Textil v muzeu
podklady pro zkoušku
okruh II. – prameny ke studiu

Textil, textilie i pomůcky a nástroje k výrobě textilií patří neoddělitelně ke kultuře lidstva.
Schopnost vyrábět textilie, používat a zdokonalovat pomůcky a nástroje k textilní výrobě a rozvíjet
výrobní technologie jsou důkazem trpělivosti, vynalézavosti a dovedností našich předků.
K historickému bádání v oblasti textilní výroby a textilií je možno vedle samotných textilních
výrobků využívat množství dochovaných dokladů netextilního charakteru, jež mohou být informačním
zdrojem o podobě textilií.
Tyto zdroje nazýváme prameny a dělíme je na :
Ikonografické
Písemné (psané a tištěné)
Historické a etnografické paralely
Hmotné

•- ikonografické prameny zobrazující textilie (obrazy, sochy, reliéfy, malované vázy, fotografie,
obrazový doprovod knih, atd.)
•
•

Textil v muzeu
-písemné prameny (psané i tištěné) hovoří o textilní
     výrobě či podobě textilií a odívání již od dob antických
     (rukopisy, spisy, kroniky, legendy, krejčovské knihy,
      módní a dámské časopisy, krásná i dobová odborná
      literatura apod.)
-historické a etnografické paralely, kdy na principu podobnosti odvozujeme možný vzhled textilií či
technologie výroby
-hmotné prameny, jimiž rozumíme samotné textilie, ale rovněž předměty určené k výrobě textilií, jež
nepřímo dokumentují technologie a výrobu textilu. Mezi hmotné prameny náleží také ty, které
druhotně dokumentují podobu textilu. Rozumíme jimi např. hliněné hrudky nebo nádoby s otisky
tkanin.
-

Hmotné prameny



Textil v muzeu
Je nutné si uvědomit, že nálezy textilu, zejména v době do 1. tisíciletí př.n.l., jsou velmi
vzácné, ojedinělé, neboť díky povaze k výrobě užitého organického materiálu podléhá textil velmi
rychle zkáze. Z tohoto důvodu jsou pro nás důležité i jiné typy informačních zdrojů, mnohdy jsou
také jedinými prameny.