Užitečné chyby IEKARA GAKKÓMADE PSANÍ DO GENKÓ-JÓŠI: -některým chybí NADPIS nebo VAŠE JMÉNO -TEČKA (maru), stejně i čárka či malé cu apod., musí být UVNITŘ, ne MIMO, mřížky -píšete zle sedmičku : bez priečnej čiarky -píšete zle jednotku : len jedna zvislá čiara, bez horného háčika *učitečný výraz pro všechny: KANGAEGOTO-WO SURU = zamyslet se: 考え事をしたら乗り越す。 když napíšete cizí název v původním jazyce, je dobré vzápětí dopsat i katakanu, aby Japonec věděl, jak se to čte: “Česká (チェスカー)という。。。“ i[DEL: ja :DEL] hon iAhon mado-[DEL: wo mite iru :DEL] kešiki-wa... mado-KARA mite iru nebo mado-NO SOTO-NI miru 景色はきれいではない一ただ建物や町の中央を見られます。V japonštině se takováto pomlčka před doplňující informací nepoužívá. Dá se to řešit jinak, např závorkou: きれいではない（ただ。。。が見える）です。 nebo přes vysvětlovacím „NO“: きれいではないです。ただ。。。が見えるのです。 toramu-no naka-[DEL: wa motto :DEL] omoširoi des. : Na “toramu-no naka” je větný důraz, tudíž to není téma, ale čistý podmět (-GA). Navíc, tu je lepší použít komparativní –NO HÓ místo MOTTO: toramu-no naka-NO HÓ-GA ... sumáto-[DEL: fón :DEL] : sumaHO　スマホ (zkratka ze “smáto-hon”, podobně jako “terehon kádo”) eki-[DEL: ni :DEL] norikaeru toki: „norikaeru“ je sloveso činnosti, ne bytí, proto: eki-DE stejně u: toramu bangó 12-no naka-DE, tomodači-to atte... tram bangó 12-no... : lépe: bangó 12-no tram-no... 12-no tram-no... tram 12-no... gakkó-no [DEL: biru :DEL] -ni cukimasu. „biru“ jsou mrakodrapy či výškové budovy japonského typu. Toto spojení by se mohlo použít třeba na Hósei-daigaku, která je skutečně mrakodrapem o (tuším) 26 poschodích. Ale MU to zdaleka není! gakkó-no TATEMONO-ni[DEL: :DEL] [DEL: džúbun-no :DEL] džugjó-no hadži[DEL: me :DEL] ru mae: chcete asi říct: džugjó-ga hadžiMAru DŽÚBUN MAE-ni 田畑 tahata = „rýžová (ta) a jiná pole (hata)“ - to se k naší krajině moc nehodí. Lépe: hatake 畑 nebo můžeme upřesnit: 麦(など)の畑 denša-wo o[DEL: tte :DEL] -kara: „otte“ by bylo od sloves „ou / oru / ocu“. Sloveso ORIRU je samohláskové, tj. kmen ORI-: ORITE 電車は。。。よく遅[DEL: に :DEL] なる 遅くなる　osoKU naru 授業と後で : místo toho můžete použít i jiný výraz „po vyučování“: 放課後 hóka-go 8dži [DEL: gurai :DEL] -wa raššu awá... : ve spisovné japonštině „gurai“ vyjadřuje množství, takže „hačidži-gurai“ = asi osm hodin. Je pravda, že v hovorové se to používá i ve smyslu „kolem osmé“, ale v písemném projevu je třeba správného: 8dži-GORO raššu-awá-[DEL: node :DEL] : „-node“ se připojuje na kompletní přísudkový tvar, jímž je „raššu-awá-DESU“. Takže: raššu-awá-NA-node 20pun-go-[DEL: de :DEL] : příponové “-go” (za (20 minut) ) je bez pádové přípony! norikae[DEL: ra :DEL] nakereba : norikae-ru je SAMOHLÁSKOVÉ sloveso, tudíž jeho kmen je norikae- a stejně tak 2. základ: norikaE-Nakereba ikimasu [DEL: kara.(+ bodka) :DEL] : vetu nemôžete zakončiť takto – to je hovorový štýl. V písomnom jazyku musí byť na konci vety sloveso! ikU KARA DESU. Demo [DEL: sore kaette :DEL] : predpokladám, že ste chceli vyjadriť “na druhej strane”. To sa povie: SONO IPPÓ　その一方 gakkó[DEL: -ni čikaku aru :DEL] kóen : tvary „čikaku, tooku, ooku“ sa správajú ako substantíva: gakkó-NO ČIKAKU-NI ARU kóen (ale – keď je prísudkom: kóen-wa gakkó-NI ČIKAI. ) [DEL: Takusan-no inemuri :DEL] -wo šite iru hito-ga imasu. : kvůli logice je lepší přívlastek přesunout až ZA vedlejší větu, aby se přívlastek mylně nespojoval s vedlejší větou: Inemuri-wo šite iru TAKUSAN-NO hito-ga nebo Inemuri-wo site iru hito ga TAKUSAN imas. Gakkó-ni tuku džikan–wa skedžúru-ni jotte čiga[DEL: tte imasu :DEL] . V tomto případě jde spíš o všeobecnější tvrzení, tudíž není třeba TE IRU: čigaIMASU. 