NORSKO 2. POLOVINY 19. STOLETÍ Opakování z minula ◦Rok 1814 – výsledek napoleonských válek – Kielský mír – Dánsko přichází o Norsko ve prospěch Švédska ◦Norsko nesouhlasí – snaží se o samostatnost – Shromáždění v Eidsvollu ◦Norská Ústava – 17. květen 1814 – vlastní král, nezávislost, „liberální a demokratická“ ústava ◦Švédsko útočí na Norsko, to se podvoluje a stává se členem personální unie – Ústava zůstává ◦Vlastní parlament, velká míra nezávislosti, třenice se Švédskem ◦Problémy ekonomiky po válkách, nedostatek jídla – postupně vzrůstající vliv sedláků ◦Embetsmannstaten – úřednický stát – jen bohatí úředníci v parlamentu, postupně doplňováni bohatými sedláky ◦Posilující kultura a „národní“ cítění Embetsmannstaten Obsah obrázku text, oblečení Popis byl vytvořen automaticky ◦Stále silný vliv úředníků – pokaždé součástí vlády, sedláci je podporovali proti Švédsku, jinak se snažili prosazovat vlastní zájmy ◦Král Oskar byl ochotný ustoupit tlakům Norska – větší rovnocennost – boj o vlajku a znak – Norsko nakonec získalo polovinu znaku unie ◦Zrušení „Židovského paragrafu“ 1851 ◦Spolu se sedláky silná podpora lokálního rozvoje Norska – výstavba nových silnic a první železnice – 1854 (Christiania-Eidsvoll) ◦Ke konci 60. let úředníci postupně ztrácí své výsadní postavení – vnitřní rozpory ◦Sílí tlaky na opuštění linie úředníci/sedláci a na zavedení systému politických stran – Johan Sverdrup – a rozšíření volebního práva ◦ Vznik parlamentarismu v Norsku Obsah obrázku muž, osoba, zeď, nošení Popis byl vytvořen automaticky ◦Stálá snaha získat větší politickou nezávislost na Švédsku – norská vláda stále přímo podřízena králi, parlament nezávislý ◦1869 získává Storting právo setkávat se každý rok, do té doby jednou za 4 roky ◦Johan Sverdrup vidí budoucnost v parlamentarismu v Norsku – nejde o moc úředníků, ale o zastávání určitého názoru, nezávisle na původu ◦Nesouhlas s vládou úředníků – volby 1882 – silná podpora Sverdrupa ◦První norská studentka na univerzitě v 1882 ◦V roce 1884 Sverdrup jmenován premiérem – vznik parlamentarismu, založení prvních politických stran – Venstre a Høyre ◦Volby do parlamentu – rozšiřování volebního práva – 1860 cca 8 % populace, roku 1884 se rozšiřuje volební právo pro větší množství plátců daní, právo volit pro všechny muže v 1898 ◦ Dělnické hnutí ◦Marcus Thrane – první dělnické hnutí v Norsku po evropských událostech 1848 ◦Snaha o rozšíření volebního práva, zrovnoprávnění vzdělávání, zřízení spořících bank pro chudší – za účelem zvýšení finanční gramotnosti ◦Thrane od roku 1849 shání podporu pro své přesvědčení –v roce 1851 přes 30 000 členů ◦Hlavní centrum na východě Norska kolem Oslo, Drammen – proti vůli státu, 1855 zatčení za šíření revolučních myšlenek ◦Thranebevegelsen – hnutí rozpuštěno, přišlo příliš brzy? Pomalá industrializace v Norsku, málo dělníků, hlavně rolníci, nespokojení dělníci a chudí mohli velmi snadno emigrovat do USA, k čemuž docházelo ve velké míře ◦Až v roce 1887 vzniká dělnická socialistická Arbeiderpartiet Industrializace ◦Po ekonomických krizích z první poloviny 19. století se země v polovině století vzpamatovává ◦Technologický rozvoj – železnice – zmenšení vzdáleností, větší množství informací pro všechny ◦Do 1850 Nárůst počtu obyvatelstva o 50 % - skoro na 1,5 milionu, v 1865 1,75 milionu, 75 % na venkově ◦Rozvoj měst – s příchodem obyvatelstva z venkova, kde ubývalo volné půdy ◦Rozvoj obchodu a dílen, rostoucí export – lodě a vybavení, ryby, dřevo ◦Rozvoj zemědělství – brambory – větší využívání koňů – pluhy, stroje, atd., opětovný nárůst produkce dřeva ◦Rozvoj obchodní a přepravní flotily – 1870 třetí největší nákladní flotila na světě – plachetnice, s příchodem parolodí problém pro norskou flotilu a ekonomické komplikace měst na jihu Norska, závislých na stavbě dřevěných lodí ◦Růst HDP – ke konci 19. století na úrovni Dánska, před Švédskem ◦V roce 1880 1000 km železnic, pravidelná lodní doprava podél pobřeží, poštovní lodě ◦Emigrace přes 400 000 do USA ◦ Obsah obrázku text, voda, exteriér, loďka Popis byl vytvořen automaticky Národní obrození ◦Po odklonu od Dánska snaha o znovuobjevení vlastní historie – pověsti, pohádky, ságy ◦V polovině století vychází sbírka pohádek Asbjørnsena a Moe Norske folkeeventyr – na základě ústní tradice ◦Ivar Aasen znovuobjevuje původní norštinu – sepisuje jednotlivé dialekty – vznik landsmålet (nynorsk) ◦Důležité postavení Telemarku – zdroj velké části pohádek, opravdový venkov, ale blízko civilizace ◦Národní romantismus ◦ Obsah obrázku text Popis byl vytvořen automaticky Umění po 1850 ◦Silné ovlivnění národním obrozením ◦Malíři zachytávají „krásy norského venkova“ ◦Adolph Tidemand, Hans Gude – Düsseldorf, Mnichov, Kitty Kielland, na konci století Edvard Munch ◦Edvard Grieg – Peer Gynt ◦Vznik divadel v Christianii, Bergenu > Obsah obrázku osoba, interiér, vaření, jídlo Popis byl vytvořen automaticky Literatura ◦Henrik Ibsen ◦Bjørnstjørne Bjørnson ◦Camilla Collett ◦Amalie Skram ◦Knut Hamsun ◦Sigbjørn Obstfelder