MANTICKÉ
AS PE KTY
KATALOGIZACE
6. 10. 2020
PhDr. Jiří Stodola, PhD.
Předmět kurzu
• Sémantické
• aspekty
• katalogizace
Sémantické
Sémantický = týkající se významu znaků
- Znak (například bibliografický a katalogizační záznam)
- Vyznám
u Intenze (pojem, např. entity dílo, vyjádření, provedení)
• Extenze (soubor předmětů, například entita jednotka)
Aspekty
• Aspekt = úhel pohledu
- Preference sémantiky před syntaktikou a pragmatikou
- Práce spíše s pojmem dokument než informace
- Primát objektu před subjektem (realismus)
Katalogizace
• Jmenný a věcný popis dokumentů, někdy chápaný úžeji pouze jako jmenný
popis dokumentů, jindy obecněji jako tvorba katalogizačních záznamů pro různé
druhy katalogů a jejich organizace. (TDKIV)
Čím se budeme zabývat?
• Teorie katalogizace
- Principy katalogizace
• Teorie znaku
- Znak
- Pojem
- Objekt - struktura reality
• Knihovnická ontológie
- FRBR
- FRBRoo
- FRAD
- FRSAD
- LRM
• Struktura záznamu podle ISBD
• Základy formátu MARC 21
Literatura
• STODOLA, Jiří. Sémantické aspekty katalogizace. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2014. Elportál. ISSN 1802-
128X.
• IFLA. Ustanovení mezinárodních principů katalogizace [online]. 2009, [cit. 2011-09-02]. Dostupný z WWW:
http://www.ifla.org/files/cataloguing/icp/icp 2009-cs.pdf
• IFLA. Funkční požadavky na bibliografické záznamy Překlad Ludmila Celbová. Praha : Národní knihovna České
republiky, 2002. iii, 117 s. ISBN 80-7050-400-5.
• IFLA. Functional Requirements for Authority Data. Den Haag: IFLA, 2009. Dostupné z WWW:
https://www.ifla.org/files/assets/cataloguing/frad/frad 2013.pdf.
• IFLA. Functional Requirements for Subject Authority Data. Den Haag: IFLA, 2010. Dostupné z WWW:
https://www.ifla.org/node/5849.
• IFLA. Library Reference Model. Den Haag, IFLA, 2017. Dostupné z WWW:
https://www.ifla.org/publications/node/11412.
• IFLA International Standard Bibliographic Description. 2011. Dostupné z WWW:
https://www.ifla.org/publications/international-standard-bibliographic-description.
• Library of Congress. MARC 21 Format for Bibliographic Data. 2020. Dostupné z WWW:
https://www.ifla.org/publications/international-standard-bibliographic-description.
Požadavky na ukončení kurzu
Presenční studenti
• 75% účast na přednáškách
• kolokvium
Kombinovaní studenti
• seminární práce v rozsahu 3 600 znaků, vložit do odevzdvárny nejpozději na
konci zkouškového období
• kolokvium
Dokument a informace
• pojem dokumentu byl v knihovní a informační vědě nahrazen pojmem
informace;
• knihovní a informační věda se od původního studia informačních objektů
(dokumentů) a systémů přeorientovala na výzkum uživatelů (tzv kognitivní
obrat);
• a posléze na výzkum tvůrců informací (tzv sociální obrat).