通っ[DEL: てる :DEL] : v písemném projevu se patří „slušně“ používat neredukované tvary: kajoTTE Iru stejně: oboe[DEL: te :DEL] nai – oboeTE Inai Gakkó-ni kajo[DEL: tte iru :DEL] toki, Brno-ni sunde imasu. V tomto prípade nejde o priebehový význam, ale všeobecný, preto: Gakkó-ni kajoU toki, „35 minut před přednáškou“: džugjó [DEL: saki 35fun :DEL] šuppacu suru – džugjó(no) 35fun mae-ni gakkó-no [DEL: genkó :DEL] -wo jondari : „text“ se řekne vícero způsoby. „Genkó“ je spíš text, který autor připravuje na vydání. V tomto kontextu by se hodilo spíš: gakkó-no šorui nebo gakkó-no kjózai („učební materiály“) kešiki-[DEL: wo :DEL] miemasu : kešiki-GA miemasu. tooi [DEL: da :DEL] kara : „kara“ se napojuje na prísudek – jímž je „tooi“ (ne „tooi da“ – takový tvar ve správné japonštině neexistuje): TOOI KARA [DEL: と :DEL] 会う NI au 15fun mada [DEL: nokotte :DEL] iru baai, : NB „zůstat“ má v japonštině DVA ekvivalenty, nokoru a amaru. NOKORU znamená „zůstat“ ve smyslu nezpotřebovat se, neodejit. AMARU znamená „zvyšovat“, což se sem hodí lépe: 15fun mata AMATTE iru baai, ... sore-wa mezurašii baai da : lépe: sore-wa METTA-NI NAI baai da kurasu-[DEL: wo :DEL] maniaimasu kurasu-NI maniaimasu tomodači[DEL: -to :DEL] basu[DEL: -ni :DEL] atte: žádá se jiný slovosled, plus jiné pády: basu-DE tomodači-NI atte gakkó-no šiken-[DEL: ni cuite :DEL] benkjó-šitari : studovat NA zkoušku, ne O zkoušce: šiken-NO TAME-NI nebo šiken-WO MUKATTE čiisai mura-kara ikimašita kara, basu-wa amari konde imasen dešita : lépe: čiisai mura-kara DERU BASU DA(TTA)KARA amari... ie-[DEL: kara :DEL] demasen ie-WO demasen kaette, miči-ni majoimašita : lépe: kaeRI-NI miči-ni majoimašita... sanpo[DEL: -nagara :DEL] : “nagara” se napojuje na 2. základ slovesa, ne na subst. sanpo-ŠI-NAGARA gakkó-no naka-[DEL: de :DEL] nigijakana jósu desu. : V takovýchto případech se to v jp chová jako PODMĚT: naka-GA nigijakana jósu desu. 一十三　: 13 se řekne „džúsan“, ne „ičidžú-san“, proto: 十三 Grohov[DEL: á :DEL] GrohovA hoka-no gaku[DEL: bu :DEL] -no ... daigakusei : předpokládám, že tu myslíte “katedry”, ne “fakylty”, tudíž: gakKA 学科 čárky ani nic jiného nesmí být mimo mřížky šarina – to není japonsky! ŠIDEN 　市電 nebo TORAMU toramu-tei: máte znak “TEI” = nízký　低. Je třeba znak TEI=zastavit 停 hoka-no hito[DEL: -ga miemasen :DEL] . Spíš: -WO MIMASEN. (nedívám se na ně) nebo -NI KI-GA CUKIMASEN. (nevšímám si) 時間がある時に“Přeclí[DEL: k :DEL] [DEL: ”と :DEL] いう店に: když použijete cizí název v latince, je třeba to dát i v katakaně, aby Japonec věděl, jak se to vysluvuje: 時間がある時に“Přeclík”プシェツリークという店に džúnifun kakatt[DEL: e :DEL] kedo: „kedo“ se váže na finální tvar, ne na TE: kakattA kedo / kakaRU kedo [DEL: kedo :DEL] : v písemném stylu nevhodné. KEREDOMO 17fun-[DEL: ni :DEL] kakatte : bez „ni“: 17fun kakatte [DEL: ato :DEL] 10pun-gurai aruite : to vypadá jako „ato 10pun“=ješte 10 min. ato-DE 10pun aruite nebo SONO ATO 10pun aruite gakkó-no [DEL: biru :DEL] : „biru“ je výšková budova, mrakodrap, proto lépe: gakkó-no