Vývojová psychologie a ekologická výchova Michal Medek Drobný vstupní testík 1. Během školní docházky dochází u většiny dětí v oblasti sebehodnocení a. k růstu b. sebehodnocení zůstává na stejné úrovni c. poklesu d. sebehodnocení je individuální 2. Schopnost fotografické paměti (a tedy i názorného vnímání) je nejvíce vyvinuta u a. předškoláků (do 7 let) b. mladších školáků c. starších školáků (od 12 let) 3. Na otázku: „Proč jsi veselý“ odpoví devítileté dítě: a. „Protože se směju.“ b. „Protože jsem udělal(a) dobrou věc.“ c. „Protože si myslím, že jsem udělal(a) dobrou věc.“ 4. Realismus v pohledu na svět je typický pro a. 5 – 7 leté b. 9 – 11 leté c. 13 – 15 leté 5. Mladší školáci nejradši prozkoumávají svět a. četbou b. pokusy c. dotazy 6. Vznik izosexuálních skupin (holky a kluci) je spojen s a. vytvořením sexuální identity b. rozdílným vývojem intelektuálních schopností u kluků a holek c. rozdílnými zájmy danými různou úrovní fyzických schopností 7. Trojúhelník je dítě schopno nakreslit v a. 3 letech b. 5 letech c. 7 letech 8. Invarianci objemu nepočitatelného (např.: placička z plastelíny má stejný objem jako had z téhož materiálu, pokud byla vyrobena ze stejné kuličky) dítě ovládá v a. 5 letech b. 7 letech c. 9 letech Drobný vstupní testík 1. Během školní docházky dochází u většiny dětí v oblasti sebehodnocení a. k růstu b. sebehodnocení zůstává na stejné úrovni c. poklesu d. sebehodnocení je individuální 2. Schopnost fotografické paměti (a tedy i názorného vnímání) je nejvíce vyvinuta u a. předškoláků (do 7 let) b. mladších školáků c. starších školáků (od 12 let) 3. Na otázku: „Proč jsi veselý“ odpoví devítileté dítě: a. „Protože se směju.“ b. „Protože jsem udělal(a) dobrou věc.“ c. „Protože si myslím, že jsem udělal(a) dobrou věc.“ 4. Realismus v pohledu na svět je typický pro a. 5 – 7 leté b. 9 – 11 leté c. 13 – 15 leté 5. Mladší školáci nejradši prozkoumávají svět a. četbou b. pokusy c. dotazy 6. Vznik izosexuálních skupin (holky a kluci) je spojen s a. vytvořením sexuální identity b. rozdílným vývojem intelektuálních schopností u kluků a holek c. rozdílnými zájmy danými různou úrovní fyzických schopností 7. Trojúhelník je dítě schopno nakreslit v a. 3 letech b. 5 letech c. 7 letech 8. Invarianci objemu nepočitatelného (např.: placička z plastelíny má stejný objem jako had z téhož materiálu, pokud byla vyrobena ze stejné kuličky) dítě ovládá v a. 5 letech b. 7 letech c. 9 letech Činitelé psychického vývoje ● genetická informace, malá sociální skupina, společenská vrstva, kultura Novorozenec, kojenec, batole ● akcentace vlivu matky = > rodina ● sebedefinice ● definice prostředí ● ubezpečení o dobru světa a o jeho interaktivitě ● lokomoce = > prostorové a psychické osamo- statnění ● primární socializace ● naprostá převaha vlivu MSS ● základy vztahování se ke světu, ne návyky Předškolní věk ● období „názorného intuitivního myšlení (Piaget) ● tvorba logického (=manipulovatelného) světa s vymezenou rolí jednotlivce – rigidní svět ● nazírání na svět: centrace, egocentrismus, fenomenismus, prezentismus ● zpracování informací: magičnost, animismus (antropomorfismus), arteficialismus, absolutismus ● malé pochopení vztahu podstaty a vnější podoby a nazírání reality z více úhlů (ostříhaná maminka není maminka) Předškolní věk ● neschopnost systematického zkoumání ● omezená schopnost generalizace (klasifikace, tvorba analogií, příčinná souvislost) ● postupné zvyšování kapacity pracovní paměti ● vlastní pojetí událostí (43% fabulace) ● socializace: omnipotentní rodič, kamarádi, přizpůsobení instituci ● autoritou určující pravidla jsou dospělí Školní věk ● mladší / starší ● raný / střední / starší (9-11) ● první společenský rituál => změna sociální pozice ● prostředí, které potlačuje fabulaci ● rodiči chápáno jako příprava na budoucnost = provizorium x pro dítě je to realita (jediná možná) ● prostředí intenzívních zpětných vazeb = individuace Mladší školní věk ● poznání (jediné správné) vnějšího světa, „závislost na realitě“ - netvoří se k ní alternativy, naivní realismus ● myšlení (i abstraktní operace) jsou fixovány na konkrétní prožitky => zobecnění zkušenosti ● konkrétní logické myšlení: decentrace, konzervace, reverzibilita ● obtížná generalizace (a tvorba pravidel) ● schopnost hierarchické klasifikace Mladší školní věk ● chápání času a počtu ● selektivní zpracování informací při řešení problémů; hodnocení informací = selektivní potlačování „nedůležitých“ sdělení ● rozvoj metakognice (hodnocení sebe sama a různých poznávacích strategií) ● zobecňování mluvených symbolů (nevážou se na konkrétní jev) ● zaměření na úspěch (hodnocení rodiči) => rigidita v pravidlech ● internalizace morálních pravidel (ocenění) Dospívání ● tělesná proměna, kult těla ● nová konstituce osobnosti – nezávislá na „významných blízkých“ ● sekundární socializace, otevření nových možností sebepojetí a vlastních rolí ● jistotou je vlastní tělo a pozice v malé / vlastní sociální skupině (ocenění= zakotvení) ● schopnost soudů o soudech, rozsáhlé formální operace, hypotetické světy ● rigidita v pravidlech = absolutizace nároků Dospívání ● velký důraz na důvěru a důvěryhodnost vychovatele (žije co káže?) ● důraz na vztah k oboru vzdělání – učí to, protože se tím živí nebo je to jeho mise? ● velká citlivost na vlastní osobnost a její zlehčování - „autoritami“ i vrstevníky ● opět značně soběstředný postoj (všichni se na mě dívali..) Literatura ● Krajhanzl, J. (2011) Děti a příroda: období dětského vývoje z hlediska environmentální výchovy. Dostupné online z ● Langmeier, J.; Krejčířová, D. (1998) Vývojová psychologie. Praha : Grada. ● Vágnerová, M. (2000) Vývojová psychologie : dětství, dospělost, stáří. Praha : Portál.