Boskovští židé. Kí kJNktťríitíct morapikych židu lareslav Cuna. OhsK z Obchodních r.istu Praha i*©4. nikladřm platmim • Cukla firma dn t.d 6rcara a i\u. MZK-UK Brno •2619964446» Z JAROSLAV TUNAi Hoskovstí žide. Ki kar.ikterlttlcc moravských ildú moravských Židu ncjznámějsi jsou Židé bo- skovŠtl, pľOStej'tVŠtl JI ti'ľblClí. A.'IIIltl.'lV ŕl |S(U] i Khcta (-židovská nu sta-1 těchto tři mest. Boskovské • židovské město- —jež jest zrovna tak jako na př. též třebíčské také svou zvláitnf politickou obcí městskou — jest podnes ve výšce střech svých nízkveh domků odděleno od -křesťanského města-dráty rozpjatými od střechy k střeže pres ulice, a vedou do něho dvě jakés takés brány. Má na prostoře 4 ha 06 aru 87 m* asi 110 domků a 1024 obyvatel dle posledního sčítáni lidu r 1000. I lomkv \i'lk(iu větúinnn fusii 1 ii f e v ř n ó au inu Mnron\niit» uz ureia, pro ameno pisKcm, prachem, lil i rum. /*• >to ani nechce hořet*. Kdo by chtěl spekulovat na vyhoření, v boskovsketn 2619964446 kónky. zábradlí, pavláčky. I uličky jsou tak při krčelč. Málo který Jimi je vlastnictvím jednoho; obyčejně při/emí patří jinému a poseli->Ji také jinému, poznáte to i podle obíleni neho zabarvení. V pozemkové knize takový domek miva dví, tři knihovní vložky. Jkou v Boskovicích i v Prostějově | v Třebíči tytéž zajímavé spletité právni po-íniiy vlastnické, jaké byly v pražském Josefové, dle nynějšího rakouského práva vlastnictví pozemkového jsou poměry ty ovšem protiprávní a protizákonné. Také se soudy přičiňuji tyto úchylky práva vlastnického nijak urovnat dle požadavků zákona. Bylo by vsak úrodnou studií vysvětlit, jak v přikrčených poměrech chudých židů takovéto úchylné právní názory o vlastnictví vznikaly, — a snad by studium takové podalo i podnety k některým praktickým novým právním útvarům. Nelze přece za nepraktické a života neschopné prohlásit to, co za tak těžkých podmínek životních vyrostalo a až do našich dob sc udrželo i proti nutkavé odporu netrpící mohutnosti práva. Karikaturou práva to jisté ne n i! Velikou cenu tyto domky nemívají; na podzim roku 1899 jeden byl prodán (v exekuční dražbé) za 160 K a to znalci tvrdili, že byl — přeplacen. Jeden domek, v němž bydlí kolovrátkář, stojí na ploše 4 čtverečních sáhu. V úzkých domcích těch úzké. těsné jsou světničky, nízké dveře, drobná okénka a z nich vykukuje plno polonahých dětí I>omky ty a uličky dobré by bylo ofotografovat pro museum brněnské V Židovských městech — ghetech — dříve bydlívali jenom pronásledovaní a bezprávní — Židé; nyní v nich bydlívá chudina Židovská i křesťanská, pronásledovaná osudem a bezpráví trpící často pro \ou chudobu. Tak i v Boskovicích. Ale tito chudí židovští i ncžidnvšti trpí stejné; není proto při křesťanských obyvatelích židovského města ani potuchy <» antisemitismu. Židé boskovšti maji mezi sebou \elke procento negramotných analfabetu), kdežto v křesťanském obyvatelstvu i venkovském na Boskovsku analfabetů jIŽ přece jen ubývá, ľ soudu hoskovského málo protokolů a listin se vyskvtá se třemi křížky, ale za to mnoho M třemi nulami (takové znameni místo podpisu čin! Židé): ovšem k vysvětlení zjevu toho třeba si připomenout, že Židé obchoduji a proto spise ve styk kteří nádenici a pacholkuji. Židé boskovšti v sobotu nepodpisuj i protokolu, nepřisahají; nebývají proto na sobotu žádná soudni jednáni u boskovského soudu položena, při nichž by židé měli býti předvoláni. Také dražby sc v sobotu nekonají. Boskovšti židé mnoho se soudí; toto sudllstvi je příznakem povšechné chudoby boskovského židovstva. Podporováno jest i tím, že židé soudům