Důsledky
• ztráta identity knihovní a informační vědy (stává se součástí jednak vědy o
počítačích, jednak vědy kognitivní, a vlastně i součástí sociologie vědění);
• roztržka mezi teoretickou knihovní a informační vědou a její praktickou aplikací
- knihovnictvím (knihovníci stále pracují s hmotnými nosiči informací dokumenty,
nikoliv s abstraktně chápanými informacemi. Zajímají je primárně
tyto dokumenty samotné, ne jejich uživatelé či tvůrci, kteří stojí na vstupu a
výstupu informačního procesu, jednoduše řečeno: centrem zájmu knihovnictví
jsou dokumenty; tvůrci informací a jejich uživatelé jsou centrem zájmu
knihovnictví jakožto tvůrci a uživatelé dokumentů; zaměřenost na dokumenty je
tedy primární, od ní je možno odvozovat sekundární zájem o tvůrce a uživatele
informací
Paradigmatické obraty v IV
1. Od dokumentu k informaci (vliv počítačové vědy)
2. Od informačního systému k uživateli informací (vliv kognitivní vědy)
3. Od uživatele informací k tvůrcům informací
4. Od tvůrců informací k bibliografickému univerzu
Od dokumentu k informaci
• Informační pramen = hmotný nebo energetický nosič + informace
• Dokument = hmotný nosič informace
• Informace = sémantický obsah informačního pramene
• Vliv počítačové vědy, snaha o exaktnost
Od informačního systému k uživateli
• Kognitivní obrat, metodologický individualismus
• Odvrat od reprezentace informace v dokumentu
• Zájem o reprezentaci informace v mysli uživatele (teorie ASK)
Od uživatele k tvůrcům informací
• Sociální obrat, metodologický kolektivismus
• Jak určitá sociální skupina konstruuje informace (pojem domény)
Od tvůrců informací k
bibliografickému universu
• Teoretické volání po návratu pojmu dokumenty
• Praxe - studie Funkční požadavky na bibliografické záznamy
• Pojem bibliografické universum = vše, co se týká sbírek paměťových institucí
Vědy podle Aristotela
I
Teoretické
i i
Praktické
L 1
E
Vědy
• Teoretické - poznání pro poznání, cílem pravda o realitě
• Praktické - poznání za účelem jednání, cílem zdokonalení subjektu
• Produktivní - poznání za účelem tvoření, cílem vznik artefaktu
• Katalogizace - produktivní věda, jsou poznávány informační objekty subjektem
katalogizátora, vznikají bibliografické záznam jako reprezentace informačních
objektů (metainformace)
Důvody teoretizace katalogizace
snaha o mezinárodní spolupráci v oblasti katalogizace, která vyvolala
požadavek standardizace katalogizační činnosti
rozvoj informačních technologií a s ním spojená možnost vzájemného sdílení
katalogizačních záznamů
vznik nových dokumentů a médií
orientace na uživatele
snaha o vytvoření standardů použitelných pro všechny paměťové instituce
Dokumenty
• Katalogizační instrukce
- Anglo-americká (AACR2)
- Pruská
- Sovětská
m Principy katalogizace
- Pařížské principy - 1961
- Mezinárodní principy
katalogizace - 2003
• International Standard
Bibliographie Description (ISBD)
od roku 1974
- specifikace údajů
- stanovení pořadí údajů
- stanovení interpunkce mezi
údaji
• Pravidla Resource Description
and Access (RDA) - 2010
Ontológie
• Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR) - 1998
• FRBRoo (2006) - vyrovnává se s Conceptual Reference Model (CIDOC)
(muzejnictvi)
• Functional Requirements for Authority Data (FRAD) - 2009
• Functional Requirements for Subjec Authority Data (FRSAD) -2010
• Library Reference Model (LRM) - 2017
Formáty
• MARC - Machine Readable Cataloging - od 60. let 20. století
- UNIMARC
- MARC 21
U nás
• Pruská katalogizační instrukce (později částečně sovětská)
• Vlastní katalogizační pravidla
• Později zapracovávají ISBD
• V 90. letech přechod na AACR2
• 2015 přechod na RDA
• V 90. letech se používá UNIMARC
• Po roce 2000 postupný přechod na MARC 21
Přečíst
• STODOLA, Jiří. Dokumenty pro uživatele se zrakovým postižením v kontextu
knihovní a informační vědy: od zkoumání uživatelů a tvůrců informací k
bibliografickému univerzu. Knihovna, 2012, roč. 23, č. 2, s. 22-34. ISSN 1801-
3252. Dostupné také z www: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovna122/stodola.htm
• STODOLA, Jiří. Úvod. In: Sémantické aspekty katalogizace. Brno: Masarykova
univerzita, 2014. Dostupné z www:
https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/ff/is14/katalogizace/web/pages/01-uvod.html