2020 年 11 月 2 日 Teorie japonského jazyka 05
1
日本語の音韻
おんいん
論
ろん
• 音韻、音素
お ん そ
„fonéma“, „foném“
o mentální koncept, výsledek abstrakce
o jazykové zvuky zapojené do systému konkrétního jazyka
o potenciál rozlišit význam
o foném 音素 vs. alofon 異音
い お ん
/ / vs. [ ]
• Distribuce hlásek (fonů) – sada fonetických prostředí, v nichž se zvuk vyskytuje
o kontrastivní distribuce – dvě různé hlásky tvoří „minimální pár“ → alofony
různých fonémů Př.: [kiŋ] vs. [giŋ] (金 vs. 銀)
o komplementární (doplňková) distribuce – dvě různé hlásky jsou považovány za
alofony téhož fonému (distribuce v závislosti na fonetickém prostředí)
Př. [ɕiɾɯ] vs. [saɾɯ]/[sɯɾɯ]/[seɾɯ]/[soɾɯ]
o volná variace – dvě různé hlásky se vyskytují ve stejném prostředí (ve stejném
slově), ale nemění význam → dva alofony téhož fonému
Př. [jaɾɯ] vs. [jarɯ] (やる)
• Specifické fonémy 特殊音素
とくしゅおんそ
o 撥音
はつおん
/N/ {ん・ン}
o 促音
そくおん
/Q/ {っ・ッ}
o 長 音
ちょうおん
/R/ různé (např. {ー})
• Příklady zápisu fonému a jeho alofonů
o /t/ → [t] ／ ___ [a], [e], [o]
→ [tɕ] ／ ___ [i]
→ [ts] ／ ___ [ɯ]
o /s/ → [s] ／ ___ [a], [ɯ], [e], [o]
→ [ɕ] ／ ___ [i]
o /b/ → [b] ／ ___ [a], [ɯ], [e], [o]
→ [bj
] ／ ___ [i]
2020 年 11 月 2 日 Teorie japonského jazyka 05
2
• Fonologické procesy
o spodoba 同化
ど う か
– převzetí určitého artikulačního rysu z fonetického okolí
(znělostní, místní aj.)
▪ „návazná znělost“ 連濁
れんだく
▪ nazální spodoba 撥音化
は つ お ん か
▪ palatalizace
▪ devokalizace samohlásek
o redukce 脱落
だつらく
– krácení (často jako extrémní důsledek devokalizace)
o geminace 促音化
そ く お ん か
– výsledek devokalizace/redukce (vznik specifického
fonému /Q/ v prostředí stejných souhlásek)
o fůze 融合
ゆうごう
– proměna sekvence sousedících fonémat ve fonéma jiné
2020 年 11 月 2 日 Teorie japonského jazyka 05
3
資料①
Příklady vybraných fonologických procesů v japonštině
• devokalizace samohlásek
o /kikaN/ → /ituka/ → /sjukuzicu/ →
o /desu/ → [desɯ̥ ] /masu/ → [masɯ̥ ]
o tendence /i/ a /u/ k devokalizaci po neznělé, před neznělou souhláskou a /Q/
• redukce samohlásky
o na začátku slova: /usiro/ → [ɯ̥ ɕiɾo] → [:ɕiɾo]
o u koncovek: /desu/ → [desɯ̥ ] → [des]
o v historickém vývoji: /idaku/ → /daku/ 抱く /ibara/ → /bara/ 薔薇
o uvnitř sekvence: /jonde//iru/ → [jondeɾɯ]; /mite//ageru/ → [mitageɾɯ]
/kono//aida/ → [konajda]; /jaQte//oku/ → [jattokɯ]
o při sousedícím výskytu: /aburaage/ → [abɯɾage]; /to//omoQta/ → [tomotta]
o více fonémat: /maQtaku/ → [ttakɯ̥ ] /koNnitiwa/ → [:tɕiwa]
• krácení dlouhých samohlásek (redukce specifického fonému /R/)
o 学校 /gaQkoR/ → [gakko] そういうこと /soR//juR//koto/ → [sojɯkoto]
o slovotvorný potenciál: かっこいい ← 格好
かっこう
めんどくさい ← 面倒
めんどう
• nazální spodoba
o řada ra a slabika /no/
o /jaranai/ → [jan:ai]; /wakaranai/ → [wakan:ai]; /no//desu/ → [ndesɯ̥ ]
• palatalizace
o před palatálními hláskami: /s/ → [ɕ] /si/ → [ɕi]
/t/ → [tɕ] /ti/ → [tɕi]
/k/ → [kj
] /ki/ → [kj
i]
o C → [+palatalizace] / ___ [i]
• geminace
o 洗濯機 → せんたっき 退職金 → たいしょっきん
o případy koexistence obou tvarů: 三角形 → さんかくけい・さんかっけい
• fůze
o なければ → なけりゃ → なきゃ
o てしまう → ちまう → ちゃう
o ては → ちゃ では → じゃ
o splývání samohlásek: /ai/ → [e:] /itai/ → [ite:]
/ae/ → [e:] /temae/ → [teme:]
/ei/ → [e:] /eiga/ → [e:ga]
/oi/ → [e:] /sugoi/ → [sɯge:]
2020 年 11 月 2 日 Teorie japonského jazyka 05
4
図① Přehled fonologického inventáře moderní japonštiny
Vokály
i u
e o
a
Konsonanty
p t k
b d g
s h
z
r
m n
w j
N Q R
練習① Převeďte zadané výrazy do fonologickéh zápisu
• 新聞 →
• 週末 →
• 風景 →
• 実験 →
• 数理 →
• 酢売り →
音韻論の専門用語
音素 オンソ 撥音化 ハツオンカ
異音 イオン 促音化 ソクオンカ
特殊音素 トクシュオンソ 融合 ユウゴウ
同化 ドウカ 文節 ブンセツ
脱落 ダツラク 強弱 キョウジャク
連濁 レンダク 高低 コウテイ
2020 年 11 月 2 日 Teorie japonského jazyka 05
5
資料②
Schéma identifikace fonémů a alofonů
Úkol: Posoudit, zda dvě odlišné hlásky (fóny) jsou alofony téhož fonému, či zda se jedná o
realizace různých fonémů.
START
Vypsat fonetické
prostředí, v němž se
dané hlásky vyskytují
Vyskytují se
hlásky ve stejném
prostředí?
Mají daná slova
stejný význam?
Hlásky jsou
v komplementární
distribuci
Hlásky jsou alofony
různých fonémů
Hlásky jsou alofony
téhož fonému ve volné
variaci
NE
NEANO
ANO
Hlásky jsou alofony
téhož fonému
v komplementární
distribuci