Textil v muzeu
podklady pro zkoušku
okruh IX. – Depozitární režim pro textilní sbírky

Uložení textilních předmětů v depozitáři za optimálních podmínek
•- Sbírkové předměty nejlépe ukládat na plocho a ne v příliš vysoké vrstvě
•Při uložení zavěšením nutno užívat pomůcky, které nebudou deformovat předmět (např. ramínka se
širokým profilem, vycpávky na čepice apod.)
•- Optimální teplota 15-18°C
•- Optimální vlhkost vzduchu 50-55%
•Teplota a vlhkost se vzájemně ovlivňují, zejména pokud jsou sbírky ukládány v neklimatizovaném
depozitáři, krátkodobé výkyvy z optimálního vymezení neznamenají ohrožení pro sbírkové předměty,
tyto výkyvy se však nesmějí stávat často nebo nesmějí být dlouhodobé. Při přílišném vlhku hrozí
zejména rozvoj plísní, v případě, že předměty obsahují kovové součásti, hrozí jejich koroze a
přenos korozních zplodin na textilii. Rovněž může dojít k bobtnání vláken a deformaci textilie. V
případě nízké vlhkosti naopak nastává vysychání vláken v textiliích a jejich zvýšené lomivosti a
následnému poškození textilie trhlinami.
•Většina těchto poškození je nevratná a vyžaduje zásah konzervátora/restaurátora.

Využití textilní sbírky
-Ukládání v temnu (světlo jen na práci v depozitáři). Světlo narušuje jednak stavbu vlákna a rovněž
jeho barevnost (pokud jsou vlákna barvena, barvy blednou nebo zcela změní odstín). Poškození
světlem je kumulativní, tzn. intenzita poškození s přibývajícím počtem hodin osvětlení narůstá a je
neodstranitelné -Ukládání v bezprašném prostředí – částice prachu mají ostré hrany, kterými
rozrušují pevnost vlákna – nevratné poškození. Ukládání v prachotěsných skříních. -Ochrana před
biologickými škůdci – zabránit zavlečení různých druhů hmyzu (zejména mol, kožojed, hlodavci) –
způsobují nevratné poškození požíráním textilních materiálů
•
•Opatření: pravidelné kontroly, okamžitá náprava při zjištění nedostatků a poškození
•
•
•