TATEMONO jo[DEL: ku-ni :DEL] narimašita : „joi“ – adjektivum – když se spojuje s jiným slovesem, tvoří tvar „joku“: joku naru. Nemá tam proč být „ni“. JOKU narimašita to itte imasu. V 1. osobě, pokud nejde vysloveně o průběhovost, se používá IU: -to IIMAS. hi-ni jo[DEL: ru :DEL] čigaimasu. Dvě slovesa se nemohou napojovat 3. základem – ten je jenom přísudkem nebo přívlastkem. Musí být buď ve 2. základu, nebo v –TE: hi-ni joRI nebo hi-ni joTTE 5fun-gurai čika[DEL: ku :DEL] basutei-ni aruite : „-ku“ nemůže být přívlastkem k substantivu. čikaKU-NO basutei Gurohoba – lépe GorohoWa グロホワ nebo グロホヴァ ... arimasu-keredomo, sono koto-wa [DEL: mazu :DEL] nai desu. – Toto znamená „to se snad vůbec nestává“, což ale odporuje tomu, že předtím píšete, že se to občas už stalo. Takže místo „mazu“ – HOTONDO daigakusei[DEL: -node :DEL] : to znamená „Je (DE) to studentovo (NO), a...“ nebo „studentovým“. Ale „Jsem student (DA), a proto (NODE)“ je daigakusei-NA-node Soko-ni tom[DEL: e :DEL] masu. = Tam zastavím koho-co (např. kuruma-o tomemasu). Ale „já (se) zastavím“ - musí být podmětový protějšek: Soko-ni tomARImasu. „basu-tei-made aruite [DEL: kite :DEL] ...“ , a stejně tak: „toramu-tei-made hašitte [DEL: kite :DEL] “ : „kuru“ znamená „přijít SEM (tam kde jsem nyní)“ – to by znamenalo, že sloh píšete na zastávce :-) Takže – jenom ARUITE, ... / HAŠITTE, ... cúkin-ja cúgaku-suru mina[DEL: -san :DEL] -ga : to jsou pro Vás „tanin“ – cizí lidé, ke kterým nemáte žádnou vazbu, takže není třeba –san: mina(no hito)-ga kógakkó kóTÓgakkó, zkráceně kókó 高校 de-wa na[DEL: kute keredomo :DEL] : “keredomo” se napojuje na finální tvar slovesa, tj. NAI: de-wa NAI KEREDOMO apáto-[DEL: ni :DEL] demasu apáto-WO demasu šabe[DEL: te :DEL] : šaber-u je SOUhláskové sloveso na –R, proto: šabeTTE basu-no naka[DEL: -ni :DEL] ... konde iru : my síce říkáme “VE vlaku je plno”, ale v japonštině jde o podmět: basu-no naka-GA konde iru konde iru[DEL: na :DEL] noni: “noni” se napojuje na finální tvar slovesa: konde IRU NONI šaberu gakusei-ga [DEL: aru :DEL] -ga IRU šaberu gakusei-ga [DEL: aru :DEL] [DEL: na :DEL] noni: v tomto případě se hodí použít slova URUSAI = “dráždí mě svým hlasem” šaberu gakusei-ga URUSAI TOKI ta[DEL: či :DEL] mas: = vstanu, postavím se. Tu ale myslíte “stojím”, což je: taTTE IMASU stejně to platí u ostatních “polohových” sloves - suwaru a neru: posadím se = suwaru vs sedím = suwatte iru lehnu si = neru vs ležím = nete iru hen-na wataši-to hanašitai hito: slovosledově to dává dojem, že “divný” jste Vy, což ale asi myslíte na to “hito”, a tudíž to “henna” musít vtěsnat MEZI vedlejší větu a rozvíjené slovo: wataši-to hanašitai HENNA hito wataši-to hanaši[DEL: tai :DEL] hito: “-tai” je většinou jenom pro 1. osobu, proto je lepší to nějak rozvít: wataši-to hanašiTAI MITAI-NA/RAŠII hito nebo hanaSÓ TO ŠITE IRU MITAINA/RAŠII hito gofun-gurai-[DEL: no nori ato-de :DEL] : noTTARA GOFUN-GURAI ATO DE nebo gofun-gurai NOTTARA miči-[DEL: ni :DEL] iku : miči-WO iku ik[DEL: u- :DEL] nagara: “-nagara” se napojuje na 2. základ: iKInagara kras-méto-[DEL: ni :DEL] au : kras-méto-NI au [DEL: Cui-ni :DEL] gakkó-ni cuite : Asi myslíte “nakonec”, ale “cui-ni” vyjadřuje náhodilost, neopatrnost, “nedopatřením” apod., což asi v tomto případě neplatí :-) JATTO / JÓJAKU / TÓTÓ