2020 年 11 月 9 日 Teorie japonského jazyka 06
1
日本語の音韻論：アクセントと連濁
• アクセント „Přízvuk“
o slovní přízvuk – fonotaktické slovo (větný takt 文節
ぶんせつ
), často autonomní slovo
(podstatné jméno, sloveso apod.) + závislý morfém (přípona, koncovka, částice
atd.), též „přízvučná fráze“ アクセント句 → syntaktická struktura věty vs.
zvuková struktura výpovědi
o fonemické jednotky větší než foném (slabika, móra) – prominentnost určité
slabiky/móry (oproti jiným)
o typy přízvuků:
I. rázový (důrazový) 強弱アクセント – čeština, slovenština, angličtina,
španělština aj.
II. tónový (výškový) 高低アクセント – japonština, litevština, švédština aj.
• tónový jazyk (čínština) – průběh tónu uvnitř slabiky
o funkce přízvuku:
I. demarkační (syntaktická) funkce
II. distinktivní (fonologická) funkce (japonština – 14 %)
o přízvukové modely
• přízvukové jádro (předěl) – móra, po níž následuje nízký tón
• vždy tónový rozdíl mezi 1. a 2. mórou
• 平板式
へいばんしき
– „plochý přízvuk“ (bez přízvukového jádra) vs. 起伏式
き ふ く し き
• 頭高型
あたまだかがた
– přízvuk na 1. móře
• 中高型
なかだかがた
– přízvuk na jiné než 1. a poslední móře
• 尾高型
お だ か が た
– přízvuk na poslední móře slova (před partikulí)
• každé slovo má potenciálně n + 1 možností umístění přízvuku (n =
počet mór)
表１ Příklady výrazů dle přízvukových modelů
1 泊 2 泊 3 泊 4 泊
起
伏
式
頭高型 ヒ（火） ハシ（箸） メロン ドーナツ
中高型 ステーキ
中高型 オニク（お肉） ミソシル（味噌汁）
尾高型 ハシ（橋） サシミ（刺し身） イモート（妹）
平板式 平板型 ヒ（日） ハシ（端） ウドン（うどん） ヤキニク（焼き肉）
2020 年 11 月 9 日 Teorie japonského jazyka 06
2
• 連濁
れんだく
„Návazná znělost“
o ve složeninách dochází ke změně první (původně) neznělé slabiky navazujícího
prvku na slabiku znělou; př.: 灰
は い
(popel) + 皿
さ ら
(talíř) → 灰皿
はいざら
(popelník)
o lexikální jev (daná vlastnost určitého slova/složeniny jako celku)
vs. produktivní jev (systémová platnost při dodržení určitých podmínek)
o pravidla pro situace, které brání rendaku:
I. „Japonský morfém“: Je-li návazný prvek původu sinojaponského nebo
jógo (gairaigo), rendaku neprobíhá.
• 安部屋（やすべや） vs. 安ホテル
• 貧乏神（びんぼうがみ） vs. 貧乏性（びんぼうしょう）
Výjimky: 黒砂糖 和菓子 歌ガルタ …
II. „Lymanův zákon“: Obsahuje-li návazný prvek znělou plozivu, frikativu
nebo afrikátu, rendaku neprobíhá.
• 色
い ろ
＋ 紙
か み
→ 色紙
いろがみ
vs. 狐
きつね
＋ 蕎麦
そ ば
→
狐蕎麦
き つ ね そ ば
• 甘
あ ま
＋ 柿
か き
→ 甘柿
あまがき
vs. 合
あ い
＋ 鍵
か ぎ
→ 合鍵
あいかぎ
III. „Pravostranné větvení“: U vícesložkových složenin dochází k rendaku
pouze na nejnižší úrovni složení a vždy z pravé strany.
• 塗
ぬ
り ＋ [箸
は し
＋ 入
い
れ] → 塗
ぬ
り 箸入
は し い
れ
• [塗
ぬ
り ＋ 箸
は し
] ＋ 入
い
れ → 塗
ぬ
り 箸入
ば し い
れ
• 半濁音化
o změna slabiky řady ha na slabiku řady pa
o sinojaponské složeniny, případy s tzv. numerativy (klasifikátory)
o následuje po fonématech /N/, /R/, /cu/, /ti/, /ku/
o Příklady:
• 白髪 vs. 金髪（きんぱつ）
• 筆談 vs. 鉛筆（えんぴつ）
• 白墨 vs. 純白（じゅんぱく）
• 発音 vs. 出発（しゅっぱつ）
2020 年 11 月 9 日 Teorie japonského jazyka 06
3
資料①
表２ Příklady přízvukových modelů s grafickým značením
図１ Příklady zápisů přízvuku v japonštině
2020 年 11 月 9 日 Teorie japonského jazyka 06
4
資料②
1) Příklady složených slov s výskytem rendaku
• 小 ＋ 太鼓
た い こ
→ 小太鼓（こだいこ）
• 竹 ＋ 竿
さ お
→ 竹竿（たけざお）
• 鼻 ＋ 血
ち
→ 鼻血（はなぢ）
• 狸
たぬき
＋ 汁
し る
→ 狸汁（たぬきじる）
• 日 ＋ 傘
か さ
→ 日傘（ひがさ）
• 川 ＋ 岸
き し
→ 川岸（かわぎし）
• 本 ＋ 箱
は こ
→ 本箱（ほんばこ）
• 旅
た び
＋ 人 → 旅人（たびびと）
• 草 ＋ 笛
ふ え
→ 草笛（くさぶえ）
2) Příklady číslovek s numerativy (klasifikátory), jež demonstrují handakuonka
• 一
い ち
＋ 杯
は い
→ 一杯（いっぱい）
• 六
ろ く
＋ 分
ふ ん
→ 六分（ろっぷん）
• 十
じゅう
＋ 本
ほ ん
→ 十本（じゅっぽん）