JSB_SLAV55 #7



●Charles Fourier
○feminisme (1837)
●kritika patriarchální kultury
●politicko-společenský feminismus
●čtenářsky orientované teorie (recepční)
1890 = tzv. “první vlna” feminismu

“Handing  down of power from one male to another.”
●nadvláda muže nad ženou
●jasné rozdělení společenských rolí mezi M a Ž
●vlastní mechanismy nápravy selhání
●opora v náboženském výkladu
●dodnes v mnoha kulturních prostředích
Související pojmy:
machismus, misogynie, gynofobie

●od konce 19. stol.
●politický a občanský rozměr
●boj za rovná práva (volební)
V literatuře
●Katherine Mansfield
●Dorothy Richardson
●Virginia Woolf

●Vlastní pokoj (A Room of One`s Own), 1929
●materiální podmínky žen jiné než mužů
●omezení plyne ze spol. rolí
●“vlastní pokoj” jako koncept svobodného místa
Vliv na feministické teorie 60. let (Doris Lessing)

●“kritika” V. Woolf = vlastní pokoj nestačí
●důraz na “osvětu” a šíření “uvědomění”
●problematická místa
○manželství
○práce
○společenský život
Významná data (dva možné “počátky”):
1949 – Simone de Beauvoir: Druhé pohlaví
1963 – Betty Friedan: Ženská mystika

●manželka Jeana Paula Sartra
●Druhé pohlaví (Le deuxième sexe), 1949
●promýšlí vlastní ženskou identitu
●žena není biologický fakt, ale umělý koncept
●pohlavní identita je konstrukt
“Nikdo se nerodí ženou, ale je ženou spíše stvořen.”

●Ženská mystika (The Feminine Mystique), 1963
●patriarchát využívá bilogické rozdíly => nerovnost
●útok na středostavovská americká manželství
●technický pokrok ženám neulevil
●psychologie útlaku
●“problém beze jména” = vše se zdá OK, ale není
“Žádný bůh nás nespasí, musíme to udělat samy.”

●vznik ve druhé vlně feminismu
●jak literární texty nakládají s patriarchálními normami?
●literatura
○potenciální “bojiště” za změny
○nástroj změn
●jaká je role ženského hlasu v literatuře?
○co ženy píší?
○jakou mají pozici?
●Gynokriticismus = studium literatury psané ženami

●Sexuální politika (Sexual Politics), 1969
●zkoumá sexuální vztahy v dílech psaných muži
○D. H. Lawrence
○Norman Mailer
○Jean Genet
●kritika mužské konstrukce sexuality
●vliv na queer theory

●Šílené ženy v podkroví (Madwomen in the Attic), 1979
●mužské psaní má pro ženy jen několik rolí
●mužské psaní slouží patriarchátu
●patriarchát dusí ženský rozvoj a svobodu
Sněhurka: dvě základní ženské role: hloupá naivní Sněhurka a zlá královna

●“mužské zírání” (bez ohledu na pohlaví)
●Hollywood počítá s “mužským divákem” (muž se dívá)
●žena je objekt dívání (objektifikace ženy)
●muž je konzument slastí / žena producent slastí
Mužské zírání (male gaze) = konstrukce vizuálního obsahu
pro uspokojení předpokládaného mužského recipienta.

●vlivy poststrukturalismu a psychoanalýzy
●hlavním tématem je “reprezentace”
●Helene Cixous
●Julia Kristeva
●Luce Irigaray

●ženské psaní (écriture feminine)
●Smích Medúzy (1976)
●Woolf: “Nemohu psát jako muž.”
●Cixous: “Ženské psaní nemá definici, je opozicí mužského,
patriarchálního psaní.”

●ženské a mužské psaní vychází z jazyka
○mužské = symbolické
■strukturované
■nařízené
○ženské = sémiotické
■fluidní
■těkavé

●ženský hlas = proces odporu proti patriarchátu
●svět požitků je mužský = žena v něm nemá hlas
●důraz na ženskou tělesnost
●mateřství (některými fem. odmítáno)
“Abychom byly matkami, nemusíme přestat být ženami.”

●zpochybňování pohlavní identity
●vytváření dichotomií / opozic
Rozdělení feministického hnutí podle reprezentace “ženství:
“ženské” je způsob vyjadřování (bez ohledu na biologické pohlaví)
X
“ženské” je v přímém rozporu s mužským (ženy jsou jiné než muži)

●“ženskost” není ženská přirozeně
●byla ženám “vnucena” = vnímána jako “nižší”, “slabší” forma vyjádření
●ženskost je do své pozice zatlačena sociální konstrukcí
Otázky: Mohou muži psát “ženskou” literaturu? A naopak?
Mohou trans-ženy (muži->ženy) být skutečně ženami, nebo je to jen další pokus mužů, jak ženy
ovládat?

●afroamerický feminismus
●marxistický feminismus
INTERSEKCIONALITA = společenské vztahy a problémy nelze vnímat z hlediska jediného aspektu
(pohlaví) => literární kritika nemůže být zaměřena pouze na otázky pohlavní identity
Jak text jedná s otázkami pohlaví/rasy/třídy/zdraví atd.?
Tyto otázky jsou a budou v literatuře stále aktuální.