Pojem informace a informační věda III PhDr. Jiří Stodola, PhD. (19. 10. 2020) Teorie a metateorie •Teorie – komplexní, konsistentní vysvětlení nějakých jevů •Metateorie – teorie o teorii, výchozí koncept obecnějšího než věda samotná věda mající charakter teorie • •Věda si nedává předmět a metodu •Kurt Gödel – věty o neúplnosti •Systém v rámci systému není definovatelný, definici lze provést v rámci širšího systému •Nelze do nekonečna, zastavujeme se u pojmu jsoucna, který je nedefinovatelný, ale pouze intuitivně srozumitelný Metateorie v informační vědě 1.historický přístup (Barzun a Graff, 1992; Appleby, Hunt a Jakob, 1994); 2.konstruktivistický přístup (sociální konstrukce reality) (Dervin, 1983, 1999; Kuhlthau, 2004); 3.konstrukcionistický přístup (diskurs) (Budd a Raber, 1996; Frohmann); 4.filosoficko-analytický přístup (Blair, 2003; Dretske, 1981; Fuller; 2002); 5.kritická teorie (Chu, 1999; Day; 2001); 6.etnografický přístup (Pettigrew, 2000; Wilson a Streatfield, 1981); 7.socio-kognitivní přístup (Hjørland a Albrechtsen, 1995; Hjørland, 2002); 8.kognitivní přístup (Belkin, Oddy a Brooks, 1982; Ingwersen, 1992, 1999); 9.bibliometrický přístup (Bradford, 1948; Brooks, 1968); 10.fyzikální přístup (Cherry, 1966; Wiener, 1961); 11.inženýrský přístup (Croft a Thompson, 1987; Over, 2001); 12.uživatelsky zaměřený design (Ackerman, 2000; Bates; 1990); 13.evoluční přístup (Bates, 2005b; Madden, 2004). Filosofie informace •Hledání podstaty informace a informačních věd •Použití metod informačních věd pro řešení filosofických problémů (formální ontologie) •Výhodná šíře záběru •Nastoluje otázku, čím může být filosofie speciální vědě Filosofie a speciální věda •Speciální věda proti filosofii (scientismus) •Filosofie proti speciální vědě (postmodernismus) •Vzájemné obohacování filosofie a speciální vědy •Filosofie poskytuje reflexi výsledků speciálních věd, zařazuje ho do obecného ontologického rámce •Speciální věda přijímá určité modely reality z filosofie •Speciální věda může pomoci filosofii zpřesnit metody Metateoretický přístup 1.Epistemologie 2.Metafyzika • Argument pro přednost metafyziky •prvním předmětem jeho [lidského rozumu] rozumění není jeho esence, ale něco vnějšího, totiž přirozenost hmotné věci. A proto to, co je primárně poznáváno lidským rozumem, je tento předmět; a sekundárně je poznáván sám úkon, kterým se poznává předmět; a skrze úkon se poznává sám rozum, jehož dokonalostí je samo rozumění. A proto Filosof praví, že předměty se poznávají před úkony a úkony před mohutnostmi. (sv. Tomáš Akvinský, Teologická summa) • •Opakem Descartes, o něj se odvíjí novověký obrat k subjektu Argument pro přednost epistemologie (noetiky) •„Proč ale noetice přísluší logické prvenství mezi filosofickými disciplínami? Všechny ostatní disciplíny opírají případné jistoty svých závěrů o noetické řešení obecného problému jistoty – zda je vůbec možná. Bez noetického zajištění podléhají závěry ostatních věd permanentní, zásadní pochybnosti. V postavení nutné podmínky noetického zjišťování možnosti vědecky jistých závěrů se naproti tomu neocitá rezultace žádné filosofické disciplíny. A poněvadž noetika v zásadě není ani jiným způsobem podmíněna speciálními závěry jednotlivých disciplín, musí být v řádu filosofického poznání postavena do východiska. [...] Ontologie tedy zakládá svou možnost v noetickém zhodnocení instrumentu filosofie, zatímco noetika ke svým závěrům ontologické řešení problému jsoucna v podstatě nepotřebuje. Logická závislost je tu jednostranná. Je tedy v logice filosofického tématu, aby bylo ontologii předřazeno noetické zkoumání.“ (Fuchs, 1995, s. 27) Hodnota poznání •Objektivita, pravda, jistota • •Postup •Odstranění kruhovosti: předpoklad teze nepředpokládající poznání •Prověření skeptické teze •Argumentace proti zákazu autoreference •Důkaz realistické teze (s nepřímým důkazem o platnosti principu sporu) Základní teze realismu •Existuje realita nezávislá na našem poznání a myšlení – naše myšlení – realitu nevytváří. — •Realita je sama v sobě nějak určitá a strukturovaná; tuto strukturu do reality naše poznání nevnáší, nýbrž ji z ní „odečítá“, jedná se o rys reality samé. Jinými slovy, poznání je receptivní, nikoliv produktivní. — •Realitu můžeme bezprostředně poznávat, tj. svými schopnostmi vystihovat její strukturu: to, co poznáváme, nejsou jenom stavy našich poznávacích schopností, pouze naše myšleny, karteziánské ideje apod.; předmětem našeho poznání je realita samotná. — •Tím se však nechce říci, že realitu vystihujeme přesně tím způsobem, jímž existuje o sobě. Předpokládá se pouze, že jsme schopni způsob našeho poznání reality reflektovat a rysy, které tento specifický způsob poznání do reality vnáší, odlišit od jejich rysů objektivních, na subjektivním poznání nezávislých. (Novák a Dvořák, 2011, s. 36) Realismus a skepticismus v informační vědě •Realismus •Naivní realismus – fyzikalistické pojetí, objektové paradigma •Metafyzický realismus – doménová analýza •Robustní epistemologický realismus – aristotelské pojetí • •Skepticismus •Hermeneutické pojetí •Sociální konstruktivismus •Postmodernismus • Struktura poznání – objekt a subjekt •Objektivismus – empirismus (systémové paradigma), fyzikalistické paradigma •Subjektivismus – racionalismus (kognitivní paradigma), konstruktivismus •Realismus – doménově-analytické paradigma • • Literatura •STODOLA, Jiří. Informace jako pojem a pojem jako informace ve světle epistemologie a metodologie. Knihovna, Národní knihovna ČR, 2019, roč. 30, č. 1, s. 5-38. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: https://knihovnarevue.nkp.cz/archiv/2019-1/recenzovane-prispevky/informace-jako-pojem-a-pojem-jako- informace-ve-svetle-epistemologie-a-metodologie. •STODOLA, Jiří. Rekonstruktivní hermeneutika jako obecná metododologie informační vědy. ProInflow, Brno: Masarykova univerzita, 2011, roč. 3., 1., s. 19-50. ISSN 1804-2406. Dostupné z: http://pro.inflow.cz/rekonstruktivni-hermeneutika-jako-obecna-metododologie-informacni-vedy. •