KLINICKÁ
NEUROPSYCHOLOGIE
PETR GROSSMANN
DEFINICE
Neuropsychologie je obor na pomezí přírodních a humanitních věd
Počátky tohoto oboru se datujízhruba do začátků 60. let
Zkoumá vztah mezi mozkem a chováním, resp. vztah neurofyziologických procesů a procesu psychologických.
A. R. Lurija -" nauka o mozkových základech psychické činnosti člověka, vytvářenou za použití nových psychologických metod topické diagnostiky lokálních poškození mozku"
Klinická neuropsychologie se vedle normálních funkcí CNS zabývá zejména jeho poškozením a vlivu poškození na funkci.
• Určit, zda jsou známky poškození mozku
• Jak změny vypadají
• Posouzení pacienta s známou lézí
• Vyšetření pacienta s podezřením
• Zhodnocení úzdravy
• Diferenciální diagnostika
• Zjišťujeme:
1. Samotnou poruchu (intelekt, paměť...)
2. Schopnost fungovat samostatně (aptabilita)
3. Vliv poškození na fungování ve společnosti (handicap)
CÍLE KLINICKÉ
NEUROPSYCHOLOGICKÉHO
VYŠETŘENÍ
PORUCHY MOTORIKY
• Apraxie - člověk není schopen vykonávat obvyklé pohyby, i když systémy, které pohyb zajišťují nejsou poškozeny
• Ideomotorická apraxie - porucha myšlení, sekvence gest jako napľ. pokřižování, neschopen provést na výzvu
• Ideatorní apraxie - u atrofií (M. Alzheimer) napľ. není schopen zapálit svíčku, porucha plánovaní gest a pohybů.
• Konstrukční apraxie - Kohsovy kostky, kostky ve Wechslerově testu
• Specifické apraxie
• Rečová apraxie
r _ •  • •	■		■	r	■	r	■	r
RECEPTIVNÍ FUNKCE PAMĚŤ UČENÍ MYŠLENÍ EXPRESIVNÍFUNKCE
(VÝBĚR, UDRŽENÍ, TŘÍDĚNÍ A INTEGRACE INFORMACÍ)
EMOCE
• Porucha emocí často zatěžuje víc než porucha kognice
• Deprese, úzkostnost, citová oploštělost, apatie, snížená sociální citlivost
• Emoční labilita
• Emoce jsou silněji vyjádřeny, ale adekvátní
• Jsou zcela neadekvátní, pacient není schopen ovládat
• Většinou přiměřené, ale objevují se náhlé prudké emoční reakce
EXEKUTIVNÍ FUNKCE
• Komplex vyšších psychických funkcí
• Využívá dílčí kognitivníoperace, zejména pracovní paměť a pozornost
• Realizace cíleného chování
• Chování ovlivňujíemoce, kognicea EF
• Vývoj: do dvou let - synaptogeneze vrcholí, přechod adolescence a mladší dospělosti, involucevseniu (vyzrává pomalu)
• Plánování, schopnost řešení problémů, vytváření hypotéz, kognitivníflexibilita, rozhodování, regulace, úsudek, schopnost využít zpětnou vazbu, sebepercepce
• Prefrontálníkůra
POZORNOST
• Dynamická, regulační, kontrolní a koordinační funkce
• Charakterizuje ji:
• Selektivita
• Soustředěnost (koncentrace) - zaměření na určité podněty na úkor jiných podnětů
• Kapacita - objem informací, kt. člověk dokáže pojímat v jedné okamžik
• Vigilita (bdělost) - souvisíš RF, připravenost k akci (déle travjící připravenost nazýváme udržení pozornosti-viilanci)
• Distribuce-schopnost zabývat se více jevy (přepínání- switching)
• Neglect syndrom - opomíjení či ignorování kontralaterální strany bez primární poruchy senzorických či motrických funkcí
• Anozognózie - nedostatečný náhled na vlastní poruchufčasto snižuje účinnost rehabilitace)
• ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou
• V dětství, mohou přetrvat do dospělosti (30-50%)
• Častěji u chlapců než u dívek
• Neurovývojová porucha
• Podtyp 1. nepozornost - potíže se selektivitou a udržením pozornosti
• Podtzp 2. hyperaktivita a impulzivita - oslabení soustředění a inhibice automatické reakce
Do paměti můžeme uložit jen to, čemu věnujeme vědomou či nevědomou pozornost, informace, kt. zaznamená percepční systém.
PAMĚŤ
• Schopnost zaznamenat, uložit a později nalézt informaci
• Paměť je funkcí celého mozku, některé struktury jsou však významnější, jejich poškození vede k poruchám paměti
• Limbický systém (Papežův okruh - význam emocí v paměťových procesech)
• Podle analyzátorů: zraková, sluchová, hmatová, čichová...
• Podle doby uchování záznamu: krátkodobá, střednědobá, dlouhodobá
• Paměť deklarativní (explicitní)-složka sémantická (kdo, co) a epizodická (kdy, kde)
• Paměť nedeklarativní (implicitní) - nelze snadno verbalizovat, dovednost, jak zacházet s deklarativním materiálem
• Ultrakrátkodobá- zlomky sekund - souvisí s pozorností a senzorickým vnímáním
• Krátkodobá paměť-30-90s- reverberační okruhy-dočasné zapojení neuronových sítí, po nichž vzruch krouží
• Střednědobá paměť- zajišťuje převod z krátkodobé do dlouhodobé
• Dlouhodobá paměť- mikroanatomická přestavba, recentnía trvalá paměť
• Paměť pracovní
• Paměť referenční
• Retence - množství materiálu zachyceného v paměti
• Vybavování-proces vyhledávání a přesunu explicitních informacído vědomí
• Výbavnost - míra přístupnosti k informacím v pamětí na podkladě informací přítomných ve vědomí
PORUCHY PAMĚTI
• Anterográdní amnézie zahrnuje poruchu epizodické pamäti na udalosti, odehrávající se po proběhlém mozkovém postižení. Jako retrográdní amnézii pak můžeme označit ztrátu epizodické paměti na dobu před danou událostí. Retrográdní amnézie často disproporčně více postihuje události nedávné ve srovnání se vzdálenější minulostí. Tato nerovnováha bývá označována jako Ribotův gradient
• Porucha anterográdní epizodické paměti je nejčastější ze všech amnézií
• Retrográdní paměť bývá postižena vzácněji, většinou v kontextu pokročilé anterográdní amnézie, přičemž respektuje Ribotovo pravidlo (více zachovány vzpomínky na vzdálenější dobu v minulosti).
• Alkoholická okénka (palimpsesty) - ostrůvkovitá a bloková
PSYCHOLOGICKÁ METODOLOGIE
• Výběr diagnostické metody
• Standardizované testy, adekvátní normy pro danou populaci
• Re-testová realiabilita - problém efektu učení, delší doba mezi testy snižuje míru efektu učení
• Některé z běžně užívaných testů
. WEIS-R
- WEIS-III
• MMSE, MoCa(Nasreddin)
• Test cesty A, B
• Test koncentrace pozornosti
• Hanoiské věže, Londýnské věže
KONTAKT PRO DOTAZY NEBO INDIVIDUÁLNÍ KONZULTA CE: GROSSMANN&MAIL. MUNI. CZ