ro, říz Pi- i za starého soudního li, tím snáze nyní zs láni u soudu činili ně- ľ mccky; nyní, kdy žalují protokolárne, nevzpírají so českému protokolu. Jako svČdci vyslýcháni vypovídají česky nebo německy, dle toho jaká je pře. Jazykovou otázkou tito chudí židé si hlavy nelámou, to je jim dobrý kšeft milejší. Někteří su-dílci z chudého židovstva jsou na denním pořádku soudu boskovského, tak na př. Pinkas contra Mancs a naopak a dva hadráři boskovského okresu Harcheles a Spitz, boskovští to Monték a a Capulet; i jejich příbuzní a drobné dčti prou se zcela jako podle Shakespeara. Židu v židovském městě boskovském jest nyní 1024, nečítaje židy v -křesťanském městě*; některá léta jest jich více, ale ti neuživí se, prchají z Boskovic. Tento stav tak trvá po 40 let. Všichni jsou obchodníci, jediný jen rolničí, absolvoval i rolnickou školu .i jc- příkladným rolníkem. Ale obyvatelstvo židu-rolníkovi nemůže přivyknout : sousedi (na poli) se s nim často soudí, upírají mu i nevinné služebnostní právo jeti vozem přes jejich louky u řeky Svitav ky se senem a otavou. Obchody vedou židé všelijaké, jenom lichvařit kloudné neumějí. V tom je hoskov^kou specialitou povedený křesťanský lichvář, jemuž vtip boskovský přezdívku dal -Bořivoj*; — a jest s podivením, že úřadové dozirací ani trestní soud dosud nebyli obecenstvem na tohoto lichváře upozorněni, ač lichvářstvi jeho je v Boskovicích všeobecné známo ... Za to je v Boskovicích dobrá prakse v konkursech, málo čísel-Práv- níka* pražského vyjde — bez boskovského nijakého konkursu. Konkursnictvi jakoby stalo se tam vášni a patřilo k dobrým mravům. Jeden takový sportsman chtěl také -udělat- konkurs, ale ukázalo se, Že má všechno v pořádku a jmění tolik, že by st leda musil vyrovnat — na 120"/». Jiný sports-man nabídl jakožto věřitel a správce konkursní podstaty konkursantovi, Že ho vyrovná na 307« s druhými, jestliže jemu slíbí, Že za to jeho pohledávku plným obnosem mu vyplatí, a vyrovnal ho tak s velikým úsilím; ale milý konkursant tomuto svému příteli potom také jenom 30°/0 vyplatil, protože zákon žádného takového jednostranného ujednáni na Škodu druhých nedovoluje, a byl v duchu rád, Že tento naivně úskočný přítel za něho všechno tak dobře proň ujednal. Chudil lidé boskovští živi se chovem a prodejem hus do Vidně a zase hlavně do židovských rodin a židovských závodu tržebních. Průměrně každý Žid chudší krmi současně nebo davá krmit na vsi 40—60 hus. Bohatší »husaři« sami hus nekrmí, nýbrž dávají krmit na vsích a tu ovšem dávají krmit daleko větší počet. Jakmile se husy dokrmuji, nakoupí se hned stádo nové. V trhu husím a v dopravě hus po dráze jsou ovšem tito boskovští židovští husaři daleko zkušenější a obezřelejší nežli obchodnici husami v Čechách, kteří — jak z právních případu u nejvysšího soudu vidět — neumějí svá práva proti společnostem drah hájit a tak stále a stále veliké škody trpí. Také husí sádlo se z Boskovic do Vídnč prodává. Husařstvi toto vyvinulo se na orthodoksní púJi- židovské /<• /.mírného zákazu jisti vepřové. Tržcbni úspěch boskovského husařstvi chudých židu souvisí velmi úzce s jiným méně známým ale velmi výnosným pramenem důchodů boskovského žida. Tím jsou zdravý horský vzduch a přírodní krásy boskovského kraje, z nichž Židovská obec boskovská desítky a desítky let už trŽcbnč těží, kdežto čeští spisovatelé o nich jen marně píšou a své články i do čítanek marné a marně tisknou. »Málo krajinek na Moravě je tak krásných a malebných, jako je krajinka bos-kovská* — tou větou začiná pověst o původu hradu Moskovského prof. Havelkou napsaná v