2020 年 12 月 7 日 Teorie japonského jazyka 09
1
日本語の 統語論
と う ご ろ ん
• Syntax – větná stavba
o významotvorná struktura větších jazykových celků
• věta 文
ぶ ん
– pole vztahů mezi znakovými jednotkami (slovy), které má „větný
charakter“
o bezprostřední složky (konstituenty) 直接構成素
ちょくせつこうせいそ
 stromové schéma 樹形図
じ ゅ け い ず
 ilustrace odlišných vztahů v (syntakticky) víceznačných větách
o fráze 句
く
– konstrukce, jež ve větě plní funkce typické pro určité slovní druhy
(a výrazy daného slovního druhu mají ve svém jádru – head 主要部
し ゅ よ う ぶ
)
o klauze 節
せ つ
– konstrukce s konstituenty v syntaktických vztazích, ale bez
„větného charakteru“
o větný člen 文の 成分
せいぶん
= konstituent zapojený do syntaktických (větných)
vztahů
• čindžucu 陳述 jako „větotvorný prvek“
• Základní typy větných vztahů/funkcí/zapojení:
o Predikace – větný člen predikát (přísudek) 述語
じゅつご
o Doplnění – větný člen komplement (doplněk) 補足語
ほ そ く ご
（補語
ほ ご
）
 problematičnost větného členu podmět 主語
し ゅ ご
o Modifikace – větný člen modifikátor 修飾語
しゅうしょくご
 Adnominální modifikace – přívlastek 連体修飾語
れんたいしゅうしょくご
 Adverbální modifikace – příslovečné určení 連用修飾語
れんようしゅうしょくご
o Paralelní rozvití 並列関係
へいれつかんけい
2020 年 12 月 7 日 Teorie japonského jazyka 09
2
• Typy větných konstrukcí podle počtu a vztahu klauzí:
o Jednoduchá věta 単文
たんぶん
– tvořena jednou klauzí (jeden přísudek)
o Souvětí souřadné 重文
じゅうぶん
– tvořena více než jednou klauzí, přičemž klauze
jsou ve vzájemně paralelním vztahu
o Souvětí podřadné 複文
ふくぶん
– tvořeno více než jednou klauzí, přičemž jedna
klauze (主節
しゅせつ
) je vůči jiné/jiným (従属節
じゅうぞくせつ
)
v řídícím postavení
• Struktura predikačních konstrukcí
o 2 druhy valence (tendence vázat na sebe určité výrazy či typy výrazů):
 Sémantický rámec – role participantů (vztahuje se k lexémům)
 Syntaktický rámec – role aktantů (arguments) 項
こ う
(vztahuje se ke
konstrukcím)
• Konstrukce 構文 jako základní symbolická (znaková) jednotka gramatického
(jazykového) systému
o formální rovina: pádové schéma, funkční tvar predikativu, slovosled aj.
o obsahová rovina: konceptuální obsah (včetně informační struktury), stylistické
ukotvení, funkce aj.
• Mezi konstrukcemi existují tzv. meronymické vztahy (vztahy části a celku) → určitá
konstrukce může tvořit součást konstrukce jiné (případně též být součástí tzv.
konstruktu – konkrétního textového uplatnění určité konstrukce či konstrukční sítě)
参考文献：
庵功雄『新しい日本語学入門』（スリーエーネットワーク 2001）
沖森卓也等『図解日本語』（三省堂 2006）
小池清治『現代日本語文法入門』（ちくま学芸文庫 1997）
原沢伊都夫『日本語教師のための入門言語学』（スリーエーネットワーク 2016）
佐久間淳一、加藤重広、町田健『言語学入門』（研究者 2004）
Hilpert, Martin (2014) Construction Grammar and its Application to English. Edinburgh University
Press.
2020 年 12 月 7 日 Teorie japonského jazyka 09
3
資料①
Příklad rozložení japonské věty na bezprostřední složky ve stromovém schématu:
太郎が大きな弁当を食べた
太郎が 大きな弁当を 食べた
太郎 が 大きな弁当 を
大きな 弁当
資料②
2020 年 12 月 7 日 Teorie japonského jazyka 09
4
資料③
Propojení participantů a aktantů do „ditranzitivní“ konstrukce (princip sémantické
koherence):
お母さんが 息子
む す こ
にお 弁当
べんとう
を作りました。
Sémantický rámec slovesa
作る (vyrobí)
Konstrukt Syntaktický rámec
„ditranzitivní“ konstrukce
výrobce = 〈お母さん〉 お母さんが konatel (dávající) = [NP が]
息子に příjemce (dostávající) = [NP に]
výrobek = 〈お弁当〉 お弁当を objekt (předávaná věc) = [NP を]
činnost = 〈作る〉 作りました。 přísudek = [VAKTIVNÍ TVAR]
„Ditranzitivní“ konstrukce (prototyp):
Formální rovina = pádové schéma [NP ga NP ni NP o VAKTIVNÍ TVAR]
Obsahová rovina = obrazové schéma [X způsobí, že Y obdrží Z]
練習①
Proveďte analýzu syntakticky víceznačné věty 太郎が大きな弁当の梅干を食べた do
stromových schémat tak, aby byly patrné syntaktické odlišnosti ve významech:
a) 弁当が大きい
b) 梅干が大きい.
2020 年 12 月 7 日 Teorie japonského jazyka 09
5
統語論の専門用語
文 ブン 従属節 ジュウゾクセツ
直接構成素 チョクセツコウセイソ 陳述 チンジュツ
句 ク 構文 コウブン
節 セツ 項 コウ
樹形図 ジュケイズ 述語 ジュツゴ
文の成分 ブンノセイブン 主語 シュゴ
単文 タンブン 補足語 ホソクゴ
重文 ジュウブン 修飾語 シュウショクゴ
複文 フクブン 連体 レンタイ
主節 シュセツ 連用 レンヨウ