Užitečné chyby ze slohů Wno tomodači


hanaši[DEL: te :DEL] hadžimeta, sagaši[DEL: te- :DEL] hadžimeta – jde o složené sloveso, ne o
TE-konstrukci!

                  hanaŠI-HADŽIMETA


tomarimašita: Lépe by bylo “ubytovala mě u sebe / dala mi nocleh”:

                  TOMETE KUREMAŠITA


kedo – příliš hovorové. Na písemný projev – KEREDOMO!


naka-ga joi-[DEL: no :DEL] tomodači

      ...JOI TOMODAČI


Idží: „Ji-“ se dá dobře zapsat : ユィ


B.-[DEL: san :DEL] -wa: když mluvíme o lidech ze své skupiny, nemusíme jim vyjadřovat úctu, takže
stačí bez –san:

      B.-WA


tošokan-[DEL: ni :DEL] hataraite

      tošokan-DE


Puraha-[DEL: ni :DEL] Karel-daigaku-de... benkjó-šite... : tu není „možnost výběru“ mezi NI a DE.
To určuje sloveso: slovesa bytí mají NI, ostatní mají DE. Pokud se chcete vyhnout opakování „...–de
...-de“:

      Puraha-NO/ (NI ARU) Karel-daigaku-de...


isogaši[DEL: i-demo :DEL] : „Demo“ je začátečněvětní spojka, nepřipojuje se na tvar slovesa!

      isogašíí-KEREDOMO / -NONI / isogašiKUTE-MO


júdžó-[DEL: ga :DEL] cudzu[DEL: ki :DEL] tai: -tai se může vázat jenom se slovesem vyjadřujícím
„já“ (první osobu).

                  júdžó-WO cudzuKEtai

                  nebo přestylizovat, např:

                  júdžó-GA cudzuKU (ITE IKU) TO II

                  -GA cudzuITE HOŠII



hito[DEL: bito :DEL] -ga kawaru.: u všeobecných výroků není třeba reduplikovaný plurál (ten má
význam  „různí/ledajací lidé“)

      HITO-ga kawaru (nebo: kawatte iku).

[DEL:   :DEL]

šit[DEL: e kedo :DEL] : -kedo se neváže na TE, nýbrž na finální formu (-u / -ta):

      SURU-KEREDOMO


-dare-[DEL: demo-to :DEL]   Pořadí partikul je opačné: DEMO se přpojuje AŽ ZA pádovou:

      -dare-TO DEMO


klas-méto

                  DÓKJÚSEI 同級生


suwatte te: v písemném projevu se toto hovorové zkrácení nehodí:

                  suwaTTE ITE


12nen – ve svislém psaní mají být číslice JAPONSKÉ. (Když arabské, tak u vícemístních čísel musí
být psány “ležatě”.)


１歳:  1 jako arabská číslice se v jp. píše JENOM JAKO SVISLÁ ČÁRA. BTW, ve svislém textu (tategaki)
se mají používat jenom japonské číslice, ne arabské.

                                     一歳


Píšete špatně 7. Navíc, ve svislém textu by se měly psát japonské číslice!


tomodači-ga sukunai [DEL: ita :DEL] . To je pokus o doslovný překlad („kalk“) našeho “měla jsem
málo kamarádů”, ale v japonštině se to řekne prostě

                  tomodači-GA SUKUNAKATTA.


tečku (maru) nepsat do prvního čtverečku ve sloupci, ale vepsat ji do posledního v předchozím
sloupci


hanaši-au: má odstín „popovídat si  = poradit se“, proto ve smyslu prostého „popovídání“ jenom:

                  (iššo-ni) HANASU.


daigaku-no [DEL: inoči :DEL] : inoči = život jako „být živý / ta síla, která způsobuje, že je
bytost živá“. V konkrétním pojetí:

                  SEIKACU


Sošite hantai da. – Asi jste tím mínila “A naopak.” To se ale musí vyjádřit jinak, třeba:

                  Sošite, otagai da. (= Je to vzájemné).


kanodžo – v japonštině je lepší se jim vyhýbat, zní tvrdě. Lépe:

      KONO HITO...


kinčó [DEL: šimašita :DEL]

      kinčó ŠITE IMAŠITA (byla jsem nervózní, tj. perfektum, ne “znervózněla jsem”)[DEL: :DEL]


-da kara.

      -da kara DA.


hiniku-suki-na hito: příliš hovorové!

      hiniku-GA / NO suki-na hito


Kore-wa ičiban tanošii [DEL: da :DEL] . „Obyčejný“ tvar od –i-adjektiv je –i. „Tanošii da“
NEEXISTUJE!

      obyč.: tanošii (jo).

      zdvoř.: tanošii desu (jo).