Bartošově Slovesnosti. Z mladšího pokolení každý inteligent český tu větu zná, ale málo kdo v Boskovicích a v krajince boskovské kdy byl. Za to Vídcňanú-židů je v Boskovicích každé léto plno, aŽ 600 rodin (!) ročně na kolik měsíců do Boskovic dojíždí. Jest to zejména horský zdravý vzduch prosycený vůní lesů jehličnatých a hájů, který tam hosty vábi, a rozkošná údolí přírodou jako uměle upravená pro rozkoš a pohodlí výletníků; tak partie »u třech rybníčků*, pilské údolí1), •) 1'jipimik Maycr dal nntisknouti pohlední lístky pil»kého udoli s německým nápisem Pillathal, což kterýsi znalec češtiny pokřtil na »Pilátovo údolí*. jež protéká říčka Bělá proudíc dvěma rybníky, svah • Žižkovy valy«t t. zv. vyhlídka u jeleního skoku, pak zámecká zahrada a Mary hrad boskovský, udoli melkovské, Šebetovský park, na Milánovcch, ilalc »Zátiší-, bývalý lovecky hrádek (nyní myslivna), Bovná a mnoho jiných. Romantické udoli melkovské chova i pro malíře vděčné partie, pěkný les valchovský, plný vůně pryskyřičné a Otonu, potom v Lipníkách, na Panině louce (směrem k Siklicum), hory k Němčícím a ke Sloupu a mnohé Jiné. Bývá pak živo v letni době v chudobných přikrčených domcich Židovského města! Do světniček utáboří se výletníci vídeňští A »domáci páni-ukrčí sc do kuchvní a na půdy — vsak je léto. S Vidcňáky přijdou i peníze, poměrně hojnost peněz, a veselá radost do uliček gheta: v tu dobu ani Mánes s Pinkasem se nesoudí a Barchclcs Spitzovi nezávidí. Tito vídeňští každoroční hosté jsou také konsumenty hus celého Boskovska. jsou jim reklamou a mnozí z nich jsou prostřcdkovatcli a překupníky; všichni pak zákazníky. Bohatší letni hosté židoviti bývají ubytováni v křesťanském městě v domech křesťanských, kde jim majitelé n cj lepil byty pronajímají. Jsou nejen t Vidně, ale i z 1'cšti, t Německa atd. Vídenští tito výletnici jsou vsak nejen důležitým hospodářskvm, ale i velmi vlivným osvětným činitelem v životě boskovských židů: oni udržuji žid v boskovské při němectvi a bráni jich pří- 10 11 lnuti k českému životu. Zcela přirozené: v letě žije z nich boskovský žid, u neho jsou na bytě a od něho kupují, na podzim a v zime žije z nich zase, kupují od něho husy a husí sádlo, — n na jaře se žid boskovský na ně zase už teši a byt smýčí. Děti boskovských židů jdou do Vídně k výletníkům do učení a do služby, mnozí sc tam uchytí. Také nezaměstnancům boskovským pomohou ve Vídni k práci letní hosté vídeňští. Tak rka každá židovská rodina boskovská má některé své členy ve Vídni. Proto Židé boskovští přidržují se němčiny, německy spravují svou obec politickou i svou obec náboženskou, německy vychovávají ni veřejné petitřídce s pobočkami své děti, jež potom do Brna a do Vídně jen na německé střední školy posílají. Ostatně boskovský český život do m-dávna neměl v sobě ani mnoho přitažlivost Teprve r. 1892 všeobecná krajinskú výstavka česka v Boskovicích na můj podnět a dle mé osnovy pořádaná byla snad prvým činitelem v českém život skovském, který vábil, přitažlivou moc měl. Velmi mnozí vlažní živnostníci, kteří do té Joby rádi němčili anebo jsouce inteligentními oblibovali »i inteligentní společnost německou. \v>tavkou M vzpamatovali. Nyní podobný přitažlivý vliv osvi'r v má několika směry měšťanská škola Setká ViOn ředitelem Fr. Neumannem spravovaná, zvláště divci pobočky, do nichž také židovská děvčata už četné chodí. Bude míti takový vliv záhy i v nové ža- ti a s lolcnc české (vyšší) Kymnasium boskovské. Me-•ťanka e gymnasium již aspoň způsobily, že židovská politická obec zavedla r. 1001—2 na veřejné obecne škole německé, — na