoluprace mezi temito dvema spi'iznenyrrri subjekty nebylo uplne hladke. Nemecko zprvu zfejme Vtlbec nevedelo, jestli Henlein je ten pravy ci nikoliv, a kdyz jej pozdeji, v roce 1935, zacalo i financne podporovat, delalo to zpocatku zrejme tak trochu na dluh. Ve vedenf SHF totiz meli sHny vliv clenove Karneradschaftsbundu, ktei'f, jak na zaklade sdelenf svych informatoru referoval v unoru 1935 do Berlfna nemecky vyslanec W.Kocb, "...vuitfue Tfeti i'fsi odmitajf ..., sice by radi pfijali z RiSe prostfedky, avsak pi'ali by si je pouzft v duchu vfdensk<:~ho smeru pana Dolfusse."39 Henlein zfskal z Nemecka rozsahle financnf prostfedky na krytf sve volebni karnpane pi'ecl parlarnentnimi volbami v kvetnu 1935 40 a od i'ijna 1935 clostavala Sudetonemecka strana praviclelnou financni podporu z Nemecka, ktera. b,rtla zcasti urcena na politickou praci strany a zcasti na subvencovanf stranickeho listu Die Zeit. 1 Nicmene jeste tajna zprava Hlavnfho fiSskeho bezpecnostnfbo Ufadu z konce kvetna 1936 oznacila Karneradschaftsbund za nejlepe organizovanou skupinu pnvrzencu rakouskeho f