Vrostl do mě kousek molasy. Kousek jílovitého vápence zbarveného do bledě zelena. Tento
kámen, užívaný ve stavbách již od středověku, a který ještě dnes z Fribourgu dělá jedno
z nejzachovalejších gotických měst Evropy. Molasa[K.M.1]  – termín, který jsem převzal, abych jím
pojmenoval toto fribourgské období – naše období. Zákruty řeky Sariny[PD2] , která rozděluje město
na dvě části. Bilingvní[PD3]  město na pomezí francouzsky mluvícího Švýcarska a toho
německého[K.M.4] . Město Jonase, románu, ve kterém Jacques Chessex líčí své mládí a život na
střední škole Saint-Michel. Město, ve kterém je vtisknutá zbožnost, mystérium a zářivá smyslnost,
stejně jako v textech tohoto velkého švýcarského autora. Město mostů. Každý den při čekání na tebe,
až se ke mně přidáš na břehu řeky, jsem si procházel tyto hlavní: most Svatého Jana[K.M.5]  vedoucí
ke čtvrti La Planche, most Pont du Milieu, v podstatě ústřední most, skrytý [PD6] most Pont de
Berne, bezpochyby ten nejestetičtější, a most Pont de la Motta vedoucí k opatství Abbaye de la
Maigrauge[K.M.7] . Taky jsem chodil vzdávat hold všem těm sochami zdobeným fontánám, velkolepým,
často až nadutým, [PD8] jako je třeba ta Fontána věrnosti[K.M.9] , jejíž jméno mě dodnes rozesmívá.
A všechen ten zbytek, [PD10] ten vír[K.M.11] , se kterým nevím, co dělat: moje sny o psaní, moje
četby Chessexe, hradby, jezero a přehrada Pérolles, panorama na město z kaple Lorette, kapucínský
klášter Montorge, kde jsem spálil všechny [PD12] svíce. Už spolu nikdy nepůjdeme poslouchat
zvuky[PD13]  řeky Sariny. Molasa tak shrnuje celé období uzavřené ve sněhové kouli [PD14] – co se
s tím vším stane, až se rozpustí?[PD15]



-          Obecně těžší úsek, protože si pořád nejsem jistá, zda názvy nechat v originále, nebo je
přeložit. Na mosty jsem použila Google, kde jsem nedohledala český název.

-          Geologické názvy také složité – při opakovaném čtení nemám pocit, že text plyne
přirozeně. Jako čtenářka bych z toho asi byla zmatená…


KOMENTÁŘ:

ano, s „molasou“ je problém – je to odb. termín a zároveň homofonum k adj. „mollasse“, poddajný,
ochablý, apatický (člověk), slaboch... U poslední věty ( i jinde) se zdá, že odpovídá – vždy se
shoduje se subst. ž. rodu: „période... molasse“; dalo by se uvažovat o nějaké explicitaci

„mosty“ – když překládáte sv. Jana (a jsem pro), hodilo by se to i u Pont du Milieu (= Prostřední
most), zvlášť když je na to narážka v textu


S nepřirozeným tokem textu máte pravdu, proto i ty návrhy v poznámkách (např. PD8 i další).

________________________________

 [K.M.1]Velice odborné termíny, kterými si nejsem jistá.

 [PD2]česky Sána (podle němčiny)

 [PD3]ne v románu raději „dvojjazyčné“?

 [K.M.4]Možná spíš ,,německy hovořícího“, ale přišlo mi to už dlouhé. TŘEBA: NA POMEZÍ FRANCOUZSKY
A NĚMECKY MLUVÍCÍHO ŠVÝCARSKA – KDYŽ SI TO PŘEČTETE NAHLAS, ZNÍ TO V POŘÁDKU

 [K.M.5]Překládat, když ostatní nechám v originále?
(Zní mi to lépe, ale působí to trochu zvláštně, když i střední školu mám ponechanou jako
Saint-Michel.)

 [PD6]„krytý“ = techn. typ

 [K.M.7]Název – nechat v něm ,,Abbaye“?

 [PD8]čeština nemusí mít tuto postpozici, zkuste dát přívlastky dopředu; nebude pak „všem těm
sochami...“, ale „..až nadutým sochami zdobeným...“

 [K.M.9]Mám trochu pocit, jestli tato věta neodkazuje třeba na nevěru, kterou nám hlavní postava
odhalí později. Pokud tomu tak je, s větou bych asi pracovala víc do hloubky. ANO, JISTĚ

 [PD10]asi autentičtěji „a všechno to ostatní/další...“

 [K.M.11]Možná by bylo vhodnější nahradit jiným slovem: chaos? ANO, BUĎ TAKÉ METAFOROU, NAPŘ.
KOLOTOČ, NEBO TEN CHAOS

 [PD12]ne, „kam jsem chodil zapalovat“

 [PD13]zde jste ubrala na poetičnosti, ale má tam své místo

 [PD14]najděte si podle obrázku „boule à neige »

 [PD15]řídila jste se logikou věci, ale zde to nesedí.