2020 年 10 月 26 日 Teorie japonského jazyka 03
1
日本語の音声
おんせい
• 音声 „jazykové zvuky“
o jazykové zvuky vs. nejazykové zvuky („digitální“ vs. „analogové“)
o symboly vs. figury
o artikulace 調音 → artikulační orgány 調音器官 (plíce, hrtan, hlasivky, jazyk,
dutiny, rty aj.), řečová artikulace jako sekundární funkce
o 音声学 fonetika
▪ 調音音声学 artikulační fonetika
▪ 音響音声学 akustická fonetika
▪ 聴覚音声学 percepční fonetika
▪ …
• 音声の単位
o princip tzv. „dvojí artikulace“ (André Martinet)
o segmentální zvuky 分節音
ぶんせつおん
vs. suprasegmentální zvuky 非分節音
o základní zvukovou jednotkou mluvené řeči je slabika 音節; její další analýzou
lze vyčlenit hlásky 音（単音）
o popis/klasifikace hlásky jako souboru artikulačních příznaků/rysů
• 母音
ぼ い ん
samohlásky (vokály)
o míra otevření úst
▪ zavřené, polozavřené, středové, polootevřené, otevřené
o pozice jazyka
▪ přední, střední, zadní
o tvar rtů (míra zaokrouhlení)
▪ nezaokrouhlené, zaokrouhlené
• 子音
し い ん
souhlásky (konsonanty)
o místo artikulace 調音点
o způsob artikulace 調音法
o znělost 有声・無声 (zapojení hlasivek)
o polosamohlásky (semivokály) 半母音 (též „aproximanty“: [j], [w])
• Suprasegmentální jevy prozódie（韻律／プロソディー）
o přízvuk, intonace, výška hlasu, tón, modulace, barva hlasu (témbr), rytmus,
tempo, frázování, síla hlasu…
o prominentnost
2020 年 10 月 26 日 Teorie japonského jazyka 03
2
• Slabika vs. móra モーラ／拍
はく
o slabika – slabičné jádro (vrchol) tvořené hláskou s dostatečnou mírou hlasnosti
(sonanta) vs. slabičné „svahy“ (tzv. onset a koda) tvořené hláskou (hláskami)
s nízkou mírou sonority
o otevřené slabiky 開音節 vs. zavřené slabiky 閉音節
o móra – rytmická jednotka o jednotné délce (čas trvání) tzv. „slabé“ slabiky
資料①
図１ Schéma artikulačních orgánů
図２ Schéma japonských vokálů (srovnání s českými)
2020 年 10 月 26 日 Teorie japonského jazyka 03
3
表① Přehled základních japonských konsonantů
bilabiála alveolára alveopalatála palatála velára uvulára glotála
ploziva
neznělá p t k ʔ
znělá b d g
nazála (znělá) m n ɲ ŋ ɴ
verberanta (znělá) ɾ
frikativa
neznělá ɸ s ɕ / ʃ ç h
znělá z ʑ
afrikáta
neznělá ts tɕ / ʧ
znělá dz dʑ/ ʤ
aproximanta (znělá) w/ɰ* j
* bilabiálně-velární aproximanta
表② Slovníček vybraných pojmů způsobů artikulace konsonantů
Pojem Alternativní výraz Japonský výraz
(kandži)
Japonský výraz
(kana)
ploziva okluziva, závěrová hláska 破裂音 はれつおん
nazála nosovka 鼻音 びおん
verberanta švih 弾き音 はじきおん
frikativa spiranta, třená hláska 摩擦音 まさつおん
afrikáta aspiráta 破擦音 はさつおん
aproximanta klouzavá hláska 接近音 せっきんおん
参考文献：
沖森卓也他『図解日本語』（三省堂 2006）
玉村文郎［編］『日本語を学ぶ人のために』（世界思想社 1992）
猪塚恵美子，猪塚元『日本語の音声入門 解説と演習』（バベルプレス 2015）
松崎寛，河野俊之『よくわかる音声』（アルク 1998）
工藤浩他『日本語要説』（ひつじ書房 2007）
窪園晴夫『音声学・音韻論』（くろしお出版 1997）
小泉保『音声学入門』（大学書林 1996）
服部四朗『音声学』（岩波書店 1984）
磯村一弘『音声を教える』（ひつじ書房 2009）（国際交流基金 日本語教授法シリーズ 2）
伊坂淳一『ここからはじまる日本語学』（ひつじ書房 1997）
2020 年 10 月 26 日 Teorie japonského jazyka 03
4
練習① Podle schématu artikulace určete, o jaký konsonant se jedná:
2020 年 10 月 26 日 Teorie japonského jazyka 03
5
音声学の専門用語
音声 オンセイ 母音 ボイン
調音音声学 チョウオンオンセイガク 子音 シイン
音響音声学 オンキョウオンセイガク 半母音 ハンボイン
聴覚音声学 チョウカクオンセイガク 調音点 チョウオンテン
調音器官 チョウオンキカン 調音法 チョウオンホウ
文節音 ブンセツオン 有声 ユウセイ
非文節音 ヒブンセツオン 無声 ムセイ
音節 オンセツ 韻律 インリツ
開音節 カイオンセツ 拍 ハク
閉音節 ヘイオンセツ
単音 タンオン