Fakultní nemocnice Brno, Pracoviště Nemocnice Bohunice a Porodnice, Neonatologické oddělení Schéma klinicko-psychologické péče o dítě raného věku a jeho rodiče Hana Jahnová prezentace do předmětu „Dětská klinická psychologie“ Akademický rok 2020/2021 Současný stav psychologické péče v rámci perinatologických center v ČR •Ústav pro péči o matku a dítě, Praha – Podolí •Všeobecná fakultní nemocnice, Praha – • Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží, MUDr. Daniela Marková •Fakultní nemocnice Motol, Praha •Nemocnice Most •Masarykova nemocnice Ústí nad Labem •Fakultní nemocnice Hradec Králové •Nemocnice České Budějovice •Fakultní nemocnice Plzeň •Fakultní nemocnice Brno •Fakultní nemocnice Olomouc •Baťova krajská nemocnice Zlín •Fakultní nemocnice s poliklinikou Ostrava – Poruba • • Schéma klinickopsychologické péče o dítě a rodiče v rámci perinatologických center •1. péče o rodiče s rizikovým těhotenstvím • (velmi často těhotenství po programu asistované reprodukce) • indikace péče - péče preventivní, indikace lékaře, na přání těhotné ženy • forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče •2. péče o dítě a rodiče po porodu v době hospitalizace dítěte • indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů • forma péče - krizová intervence, psychoterapeutická péče •3. péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci center vývojové • péče - (opakovaná vyš. ve věku 3,6,9,12, 18,24 měsíců a dále např. 5,8,14,18 letech ) • indikace péče - péče preventivní, indikace neonatologa, na přání matky/rodičů • forma péče - diagnostická část – úroveň psychomotorickéhp vývoje, výchovné poradenství, • psychoterapeutická péče • • Schéma psychologické péče o dítě a rodiče • 2. Péče o dítě a rodiče po propuštění v rámci péče • neonatologické ambulance •Psychologické sledování je především určeno předčasně •narozeným dětem s porodní hmotností nižší než 1500 gramů •500 – 749g – ILBW – Incredible Low Birth Weight • (cca 24.-26. t.g.) •750 – 999g – ELBW – Extremely Low Birth Weight • (cca 27.-29.t.g.) •1000 – 1499g – VLBW – Very Low Birth Weight • (cca 30.-32.t.g.) • •a dále dětem s komplikacemi v pre, peri, a postnatálním •období, dětem narozeným v termínu porodu • Hlavní cíle psychologického sledování •Opakovaná hodnocení psychomotorického vývoje, která slouží k zachycení vývojových odchylek - individuální stimulační program •Řešení aktuálních vývojových a výchovných problémů podle individuálních potřeb dítěte a rodiny •Podpora raného vztahu matky (rodičů) a dítěte – upozornění na individualitu a osobnost dítěte •Zajištění krizové intervence pro rodiče •Poskytování emoční podpory, případně podpůrné psychoterapeutické vedení člena rodiny nebo celé rodiny •Podle potřeby napojit rodiče na další specializovaná pracoviště, jako např. středisko rané péče, rehabilitační stacionáře, psychoterapeutická, popřípadě psychiatrická pracoviště atd. •Upozornění rodičů na význam svépomocných skupin v rámci různých občanských sdružení a rodičovských organizací – www. nedoklubko.cz • Psychologické sledování zahrnuje •Diagnostickou část •vývojová diagnostika, stimulace vývoje •Výchovné poradenství •Terapeutickou část •krizová intervence, psychoterapie podpůrného charakteru • Intervaly klinickopsychologického sledování •U předčasně narozených dětí: •První rok života: •3., 6., 9. a 12. měsíci gestačního/korigovaného věku •Druhý a třetí rok života: věková korekce nadále: •18., 24., 30. a 36. měsíci •gestačního/korigovaného věku a chronologického/kalendářního věku • •U dětí narozených v termínu: aktuálně, podle potřeby: 1.návštěva - rozhovor s matkou/rodiči – OA, RA, problém 2.návštěva – vlastní klinickopsychologické vyšetření 3.návštěva – setkání s oběma rodiči, doporučení a závěry vyšetření, • všechny tři návštěvy mohou probíhat ve více sezení 1. • • •Diagnostická část • •sledování psychomotorického vývoje, stanovení jeho aktuální úrovně a případných abnormit •Rozhovor s rodiči •Pozorování spontánní aktivity dítěte •Vývojová škála dle Bayleyové – BSID –II; BSID - III • •Složky psychomotorického vývoje – adaptivní chování, řeč, jemná a hrubá •motorika, sociální chování •Mentální škála – kognitivní vývoj, řeč, sociální vývoj •Motorická škála – jemná a hrubá motorika •Škála chování - pozornost – bdělost, orientace - zájem , emoční regulace kvalita motoriky • •Mentální škála - mentální vývojový index - MVI •Motorická škála - psychomotorický vývojový index - PVI • • • • • Výsledné hodnocení Kategorie hodnocení pro obě výše uvedené škály dle Bayleyové: průměrná hodnota 100, směrodatná odchylka +/- 15 bodů urychlený vývoj (vývoj. index: 115 a více) v mezích normy (vývoj. index: 114 – 85 mírně opožděný (vývoj. index: 84 - 70) významně opožděný (vývoj. index: 69 a nižší) Změny našeho hodnocení: středně opožděný (vývoj. index: 69 - 50) významně opožděný (vývoj. index: nižší než 50) Výchovné poradenství •optimální řešení aktuálních potíží podle potřeb rodiny, důraz na individualitu dítěte •podpora psychomotorického vývoje dítěte •tvorba denního režimu /rituály/ •vývojové fáze raného věku – období tzv. novorozeneckých kolik, období první separační úzkosti a období dětského negativismu •neklid, dráždivost, excitabilita, poruchy příjmu potravy a spánku •poruchy chování, projevy hyperaktivity •psychická deprivace • Terapeutická péče •krizová intervence - předčasný porod nezralého dítěte, smrt dítěte a truchlení, bolest, pocity viny, pocity selhání vlastního mateřství/ •podpůrná psychoterapeutická péče - zabránit retraumatizaci •zaměřena na podporu raného vztahu dítěte s rodiči a na řešení interakčních poruch v rodině • Proč je potřebné zahájit klinicko-psychologickou péči u dětí raného věku co nejdříve ? • •preventivně ošetřit, psychoterapeuticky pomáhat rodičům zvládat stresové situace po narození nedonošeného dítěte či nemocného dítěte, případně po narození mrtvého dítěte nebo po jeho úmrtí později. • •pomoci vytvořit optimální interakční chování mezi dítětem a rodiči – důležitá podmínka pro jeho další zdárný vývoj. • •naučit rodiče správně pozorovat a porozumět chování dítěte a jeho možnostem – důležitý předpoklad pro vhodnou stimulaci jeho vývoje. •rodiče akceptovat jako aktivní účastníky v péči o dítě a zároveň je podporovat i v aktivním kontaktu s odborníky. • •opakovaným kontaktem vytvořit určitou oporu a zázemí, kam se mohou rodiče vždy obrátit, při jejich často velmi náročné péči plné nejistoty – kvalita vztahu mezi rodiči a odborníky se odráží i ve vztahu rodičů k dítěti. n • • • • Proč je potřebné dlouhodobé klinicko-psychologické sledování ? •zachytit děti s vývojovými odchylkami, aby se mohly zahájit intervenční programy, kdy je CNS ještě nezralý a plastický a šance na úspěch nápravy největší a tudíž i ekonomicky nejefektivnější. • •sledovat vliv určité terapie či opatření na vývoj dítěte či vztahu rodiče dítě • a terapeutické kroky postupně upravovat vzhledem k následnému vývoji, • podle aktuálního stavu a potřeb – nálezy se v průběhu vývoje mění. • •individuální dlouhodobější prognóza vývoje dítěte z raného věku je velmi omezená – důraz na dlouhodobé sledování dětí do školního věku, • v poslední době v zahraničí přibývá studií až do období adolescence • a dospělosti. • • • Děkuji za pozornost Kontakt: Hana Jahnová, e-mail: jahnova.hana@fnbrno.cz [USEMAP] [USEMAP]