...da-[DEL: ši :DEL] , ... ikenai[DEL: -ši :DEL] , ...hanasanai[DEL: -ši :DEL] , ....[DEL: :DEL]
ina[DEL: i. :DEL] Pokud používáte spojku –ŠI, tak se žádá vyjádření příčinnosti – buď místo
posledního –ši, nebo na finálním přísudku:

      ....-ši, ...-ši, ....hanasanai-NODE... –inai.

                  nebo:

      ...-ši, ...-ši, ...hanasanai-ši, ....inai-NO-DA.



su[DEL: ru :DEL] toki datta. To znamená “v čase, když jsem šla hrát” (suru tu má totiž budoucí
význam, ne všeobecnou “nečasovost”). Asi spíš myslíte:

                  šiTE IRU toki datta.

                  nebo s (v japonštině nazávaznou) sousledností časů)

                  šiTE ITA toki da(tta).


atatakai [DEL: da :DEL] . ... sukunai [DEL: da :DEL] .  NB! i-adjektiva mají přísudek v “obyčejném”
stylu SAMOTNÉ SLOVO, žádné –da!

                  atatakai. .... sukunai.


wataši-o rikai-šite [DEL: iru :DEL] . ... nagusame[DEL: ru :DEL] .V japonštině se žádá osobnější
vyjádření:

                  rikai-šite KURERU. ... nagusameTE KURERU.


sanpo-šite [DEL: ageru :DEL] .  Toto znamená “já pro někoho jiného”! (původně “ode-mne-tu-dole
směrem vzhůru k jiným osobám”)

                  sanpo-šite KURERU.


Sore-wa mó rokunen-mae[DEL: -da. :DEL] Japonci v takovémto kontextu používají zvláštní frázu:

                  rokunen-mae-NO KOTO DA.


... , koe-[DEL: wa :DEL] futoi. V tomto případě není potřeba tematizovat:

                  koe-GA


šitai-n-desu. Pokud mluvíte o někom jiném (né o “já”), musí –tai nabýt jiné formy:

                  šitaGARIMASU

                  nebo

                  šitaI TO ITTE IMASU.


stairu – v japonštině se tohoto anglicismu používá ve významu “POSTAVA”, tak nevím, jestli přesně
toto jste měla na mysli.


SMS – v japonštině se používá:

                  MÉRU (NB – na mejly i na SMS-ky!)


tomodači-ga sukuna[DEL: i arimasu :DEL] . „Sukunai“ je adjektivum – a adjektiva jsou současně i
přísudkem i přívlastkem. Nespojují se s aru. „Mám málo“ se tudíž řekne jenom:

      ...ga SUKUNAI.


アクティヴィティ- raději

      活動　

      případně:

      （一緒に）すること



boyfriend-ga [DEL: arimasu :DEL] . Toto se může použít (i to už zastarává) jenom u členů své
rodiny, jinak:

                  IMASU


tokidoki dekaketari šite imasu. Asi jste myslela „vyjdeme si ven“ – lépe:

                  GAIŠUCU šitari...


[DEL: Iči :DEL] ban, [DEL: iš :DEL] šo-ni : nepíše se s arabskou číslicí 1! Navíc, ve svislém textu
se arabské číslice vůbec používat nemají.


„Pavel“ lépe　パワェル、パヴェル  než パベル.


hadžimete atTA no-wa šógakkó-no toki da(tta). – Pokud se minulost vyjádří už ve vedlejší větě (atta
no wa), netřeba ji vyjadřovat na konci.


Toku-ni júmoa.  – tohle by mohla být hovorová nedokončená věta, ale v písemném projevu se musí věty
zakončovat! I když jenom formánlím ...-da:

      Toku-ni júmoa-DA.


wataši-[DEL: wo :DEL] nagusame[DEL: rare :DEL] te:

      buď: ...-WO nagusamETE (KURETE),...

      nebo: ...wataši-GA/WA nagusameRAREte


sódan-ši[DEL: te dekiru :DEL] : dekiru se napojuje přes KOTO-GA:

      sódan-SURU KOTO-GA dekiru


...kao-[DEL: ga atte :DEL] : “Má tvář (jako...)

                  kao-DE


to [DEL: iš :DEL] šo-ni と１緒に: nepíše se s arabskou číslicí 1! Navíc, ve svislém textu se arabské
číslice vůbec používat nemají.


takusan rijú-de: Počítané slovo (rijú) není v základním pádě/tvaru (-ga/-wo/-wa/-mo), tudíž
neexistuje pro něj možnost, která je u základních pádů – že určení počtu (takusan) může být
samostatně buď před nebo po něm. (takusan rijú-ga / rijú-ga takusan). Zde jenom:

                                     takusan-NO rijú-de


oboerarenai = nemohu si zapamatovat / naučit se. Význam “nepamatuji si”:

                                     oboeTE Inai


                                     nebo – “nemohu si pamatovat”:

                                     oboeTE IRU WAKE-GA NAI. / oboeTE IRU-NO-WA MURI DA.


自然に出かけたり: náš pojem „příroda“ ve smyslu „kam se chodí ven na procházky“ se v jp (a také
v angličtině!) musí vyjádřit jinak – opisně, např:

                                     郊外の野原や林へとハイキング(散歩)をしたり