Hermann Hesse

AN DIE SCHÖNHEIT


Gib uns deine milde Hand!

Von der Mutter Hand gerissen

Irren wir in Finsternissen

Kinder durch ein fremdes Land.


Manchmal wenn es dunkel war,

schenkte eine Heimatweise (píseň, nápěv z domova, z vlasti)

Deiner Stimme wunderbar

Licht und Trost der bangen Reise.


Wanderer ohne Ziel und Pfad,

irren wir in dunklen Weiten:

Wolle du uns gnädig leiten

Bis der große Morgen naht!


Můj překlad:

Hermann Hesse NA KRÁSU


Ruku dej nám jemnou svou!

Z rukou matky vytrženi

Bloudíme jen temnotami

Děti zemí neznámou.


Někdy, když bývalo tma,

z tvého hlasu zaznívala

milá píseň domova,

útěchu na cestě dala.


Bez cíle tu jdeme zemí

Bloudíme jen v dálce šedé:

Kéž nás milostnivě vedeš

Až k velkému rozednění!