níž se do té doby čeitinř neučilo, ač Boskovice leží v ryze českém okresu i takt neuvěřitelný a mimo Moravu nemožný!) nepovinné vyučování češtině. Patrně hlavně proto, aby Žáci německé školy této (židovští a také cctni křesťanští) nepropadali při přijímací zkoušce la gymnasium boskovské z češtiny a mohli pře-tupovnt na českou měšťanskou školu. Vidět, že :..r-t.n.i Joba, kdy nebude už pravdou, že "bez iy se (žid) v Boskovicích obejde*, ač tato věta tak drsně příznačná pro slabou sílu osvětnou a hospodářskou Cechů boskovských byla ještě do nedávna pravdivou. Němci | Židé boskovští mají své dobré německé úvěrni spolky ; mimo to i brněnská filiálka Živnostenské Banky pražské zakládá ochotně boskovské německé podniky. Nel i vzdělávací spolky a ústavy německé maji hoskovšti židé a mnohé dosti staré. Tak našel židovském městě půjčovnu knih nejméně sr '-'' svazky. Měla německé knihy od Schillera a Goctha až po Hackländra, Hoffmanna a Nieritze. Paul de Kock, Zschokke a Dumas prý se hojně «0« — ale už prý •mladí« k němu málo teď chodi si vypůjčivat, stěžoval si majitel, který platí x knihovny této státní daně 4 zl. 20 kr. Teď si -mladí- vypůjčivaji novější moderní spisy německé 12 ve spolkových knihovnách dvou nemeckých spolku (Frohsinn, Deutsches Kasino) v křesťanském městě. Vešel jsem v židovském městu také do mateřské školky (nemecké) a udivil jsem se, jakou srdečnou lásku boskovští židé mají k dětem své obce. Béstounce (učitelce) pomáhají v dozoru dobrovolně se střídajíce slečny židovské. Přes hodinu byl jsem přítomen hrám a zpěvům. Mezi dětmi je vsak mnoho dětí České chudiny v ghettu bydlící: rodiče dělníci jdouce ráno do práce zavedou své děti do školky, kde už se o ně pečuje. Děti ve školce naučí se trochu německy a velmi mnoho jich jde potom do nemecké Školy židovské obce. Vyložil jsem věc v Ústřední Matici Školské, ředitel matiční kanceláře je rodák z boskovského kraje — a v Boskovicích přetížených nyní stavbou budovy gymnasijni přáli by sl toho velice, aby jim Ústřední Matice Školská pomohla zřídit jednu, dvě školky na záchranu Českých děti. Šlo by celkem jen o náklad prvých 4 — 5 let; náklad by se postupné umenšoval. Místnost by obec opatřila. • Židé (boskovští) usadili se v Boskovicích — tak přejímám ze spisu prof. Alois a Vojt. Šem-bery »Páni z Boskovic* vydaného r. 1870 ve Vídni (vizte str. 153!) doslovné — »bezc vší pochyby hned při založení města a mluvili tehda vedle hebrejštiny jediné č-esky, ježto té doby na Moravě Němců nebylo. Měli vesměs proměnlivá jména hebrejská, na př.: Salomon. Izák, Baroch, Sára a p., kromé nich však obdrželi zajisté i jména moravská (česká) na způsob těch, ježto posud u některých boskovických rodin průchod maji. na př.: Beran, Hanák, Háček. Hušak. Jelínek, Bolák. Plaček, Byisvý, Stcfansky. lichý a jini. Teprv kdyi židé za krále Ladislava r. 1454, osočováni jsouce od obchodníku německých, z Olomouce a z Brna (tél ze Znojma a Jihlavy) byli vypuzeni a jinde útulek hledali, podobá se, /* m kure rodiny s jmény německými do Boskovic přibyly. Za císaře Josefa, když židům vůbec nařízeno, aby si dali jména stálá, přijali židé boskovičtí ne bez přičiněni panských úředníkův z většiny jména německá; na př. Adhr, Aulnehtig. Khrlich. lein. (ilucklich. SLAV TONA. — O«lo telefonu 1508. - Předplatné ručně K 8—, do citínf K 10'—. Doplatné K 10— po půlročním prodleni Snížené předplatné celoroční K 5*— povoluje rf Chekové konto poštovní spořitelny číslo 813.8 W. (< e*ké Obchodní Museum.) - Předplatné ain»cr!n<- vubte všechny účty platí se musc^ajffleei^štovn Honoráře poukazují